Do čela Dánska se postavil král Frederik X. Margrethe II. po 52 letech abdikovala

2 minuty
Dánsko má po 52 letech nového panovníka
Zdroj: ČT24

Dánská královna Margrethe II. v neděli abdikovala. Králem se stal její syn Frederik. Na trůn nastoupil poté, co se trůnu vzdala jeho matka. Třiaosmdesátiletá panovnice byla hlavou Dánska od roku 1972. Ohlášenou abdikaci podepsala na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn.

V ulicích Kodaně se svědky historického nástupnictví staly tisíce Dánů, podle agentury AFP přilákala událost asi sto tisíc lidí. Ceremonie začala v 13:35 odjezdem korunního prince a jeho manželky Mary z královského paláce. Margrethe II. je následovala v kočáře, aby se naposledy projela hlavním městem v roli monarchy.

Na rozdíl od Velké Británie neproběhla korunovace. Králem se Frederik stal okolo 14:00, kdy panovnice v parlamentu za přítomnosti vlády podepsala prohlášení o své abdikaci. Zhruba o hodinu později jej prohlásila premiérka Mette Frederiksenová králem na balkoně parlamentu.

„Ať žije král,“ volala při proklamaci střídání na trůně Frederiksenová. Tisícovky lidí poté propukly v jásot. „Hurá, hurá, hurá,“ znělo zámeckým náměstím a přilehlými ulicemi. Frederik při tom podle agentury DPA působil velmi dojatě a měl slzy v očích. Poté společně s novou královnou Mary lidem z balkonu zamával. Přišly i jejich čtyři děti.

Margrethe II. předtím odjela v kočáře ze své rezidence podepsat abdikaci do bývalého královského paláce Christiansborg, který dnes slouží jako sídlo parlamentu i vlády. V limuzíně tam odjeli také Frederik a jeho choť, 51letá Mary, která pochází z Austrálie a nyní jí bude náležet titul královna. Podle AFP je zároveň první dánskou královnou, která není urozeného původu. „Je tak vzrušující, že obyčejný člověk, jako jsme my, se stane královnou,“ řekla důchodkyně z australského Brisbane Judy Langtreeová, která se zúčastnila oslav v kodaňských ulicích.

Dánsko má nyní dvě královny, protože i Margrethe II. nadále náleží oslovení královna a podle DPA může zastupovat svého syna, pokud ten bude na zahraniční cestě nebo bude indisponován. Titul korunního prince a dědice trůnu přechází na nejstaršího syna Frederika a Mary, 18letého Christiana.

Nový dánský královský pár nastoupil na trůn v době obrovské podpory a nadšení veřejnosti pro monarchii. Poslední průzkum provedený poté, co královna oznámila, že abdikuje, ukázal, že 82 procent Dánů očekává, že Frederik si ve své nové roli povede dobře nebo velmi dobře, o Mary to samé tvrdí 86 procent.

Oznámení abdikace bylo nečekané

Poprvé téměř za 900 let se dánský monarcha dobrovolně vzdal trůnu. Než Margrethe II. oznámila překvapivou rezignaci, většina expertů na královskou rodinu se domnívala, že bude panovat až do smrti, jak je v Dánsku zvykem.

Margrethe II. nedala až do poslední chvíle nijak najevo, že by pomýšlela na odpočinek. Ještě donedávna trvala na tom, že roli královny považuje za celoživotní úlohu. Ke změně názoru ji patrně donutily až zdravotní problémy, uvedla agentura AP. K zamyšlení nad budoucností ji přiměla vážná operace zad, kterou podstoupila loni v únoru, napsala agentura Reuters.

Frederik X. je královniným nejstarším synem a následníkem trůnu v jedné z nejstarobylejších monarchií v Evropě. Margrethe II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě. Královnou byla prohlášena v lednu 1972 po smrti svého otce Frederika IX. Jde o druhou ženu na dánském trůnu. Její role je převážně ceremoniální.

„Pravděpodobně si myslí, že je princ Frederik nyní připraven převzít vládu,“ řekl historik a docent na University College Absalon v Dánsku Lars Hovbakke Sorensen. „Je mu 55 let a možná se královna chtěla vyhnout situaci, kdy byste měli velmi, velmi starého krále, jako jsme to viděli u prince Charlese,“ řekl s odkazem na britského panovníka Karla III.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...