OSN: Z Ukrajiny uteklo kvůli bojům už přes 1,5 milionu lidí. Na Slovensku zůstaly vlaky s pomocí

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Evropská unie cílovým zemím finančně pomůže, uvolňuje zatím 400 milionů eur (zhruba 10,3 miliardy korun).

S osmi miliony uprchlíků počítá podle Jourové krizový scénář. Evropská komise už nabídla Polsku, které čelí největšímu náporu běženců z Ukrajiny, zajištění přesunu uprchlíků do jiných zemí, uvedla mimo jiné eurokomisařka. Podle ní mnoho běženců nežádá o azyl, protože počítá s návratem na Ukrajinu.

Jednoznačně nejvíce z nich míří do Polska. Jen za sobotu odbavili polští pohraničníci asi 129 tisíc lidí. To byl druhý den v řadě rekordní počet. V neděli večer polská pohraniční stráž informovala, že počet lidí, kteří z Ukrajiny do Polska uprchli, překročil milion. „Je to milion lidských tragédií, milion lidí, které z jejich domovů vyhnala válka,“ napsala na Twitteru.

Na Slovensku zůstaly vlaky s pomocí, uprchlíci musí jet běžným spojem

V Košicích a jejich okolí zůstaly stát v neděli dva vlaky, které vezly z Česka humanitární pomoc a měly odvézt Ukrajince do ČR. Informoval o tom zakladatel iniciativy Železnice pomáhá Albert Fikáček. Důvodem je podle něj administrativní chyba související s odbavením. Pomoc musí jet přes jiný přechod a Ukrajince je potřeba kontrolovat přímo na slovenských hranicích, což se dosud dělo až v ČR.

Na Ukrajině čekají na vlaky podle Fikáčka stovky Ukrajinců, možná i přes tisíc. Česká ministerstva vnitra a dopravy uvedla, že vlaky z ČR dočasně nebudou jezdit pro běžence až na Ukrajinu. Uprchlíci ale mohou jet podle úřadů zdarma běžnými spoji z Košic, které budou případně posíleny. Humanitární pomoc přepraví nákladní vlaky.

Slovenské hranice překočilo na základě údajů tamního policejního prezidia už bezmála 114 tisíc lidí, v Česku se dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohlásilo asi 100 tisíc běženců. „Počet není přesný, je to odhad,“ uvedl ministr a předseda Ústředního krizového štábu.

V pražském centru pro ukrajinské uprchlíky bylo od jeho úterního spuštění odbaveno přes 10 tisíc lidí. Informoval o tom primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Dodal, že se centrum snaží zredukovat fronty a že s ohledem na komplikovanost procesu není v plánu v Praze otevírat další podobné zařízení. 

„Směřujeme k tomu, že by lidé už do budoucna neměli čekat vůbec před Kongresovým centrem. Doufám, že se nám to do tohoto stavu podaří dostat do nedělní půlnoci,“ řekl Hřib.

Blinken slíbil pomoc Moldavanům

Do Moldavska podle tamních úřadů zamířilo přes čtvrt milionu lidí z Ukrajiny, přičemž asi polovina jich pokračovala dále na západ. Maďarsko přijalo přes 144 tisíc utečenců. Část lidí ale před boji utekla také do Ruska.

„Na malou zemi, jako je Moldavsko, je to velké číslo,“ uvedla tamní premiérka Natalia Gavrilitsaová při setkání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Země, která je jednou z nejchudších v Evropě, bude podle ní potřebovat s péčí o uprchlíky pomoci.

Blinken, který po návštěvě Moldavska zamíří ještě do Litvy, Lotyšska a Estonska, ocenil štědrost a pohostinnost Moldavanů. Přislíbil pomoc Spojených států.

Zeměmi sousedícími s Ukrajinou lidé z této země často jen procházejí a míří dál na západ. Například Německo doposud eviduje zhruba 38 tisíc běženců, za poslední den jich přibylo asi 10 tisíc, vyplývá z posledních údajů ministerstva vnitra. Mluvčí resortu však podle agentury DPA upozornil, že jejich celkový počet může být výrazně vyšší vzhledem k tomu, že na hranicích nejsou kontroly. K jejich zavedení na přechodech s Polskem a Českem vyzval v sobotu Německý policejní odborový svaz (DPolG).

Do Rakouska přicházely v posledních dnech podle tamního ministerstva vnitra asi 4 tisíce běženců z Ukrajiny denně, ale 80 procent z nich cestovalo do dalších států. Do Řecka zamířilo doposud asi 3700 osob z válkou zasažené země. Faktem je, že na jihovýchodě Ukrajiny žije zhruba 100 tisíc lidí řeckého původu.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin vyzval svou britskou kolegyni Priti Patelovou, aby udělala více pro pomoc stovkám uprchlíků z Ukrajiny, kteří uvázli ve francouzském přístavu Calais. Britští úředníci podle něj mnoho z nich odmítají odbavit kvůli tomu, že nemají v pořádku doklady nebo potřebná víza a odesílají je na britské konzuláty v Paříži a Bruselu.

Lidská vlna z východní Evropy dorazila i ke břehům Izraele. Podle zpravodajského webu BBC šlo o čtyři sta lidí. Na letišti je přivítal premiér Naftali Bennett. Cesta židovských uprchlíků začíná na západní hranici Ukrajiny. Polsko, Rumunsko nebo Moldavsko jsou pak místa, odkud se vypravují záchranné lety do Tel Avivu. Speciální dispečink mezitím řeší všechny technické a logistické záležitosti. Uprchlíci najdou v Izraeli poměrně snadno domácké prostředí.

2 minuty
Události: Lidé z Ukrajiny prchají i do Izraele
Zdroj: ČT24

Žije tam totiž víc než jeden milion lidí původem z bývalého Sovětského svazu, z toho zhruba dvě stě tisíc z Ukrajiny. Udržují si jazykové, kulturní i příbuzenské vazby na východní Evropu. Nejde jen o válkou postiženou Ukrajinu, i Židé z Ruska mohou reagovat zvýšenou emigrací.

Útoky na obydlené oblasti mají zlomit odpor, míní Britové

Uprchlickou krizi může zhoršovat i fakt, že podle dostupných informací ruské jednotky na Ukrajině navzdory prohlášením Kremlu neútočí jen na vojenskou infrastrukturu, ale i na civilní zástavbu a obyvatelstvo. Kyjev například tvrdí, že předem dojednané evakuační koridory nebylo v sobotu téměř možné použít, protože Rusové nepřerušili palbu a pokračovali v ostřelování.

Britská vojenská rozvědka v aktuálně zveřejněné zprávě o válce na Ukrajině doslova napsala, že se ruská armáda přímo zaměřuje na obydlené oblasti, její postup ale výrazně zpomaluje tvrdý odpor Ukrajinců.

„Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje,“ uvádí zpráva. Rusko na to „zareagovalo tím, že se na mnoha místech zaměřilo na obydlené oblasti, například v Charkově, Černihivu a Mariupolu,“ dodává britská vojenská rozvědka. Podle ní tak chce nejspíš zlomit ukrajinskou morálku.

Podobnou taktiku podle Británie Rusové použili i v Čečensku v roce 1999 a v Sýrii v roce 2016, kdy stejně jako nyní oblasti ostřelovali ze země i ze vzduchu. Rusko opakovaně popřelo, že by cílem jeho útoků byly i civilní oblasti.

Zemí s největším počtem uprchlíků v zahraničí (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion lidí.

UNHCR již dříve uvedl, že pokud by exodus z Ukrajiny pokračoval stávajícím tempem, brzy by přerostl v největší uprchlickou krizi tohoto století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 9 mminutami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě zároveň odpoledne probíhají rozhovory mezi vybranými evropskými představiteli a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. USA zároveň oznámily nové protiíránské sankce zaměřené proti výrobě raket, dronů a asymetrických zbraní.
13:06Aktualizovánopřed 43 mminutami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 4 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 5 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 6 hhodinami

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...