Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Evropě nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války, uvedla OSN

Nahrávám video

Během neděle uprchlo do Polska před válkou na Ukrajině dalších více než 142 tisíc lidí. To je nejvíc za den od vypuknutí bojů, poznamenal server Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Celkem kvůli nynější válce uteklo z Ukrajiny více než 1,7 milionu lidí, z toho celkem 1,1 milionu uprchlo právě do Polska. Míří také do Německa, Berlín kvůli rostoucímu počtu běženců požádal spolkovou vládu o pomoc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Od 24. února přijelo z Ukrajiny do Polska 1 067 000 osob,“ oznámila polská pohraniční stráž na Twitteru. „Provoz na hranici mezi Polskem a Ukrajinou roste, v pondělí do 7:00 přišlo z Ukrajiny do Polska 42 tisíc lidí,“ poznamenali pohraničníci. 

Podle zpravodaje ČT v Polsku Richarda Samka čekalo v pondělí večer na hraničním přechodu Korczowa asi tisíc aut a zhruba osm set pěších a na nedalekém přechodu Medyka devět set aut. Z Medyky do Přemyšle převážejí uprchlíky dodávky a autobusy, tam se zaregistrují a náhlásí, do jaké destinace chtějí odjet. V Přemyšli je pro to 14 sálů uzpůsobených i na přespání, kde stovky žen a dětí čekají, než k nim přijde informace, že mohou do své zvolené destinace odjet.

V pondělí se v Přemyšli zaregistrovalo zhruba 15 tisíc lidí, kteří z Ukrajiny odjeli. Polská vláda proto vyzývá uprchlíky, kteří chtějí zůstat v Polsku, aby se nechali převézt do větších měst jako Varšava, Krakov nebo Vratislav. Tam jsou pro ně připravené podmínky k tomu, aby v Polsku mohli zůstat. „Chceme, aby mohli v naší zemi legálně pracovat, aby měli legální přístup ke zdravotní péči, aby se ukrajinské děti, které k nám přišly kvůli válce, mohly u nás vzdělávat,“ prohlásil Mariusz Kamiński, polský ministr vnitra.

S náporem příchozích se potýká také ukrajinské město Lvov, které leží na západě země nedaleko hranic s Polskem. Starosta Andrij Sadovyj v pondělí uvedl, že město téměř vyčerpalo své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Lvovem podle něj od zahájení ruského útoku prošlo již několik set tisíc lidí. Ve městě podle starosty nyní pobývá asi dvě stě tisíc vnitřně vysídlených osob, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců. „Vyzýváme mezinárodní humanitární organizace, aby sem přijely a pomohly,“ citovala Sadového agentura Reuters.

Celkový počet Ukrajinců utíkajících před boji i do dalších zemí dosáhl podle OSN už 1,7 milionu. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippa Grandiho je to nejrychleji rostoucí uprchlická krize v Evropě od konce druhé světové války.

„Jedná se o největší jednolitý migrační proud od těch, co nastaly po ukončení dopadů druhé světové války v Evropě, a pravděpodobně nejrychlejší v dějinách tohoto kontinentu,“ komentoval také odborník na migraci Robert Stojanov z Mendelovy univezity v Brně. Očekává, že z Ukrajiny odejde tři až pět milionů lidí, možná i více, v závislosti na míře eskalace konfliktu.

Německá města žádají spolkovou vládu o pomoc

Kromě Polska utíkají Ukrajinci i do dalších sousedních zemí – na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Moldavska, ale také do Ruska. Před konfliktem ale prchají lidé z Ukrajiny i dále na Západ. Do Německa se uchýlilo již více než 50 tisíc běženců, uvedlo německé ministerstvo vnitra. Za neděli se tak počet ukrajinských uprchlíků v zemi zvýšil o více než 10 tisíc a úřady počítají s tím, že počty v nadcházejících dnech výrazně porostou.

Berlínská primátorka Franziska Giffeyová již vyzvala kancléře Olafa Scholze, aby spolková vláda přispěchala regionům na pomoc. „Berlín sám to nezvládne,“ řekla Giffeyová. Německá metropole je ústředním místem, kam zatím většina běženců míří.

Tisíce Ukrajinců denně přijíždí vlaky z Polska, řada běženců cestuje do Berlína vlakem také z Prahy. Pomoc Scholzovy vlády a zajištění peněz na péči o Ukrajince již žádají vedle Berlína i další spolkové země a také města.

Kvůli rostoucímu přílivu běženců vyzval šéf Německého policejního odborového svazu (DPolG) Rainer Wendt k obnovení hraničních kontrol na pomezí s Českem a Polskem. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale v neděli v televizi ARD rozhodnutí ponechat hranice otevřené hájila s tím, že současná situace se odlišuje od migrační krize v roce 2015, kdy do Německa mířili především syrští váleční uprchlíci.

Na dotaz ČTK německé ministerstvo vnitra uvedlo, že země považuje za důležité udržet v Evropě pro ukrajinské běžence otevřené vnitřní hranice. Německo se tak ke znovuzavedení kontrol nechystá.

Slovensko požádalo Česko o policejní posily na hranicích

S náporem na hranicích se potýká také s Ukrajinou sousedící Slovensko, do země dosud podle UNHCR přijelo zhruba 128 tisíc lidí. Země požádala Českou republiku o navýšení počtu policistů, kteří monitorují situaci na hranicích. 

Podle prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška aktuálně na slovensko-ukrajinských hranicích slouží 55 českých policistů, po žádosti slovenského ministerstva vnitra jich Česko vyšle dalších třicet. Podle Vondráška jsou připraveni k odjezdu v úterý odpoledne. „Máme připraveno deset policistů z cizinecké policie, deset z pořádkové a deset z dopravní. Čekáme na signál slovenské strany, že jsou na příjezd připraveni,“ uvedl Vondrášek.

Celkem je v zahraničí aktuálně 175 českých policistů, kromě Slovenska jsou nasazeni i v Maďarsku, Severní Makedonii a ve službách unijní agentury Frontex.

V Česku se v neděli cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků. Celkem jich úřady evidují 46 tisíc. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Speciálních víz udělilo vnitro více než 57 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 7 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 21 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.