Britský král se s papežem pomodlil ve Vatikánu, poprvé po pěti stech letech

V Sixtinské kapli ve Vatikánu se konala historická modlitba papeže Lva XIV. a britského krále Karla III., který je mimo jiné oficiální hlavou anglikánské církve. Stalo se tak poprvé od roku 1534, kdy se anglikáni oddělili od katolíků, uvádí agentury. Před modlitbou papež přijal britského panovníka, kterého na návštěvě Vatikánu doprovází manželka, a mluvil s ním několik desítek minut.

Tématem obřadu byla ochrana stvořeného, což odráží společný zájem papeže a britského panovníka o ekologii. Společnou modlitbu vedli papež a arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell, druhý nejvýše postavený anglikánský duchovní, obřad se konal v latině a angličtině.

Král a papež byli usazeni na stejné úrovni před oltářem v Sixtinské kapli pod známou freskou Posledního soudu od Michelangela. Během zhruba půlhodinového ekumenického obřadu zazněly úryvek z Listu Římanům od Pavla z Tarsu, žalmy či zpěv, jehož text přeložil do angličtiny kardinál John Henry Newman, který byl polovinu svého života anglikánem a pak významným katolickým teologem.

Akce se konala během 10. výročí od vydání encykliky Laudato si', ve které předchozí papež František zdůraznil význam ochrany životního prostředí, varoval před hrozbami spojenými s klimatickými změnami a poukázal na potřebu omezit využívání fosilních paliv. Původně se měla konat v dubnu, což se nestalo kvůli zdravotním problémům Františka, který ten měsíc zemřel, uvádí vatikánská média.

Po akci měli papež a král na programu setkání s podnikateli, jejichž firmy usilují o udržitelné podnikání. Karel III. by měl také dostat v papežské bazilice svatého Pavla za hradbami titul královského spolubratra.

3 minuty
Monsignor Leonardo Sapienza vítá britského krále Karla III. ve Vatikánu
Zdroj: Reuters

„Sbližování církví“

Očekává se, že návštěva bude znamenat další sblížení mezi katolickou a anglikánskou církví. Obě čelí podobným výzvám, například sekularizaci Evropy, mají však odlišný postoj k LGBT+ komunitě či k roli žen v církvi. Duchovní hlavou anglikánské církve se za několik měsíců stane Sarah Mullallyová, zatímco v katolické církvi se ženy nemohou stát kněžími, a tudíž ani usednout na papežský stolec.

Kvůli schizmatu z roku 1534 Vatikán a Británie dlouho neudržovaly oficiální vztahy. Prvním britským panovníkem, který papeže v jeho státě navštívil, byla královna Alžběta II. v roce 1961 za vlády Jana XXIII.. Tehdy se však neuskutečnil žádný společný náboženský obřad. První papež, který navštívil Británii od odtržení anglikánů, byl až Jan Pavel II. v roce 1982. Spory mezi anglikány a katolíky se promítaly v minulosti například do konfliktu v Severním Irsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií havaroval nákladní letoun turecké armády

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Turecké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters uvedlo, že na palubě bylo dvacet členů personálu.
14:03Aktualizovánopřed 11 mminutami

Na narušování vzdušného prostoru NATO je třeba reagovat silou, zdůraznil Pavel

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.
12:43Aktualizovánopřed 16 mminutami

Sebevražedný útočník odpálil bombu v Islámábádu, zabil dvanáct lidí

Sebevražedný útočník odpálil v úterý bombu před branami soudu v pákistánském hlavním městě Islámábád. Zabil dvanáct lidí a dalších 27 zranil, oznámil ministr vnitra Muhsín Nakví. K činu se přihlásili členové zakázané pákistánské militantní organizace Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), kteří v zemi chtějí zavést islámské právo šaría.
11:47Aktualizovánopřed 44 mminutami

Turecká prokuratura žádá pro istanbulského starostu přes dva tisíce let vězení

Možný trest odnětí svobody na více než dva tisíce let požaduje hlavní istanbulský prokurátor pro istanbulského starostu Ekrema Imamoglua, který byl v březnu zadržen a je od té doby ve vazbě. Obžaloba podle agentury Reuters viní Imamoglua a 401 dalších osob z účasti na korupční síti, která údajně způsobila státu v průběhu deseti let škodu ve výši 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun).
před 57 mminutami

V Pokrovsku je asi tři sta ruských vojáků, uvedla ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
před 1 hhodinou

Slovensko po srážce vlaků a výzvě premiéra vyměnilo vedení železničního dopravce

Slovenské ministerstvo dopravy po nedělní srážce vlaků vyměnilo vedení národního vlakového dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). K odvolání představitelů firmy po již druhé srážce vlaků tohoto dopravce během několika týdnů vyzval v pondělí premiér Robert Fico (Smer).
před 3 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 4 hhodinami

„Lidské safari.“ Rusové sídlící za řekou zabíjejí v Chersonu i tři roky po osvobození

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.
před 5 hhodinami
Načítání...