Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Evropě nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války, uvedla OSN

Nahrávám video

Během neděle uprchlo do Polska před válkou na Ukrajině dalších více než 142 tisíc lidí. To je nejvíc za den od vypuknutí bojů, poznamenal server Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Celkem kvůli nynější válce uteklo z Ukrajiny více než 1,7 milionu lidí, z toho celkem 1,1 milionu uprchlo právě do Polska. Míří také do Německa, Berlín kvůli rostoucímu počtu běženců požádal spolkovou vládu o pomoc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Od 24. února přijelo z Ukrajiny do Polska 1 067 000 osob,“ oznámila polská pohraniční stráž na Twitteru. „Provoz na hranici mezi Polskem a Ukrajinou roste, v pondělí do 7:00 přišlo z Ukrajiny do Polska 42 tisíc lidí,“ poznamenali pohraničníci. 

Podle zpravodaje ČT v Polsku Richarda Samka čekalo v pondělí večer na hraničním přechodu Korczowa asi tisíc aut a zhruba osm set pěších a na nedalekém přechodu Medyka devět set aut. Z Medyky do Přemyšle převážejí uprchlíky dodávky a autobusy, tam se zaregistrují a náhlásí, do jaké destinace chtějí odjet. V Přemyšli je pro to 14 sálů uzpůsobených i na přespání, kde stovky žen a dětí čekají, než k nim přijde informace, že mohou do své zvolené destinace odjet.

V pondělí se v Přemyšli zaregistrovalo zhruba 15 tisíc lidí, kteří z Ukrajiny odjeli. Polská vláda proto vyzývá uprchlíky, kteří chtějí zůstat v Polsku, aby se nechali převézt do větších měst jako Varšava, Krakov nebo Vratislav. Tam jsou pro ně připravené podmínky k tomu, aby v Polsku mohli zůstat. „Chceme, aby mohli v naší zemi legálně pracovat, aby měli legální přístup ke zdravotní péči, aby se ukrajinské děti, které k nám přišly kvůli válce, mohly u nás vzdělávat,“ prohlásil Mariusz Kamiński, polský ministr vnitra.

S náporem příchozích se potýká také ukrajinské město Lvov, které leží na západě země nedaleko hranic s Polskem. Starosta Andrij Sadovyj v pondělí uvedl, že město téměř vyčerpalo své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Lvovem podle něj od zahájení ruského útoku prošlo již několik set tisíc lidí. Ve městě podle starosty nyní pobývá asi dvě stě tisíc vnitřně vysídlených osob, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců. „Vyzýváme mezinárodní humanitární organizace, aby sem přijely a pomohly,“ citovala Sadového agentura Reuters.

Celkový počet Ukrajinců utíkajících před boji i do dalších zemí dosáhl podle OSN už 1,7 milionu. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippa Grandiho je to nejrychleji rostoucí uprchlická krize v Evropě od konce druhé světové války.

„Jedná se o největší jednolitý migrační proud od těch, co nastaly po ukončení dopadů druhé světové války v Evropě, a pravděpodobně nejrychlejší v dějinách tohoto kontinentu,“ komentoval také odborník na migraci Robert Stojanov z Mendelovy univezity v Brně. Očekává, že z Ukrajiny odejde tři až pět milionů lidí, možná i více, v závislosti na míře eskalace konfliktu.

Německá města žádají spolkovou vládu o pomoc

Kromě Polska utíkají Ukrajinci i do dalších sousedních zemí – na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Moldavska, ale také do Ruska. Před konfliktem ale prchají lidé z Ukrajiny i dále na Západ. Do Německa se uchýlilo již více než 50 tisíc běženců, uvedlo německé ministerstvo vnitra. Za neděli se tak počet ukrajinských uprchlíků v zemi zvýšil o více než 10 tisíc a úřady počítají s tím, že počty v nadcházejících dnech výrazně porostou.

Berlínská primátorka Franziska Giffeyová již vyzvala kancléře Olafa Scholze, aby spolková vláda přispěchala regionům na pomoc. „Berlín sám to nezvládne,“ řekla Giffeyová. Německá metropole je ústředním místem, kam zatím většina běženců míří.

Tisíce Ukrajinců denně přijíždí vlaky z Polska, řada běženců cestuje do Berlína vlakem také z Prahy. Pomoc Scholzovy vlády a zajištění peněz na péči o Ukrajince již žádají vedle Berlína i další spolkové země a také města.

Kvůli rostoucímu přílivu běženců vyzval šéf Německého policejního odborového svazu (DPolG) Rainer Wendt k obnovení hraničních kontrol na pomezí s Českem a Polskem. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale v neděli v televizi ARD rozhodnutí ponechat hranice otevřené hájila s tím, že současná situace se odlišuje od migrační krize v roce 2015, kdy do Německa mířili především syrští váleční uprchlíci.

Na dotaz ČTK německé ministerstvo vnitra uvedlo, že země považuje za důležité udržet v Evropě pro ukrajinské běžence otevřené vnitřní hranice. Německo se tak ke znovuzavedení kontrol nechystá.

Slovensko požádalo Česko o policejní posily na hranicích

S náporem na hranicích se potýká také s Ukrajinou sousedící Slovensko, do země dosud podle UNHCR přijelo zhruba 128 tisíc lidí. Země požádala Českou republiku o navýšení počtu policistů, kteří monitorují situaci na hranicích. 

Podle prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška aktuálně na slovensko-ukrajinských hranicích slouží 55 českých policistů, po žádosti slovenského ministerstva vnitra jich Česko vyšle dalších třicet. Podle Vondráška jsou připraveni k odjezdu v úterý odpoledne. „Máme připraveno deset policistů z cizinecké policie, deset z pořádkové a deset z dopravní. Čekáme na signál slovenské strany, že jsou na příjezd připraveni,“ uvedl Vondrášek.

Celkem je v zahraničí aktuálně 175 českých policistů, kromě Slovenska jsou nasazeni i v Maďarsku, Severní Makedonii a ve službách unijní agentury Frontex.

V Česku se v neděli cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků. Celkem jich úřady evidují 46 tisíc. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Speciálních víz udělilo vnitro více než 57 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 1 hhodinou

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 1 hhodinou

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 3 hhodinami

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 4 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 14 hhodinami
Načítání...