Filippo Grandi

Izraelské buldozery ve čtvrtek v uprchlickém táboře Núr Šams na okupovaném Západním břehu Jordánu vážně poškodily kancelář agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, uvedl šéf agentury. Izrael toto obvinění odmítl. Izraelské síly mezitím v noci na pátek provedly vzdušné údery na jižním předměstí libanonského Bejrútu a také v Pásmu Gazy. Během pátečního dne pak četné izraelské útoky na východě Libanonu podle agentury AP zabily nejméně dvacet čtyři lidí.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh potvrdilo smrt nejvyššího vůdce skupiny Hasana Nasralláha při izraelském vzdušném útoku v Bejrútu. Jeruzalém doufá, že Hizballáh nyní změní chování, armáda je však připravena na další eskalaci včetně pozemní operace, zdůraznil mluvčí. Podle íránských médií zahynul v Bejrútu i zástupce operačního velitele revolučních gard Abbás Nilforúšán. Izrael zabil také šéfa místní sítě palestinského teroristického hnutí Hamás v Sýrii Ahmeda Muhammada Fahada, tvrdí armáda. Sirény varující před vzdušnými útoky se rozezněly na severu židovského státu, kam Hizballáh opět vypálil rakety.

Papež František ve středu odpoledne v Římě podstoupil operaci kýly, trvala tři hodiny a proběhla bez komplikací, oznámil Vatikán. Kvůli zotavování z operace šestaosmdesátiletý papež zrušil všechny audience až do 18. června, informovala agentura ANSA.

Do letošního října ze Súdánu uteče podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mnohem víc lidí než původně odhadovaný milion. Organizaci navíc chybí prostředky, aby jim poskytla humanitární pomoc. Od 15. dubna, kdy konflikt o moc mezi armádou a polovojenskými jednotkami vypukl, už ze země odešlo do sousedních států víc než 350 tisíc lidí. Ti ale neutíkají jen za hranice – vnitřně vysídlen je v Súdánu víc než jeden milion obyvatel.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi ocenil Česko za pomoc ukrajinským běžencům. Jejich přijetí podle něj bylo příkladné pro mnoho dalších zemí. Grandi to řekl během své návštěvy Prahy, kde se setkal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti). Ten po jednání zdůraznil, že úřady od začátku ruské invaze vydaly přes 380 tisíc speciálních víz.

Z Ukrajiny už kvůli válce odešly dva miliony lidí, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA.

Během neděle uprchlo do Polska před válkou na Ukrajině dalších více než 142 tisíc lidí. To je nejvíc za den od vypuknutí bojů, poznamenal server Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Celkem kvůli nynější válce uteklo z Ukrajiny více než 1,7 milionu lidí, z toho celkem 1,1 milionu uprchlo právě do Polska. Míří také do Německa, Berlín kvůli rostoucímu počtu běženců požádal spolkovou vládu o pomoc.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Zástupci zemí Evropské unie ve čtvrtek přijali režim dočasné ochrany pro lidi prchající z Ukrajiny. Mimořádná pravidla využívá Unie poprvé ve své historii. Dočasný chráněný status udělí Ukrajincům, kteří už jsou v zemi, i Spojené státy.

Kvůli agresi ruských vojsk na Ukrajině se sousední země připravují na uprchlickou vlnu. Zatímco ve čtvrtek se na hraničních přechodech se Slovenskem tvořily několikahodinové kolony, v pátek jsou bez čekání. Ukrajinské úřady totiž vrací zpět muže, kterých se týká všeobecná mobilizace. Napadenou zemi již opustily desetitisíce uprchlíků. Pomoc jim chystá také tuzemská vláda. Humanitární agentury OSN odhadují, že do Polska může zamířit více než milion uprchlíků, další až dva miliony do jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.

I když mnoho zemí loni vzhledem k pandemii koronaviru uzavřelo své hranice, kvůli válkám, násilí a pronásledování uprchly z domovů za loňský rok tři miliony lidí. Ve své výroční zprávě to oznámil Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Na celém světě je tak mimo své domovy 82,4 milionu lidí. Počet lidí prchajících z domovů stoupl devátým rokem v řadě.

Podle zprávy, kterou ve čtvrtek vydal Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR), žije na planetě mimo své domovy z důvodů opodstatněných obav o vlastní bezpečnost aktuálně téměř 80 milionů lidí. To je více než procento celosvětové populace. Údaj je o devět milionů lidí vyšší než loňský a téměř dvojnásobný oproti stavu v roce 2010.