Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.
Sněmovna podpořila omezení školních odkladů
Předlohu, která má rovněž posunout termín zápisu do první třídy z dubna zpět na leden a únor, nyní projedná sněmovní školský výbor. Novela podle jejího spoluautora Pavla Klímy (TOP 09) vznikala půldruhého roku a přístup „žák připravený na školu“ mění na „škola připravená na žáka“.
Odklad, který se podle Klímy týká dvaceti tisíc dětí, by do budoucna mohl být přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.
Změny v posuzování odkladů by měly podle návrhu začít platit od září 2025, zavádět by se měly postupně během tří let podle data narození dětí. Poslanci novelu připravili v reakci na upozornění odborníků, podle nich je v Česku nadmíra dětí, které do základní školy nastupují s ročním odkladem až v sedmi letech.
Počet takovýchto dětí patří podle České školní inspekce k nejvyšším ve srovnání s dalšími evropskými státy a dosud se jej nedařilo snížit. Podle Jany Berkovcové (ANO) je nyní čtvrtina prvňáčků sedmiletých. Současné velké množství odkladů negativně ovlivňuje kapacity mateřských škol. Mohly by se stát po omezení odkladů dostupnějšími pro tříleté děti.
Známkování žáků prvních dvou tříd by podle novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle Klímy pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má podle Berkovcové oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.
Péče o děti v dětských domovech
Sněmovna zrychleně už v prvním čtení schválila novelu týkající se péče o děti v dětských domovech. Ta se zřejmě bude muset ze zákona co nejvíce blížit obvyklému rodinnému životu. Novela zamíří k projednání do Senátu. „Cílem návrhu je umožnit přibližování náhradní péče o ohrožené děti zajišťované dětskými domovy rodinnému životu a komunitě,“ uvedli autoři v čele s Janem Berkim (STAN) v důvodové zprávě. Předloha podle nich otevírá možnost poskytování péče ve vhodnějších podmínkách bytů či rodinných domů, a to bez dopadů na státní rozpočet a další veřejné rozpočty.
Novela zejména ruší ustanovení o minimálním počtu dvou rodinných skupin v jedné budově, kvůli kterému se podle předkladatelů dostávají někteří zřizovatelé zajišťující péči o děti v samostatných skupinách v bytech a domech na hranu nynějšího zákona. Naopak by přibyla pasáž, podle níž se má péče v dětských domovech podobat v nejvyšší možné míře běžnému rodinnému životu a důraz se má klást na začlenění dětí do běžné společnosti. Pokud to podmínky umožňují, péče by se měla poskytovat v samostatných rodinných skupinách v bytech v bytových domech nebo v rodinných domech v běžné zástavbě, uvádí novela.
Zkušenosti z takových dětských domovů podle zdůvodnění ukazují, že se děti zklidní, mají více soukromí a bližší vztah s vychovateli a jsou samostatnější a zodpovědnější. Péče v bytech a v rodinných domech také poskytuje více možností k přípravě na samostatný život. V takových komunitách žije podle loňských údajů dvanáct procent dětí v dětských domovech. Drtivá většina vyrůstá v původních budovách zařízení se třemi až pěti skupinami, což představuje dvacet až třicet dětí.
Zpravodaj, poslanec ANO Jan Richter uvedl, že přínosy navrhovaných změn budou omezené, zásadní problémy podle něho předloha neřeší. Dětské domovy se potýkají s komplikovanými procesy v soudních rozhodnutích, s nedostatečnými zdroji na podporu psychologů a specialistů, se zvýšenou agresivitou dětí, s nedostatečnou ochranou učitelů a s byrokracií, vyjmenoval. Zákon o ústavní výchově by si podle něho zasloužil hlubší změny.
Česko-vatikánská smlouva
Poslanci měli také na programu česko-vatikánskou smlouvu. Česko je jednou z posledních evropských zemí s katolickou tradicí, která dosud nemá vztahy s Vatikánem upravené dohodou. Smlouva zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek.
Pirátům vadí, že by kněží neměli povinnost překazit nedokončené a chystané závažné trestné činy, o kterých se při zpovědi dozvědí. „Smlouva nám bere možnost bránit spravedlnost. Pokud by byla ratifikována, zpovědní tajemství by se stalo absolutně nedotknutelným i ve vztahu k probíhající nebo plánované trestné činnosti. Pachatelé by byli lépe chráněni než jejich oběti,“ uvedl poslanec a bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová sdělila, že pochybnosti měli i někteří poslanci ANO. Vyjednavač ministerstva zahraničí Martin Smolek je ale na klubu ubezpečil, že ratifikace dokumentu nebude mít žádný dopad na trestní zákon, a to ani na jeho chystanou novou podobu. „Většinově tam cítím podporu, já sama ji podpořím,“ uvedla Schillerová ke schválení smlouvy v prvním čtení. Zákonodárci nakonec dokument pozdě v noci podpořili.
Premiér Petr Fiala (ODS) už koncem října ve sněmovně zdůraznil, že ochrana zpovědního tajemství je v souladu s trestním zákonem a občanským soudním řádem. Vláda ve zdůvodnění smlouvy uvedla, že cílem ustanovení není rozšíření okruhu osob, které mají právo obdobné zpovědnímu tajemství. V případě pastoračních pracovníků půjde podle zdůvodnění vždy pouze o duchovní.
Před dvaceti lety parlament česko-vatikánskou smlouvu neschválil, jelikož mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. V tehdejším návrhu smlouvy zpovědní tajemství zmíněno nebylo.
Předávání informací policií v rámci Evropské unie
Sněmovna v úvodním kole podpořila novelu upravující pravidla přeshraničního předávání informací v rámci Evropské unie při prevenci a potírání trestné činnosti. Novela zákonů o policii a dalších bezpečnostních orgánech má kvůli unijní regulaci užívání umělé inteligence rovněž zachovat možnost vzdálené neodkladné biometrické identifikace cestujících na mezinárodních letištích.
Systém už řadu let hladce funguje v praxi na Letišti Václava Havla v Praze, řekl poslancům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Záměry novely jménem opozičního hnutí ANO podpořil jeho poslanec Hubert Lang.
Vládní návrh, který nyní projedná sněmovní bezpečnostní výbor, mimo jiné zachovává povinnost leteckých přepravců poskytnout policii seznamy cestujících na linkách v rámci Evropské unie. Policie ale bude muset podle novely nově hned po převzetí vymazat údaje o cestujících z letů, které nebude považovat za rizikové. Dobu, po kdy je třeba uchovávat údaje jmenné evidence cestujících, novela zkracuje z pěti let na tři roky.
Dolní komora dále podpořila návrh, který má rozšířit možnosti financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Mělo by jít hlavně o možnost získávat zápůjčky. SFDI by dle návrhu mohl také vydávat své vlastní dluhopisy, za které by ručil stát. Vůči tomu ale mělo výhrady ministerstvo financí a Česká národní banka, poslanci proto tuto možnost zřejmě z předlohy vyřadí.
Mezivládní smlouva o spolupráci
Sněmovna také schválila mezivládní smlouvu, která má umožnit účinnější spolupráci české a ukrajinské policie v boji proti trestné činnosti. Proti byla opoziční SPD. Policisté obou zemí budou moci podle smlouvy například zakládat společné týmy a vysílat vzájemně styčné důstojníky. Senát smlouvu schválil už před měsícem na listopadovém zasedání.
Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Potřebná je podle kabinetu mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.