Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová, která byla zvolena novou šéfkou Konzervativní strany, a stane se tak britskou premiérkou, podle médií v mnohém připomíná svou někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Vzešla přitom z levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.
Éru žen v úřadu britského premiéra zahájila právě Margaret Thatcherová, která v období od května 1979 do listopadu 1990 třikrát vyhrála volby, zastávala tvrdou a neústupnou reformní politiku a dokázala zlomit moc odborů, které ochromovaly Británii.
Druhou premiérkou Británie byla Theresa Mayová, jejíž tříletý mandát byl od července 2016 do července 2019 poznamenán nelehkým vyjednáváním o podmínkách brexitu.
Podle zpravodaje ČT v Londýně Lukáše Dolanského se o Trussové říká, že „je konzervativnější než samotní konzervativci“. Britové od ní v současnosti ale očekávají hlavně pomoc, míní. „Británie vyhlíží následující týdny a měsíce velice netrpělivě. Rostou ceny potravin, rostou ceny energií. Lidé se bojí, jestli budou jíst, nebo jestli budou topit,“ řekl.
„V Ekonomických otázkách je spíš ideologická než praktická,“ podotkl politolog Marek Bičan z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj má Trussová relativně malou zkušenost s řešením ekonomických problémů.
Zásluhy i přehmaty
Z pozice ministryně zahraničí (od září 2021) zdůrazňovala Liz Trussová velkou podporu Ukrajině, zvláště prostřednictvím ekonomických sankcí bezprecedentních rozměrů.
Kromě britské diplomacie dříve vedla několik klíčových ministerstev – v čele resortu mezinárodního obchodu v letech 2019 až 2021 provedla zemi těžkým obdobím brexitu (jakožto druhá žena v historii tohoto úřadu) a s mimoevropskými zeměmi posléze vyjednávala smlouvy o volném obchodě, v nichž Britové vidí náhradu za společný evropský trh.
Rovněž se jí přičítá zásluha na propuštění Britky s íránským občanstvím Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové. Ta byla v roce 2016 zadržena v Íránu, když tam s dcerou přijela navštívit rodinu a tamní soudy jí následně vyměřily celkem šest let vězení za spiknutí proti íránské vládě a za propagandu, což Britka vždy popírala.
Trussová ale zaznamenala i několik diplomatických přehmatů. Během návštěvy Moskvy letos v polovině února, která byla jedním z posledních pokusů o zabránění ruské invaze na Ukrajinu, se ji ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov snažil přesvědčit, že Rusko nechystá útok proti Ukrajině a že ruští vojáci jsou na území své země.
„Přece uznáváte svrchovanost Ruska v Rostovské a Voroněžské oblasti?“ zeptal se političky Lavrov. „Británie nikdy neuzná svrchovanost Ruska v těchto regionech,“ reagovala Trussová. Později vysvětlila, že měla za to, že Lavrov mluví o části Ukrajiny.
Druhá „železná lady“?
Někdejší „železnou lady“ připomínaly programové body Trussové v kampani o předsednickou funkci Konzervativní strany. Zejména zdůraznění malé role státu a nízkých daní. Trussová navrhuje například snížení počtu členů vlády a hlásá libertariánskou ekonomiku s co možná nejmenší mírou zásahů do volného trhu.
Společně s dalšími čtyřmi konzervativními poslanci napsala knihu Nespoutaná Británie, ve které doporučuje odstranit státní regulace k posílení pozice Británie ve světě.
Bývalou premiérku Thatcherovou nedávno připomněla i odpověď Trussové v jedné z televizních diskusí. Na otázku „Jak se cítíte při myšlence, že můžete způsobit globální zkázu, když zmáčknete tlačítko na použití jaderných zbraní?“ Trussová odpověděla s kamennou tváří: „Jsem připravena to udělat.“
Média si také už dříve všimla, že například během cesty do Moskvy měla Trussová skoro stejnou kožešinovou čepici jako Thatcherová při někdejší diplomatické cestě do Kremlu. Nechala se také vyfotografovat, jak jede v tanku, což připomnělo známou fotku bývalé konzervativní premiérky.
Ve vztahu k brexitu bylo součástí kampaně Trussové setrvání u politiky dosavadního premiéra Borise Johnsona, jenž navrhoval jednostranně ukončit platnost speciálního ujednání o Severním Irsku, které po brexitu fakticky zůstává součástí celní zóny EU.
To má zabránit novému náboženskému konfliktu v této britské provincii. Výjimka se však nelíbí ortodoxním zastáncům brexitu, kteří v ní vidí přetrvávající nechtěnou vazbu na EU.
V oblasti imigrace Trussová nerozporovala rozhodnutí dosluhující vlády o vracení ilegálně přicházejících imigrantů do Rwandy. Současně s ní však ministryně vnitra Priti Patelová vyjednala smlouvu, že bude přijímat imigranty, kteří se do království dostanou ilegálně.
„Neodklonila se od Borise Johnsona, na rozdíl od Rishiho Sunaka. Zůstala stále věrná kabinetu,“ uvedl Dolanský, který upozornil na vlnu rezignací, která vedla i k odstoupení britského premiéra. Přestože je podle něj pro část veřejnosti Johnson nepřijatelný, jeho příznivcům v řadách konzervativců mohlo naopak setrvání Trussové imponovat a přinést jí tak i několik stovek či tisíc hlasů.
Dolanský upozornil, že Trussová je s Johnsonem konzistentní také v postoji k Ukrajině. „Chce být stále tvrdá vůči Rusku a chce pomáhat Ukrajině,“ řekl.
Bývalá sympatizantka s levicí
Ne vždy však byla Margaret Thatcherová vzorem Trussové, byť ji ztělesnila už v sedmi letech při školní simulaci voleb. Současně se ale se svými levicově zaměřenými rodiči účastnila mírových demonstrací proti vládě, na nichž i sama skandovala slogan proti Thatcherové „Pryč s Maggie!“.
Elizabeth (Liz) Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesorovi matematiky a zdravotní sestře. Její matka se účastnila akcí Kampaně za jaderné odzbrojení, což byla organizace protestující proti rozhodnutí Thatcherové svolit k rozmístění amerických jaderných hlavic na základně RAF Greenham Common, západně od Londýna.
Když byly Trussové čtyři roky, rodina se přestěhovala do Skotska, kde budoucí premiérka vyrůstala. V roce 1996 vystudovala filozofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity. Na studiích se připojila k středolevým liberálním demokratům a dokonce předsedala jejich studentské odbočce na univerzitě.
Na konferenci této strany v roce 1994 se vyslovila pro zrušení monarchie a delegátům sjezdu v Brightonu řekla: „My, liberální demokraté, věříme v příležitosti pro všechny. Nevěříme, že se lidé rodí pro vládnutí.“ Dospívající Trussová také vedla kampaň za dekriminalizaci marihuany.
K ideovému posunu doprava u Trussové došlo na konci univerzitních studií. Podle jejího spolužáka z Oxfordu, Marka Littlewooda, však šlo o přirozený vývoj. „Vždy byla velmi skeptická vůči privilegovaným institucím, které si myslí, že vědí vše nejlépe,“ řekl.
Vstup do vysoké politiky
Později Trussová vstoupila do Konzervativní strany. Následně pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka a roku 2006 byla zvolena radní v Greenwichi v jihovýchodním Londýně.
Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do parlamentu. Následně byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona.
Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Poté do roku 2017 převzala ve vládě Theresy Mayové vedení ministerstva spravedlnosti, jakožto první žena v této funkci. Dále byla dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí a od září 2019 také šéfkou vládního úřadu pro rovné příležitosti.
Trussová, která je milovnicí karaoke, je vdaná za účetního Hugha O'Learyho. Mají spolu dvě dospívající dcery.
