Poslanci v úvodním kole podpořili smlouvu mezi Českem a Vatikánem. A to navzdory nyní opozičním Pirátům, kteří neprosadili její odmítnutí, pouze projednávání protáhli na téměř čtyři hodiny z obav o dopady ujednání. Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) poslance ujišťoval o tom, že smlouva je v souladu s ústavním pořádkem. Sněmovna bude v pátek ráno pokračovat v projednávání sporné platové novely.
Sněmovna navzdory Pirátům v úvodním kole podpořila smlouvu s Vatikánem
„Bylo pečlivě dbáno, aby smlouva nepřekračovala meze platného právního řádu České republiky,“ prohlásil Lipavský. Česko je podle ministra jednou z posledních evropských zemí s katolickou tradicí, která dosud nemá vztahy s Vatikánem upravené dohodou. Smlouvu před konečným schvalováním projednají sněmovní výbory zahraniční a ústavně-právní.
Proti přijetí dokumentu se kromě Pirátů postavily oběti sexuálního zneužívání v církvi kvůli formulaci o zpovědním tajemství. Dohoda uvádí, že Česko zpovědní tajemství uznává a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“, zdůraznil ministr. Signatáři dopisu na rozdíl od vlády tvrdí, že pastoračním pracovníkem může být kdokoli, koho tak představitelé církve označí.
Stejné argumenty opakovaně používal v téměř dvouhodinovém projevu předseda pirátských poslanců Jakub Michálek, který několikrát mluvil o tutlání trestné činnosti v církvi. Podle něj se může stát, že se na zpovědní tajemství budou odvolávat všichni církevní zaměstnanci, kteří se označí za pastorační pracovníky. „Smlouva neobsahuje vůbec nic, co by bylo ve prospěch České republiky,“ tvrdil.
Zástupci ostatních frakcí se vůči přístupu Pirátů vymezovali a relevantnost jejich argumentů zpochybňovali. Podle Tomáše Kohoutka (ANO) je obstrukce Pirátů projevem kulturní války progresivistů proti zastáncům židovsko-křesťanských základů západní civilizace. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila za nedůstojné, aby tři pirátští poslanci blokovali jednání dolní komory. Její žádost o to, aby se v nočních hodinách dalších projevů zdrželi, vyslyšel nakonec jen bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá. Právo obdobné zpovědnímu tajemství je už v českých zákonech obsaženo s ohledem na nekatolické církve. Česko nepokládá podle ministerstva zpovědní tajemství za nedotknutelné tak, aby bylo výjimkou z postihu nepřekažení nebo neoznámení trestného činu. Cílem ustanovení není podle vlády rozšíření okruhu osob, které mají právo obdobné zpovědnímu tajemství.
Přezkum u Ústavního soudu
Senátorský klub SEN 21 a Pirátů už dříve uvedl, že chce navrhnout přezkum smlouvy Ústavním soudem. Ústavní přezkum původně navrhoval i senátní zahraniční výbor, později ale toto stanovisko zrušil a projednávání pouze přerušil. Senátní ústavně-právní výbor počátkem prosince doporučil dohodu schválit, její ustanovení o zpovědním tajemství tomu podle výboru na překážku není. Senát by se mohl novelou zabývat v lednu.
Česko smlouvou zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají mít podle smlouvy stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.
V roce 2003 parlament česko-vatikánskou smlouvu neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. V tehdejším návrhu zpovědní tajemství zmíněno nebylo. Pokud tentokrát zákonodárci smlouvu odsouhlasí a poté ji ratifikuje prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které obdobnou dohodu se Svatým stolcem mají.
Navýšení platů politiků
Sněmovna bude v pátek pokračovat v projednávání vládní platové novely s růstem platů vrcholných politiků o téměř sedm procent. Poslanci budou moci podávat pozměňovací návrhy.
Opoziční ANO a SPD prosazují pětileté zmrazení, Piráti navrhují například stanovení hranice pro meziroční růst platů ústavních činitelů na nejvýše šest procent a snížení náhrady na dopravu zákonodárců až o čtvrtinu. Vládní TOP 09 chce krátit poslancům a senátorům platy při vysokém zadlužení státu.
Z výpočtu z předlohy například vyplývá, že by se plat řadového zákonodárce zvýšil příští rok o 7100 na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 tisíc, o 23 800 korun víc než teď. Vlnu kritiky vyvolal především původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o čtrnáct procent.
