Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.
OSN: Z Ukrajiny uteklo kvůli bojům už přes 1,5 milionu lidí. Na Slovensku zůstaly vlaky s pomocí
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Evropská unie cílovým zemím finančně pomůže, uvolňuje zatím 400 milionů eur (zhruba 10,3 miliardy korun).
S osmi miliony uprchlíků počítá podle Jourové krizový scénář. Evropská komise už nabídla Polsku, které čelí největšímu náporu běženců z Ukrajiny, zajištění přesunu uprchlíků do jiných zemí, uvedla mimo jiné eurokomisařka. Podle ní mnoho běženců nežádá o azyl, protože počítá s návratem na Ukrajinu.
Jednoznačně nejvíce z nich míří do Polska. Jen za sobotu odbavili polští pohraničníci asi 129 tisíc lidí. To byl druhý den v řadě rekordní počet. V neděli večer polská pohraniční stráž informovala, že počet lidí, kteří z Ukrajiny do Polska uprchli, překročil milion. „Je to milion lidských tragédií, milion lidí, které z jejich domovů vyhnala válka,“ napsala na Twitteru.
Na Slovensku zůstaly vlaky s pomocí, uprchlíci musí jet běžným spojem
V Košicích a jejich okolí zůstaly stát v neděli dva vlaky, které vezly z Česka humanitární pomoc a měly odvézt Ukrajince do ČR. Informoval o tom zakladatel iniciativy Železnice pomáhá Albert Fikáček. Důvodem je podle něj administrativní chyba související s odbavením. Pomoc musí jet přes jiný přechod a Ukrajince je potřeba kontrolovat přímo na slovenských hranicích, což se dosud dělo až v ČR.
Na Ukrajině čekají na vlaky podle Fikáčka stovky Ukrajinců, možná i přes tisíc. Česká ministerstva vnitra a dopravy uvedla, že vlaky z ČR dočasně nebudou jezdit pro běžence až na Ukrajinu. Uprchlíci ale mohou jet podle úřadů zdarma běžnými spoji z Košic, které budou případně posíleny. Humanitární pomoc přepraví nákladní vlaky.
Slovenské hranice překočilo na základě údajů tamního policejního prezidia už bezmála 114 tisíc lidí, v Česku se dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohlásilo asi 100 tisíc běženců. „Počet není přesný, je to odhad,“ uvedl ministr a předseda Ústředního krizového štábu.
V pražském centru pro ukrajinské uprchlíky bylo od jeho úterního spuštění odbaveno přes 10 tisíc lidí. Informoval o tom primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Dodal, že se centrum snaží zredukovat fronty a že s ohledem na komplikovanost procesu není v plánu v Praze otevírat další podobné zařízení.
„Směřujeme k tomu, že by lidé už do budoucna neměli čekat vůbec před Kongresovým centrem. Doufám, že se nám to do tohoto stavu podaří dostat do nedělní půlnoci,“ řekl Hřib.
Blinken slíbil pomoc Moldavanům
Do Moldavska podle tamních úřadů zamířilo přes čtvrt milionu lidí z Ukrajiny, přičemž asi polovina jich pokračovala dále na západ. Maďarsko přijalo přes 144 tisíc utečenců. Část lidí ale před boji utekla také do Ruska.
„Na malou zemi, jako je Moldavsko, je to velké číslo,“ uvedla tamní premiérka Natalia Gavrilitsaová při setkání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Země, která je jednou z nejchudších v Evropě, bude podle ní potřebovat s péčí o uprchlíky pomoci.
Blinken, který po návštěvě Moldavska zamíří ještě do Litvy, Lotyšska a Estonska, ocenil štědrost a pohostinnost Moldavanů. Přislíbil pomoc Spojených států.
Zeměmi sousedícími s Ukrajinou lidé z této země často jen procházejí a míří dál na západ. Například Německo doposud eviduje zhruba 38 tisíc běženců, za poslední den jich přibylo asi 10 tisíc, vyplývá z posledních údajů ministerstva vnitra. Mluvčí resortu však podle agentury DPA upozornil, že jejich celkový počet může být výrazně vyšší vzhledem k tomu, že na hranicích nejsou kontroly. K jejich zavedení na přechodech s Polskem a Českem vyzval v sobotu Německý policejní odborový svaz (DPolG).
Do Rakouska přicházely v posledních dnech podle tamního ministerstva vnitra asi 4 tisíce běženců z Ukrajiny denně, ale 80 procent z nich cestovalo do dalších států. Do Řecka zamířilo doposud asi 3700 osob z válkou zasažené země. Faktem je, že na jihovýchodě Ukrajiny žije zhruba 100 tisíc lidí řeckého původu.
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin vyzval svou britskou kolegyni Priti Patelovou, aby udělala více pro pomoc stovkám uprchlíků z Ukrajiny, kteří uvázli ve francouzském přístavu Calais. Britští úředníci podle něj mnoho z nich odmítají odbavit kvůli tomu, že nemají v pořádku doklady nebo potřebná víza a odesílají je na britské konzuláty v Paříži a Bruselu.
Lidská vlna z východní Evropy dorazila i ke břehům Izraele. Podle zpravodajského webu BBC šlo o čtyři sta lidí. Na letišti je přivítal premiér Naftali Bennett. Cesta židovských uprchlíků začíná na západní hranici Ukrajiny. Polsko, Rumunsko nebo Moldavsko jsou pak místa, odkud se vypravují záchranné lety do Tel Avivu. Speciální dispečink mezitím řeší všechny technické a logistické záležitosti. Uprchlíci najdou v Izraeli poměrně snadno domácké prostředí.
Události: Lidé z Ukrajiny prchají i do Izraele (zdroj: ČT24)
Žije tam totiž víc než jeden milion lidí původem z bývalého Sovětského svazu, z toho zhruba dvě stě tisíc z Ukrajiny. Udržují si jazykové, kulturní i příbuzenské vazby na východní Evropu. Nejde jen o válkou postiženou Ukrajinu, i Židé z Ruska mohou reagovat zvýšenou emigrací.
Útoky na obydlené oblasti mají zlomit odpor, míní Britové
Uprchlickou krizi může zhoršovat i fakt, že podle dostupných informací ruské jednotky na Ukrajině navzdory prohlášením Kremlu neútočí jen na vojenskou infrastrukturu, ale i na civilní zástavbu a obyvatelstvo. Kyjev například tvrdí, že předem dojednané evakuační koridory nebylo v sobotu téměř možné použít, protože Rusové nepřerušili palbu a pokračovali v ostřelování.
Britská vojenská rozvědka v aktuálně zveřejněné zprávě o válce na Ukrajině doslova napsala, že se ruská armáda přímo zaměřuje na obydlené oblasti, její postup ale výrazně zpomaluje tvrdý odpor Ukrajinců.
„Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje,“ uvádí zpráva. Rusko na to „zareagovalo tím, že se na mnoha místech zaměřilo na obydlené oblasti, například v Charkově, Černihivu a Mariupolu,“ dodává britská vojenská rozvědka. Podle ní tak chce nejspíš zlomit ukrajinskou morálku.
Podobnou taktiku podle Británie Rusové použili i v Čečensku v roce 1999 a v Sýrii v roce 2016, kdy stejně jako nyní oblasti ostřelovali ze země i ze vzduchu. Rusko opakovaně popřelo, že by cílem jeho útoků byly i civilní oblasti.
Zemí s největším počtem uprchlíků v zahraničí (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion lidí.
UNHCR již dříve uvedl, že pokud by exodus z Ukrajiny pokračoval stávajícím tempem, brzy by přerostl v největší uprchlickou krizi tohoto století.