Zelenskyj jednal s představiteli severských zemí, podpořili vstup Ukrajiny do EU a NATO

Severské země podporují vstup Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekli jejich představitelé na společném summitu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Helsinkách. Finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že jeho země připravuje již patnáctý balíček vojenské pomoci a bude nadále podporovat Ukrajinu, napsala agentura Ukrinform.

Severské země podporují Ukrajinu v jejím úsilí stát se nakonec členem Evropské unie a NATO, uvedli ve středu ve společném prohlášení s prezidentem Zelenským představitelé Finska, Švédska, Norska, Dánska a Islandu na společném seversko-ukrajinském summitu ve Finsku, napsala agentura Reuters.

„Severské země budou pokračovat ve své politické, finanční, humanitární a vojenské podpoře tak dlouho, jak bude třeba,“ uvádí se ve společném prohlášení.

Ukrajinský prezident na tiskové konferenci popřel, že by jeho země vyslala drony na moskevský Kreml, sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval na videa vybuchujících dronů nad budovami Kremlu, která se ve středu objevila na sociálních sítích a které Moskva označila za ukrajinský pokus o útok. 

„Bojujeme na svém území, neútočíme na Putina nebo Moskvu,“ řekl Zelenskyj. Ze strany Ruska jde podle něj o trik; Putin prý musí nějak motivovat ruské občany, protože mu v jeho agresi proti Ukrajině chybí vítězství.

Jednání s finským prezidentem

Před summitem se Zelenskyj setkal s finským prezidentem. „Podpoříme vás a budeme v tom pokračovat i nadále. Patnáctý balíček se nyní připravuje a jsem si jist, že další bude šestnáctý,“ řekl Niinisto podle agentury Ukrinform. Zároveň však vysvětlil, že jeho země nemůže Ukrajině poskytnout stíhačky Hornet, dokud nedostane nové bojové letouny.

„Naše pozice se geograficky výrazně liší od většiny zemí EU a NATO… Kdysi jsme nakoupili Hornety a nyní je nahrazujeme letouny F35. Pro tak malou zemi, jako je naše, jsou to velmi velké výdaje… Ale víme, že potřebujeme silnou obranu. Nemůžeme se Hornetů vzdát, dokud nezískáme nová letadla. A tou dobou budou Hornety bohužel prakticky nepoužitelné,“ řekl.

Finsko již poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě více než 900 milionů eur (21 miliard korun).   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 15 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.