OSN: Z Ukrajiny uteklo kvůli bojům už přes 1,5 milionu lidí. Na Slovensku zůstaly vlaky s pomocí

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

On-line přenos

Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Evropská unie cílovým zemím finančně pomůže, uvolňuje zatím 400 milionů eur (zhruba 10,3 miliardy korun).

S osmi miliony uprchlíků počítá podle Jourové krizový scénář. Evropská komise už nabídla Polsku, které čelí největšímu náporu běženců z Ukrajiny, zajištění přesunu uprchlíků do jiných zemí, uvedla mimo jiné eurokomisařka. Podle ní mnoho běženců nežádá o azyl, protože počítá s návratem na Ukrajinu.

Jednoznačně nejvíce z nich míří do Polska. Jen za sobotu odbavili polští pohraničníci asi 129 tisíc lidí. To byl druhý den v řadě rekordní počet. V neděli večer polská pohraniční stráž informovala, že počet lidí, kteří z Ukrajiny do Polska uprchli, překročil milion. „Je to milion lidských tragédií, milion lidí, které z jejich domovů vyhnala válka,“ napsala na Twitteru.

Na Slovensku zůstaly vlaky s pomocí, uprchlíci musí jet běžným spojem

V Košicích a jejich okolí zůstaly stát v neděli dva vlaky, které vezly z Česka humanitární pomoc a měly odvézt Ukrajince do ČR. Informoval o tom zakladatel iniciativy Železnice pomáhá Albert Fikáček. Důvodem je podle něj administrativní chyba související s odbavením. Pomoc musí jet přes jiný přechod a Ukrajince je potřeba kontrolovat přímo na slovenských hranicích, což se dosud dělo až v ČR.

Na Ukrajině čekají na vlaky podle Fikáčka stovky Ukrajinců, možná i přes tisíc. Česká ministerstva vnitra a dopravy uvedla, že vlaky z ČR dočasně nebudou jezdit pro běžence až na Ukrajinu. Uprchlíci ale mohou jet podle úřadů zdarma běžnými spoji z Košic, které budou případně posíleny. Humanitární pomoc přepraví nákladní vlaky.

Slovenské hranice překočilo na základě údajů tamního policejního prezidia už bezmála 114 tisíc lidí, v Česku se dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohlásilo asi 100 tisíc běženců. „Počet není přesný, je to odhad,“ uvedl ministr a předseda Ústředního krizového štábu.

V pražském centru pro ukrajinské uprchlíky bylo od jeho úterního spuštění odbaveno přes 10 tisíc lidí. Informoval o tom primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Dodal, že se centrum snaží zredukovat fronty a že s ohledem na komplikovanost procesu není v plánu v Praze otevírat další podobné zařízení. 

„Směřujeme k tomu, že by lidé už do budoucna neměli čekat vůbec před Kongresovým centrem. Doufám, že se nám to do tohoto stavu podaří dostat do nedělní půlnoci,“ řekl Hřib.

Blinken slíbil pomoc Moldavanům

Do Moldavska podle tamních úřadů zamířilo přes čtvrt milionu lidí z Ukrajiny, přičemž asi polovina jich pokračovala dále na západ. Maďarsko přijalo přes 144 tisíc utečenců. Část lidí ale před boji utekla také do Ruska.

„Na malou zemi, jako je Moldavsko, je to velké číslo,“ uvedla tamní premiérka Natalia Gavrilitsaová při setkání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Země, která je jednou z nejchudších v Evropě, bude podle ní potřebovat s péčí o uprchlíky pomoci.

Blinken, který po návštěvě Moldavska zamíří ještě do Litvy, Lotyšska a Estonska, ocenil štědrost a pohostinnost Moldavanů. Přislíbil pomoc Spojených států.

Zeměmi sousedícími s Ukrajinou lidé z této země často jen procházejí a míří dál na západ. Například Německo doposud eviduje zhruba 38 tisíc běženců, za poslední den jich přibylo asi 10 tisíc, vyplývá z posledních údajů ministerstva vnitra. Mluvčí resortu však podle agentury DPA upozornil, že jejich celkový počet může být výrazně vyšší vzhledem k tomu, že na hranicích nejsou kontroly. K jejich zavedení na přechodech s Polskem a Českem vyzval v sobotu Německý policejní odborový svaz (DPolG).

Do Rakouska přicházely v posledních dnech podle tamního ministerstva vnitra asi 4 tisíce běženců z Ukrajiny denně, ale 80 procent z nich cestovalo do dalších států. Do Řecka zamířilo doposud asi 3700 osob z válkou zasažené země. Faktem je, že na jihovýchodě Ukrajiny žije zhruba 100 tisíc lidí řeckého původu.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin vyzval svou britskou kolegyni Priti Patelovou, aby udělala více pro pomoc stovkám uprchlíků z Ukrajiny, kteří uvázli ve francouzském přístavu Calais. Britští úředníci podle něj mnoho z nich odmítají odbavit kvůli tomu, že nemají v pořádku doklady nebo potřebná víza a odesílají je na britské konzuláty v Paříži a Bruselu.

Lidská vlna z východní Evropy dorazila i ke břehům Izraele. Podle zpravodajského webu BBC šlo o čtyři sta lidí. Na letišti je přivítal premiér Naftali Bennett. Cesta židovských uprchlíků začíná na západní hranici Ukrajiny. Polsko, Rumunsko nebo Moldavsko jsou pak místa, odkud se vypravují záchranné lety do Tel Avivu. Speciální dispečink mezitím řeší všechny technické a logistické záležitosti. Uprchlíci najdou v Izraeli poměrně snadno domácké prostředí.

2 minuty
Události: Lidé z Ukrajiny prchají i do Izraele
Zdroj: ČT24

Žije tam totiž víc než jeden milion lidí původem z bývalého Sovětského svazu, z toho zhruba dvě stě tisíc z Ukrajiny. Udržují si jazykové, kulturní i příbuzenské vazby na východní Evropu. Nejde jen o válkou postiženou Ukrajinu, i Židé z Ruska mohou reagovat zvýšenou emigrací.

Útoky na obydlené oblasti mají zlomit odpor, míní Britové

Uprchlickou krizi může zhoršovat i fakt, že podle dostupných informací ruské jednotky na Ukrajině navzdory prohlášením Kremlu neútočí jen na vojenskou infrastrukturu, ale i na civilní zástavbu a obyvatelstvo. Kyjev například tvrdí, že předem dojednané evakuační koridory nebylo v sobotu téměř možné použít, protože Rusové nepřerušili palbu a pokračovali v ostřelování.

Britská vojenská rozvědka v aktuálně zveřejněné zprávě o válce na Ukrajině doslova napsala, že se ruská armáda přímo zaměřuje na obydlené oblasti, její postup ale výrazně zpomaluje tvrdý odpor Ukrajinců.

„Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje,“ uvádí zpráva. Rusko na to „zareagovalo tím, že se na mnoha místech zaměřilo na obydlené oblasti, například v Charkově, Černihivu a Mariupolu,“ dodává britská vojenská rozvědka. Podle ní tak chce nejspíš zlomit ukrajinskou morálku.

Podobnou taktiku podle Británie Rusové použili i v Čečensku v roce 1999 a v Sýrii v roce 2016, kdy stejně jako nyní oblasti ostřelovali ze země i ze vzduchu. Rusko opakovaně popřelo, že by cílem jeho útoků byly i civilní oblasti.

Zemí s největším počtem uprchlíků v zahraničí (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion lidí.

UNHCR již dříve uvedl, že pokud by exodus z Ukrajiny pokračoval stávajícím tempem, brzy by přerostl v největší uprchlickou krizi tohoto století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, řekl Putin. K příměří má však řadu otázek

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek podle státní agentury TASS ruský vůdce Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů.
05:30Aktualizovánopřed 4 mminutami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 9 mminutami

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 1 hhodinou

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 2 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 2 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Belgie vyšetřuje možnou korupci v europarlamentu spojenou s Čínou

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.
před 4 hhodinami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 10 hhodinami
Načítání...