Do čela Dánska se postavil král Frederik X. Margrethe II. po 52 letech abdikovala

Nahrávám video
Dánsko má po 52 letech nového panovníka
Zdroj: ČT24

Dánská královna Margrethe II. v neděli abdikovala. Králem se stal její syn Frederik. Na trůn nastoupil poté, co se trůnu vzdala jeho matka. Třiaosmdesátiletá panovnice byla hlavou Dánska od roku 1972. Ohlášenou abdikaci podepsala na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn.

V ulicích Kodaně se svědky historického nástupnictví staly tisíce Dánů, podle agentury AFP přilákala událost asi sto tisíc lidí. Ceremonie začala v 13:35 odjezdem korunního prince a jeho manželky Mary z královského paláce. Margrethe II. je následovala v kočáře, aby se naposledy projela hlavním městem v roli monarchy.

Na rozdíl od Velké Británie neproběhla korunovace. Králem se Frederik stal okolo 14:00, kdy panovnice v parlamentu za přítomnosti vlády podepsala prohlášení o své abdikaci. Zhruba o hodinu později jej prohlásila premiérka Mette Frederiksenová králem na balkoně parlamentu.

„Ať žije král,“ volala při proklamaci střídání na trůně Frederiksenová. Tisícovky lidí poté propukly v jásot. „Hurá, hurá, hurá,“ znělo zámeckým náměstím a přilehlými ulicemi. Frederik při tom podle agentury DPA působil velmi dojatě a měl slzy v očích. Poté společně s novou královnou Mary lidem z balkonu zamával. Přišly i jejich čtyři děti.

Margrethe II. předtím odjela v kočáře ze své rezidence podepsat abdikaci do bývalého královského paláce Christiansborg, který dnes slouží jako sídlo parlamentu i vlády. V limuzíně tam odjeli také Frederik a jeho choť, 51letá Mary, která pochází z Austrálie a nyní jí bude náležet titul královna. Podle AFP je zároveň první dánskou královnou, která není urozeného původu. „Je tak vzrušující, že obyčejný člověk, jako jsme my, se stane královnou,“ řekla důchodkyně z australského Brisbane Judy Langtreeová, která se zúčastnila oslav v kodaňských ulicích.

Dánsko má nyní dvě královny, protože i Margrethe II. nadále náleží oslovení královna a podle DPA může zastupovat svého syna, pokud ten bude na zahraniční cestě nebo bude indisponován. Titul korunního prince a dědice trůnu přechází na nejstaršího syna Frederika a Mary, 18letého Christiana.

Nový dánský královský pár nastoupil na trůn v době obrovské podpory a nadšení veřejnosti pro monarchii. Poslední průzkum provedený poté, co královna oznámila, že abdikuje, ukázal, že 82 procent Dánů očekává, že Frederik si ve své nové roli povede dobře nebo velmi dobře, o Mary to samé tvrdí 86 procent.

Oznámení abdikace bylo nečekané

Poprvé téměř za 900 let se dánský monarcha dobrovolně vzdal trůnu. Než Margrethe II. oznámila překvapivou rezignaci, většina expertů na královskou rodinu se domnívala, že bude panovat až do smrti, jak je v Dánsku zvykem.

Margrethe II. nedala až do poslední chvíle nijak najevo, že by pomýšlela na odpočinek. Ještě donedávna trvala na tom, že roli královny považuje za celoživotní úlohu. Ke změně názoru ji patrně donutily až zdravotní problémy, uvedla agentura AP. K zamyšlení nad budoucností ji přiměla vážná operace zad, kterou podstoupila loni v únoru, napsala agentura Reuters.

Frederik X. je královniným nejstarším synem a následníkem trůnu v jedné z nejstarobylejších monarchií v Evropě. Margrethe II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě. Královnou byla prohlášena v lednu 1972 po smrti svého otce Frederika IX. Jde o druhou ženu na dánském trůnu. Její role je převážně ceremoniální.

„Pravděpodobně si myslí, že je princ Frederik nyní připraven převzít vládu,“ řekl historik a docent na University College Absalon v Dánsku Lars Hovbakke Sorensen. „Je mu 55 let a možná se královna chtěla vyhnout situaci, kdy byste měli velmi, velmi starého krále, jako jsme to viděli u prince Charlese,“ řekl s odkazem na britského panovníka Karla III.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...