Izraelské buldozery ve čtvrtek v uprchlickém táboře Núr Šams na okupovaném Západním břehu Jordánu vážně poškodily kancelář agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, uvedl šéf agentury. Izrael toto obvinění odmítl. Izraelské síly mezitím v noci na pátek provedly vzdušné údery na jižním předměstí libanonského Bejrútu a také v Pásmu Gazy. Během pátečního dne pak četné izraelské útoky na východě Libanonu podle agentury AP zabily nejméně dvacet čtyři lidí.
UNRWA obvinila Izrael ze zničení své kanceláře, ten mluví o bombách
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini na sociální síti X napsal, že kancelář agentury byla vážně poškozena a už ji nelze používat. „Jednalo se o středisko, které poskytovalo základní služby více než 14 tisícům palestinských uprchlíků v táboře, včetně vzdělávání dětí, zdravotnictví, hygieny a sociální ochrany,“ dodal.
Izraelská armáda naopak zveřejnila prohlášení, v němž odmítla jakoukoliv odpovědnost za zničení budovy. „Tvrzení, že kanceláře UNRWA v Núr Šamsu zničili vojáci Izraelských obranných sil, je nepravdivé,“ tvrdila izraelská armáda v prohlášení. „Teroristé nastražili výbušniny blízko kanceláří UNRWA a následně byly odpáleny ve snaze ublížit izraelským vojákům. Tyto výbušniny pravděpodobně způsobily poškození objektu,“ dodalo prohlášení.
Izraelský parlament v pondělí schválil zákon, který má znemožnit agentuře OSN pro palestinské uprchlíky působit na izraelském území. Lazzarini to považuje za porušení Charty OSN a nebezpečný precedent, který jen prohloubí utrpení Palestinců. Legislativa by také mohla ovlivnit práci UNRWA v Pásmu Gazy, kde Izrael přes rok vede ofenzivu proti teroristické skupině Hamás v odvetě za útok na Izrael ze 7. října loňského roku.
Izrael agenturu OSN kritizuje dlouhodobě, tvrdí například, že pro UNRWA pracovali či pracují členové Hamásu, včetně lidí, kteří se podíleli na útoku proti Izraeli ze 7. října. Agentura některé zaměstnance propustila a posílila vnitřní mechanismus, aby zaručila svou neutralitu.
Izraelské údery zabily v Pásmu Gazy desítky lidí
Agentura Reuters s odkazem na lékařské zdroje uvedla, že v Pásmu Gazy zemřelo během noci na pátek a pátečního dopoledne kvůli izraelským úderům nejméně čtyřiašedesát lidí. Podle agentury AP, která se odvolává na zdroje z nemocnic, nejméně jednadvacet lidí zemřelo při úderech na tábor Nusajrát ve střední části Pásma Gazy.
Reuters uvádí, že nejméně deset lidí zabil izraelský úder na budovu bývalé školy v uprchlickém táboře Nusajrát. Budova sloužila jako útočiště pro lidi vysídlené válkou. Podle agentury WAFA budovu zasáhla dělostřelecká palba. Deset lidí pak zemřelo při izraelském úderu na automobil v oblasti města Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy, informuje Reuters.
Izraelská armáda oznámila, že během úderů ve střední části Pásma Gazy a u táboru Džabálija na severu zabila ozbrojence. Dodala také, že v pátek při jednom z jejích úderů zahynul vysoce postavený člen hnutí Hamás Izz ad-Dín Kasáb. Podle armády se jednalo o jednoho z posledních členů politického vedení Hamásu, který pobýval v Pásmu Gazy. Na starosti měl komunikaci a koordinaci s dalšími palestinskými skupinami. Hamás úmrtí svého vedoucího představitele přiznal, když oznámil, že za něj truchlí, píše agentura Reuters.
Zástupci agentur a orgánů OSN pak uvádějí, že „celé obyvatelstvo severu Pásma Gazy je vystaveno bezprostřednímu riziku smrti kvůli nemocem, hladu či násilí“. Podle nich je situace v této části Pásma Gazy apokalyptická, protože čelila zhruba měsíc izolaci a obléhání. „Humanitární pomoc nemůže naplnit potřeby kvůli omezení vstupu (do Pásma Gazy),“ píší v prohlášení šéfové Světové zdravotnické organizace, Světového potravinového fondu, Mezinárodní organizace pro migraci, vysoký komisař OSN pro liská práva Volker Türk nebo vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
Informace o úderu s desítkami obětí přicházely krátce po úterním izraelském útoku na pětipodlažní obytnou budovu ve městě Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy, který si podle tamních úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal přes devadesát mrtvých.
Nynější válka v Pásmu Gazy začala, když Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny loni 7. října zaútočily na jih Izraele. Při útoku zahynulo na dvanáct set lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 ozbrojenci odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy.
Izrael útočil v Bejrútu i na východě Libanonu
Izraelské síly v noci na pátek provedly vzdušné údery také na jižním předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, napsala agentura Reuters s odkazem na svědky na místě. Jedná se podle ní o první údery v této oblasti za téměř týden.
Rozsah škod byl bezprostředně nejasný. Izraelská armáda krátce před útokem ale vyzvala k evakuaci několika domů na jižním předměstí Bejrútu s tím, že tam brzy provede údery proti teroristickému hnutí Hizballáh. Výzvu zveřejnila v arabštině na síti X.
Izrael pak pokračoval v útocích na území Libanonu i během pátečního dne. Rozsáhlé vzdušené údery na východě země si vyžádaly nejméně 24 životů, informovala agentura AP s odkazem na libanonskou státní tiskovou agenturu NNA. Jiná libanonská média píší až o čtyřech desítkách mrtvých s tím, že počet obětí může ještě vzrůst. Izraelská armáda opakovaně uvádí, že se v oblasti údolí Bikáa na východě země zaměřuje pouze na vojenskou infrastrukturu Hizballáhu.
Izraelská armáda v posledních dnech výrazně zesílila údery na obce v tomto údolí a útočila i přímo ve městě Baalbek, které v tomto údolí leží a kde se nacházejí také starořímské památky zapsané na seznamu UNESCO. Celá oblast patří vedle jihu Libanonu a jižního předměstí Bejrútu mezi bašty Hizballáhu v zemi.
Hizballáh, jehož vojenské křídlo EU označuje za teroristické, začal ostřelovat sever Izraele raketami loni 8. října v rámci podpory Hamásu. Konflikt eskaloval letos v září, Izrael od té doby podniká na libanonské území četné letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví v pátek uvedlo, že při izraelských útocích od loňského října zemřelo nejméně 2897 lidí, z toho třicet za minulý den, a dalších 13 150 bylo zraněno. Údery také vyhnaly z domovů na 1,4 milionu Libanonců.
Načítání...
Podle Borka Izrael nehodlá trvale okupovat Libanon
Libanonský premiér Nádžíb Mikátí k útokům Izralele na Libanon řekl, že Jeruzalém odmítá snahy o dosažení příměří. Na veřejnost také unikl návrh dohody o příměří mezi oběma státy. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka byl ale dementován Američany.
Podle Borka libanonští politici, včetně tamního premiéra Míkátího, v souvislosti s případným příměřím s Izraelem často zmiňují Rezoluci 1701. „To je rezoluce, která po roce 2006 – po předchozí válce mezi Izraelem a Hizballáhem – byla přijata a která měla deeskalovat situaci na hranici“.
Rezoluce však podle Borka nebyla nikdy realizována, protože libanonská armáda a jednotky UNIFIL nebyly nikdy schopné a ochotné jít do konfrontace s Hizballáhem a potlačovat jeho pokusy o vojenské uchycení v jižním libanonském pohraničí. Pro Izrael a pravděpodobně i USA tak bude zásadní, pokud by se tentokrát jednalo o opravdové naplnění podmínek příměří – a tedy pokud by se Hizballáh fakticky stáhl od izraelského příhraničí.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o možném příměří mezi Hizballáhem a Izraelem (zdroj: ČT24)
„Hizballáh je predátor, Hizballáh je velice dobře organizovaná politická, ale i vojenská a teroristická síla, která nebude tak úplně snadným soupeřem pro libanonskou armádu, která je velice slabá,“ vysvětlil Borek s tím, že Hizballáh nebude snadným nepřítelem ani pro jednotky UNIFIL, „které podobně jako libanonská armáda bezmocně, naprosto nečinně sledovaly, jak Hizballáh v posledních letech znovu obnovuje své pozice v jižním Libanonu“. „Tohle je podstatná věc, která brzdí veškerý optimismus,“ dodal zpravodaj.
Faktem však podle Borka zůstává, že Izrael nehodlá trvale okupovat Libanon, nemá v něm žádná rukojmí a jako válečný cíl nemá zničení Hizballáhu, ale jeho vytlačení od vlastních hranic. Pro Židovský stát je podle Borka podstatné, aby si do poslední chvíle udržel možnost silového řešení a zároveň, aby klid zbraní neznamenal, že Izrael okamžitě ztratí možnost zasahovat proti pokusům Hizballáhu vracet se do pohraničí.
Na případný odvetný útok ze strany Íránu je Izrael připraven
Informace izraelských zpravodajců naznačují, že se Írán v rámci odvety chystá zaútočit na Izrael z Iráckého území. Podle Borka Jeruzalém říká, že je na případný útok připraven. Útok z území Iráku podle blízkovýchodního zpravodaje ČT dává z vojenského hlediska smysl. „Írán se tím přibližuje o stovky kilometrů blíže k izraelskému území a klesá čas, který má Izrael na přípravu,“ vysvětlil.
Pokud je informace autentická, což je podle Borka nejisté, otevírá se tím řada otázek okolo Iráku. „Skutečným vládcem Iráku se stává Írán a na něj napojené šíitské milice, které v Iráku operují,“ popsal. „Podobně jako Jemen a Libanon, tak se i Irák stává zemí, která fakticky nemá jasnou suverenitu nad celým svým územím a toto vakuum vyplňují predátoři napojení na Írán,“ uzavřel Borek.
