Putin si zaslouží být za své zločiny souzen, řekl Zelenskyj v Haagu. Rusové jsou demoralizovaní, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Ve čtvrtek Zelenskyj přijel do sídla horní komory nizozemského parlamentu a setkal se se zástupci obou parlamentních komor. Setkání podle deníku De Telegraaf vynechali předseda krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Gert Wilders a šéfka protestní strany BBB Van der Plasová. Wilders a Van der Plasová předem ohlásili, že se schůzky s ukrajinským prezidentem nezúčastní, protože Nizozemsko si ve čtvrtek připomíná oběti druhé světové války.

„Pokud jde o mě, dnešek v Nizozemsku nepatří jemu, ale našemu národnímu památnému dni,“ tvrdil ve čtvrtek Wilders. Podle Van der Plasové je velmi nemístné, že prezident Ukrajiny, která je ve válce s Ruskem, je na návštěvě právě v tento den. Jejich postoj však kritizovali mnozí další politici.

Ukrajinský prezident se setkal také s předsedy vlád Nizozemska a Belgie. Rutte na společném brífinku tří státníků ujistil, že Nizozemsko bude ve své podpoře Ukrajině neochvějné. Pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině, neexistují podle něj žádná tabu. Řekl dále, že Rusko, které loni vpadlo na Ukrajinu, nemůže tuto válku vyhrát a musí být hnáno k odpovědnosti za zločin agrese a další válečné zločiny.

De Croo podle agentury Reuters zmínil, že Belgie podporuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině a že jeho vláda zkoumá, jak mohou být zmražené ruské majetky použity k pomoci Ukrajině ve válečném úsilí.

Zelenskyj poznamenal, že pro Ukrajinu je zásadní, aby západní vlády Kyjevu dodávaly zbraně co nejrychleji. Řekl také, že Ukrajina už je de facto členem NATO, ale měla by se jím stát i de iure. „Chceme slyšet jasnou zprávu, že po válce budeme v NATO,“ prohlásil podle AFP ukrajinský prezident. Dodal ale, že jeho země má realistická očekávání a ví, že do Severoatlantické aliance nevstoupí, dokud bude v jeho vlasti válka.

Rutte podotkl, že je důležité, aby spojenci učinili jasný krok vůči Ukrajině na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu.

Nizozemský premiér podle agentury DPA rovněž řekl, že jeho země nyní jedná s Dánskem a Británií o dodávkách bojových letounů. Dodávky stíhaček F-16 nejsou tabu, ujistil. Dohody v tomto ohledu ještě nebylo dosaženo, připustil vzápětí. Podle něj to je ale jen otázka času. Poukázal přitom na podobné dřívější debaty o dodávkách houfnic a tanků Leopard.

Ukrajina podle Zelenského věří, že její chystaná protiofenziva bude úspěšná a že získá zpět Ruskem okupovaná území. Na tiskové konferenci dodal, že Rusko je na bitevním poli demoralizované a že tamní režim nemá podporu veřejnosti. Zelenskyj také podle agentury Reuters prohlásil, že s „takovými lidmi“ nehodlá o ničem vyjednávat. 

Odpoledne se Zelenskyj podle Reuters v Nizozemsku rovněž setkal s ukrajinskými vojáky. A to jak s těmi, kteří utrpěli při bojích s invazními jednotkami zranění a nyní tam podstupují léčbu, tak s těmi, kteří v Nizozemsku cvičí s tamní armádou, například se učí ovládat protiraketové systémy Patriot.

Trváme na vzniku tribunálu, řekl Zelenskyj v Haagu

Po setkání v parlamentu zamířil Zelenskyj na návštěvu Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde vystoupil s projevem nazvaným Žádný mír bez spravedlnosti pro Ukrajinu. Prosazoval zřízení tribunálu, který by Rusko soudil za jeho agresi vůči Ukrajině. Je to podle něj jediná cesta, jak dosáhnout spravedlnosti.

„Všichni chceme v Haagu vidět jiného Vladimira, který si zaslouží, aby byl za své zločinné činy potrestán zde, v hlavním městě mezinárodního práva. Jsem si jistý, že se tak stane, až zvítězíme,“ řekl Volodymyr Zelenskyj s odkazem na Putina. Jeho poznámka sklidila potlesk.

Připomněl také sestřelení letu MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, které si v létě 2014 vyžádalo 298 životů, většinou Nizozemců. Poté prezident vyzval k držení minuty ticha za všechny, kteří zemřeli ruskou vinou. Jen během dubna na Ukrajině zemřelo 206 civilistů, z toho jedenáct dětí, řekl Zelenskyj.

V sále jej přivítal nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra, který připomněl nizozemskou zkušenost z druhé světové války a slíbil další pomoc Ukrajině jak dodávkami zbraní, tak humanitární pomocí a při rekonstrukci země.

ICC krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, jichž se údajně ruští vojáci v napadené zemi dopouštějí. V březnu tento soud v Haagu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Zelenského návštěvu provázejí rozsáhlá bezpečnostní opatření, četná policejní auta jsou jak kolem budovy ICC, tak v blízkosti hotelu Marriott. Zelenskyj přišel v tmavě zelené mikině, která se od začátku války stala jeho značkou. Prezidenta doprovázela ozbrojená ochranka v bojových uniformách, píše AFP.

Na Zelenského příchod do sídla soudu, před nímž zavlála ukrajinská vlajka, čekala vedle novinářů i veřejnost. Od vstupu je ale odděloval plot, píše De Telegraaf.

Agentura DPA napsala, že Nizozemsko doposud poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě asi 1,2 miliardy eur (28,2 miliardy korun). Premiér Rutte dal také najevo, že pro něj nejsou tabu ani dodávky bojových letounů zemi čelící ruské agresi.

Únik informací o možné Zelenského cestě do Německa rozladil Kyjev

Ukrajinský prezident v květnu zvažuje také návštěvu Německa, informovala tamní média s odvoláním na bezpečnostní kruhy v Berlíně. Podle serveru t-online je ale Kyjev únikem této informace rozladěn a zvažuje zrušení cesty.

Ukrajinští představitelé jsou podle serveru „vážně zklamáni“, že „zjevně velmi citlivé bezpečnostní informace“ byly záměrně zveřejněny německými zdroji.  Bylo to „nezodpovědné“ a mohlo by to „zpochybnit případnou návštěvu ukrajinského prezidenta,“ uvedl t-online. Na veřejnost se dostaly například detaily o tom, v jakém hotelu by měl Zelenskyj přespat.

Podle médií by se ukrajinský prezident měl setkat s německým kancléřem Olafem Scholzem i prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Po návštěvě u Steinmeiera by měl odcestovat do Cách.

Berlínská policie už zahájila vyšetřování jednoho ze svých příslušníků kvůli zveřejnění informací o návštěvě Zelenského v Německu. Vyšetřování souvisí s podezřením na porušení mlčenlivosti poté, co se příslušné informace ve středu objevily v berlínském deníku B.Z.

Podle šéfky berlínské policie Barbary Slowikové je nepřijatelné, aby „jediný spolupracovník tak ostudným způsobem špinil pověst berlínské policie na národní i mezinárodní úrovni“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...