Priti Patelová

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Britská Konzervativní strana v pondělí potvrdila Rishiho Sunaka jako svého nového lídra, zároveň se stane novým premiérem Spojeného království. Král Karel III. jej do funkce jmenuje v úterý dopoledne poté, co přijme rezignaci odcházející šéfky vlády Liz Trussové, uvedla stanice BBC. Sunak by podle ní měl také vystoupit s projevem před sídlem premiéra v Downing Street.

Britský exministr financí Rishi Sunak si jako první zajistil podporu sta zákonodárců, nutnou pro kandidaturu do čela Konzervativní strany. Sto konzervativních poslanců zřejmě podpořilo také bývalého premiéra Borise Johnsona, který se v sobotu vrátil z dovolené zpátky do Británie, informovala britská média. Toryové hledají nového lídra, jenž se posléze stane i britským premiérem poté, co ve čtvrtek oznámila svou rezignaci Liz Trussová.

Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji v úterý do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral, kde zhruba o hodinu dříve „laskavě“ přijala rezignaci Borise Johnsona, jak uvedla stanice BBC. Nová britská premiérka Liz Trussová krátce po svém nástupu do funkce jmenovala řadu nových členů kabinetu. Svůj post ministra obrany si však podržel Ben Wallace, který ve vnitrostranickém souboji podporoval Trussovou.

Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová, která byla zvolena novou šéfkou Konzervativní strany, a stane se tak britskou premiérkou, podle médií v mnohém připomíná svou někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Vzešla přitom z levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.

O post nového lídra britské Konzervativní strany a příštího premiéra, který nahradí končícího Borise Johnsona, se bude ucházet osm kandidátů. Oznámil to v úterý Graham Brady, předseda Výboru 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců. Favoritem klání je zřejmě bývalý ministr financí Rishi Sunak, který na svou stranu získal zatím nejvíc zákonodárců. Průzkumy favorizují i exministryni obrany Penny Mordauntovou.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dala v pátek souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s osmnácti trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na Twitteru organizace WikiLeaks.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Britský parlament projednává nový zákon, jenž má omezit ilegální migraci. Jen letos se na člunech z Francie přes Lamanšský průliv dostalo do země na třicet tisíc lidí. Desítky, včetně dětí, zahynuly při pokusu kanál přeplout. Vláda premiéra Borise Johnsona by ráda posílala běžence do center v bezpečných zemích po vzoru Austrálie.

Evropská pohraniční agentura Frontex nasadí od středy v oblasti Lamanšského průlivu letadlo, které bude pomáhat v boji proti nelegální migraci. Na schůzce o migraci ve francouzském přístavu Calais to řekl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Účastníci setkání, na které byli pozváni zástupci vlád zodpovědní za migraci z Belgie, Německa a Nizozemska, se rovněž dohodli na užší spolupráci v boji proti pašerákům osob a proti obchodu s nafukovacími čluny, na kterých se lidé na cestu přes moře vydávají. Při středečním neštěstí v průlivu zemřelo 27 migrantů, s nimiž se přeplněný člun převrátil.

Británie zařadí celou palestinskou radikální skupinu Hamás k teroristickým organizacím. Od roku 2001 za ni Londýn považoval pouze ozbrojenou složku této organizace, která vládne palestinskému Pásmu Gazy. Británie chce podle ministryně vnitra Priti Patelové tímto krokem přispět k boji proti antisemitismu. Hamás tvrdí, že Londýn podléhá vydírání, a trvá na tom, že jako okupovaný národ se Palestinci mohou bránit všemi prostředky.

Francie zadržela britskou rybářskou loď, která podle místní vlády lovila u ústí řeky Seiny bez patřičného povolení. Londýn slíbil odvetu, hovořil o porušení mezinárodního práva a oznámil, že si chce předvolat francouzskou velvyslankyni. Média incident spojují s eskalujícím sporem o právo na rybolov v britských vodách v návaznosti na brexit. Paříž vyhrožuje sankcemi za to, že prý nedostala dostatečný počet licencí.

Třicet tři kilometrů moře mezi Francií a Británií jen za letošek přeplulo na člunech víc než 18 tisíc lidí. Oproti celému loňsku jde o dvojnásobek. Británie obviňuje Francii, že proti pašerákům lidí nezasahuje. Paříž si zase stěžuje, že Britové na tuto činnost přislíbili pomoc ve výši 63 milionů eur a zatím neposlali nic.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová oznámila, že se zvažuje poskytnutí policejní ochrany poslancům při pravidelném setkávání s voliči. Krok souvisí s páteční vraždou konzervativního poslance Davida Amesse, ke které došlo právě během setkání s voliči ve městě Leigh-on-Sea. Z vraždy poslance je podezřelý 25letý Brit somálského původu Ali Harbi Ali. Zatčen byl krátce po činu na základě zákona o terorismu.

Policie označila páteční útok nožem na britského poslance Davida Amesse za teroristický čin. Konzervativce napadl během setkání s voliči v Leigh-on-Sea pětadvacetiletý muž, který byl krátce po činu zadržen. Podle BBC zřejmě pochází ze Somálska. Soud mu v sobotu večer prodloužil vazbu do 22. října. Na místo činu v sobotu dorazil premiér Boris Johnson společně s vůdcem opoziční Labouristické strany Keirem Starmerem.

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Velká Británie zpřísní svůj azylový systém. Uprchlíci, kteří do země vstoupí ilegálně, budou mít ztíženou možnost v ní zůstat. Oznámila to britská ministryně vnitra Priti Patelová, podle níž bude systém přísný, ale spravedlivý. Zpřísní se také tresty pro pašeráky lidí.

Britští politici kritizují zákrok policie při pietní akci v Londýně. Starosta ho označil za nepřiměřený a chce vysvětlení. Zhruba tisíc lidí v sobotu večer přišlo uctít památku třiatřicetileté ženy, z jejíž vraždy je podezřelý člen metropolitní policie. Lidé se nakonec střetli s hlídkami a několik jich skončilo v poutech. Podle policistů byla akce vzhledem k protiepidemickým opatřením nebezpečná a nezákonná.

Čerstvě uzavřenou dohodu mezi EU a Británií vítají pohraničníci na obou stranách Lamanšského průlivu. Především proto, že čilý pohyb nebude čelit tolika překážkám a bude výrazně hladší než bez dohody. Tedy pokud dohoda skutečně vejde v platnost. Usnadní jim také spolupráci při monitoringu migrace.