Do čela Dánska se postavil král Frederik X. Margrethe II. po 52 letech abdikovala

Nahrávám video

Dánská královna Margrethe II. v neděli abdikovala. Králem se stal její syn Frederik. Na trůn nastoupil poté, co se trůnu vzdala jeho matka. Třiaosmdesátiletá panovnice byla hlavou Dánska od roku 1972. Ohlášenou abdikaci podepsala na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn.

V ulicích Kodaně se svědky historického nástupnictví staly tisíce Dánů, podle agentury AFP přilákala událost asi sto tisíc lidí. Ceremonie začala v 13:35 odjezdem korunního prince a jeho manželky Mary z královského paláce. Margrethe II. je následovala v kočáře, aby se naposledy projela hlavním městem v roli monarchy.

Na rozdíl od Velké Británie neproběhla korunovace. Králem se Frederik stal okolo 14:00, kdy panovnice v parlamentu za přítomnosti vlády podepsala prohlášení o své abdikaci. Zhruba o hodinu později jej prohlásila premiérka Mette Frederiksenová králem na balkoně parlamentu.

„Ať žije král,“ volala při proklamaci střídání na trůně Frederiksenová. Tisícovky lidí poté propukly v jásot. „Hurá, hurá, hurá,“ znělo zámeckým náměstím a přilehlými ulicemi. Frederik při tom podle agentury DPA působil velmi dojatě a měl slzy v očích. Poté společně s novou královnou Mary lidem z balkonu zamával. Přišly i jejich čtyři děti.

Margrethe II. předtím odjela v kočáře ze své rezidence podepsat abdikaci do bývalého královského paláce Christiansborg, který dnes slouží jako sídlo parlamentu i vlády. V limuzíně tam odjeli také Frederik a jeho choť, 51letá Mary, která pochází z Austrálie a nyní jí bude náležet titul královna. Podle AFP je zároveň první dánskou královnou, která není urozeného původu. „Je tak vzrušující, že obyčejný člověk, jako jsme my, se stane královnou,“ řekla důchodkyně z australského Brisbane Judy Langtreeová, která se zúčastnila oslav v kodaňských ulicích.

Dánsko má nyní dvě královny, protože i Margrethe II. nadále náleží oslovení královna a podle DPA může zastupovat svého syna, pokud ten bude na zahraniční cestě nebo bude indisponován. Titul korunního prince a dědice trůnu přechází na nejstaršího syna Frederika a Mary, 18letého Christiana.

Nový dánský královský pár nastoupil na trůn v době obrovské podpory a nadšení veřejnosti pro monarchii. Poslední průzkum provedený poté, co královna oznámila, že abdikuje, ukázal, že 82 procent Dánů očekává, že Frederik si ve své nové roli povede dobře nebo velmi dobře, o Mary to samé tvrdí 86 procent.

Oznámení abdikace bylo nečekané

Poprvé téměř za 900 let se dánský monarcha dobrovolně vzdal trůnu. Než Margrethe II. oznámila překvapivou rezignaci, většina expertů na královskou rodinu se domnívala, že bude panovat až do smrti, jak je v Dánsku zvykem.

Margrethe II. nedala až do poslední chvíle nijak najevo, že by pomýšlela na odpočinek. Ještě donedávna trvala na tom, že roli královny považuje za celoživotní úlohu. Ke změně názoru ji patrně donutily až zdravotní problémy, uvedla agentura AP. K zamyšlení nad budoucností ji přiměla vážná operace zad, kterou podstoupila loni v únoru, napsala agentura Reuters.

Frederik X. je královniným nejstarším synem a následníkem trůnu v jedné z nejstarobylejších monarchií v Evropě. Margrethe II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě. Královnou byla prohlášena v lednu 1972 po smrti svého otce Frederika IX. Jde o druhou ženu na dánském trůnu. Její role je převážně ceremoniální.

„Pravděpodobně si myslí, že je princ Frederik nyní připraven převzít vládu,“ řekl historik a docent na University College Absalon v Dánsku Lars Hovbakke Sorensen. „Je mu 55 let a možná se královna chtěla vyhnout situaci, kdy byste měli velmi, velmi starého krále, jako jsme to viděli u prince Charlese,“ řekl s odkazem na britského panovníka Karla III.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...