Tým odborníků z Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odjel ve čtvrtek na Ukrajinu, aby zahájil vyšetřování možných válečných zločinů. Tyto činy vyšetřuje také Litva. Německo zvažuje, že Ukrajině dodá 2700 protiletadlových raket. Jeho ministryně zahraničí zároveň obvinila Rusko z porušování lidských práv Ukrajinců i Rusů. Ruský prezident Vladimir Putin trvá na odzbrojení Ukrajiny, což je nepřijatelné, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se šéfem Kremlu. Evropská unie je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové připravena odbourat svou závislost na ruském plynu, nynější topnou sezónu zvládne i v případě přerušení dodávek z Ruska.
Mezinárodní trestní soud bude na Ukrajině vyšetřovat možné válečné zločiny
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
O odjezdu týmu odborníků Mezinárodního trestního soudu (ICC) informoval ve čtvrtek hlavní prokurátor ICC Karim Khan. Ten ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Uvedl, že shledal dostatek důvodů pro to se domnívat, že tyto zločiny mohly být spáchány.
Vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody s EU tehdejší proruskou vládou, do současnosti. Může se vztahovat na všechny strany konfliktu v jakékoli části Ukrajiny.
Ukrajina dosud k ICC nepřistoupila, ale v roce 2013 a 2014 k němu podala dvě stížnosti, které soudu přiznávají jurisdikci nad údajnými závažnými zločiny spáchanými na jejím území od roku 2014 bez ohledu na státní příslušnost pachatelů. Rusko soud neuznává.
Možné válečné zločiny vyšetřuje i Litva
Litevská generální prokuratura zahájila vyšetřování možných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů na Ukrajině při ruské invazi. Podobné vyšetřování otevřelo tento týden i Polsko.
„Vyšetřování začalo v souvislosti s ozbrojenou agresí na Ukrajině,“ uvedla litevská generální prokuratura. Zaměří se na „vojenské útoky na civilisty, lékaře, domy obývané civilisty, nemocnice, vzdělávací instituce a další civilní infrastrukturu, v jejichž důsledku zemřeli dospělí i děti“.
Polský generální prokurátor a zároveň ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pondělí nařídil zahájit vyšetřování v souvislosti „se zločinem útočné války“, jejíž obětí se stala Ukrajina. S prosbou, aby se věci Polsko ujalo, se na Ziobra obrátila ukrajinská nejvyšší státní zástupkyně Iryna Venediktovová. Ziobro uvedl, že ve věci bude spolupracovat s Litvou.
Také státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) chce vytvořit expertní misi, která by možné porušení mezinárodního práva prověřila. Mechanismus pro zřízení takové mise podle Londýna spouští pětačtyřicet ze sedmapadesáti členských států OBSE.
„Uplatňují takzvaný moskevský mechanismus OBSE pro zřízení mise nezávislých expertů na zjišťování faktů a okolností možných případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně těch, které vzešly ze záměrných a nerozlišujících útoků na civilisty a civilní infrastrukturu,“ uvedla britská mise při OBSE.
Němci zvažují dodávku protiletadlových střel Ukrajině
Německo uvažuje o dodávkách 2700 protiletadlových raket na Ukrajinu, protože se snaží bránit proti invazi Ruska. Agentuře Reuters to řekl ve čtvrtek vládní zdroj. Dodal, že tento krok musí ještě schválit spolková bezpečnostní rada. „Rakety jsou připraveny k přepravě,“ dodal zdroj.
Německo již v sobotu uvedlo, že Ukrajině dodá jeden tisíc protitankových zbraní a pět set raket země-vzduch Stinger.
Baerbocková žádá vyšetřit ruské činy proti lidským právům
Útok na Ukrajinu je útokem na lidská práva Ukrajinců i Rusů, prohlásila ve videoprojevu k Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) zasedající v Ženevě německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která zároveň vyzvala k rychlému vyšetřování ruských činů.
Německá ministryně zahraničí Baerbocková obvinila Rusko z porušování lidských práv Ukrajinců i Rusů
„Nezbytně potřebujeme kvůli Ukrajině sestavit komisi, která by vyšetřila všechna porušení lidských práv, jichž se Rusko od začátku vojenské agrese dopustilo,“ řekla Baerbocková. Zdůraznila, že Rusko nejhrubším způsobem porušilo nejen lidská práva Ukrajinců, ale také Rusů, kteří proti válce demonstrují a které se Rusko snaží umlčet stejně jako uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného.
„Musíme tomuto ruskému útoku čelit,“ uvedla Baerbocková, podle které popírání lidských práv ohrožuje „naši existenci“. Chce také, aby se Rada pro lidská práva více zaměřila na jednání a odpovědnost dalších států, jako jsou Bělorusko, Myanmar či Sýrie.
Putin trvá na odzbrojení Ukrajiny, řekl Macron
Situace na Ukrajině je nadále velmi nepříznivá a ruský prezident Vladimir Putin dál trvá na odzbrojení Ukrajiny a její kapitulaci, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po čtvrtečním telefonátu se šéfem Kremlu. Tyto požadavky francouzský prezident považuje za nepřijatelné. Od propuknutí války na Ukrajině už si oba státníci telefonovali potřetí, nynější hovor trval hodinu a půl, uvedla agentura AFP s odkazem na Elysejský palác. Putin kritizoval Macronův středeční projev k národu a jeho klíčové výroky o dění na Ukrajině.
„Situace v terénu je nepopiratelně velmi nepříznivá. Zdá se zjevné, že Vladimir Putin trvá na svých pozicích, na vůli demilitarizovat Ukrajinu a na její kapitulaci, což je jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl Macron. V jednání s Moskvou je podle francouzského prezidenta „potřeba důslednost v principech a v sankcích“, ale zároveň je potřeba usilovat o „mírový dialog“, což Macron pokládá za velmi obtížné.
Putin v rámci telefonního rozhovoru s francouzským protějškem odmítl zprávy o bombardování ukrajinského hlavního města Kyjeva a dalších ukrajinských měst, uvedl web gazeta.ru s odkazem na oficiální stránky Kremlu. Putin zdůraznil, že cílů vojenské „speciální operace“, jak Rusko válku nazývá, bude dosaženo v každém případě. „Pokusy získat čas protahováním jednání vedou pouze ke stupňování požadavků vůči Kyjevu,“ uvedl Kreml v prohlášení citovaném agenturou DPA.
Brífink předsedkyně Evropské komise von der Leyenové a slovenského premiéra Hegera k Ukrajině (zdroj: ČT24)