Britští ministři financí a zdravotnictví rezignovali, odmítají pracovat v Johnsonově kabinetu

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

„Veřejnost právem očekává, že vláda bude vykonávána řádně, kompetentně a seriózně. Uznávám, že toto může být moje poslední ministerská práce, ale věřím, že za tyto standardy stojí za to bojovat, a proto rezignuji,“ uvedl v prohlášení Sunak. Podle agentury Reuters se ministr financí údajně s Johnsonem střetl v soukromí kvůli státním výdajům.

„Možná jsme (Konzervativní strana) nebyli vždy populární, ale byli jsme kompetentní jednat v národním zájmu. Bohužel za současných okolností veřejnost dochází k závěru, že nyní nejsme ani jedno, ani druhé,“ uvedl v rezignačním dopise Javid.

„Hlasování o důvěře, které se konalo minulý měsíc, ukázalo, že velká část našich kolegů s tím souhlasí. S lítostí však musím konstatovat, že je mi jasné, že se tato situace pod vaším vedením nezmění, a proto jste ztratil i mou důvěru,“ dodal.

Zhruba hodinu a půl po Javidově prohlášení oznámil rezignaci i jeden z místopředsedů Konzervativní strany Bim Afolami.

Rezignace dvou z nejvýše postavených ministrů by mohla znamenat Johnsonův konec ve vládě, napsala agentura AP. Johnsonovou autoritou už minulý měsíc otřáslo hlasování o nedůvěře, které premiér sice ustál, ale 41 procent konzervativců hlasovalo pro jeho odvolání z funkce. 

Johnson si vybral do vlády muže obviněného ze sexuálního napadení

Johnson momentálně čelí obvinění, že na vládní post náměstka hlavního whipa dosadil někdejšího konzervativce Christophera Pinchera, který v té době čelil obvinění ze sexuálního napadení. Whip je vybraným poslancem, který dohlíží na to, aby příslušníci jeho strany hlasovali podle stranických zájmů.

Johnson nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street ale později uvedla, že na případ zapomněl. Ze lži ho však usvědčil vysoce postavený diplomat Simon McDonald, podle kterého premiér o vyšetřování věděl. Sunak a Javid své rezignace oznámili právě ve chvíli, kdy se Johnson za svá pochybení omlouval. „Při zpětném pohledu to byla špatná věc. Omlouvám se všem, které to zasáhlo,“ uvedl Johnson. Prý si neuvědomil, že Pincher na tuto vlivnou pozici není vhodný. 

Pincher, který v současné době čelí další oficiální stížnosti, že sexuálně napadl dva muže, které zřejmě v opilosti osahával ve stranickém klubu v centru Londýna, už na funkci rezignoval. Konzervativní strana jej následně vyloučila i z poslaneckého klubu.

Vláda se hroutí, tvrdí šéf labouristů

Lídr liberálních demokratů Ed Davey a šéf opoziční Labouristické strany Keir Starmer vyzvali Johnsona k rezignaci. „Už jste naši skvělou zemi diskreditoval dost dlouho,“ napsal Davey na Twitteru. Podle Starmera je jasné, že se konzervativní vláda rozpadá. „Po všech těch špinavostech, skandálech a selháních je jasné, že se tato vláda nyní hroutí,“ uvedl Starmer v prohlášení.

„Premiér by měl udělat to, co měl udělat už před nějakou dobou, a sice rezignovat,“ citovala BBC konzervativního poslance Andrewa Bridgena. „Jestliže tak neučiní, strana by ho k tomu měla donutit,“ dodal. 

Podle médií má Johnson ale stále podporu jiných vysoce postavených ministrů, včetně ministra obrany Bena Wallace a šéfky diplomacie Liz Trussové, která v úterý uvedla, že za ním stoprocentně stojí. Mezi zákonodárci se však objevily spekulace, že by mohli skončit někteří níže postavení členové vlády.

Krizi důvěry ve vlastní straně čelí Johnson už od chvíle, co se od listopadu minulého roku potýká se skandálem známým jako Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v přísném koronavirovém lockdownu.

Imunitní výbor britského parlamentu minulý týden zahájil vyšetřování, zda Johnson lhal parlamentu, když loni v prosinci tvrdil, že jeho kancelář neporušila žádná koronavirová opatření. Johnsona, Sunaka a řadu dalších konzervativců za účast už pokutovala britská policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 1 mminutou

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 47 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 57 mminutami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...