Navzdory uzavřeným hranicím loni přibylo lidí prchajících z domovů, oznámila OSN

I když mnoho zemí loni vzhledem k pandemii koronaviru uzavřelo své hranice, kvůli válkám, násilí a pronásledování uprchly z domovů za loňský rok tři miliony lidí. Ve své výroční zprávě to oznámil Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Na celém světě je tak mimo své domovy 82,4 milionu lidí. Počet lidí prchajících z domovů stoupl devátým rokem v řadě.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi řekl, že lidé utíkali kvůli konfliktům a také důsledkům klimatických změn hlavně v Mosambiku, etiopské oblasti Tigraj a v africkém Sahelu. V minulých letech mezi uprchlíky převládali lidé ze Sýrie a Afghánistánu.

„Je to výmluvné číslo pro rok, kdy jsme byli všichni zavření, museli jsme být doma, ve svých komunitách a městech. Skoro tři miliony lidí musely to vše nechat stranou a byly nuceny odejít z domovů, protože jim nic jiného nezbylo,“ řekl Grandi. Dodal, že 99 ze 160 států, které loni kvůli pandemii uzavřelo hranice, nedělalo výjimky pro uprchlíky a žadatele o azyl.

Grandi nevyloučil, že jakmile se hranice otevřou, bude se část těch, kteří opustili domovy, ale zůstali ve svých zemích, snažit dostat do ciziny. „Dobrým příkladem jsou Spojené státy, kde jsme už v minulých měsících zaznamenali růst nově příchozích,“ řekl komisař.

Zmínil se o nedávné cestě americké viceprezidentky Kamaly Harrisové do Střední Ameriky. Vyzvala tam ty, kdo zvažují imigraci do USA, aby „nejezdili“. Grandi doufá, že se to netýká americké uprchlické politiky obecně. „Bylo to strohé vyjádření, ale snad jde jenom o díl většího celku,“ řekl Grandi.

Podle něj loni přibyly stovky tisíc uprchlíků v Mosambiku a Sahelu a až milion v Tigraji, kde začaly na podzim boje. „Obávám se, že pokud se světu tyto konflikty nepodaří zastavit, budou čísla uprchlíků stoupat,“ řekl.

Procento lidstva je mimo domov

Ze zprávy vyplývá, že loni bylo v cizině 5,7 milionu palestinských uprchlíků, zhruba 3,9 milionu lidí z Venezuely a 20,7 milionu uprchlíků z různých jiných zemí. Ve vlastních zemích žije mimo své domovy 48 milionů lidí a 4,1 milionu lidí UNHCR řadí k žadatelům o azyl.

V absolutních číslech nejvíce uprchlíků přijalo Turecko – žije jich tam 3,7 milionu. Za ním je Kolumbie, která sousedí s Venezuelou, a na třetím místě je afghánský soused Pákistán.

V souhrnu UNHCR konstatuje, že jedno procento lidstva je mimo domovy, což je ve srovnání se situací před deseti lety dvojnásobek. Zhruba 42 procent z těchto lidí jsou nezletilí. Od roku 2018 do loňska se narodilo se statusem uprchlíka milion dětí. „Mnohé z nich uprchlíky v nejbližších letech zůstanou,“ uvádí zpráva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 6 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 42 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...