Během neděle uprchlo do Polska před válkou na Ukrajině dalších více než 142 tisíc lidí. To je nejvíc za den od vypuknutí bojů, poznamenal server Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Celkem kvůli nynější válce uteklo z Ukrajiny více než 1,7 milionu lidí, z toho celkem 1,1 milionu uprchlo právě do Polska. Míří také do Německa, Berlín kvůli rostoucímu počtu běženců požádal spolkovou vládu o pomoc.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Evropě nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války, uvedla OSN
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
„Od 24. února přijelo z Ukrajiny do Polska 1 067 000 osob,“ oznámila polská pohraniční stráž na Twitteru. „Provoz na hranici mezi Polskem a Ukrajinou roste, v pondělí do 7:00 přišlo z Ukrajiny do Polska 42 tisíc lidí,“ poznamenali pohraničníci.
Podle zpravodaje ČT v Polsku Richarda Samka čekalo v pondělí večer na hraničním přechodu Korczowa asi tisíc aut a zhruba osm set pěších a na nedalekém přechodu Medyka devět set aut. Z Medyky do Přemyšle převážejí uprchlíky dodávky a autobusy, tam se zaregistrují a náhlásí, do jaké destinace chtějí odjet. V Přemyšli je pro to 14 sálů uzpůsobených i na přespání, kde stovky žen a dětí čekají, než k nim přijde informace, že mohou do své zvolené destinace odjet.
V pondělí se v Přemyšli zaregistrovalo zhruba 15 tisíc lidí, kteří z Ukrajiny odjeli. Polská vláda proto vyzývá uprchlíky, kteří chtějí zůstat v Polsku, aby se nechali převézt do větších měst jako Varšava, Krakov nebo Vratislav. Tam jsou pro ně připravené podmínky k tomu, aby v Polsku mohli zůstat. „Chceme, aby mohli v naší zemi legálně pracovat, aby měli legální přístup ke zdravotní péči, aby se ukrajinské děti, které k nám přišly kvůli válce, mohly u nás vzdělávat,“ prohlásil Mariusz Kamiński, polský ministr vnitra.
S náporem příchozích se potýká také ukrajinské město Lvov, které leží na západě země nedaleko hranic s Polskem. Starosta Andrij Sadovyj v pondělí uvedl, že město téměř vyčerpalo své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Lvovem podle něj od zahájení ruského útoku prošlo již několik set tisíc lidí. Ve městě podle starosty nyní pobývá asi dvě stě tisíc vnitřně vysídlených osob, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců. „Vyzýváme mezinárodní humanitární organizace, aby sem přijely a pomohly,“ citovala Sadového agentura Reuters.
Celkový počet Ukrajinců utíkajících před boji i do dalších zemí dosáhl podle OSN už 1,7 milionu. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippa Grandiho je to nejrychleji rostoucí uprchlická krize v Evropě od konce druhé světové války.
„Jedná se o největší jednolitý migrační proud od těch, co nastaly po ukončení dopadů druhé světové války v Evropě, a pravděpodobně nejrychlejší v dějinách tohoto kontinentu,“ komentoval také odborník na migraci Robert Stojanov z Mendelovy univezity v Brně. Očekává, že z Ukrajiny odejde tři až pět milionů lidí, možná i více, v závislosti na míře eskalace konfliktu.
Německá města žádají spolkovou vládu o pomoc
Kromě Polska utíkají Ukrajinci i do dalších sousedních zemí – na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Moldavska, ale také do Ruska. Před konfliktem ale prchají lidé z Ukrajiny i dále na Západ. Do Německa se uchýlilo již více než 50 tisíc běženců, uvedlo německé ministerstvo vnitra. Za neděli se tak počet ukrajinských uprchlíků v zemi zvýšil o více než 10 tisíc a úřady počítají s tím, že počty v nadcházejících dnech výrazně porostou.
Berlínská primátorka Franziska Giffeyová již vyzvala kancléře Olafa Scholze, aby spolková vláda přispěchala regionům na pomoc. „Berlín sám to nezvládne,“ řekla Giffeyová. Německá metropole je ústředním místem, kam zatím většina běženců míří.
Tisíce Ukrajinců denně přijíždí vlaky z Polska, řada běženců cestuje do Berlína vlakem také z Prahy. Pomoc Scholzovy vlády a zajištění peněz na péči o Ukrajince již žádají vedle Berlína i další spolkové země a také města.
Kvůli rostoucímu přílivu běženců vyzval šéf Německého policejního odborového svazu (DPolG) Rainer Wendt k obnovení hraničních kontrol na pomezí s Českem a Polskem. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale v neděli v televizi ARD rozhodnutí ponechat hranice otevřené hájila s tím, že současná situace se odlišuje od migrační krize v roce 2015, kdy do Německa mířili především syrští váleční uprchlíci.
Na dotaz ČTK německé ministerstvo vnitra uvedlo, že země považuje za důležité udržet v Evropě pro ukrajinské běžence otevřené vnitřní hranice. Německo se tak ke znovuzavedení kontrol nechystá.
Slovensko požádalo Česko o policejní posily na hranicích
S náporem na hranicích se potýká také s Ukrajinou sousedící Slovensko, do země dosud podle UNHCR přijelo zhruba 128 tisíc lidí. Země požádala Českou republiku o navýšení počtu policistů, kteří monitorují situaci na hranicích.
Podle prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška aktuálně na slovensko-ukrajinských hranicích slouží 55 českých policistů, po žádosti slovenského ministerstva vnitra jich Česko vyšle dalších třicet. Podle Vondráška jsou připraveni k odjezdu v úterý odpoledne. „Máme připraveno deset policistů z cizinecké policie, deset z pořádkové a deset z dopravní. Čekáme na signál slovenské strany, že jsou na příjezd připraveni,“ uvedl Vondrášek.
Celkem je v zahraničí aktuálně 175 českých policistů, kromě Slovenska jsou nasazeni i v Maďarsku, Severní Makedonii a ve službách unijní agentury Frontex.
V Česku se v neděli cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků. Celkem jich úřady evidují 46 tisíc. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Speciálních víz udělilo vnitro více než 57 tisíc.