Ruská armáda v noci na pondělí vystupňovala ostřelování měst v centrální, severní a jižní části Ukrajiny. Představitelé města Charkov uvedli, že při ostřelování byla poškozena televizní věž a těžká dělostřelecká palba zasahuje obytné čtvrti. Útoky míří i na Kyjev, Černihiv nebo Mykolajiv. Od pondělního rána ale ruská strana slíbila otevření humanitárních koridorů. Podle map ruské agentury RIA Novosti některé koridory vedou jen do Ruska a Běloruska. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková nicméně tvrdí, že koridory stále vytvořeny nebyly. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že okupační jednotky dokonce města ostřelovaly i přes den, aby evakuaci zabránily.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ruská armáda avizovala, že v pondělí ráno zastaví palbu a otevře humanitární koridory v několika ukrajinských městech, včetně Kyjeva, aby umožnila odchod civilistů. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Předchozí podobná oznámení skončila bez výsledku, poznamenal ruskojazyčný server stanice BBC.
„Koridory, které budou rovněž otevřeny ve městech Charkov, Mariupol a Sumy, jsou zřizovány vzhledem k tamní katastrofální humanitární situaci, jakož i na osobní žádost francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,“ uvedlo ministerstvo. Elysejský palác podle BBC nicméně popřel, že by Macron požadoval zřízení humanitárních koridorů, které by směřovaly do Ruska.
Vereščuková reagovala na ruské oznámení slovy, že Rusko Macronovo jméno zneužívá k manipulaci. Ukrajina již dříve obvinila ruské síly, že útočí na oblasti, které podle nich přitom mají sloužit jako bezpečné trasy pro evakuaci obyvatel.
Že okupační jednotky v rozporu s dohodou opět ostřelovaly ukrajinská města, tvrdí na Facebooku také ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí.
„Ruské ozbrojené síly pokračovaly s bombardováním a raketovými útoky na Kyjev, Mariupol, Volnovachu, Sumy, Mykolajiv, Charkov a další města a vesnice. Brání to v bezpečném odjezdu humanitárních konvojů s Ukrajinci a cizími občany, stejně jako v dodávkách léků a potravin,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Terčem leteckém úderu se stala i bývalá pekárna ve městě Makariv. „Jednotky Státní služby pro mimořádné události vyprostily zpod trosek pět lidí a našly těla třinácti mrtvých. Podle předběžných informací se na území závodu nacházelo asi třicet osob,“ informuje ukrajinská záchranná služba.
Starosta města Irpiň, které leží poblíž Kyjeva, ale podle Reuters oznámil, že tamní obyvatelé se evakuují a ruské síly na ně neútočí. Jiná situace ale panovala v Irpini v neděli, kdy ruští vojáci po prchajících civilistech podle ukrajinských úřadů stříleli.
Koridory do Ruska
Podle map publikovaných agenturou RIA Novosti povede humanitární koridor z Kyjeva do Běloruska a civilisté z Charkova budou moci projít pouze do Ruska. Koridory z Mariupolu a z města Sumy povedou do Ruska i do jiných ukrajinských měst, poznamenal Reuters. Podle agentury TASS koridor z Kyjeva povede do běloruského Homelu s následnou leteckou přepravou do Ruské federace.
„Je to zcela nemorální příběh. Lidské utrpení je využíváno k vytvoření kýženého obrázku v televizi,“ sdělil Reuters mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Jde o ukrajinské občany, měli by mít právo evakuovat se v rámci ukrajinského území,“ zdůraznil mluvčí.
„Ukazuje se, že slovo ruských generálů, alespoň co se týče humanitárních záležitostí, má zcela nulovou hodnotu. To samozřejmě dopadá na místa, jako je Lvov, které slouží jako přestupní stanice pro teď už více než jeden a půl milionu lidí. A budou přibývat další a další lidé z oblastí, které jsou v bezprostředním ohrožení,“ dodal ze Lvova zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Také vojenský poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč zdůraznil, že každý Ukrajinec by měl mít právo se rozhodnout, kam se chce přesunout. Evakuaci do Ruska nedoporučil.
Klid zbraní ruská armáda vyhlásila u východoukrajinských měst Mariupol a Volnovacha již v sobotu nebo v neděli. Místní úřady ale uvedly, že ruské jednotky příměří nedodržovaly, takže musely evakuaci civilního obyvatelstva odložit. Humanitární koridor z Mariupolu je navíc údajně zaminovaný. Uvedli to pracovníci Červeného kříže poté, co se pokusili po vyznačené cestě z města dostat.
Noční raketové útoky
„Poslední vlna raketových útoků přišla se setměním,“ prohlásil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Mezi oblasti, které zasáhlo těžké ostřelování, patří předměstí Kyjeva a Černihiv na severu země, Mykolajiv na jihu a také druhé největší ukrajinské město Charkov, dodal.
Za katastrofální označil Arestovyč situaci na kyjevských předměstích Buča, Hostomel a Irpiň, kde se v neděli nezdařily pokusy o evakuaci obyvatel. Vláda podle něj dělá maximum pro to, aby byly evakuace obnoveny. Kvůli ostřelování nebyly úspěšné ani snahy o evakuaci civilistů z měst Mariupol a Volnovacha na jihovýchodě země.
Televizní a rozhlasové vysílání bylo přerušeno poté, co ruští vojáci opakovaně ostřelovali televizní věž v Charkově, sdělila podle zpravodajského serveru CNN místní vláda. „Části objektu s technickým vybavením byly zničeny, rozsah škod na věži se vyhodnocuje,“ napsala vláda v prohlášení. V úterý 1. března zasáhla ruská palba i televizní věž v Kyjevě, což vedlo k přerušení vysílání.
Nedělní raketový útok ruských sil na letiště Vinnycja ve střední části Ukrajiny si vyžádal pět obětí mezi civilisty a čtyři mezi vojáky, oznámila ukrajinská služba pro mimořádné události. Upřesnila, že na místě stále pokračují záchranné práce. Těžké ostřelování v Charkově si podle služby vyžádalo životy osmi lidí.
Útok na Kyjev, bombardování Mykolajiva
Generální štáb ukrajinské armády pak varoval, že Rusko zahájilo přípravy na mohutný útok na Kyjev. „Ruské síly začaly shromažďovat prostředky k útoku na metropoli. K blízké Irpini postupují tanky a motorizovaná pěchota, aby tam připravily základy pro útok,“ napsal štáb. Ruští velitelé zásobují své síly palivem z Běloruska, dodal.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko uvedl, že na přístupových cestách do Kyjeva je poměrně velké množství ruských vojáků a vojenského vybavení. „Předpokládáme, že boj o Kyjev bude klíčovou bitvou příštích dnů,“ řekl. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko prohlásil, že ukrajinské bezpečnostní složky jsou připraveny jakýkoli útok odrazit.
Ruská armáda také znovu ostřeluje přístavní město Mykolajiv na jihu země. Podle místních médií začala palba okolo páté ráno zdejšího času. Potvrdil to i starosta Mykolajiva Oleksandr Senkevič.
Reportér amerického deníku The New York Times Michael Schwirtz také zveřejnil video z ostřelování, ve kterém jsou vidět záblesky na noční obloze. Podle Schwirtze se palba zaměřuje na východní část města. Centrum prozatím zůstává nedotčeno.
Nový útok přichází den poté, co ukrajinská armáda odrazila útok růských sil na město s více jak 476 tisíci obyvateli a znovu obsadila místní letiště.
„Ve městě zůstává mnoho bomb, které nevybuchly. Nepřibližujte se k nim, nezvedejte je a nesnažte se je sami odklidit,“ varoval starosta Senkevič.
Útok na Oděsu prý bezprostředně nehrozí
Spojené státy nepředpokládají, že by v tuto chvíli bezprostředně hrozil ruský útok na ukrajinský přístav Oděsa, o kterém se v posledních dnech spekulovalo. Uvedl to vysoký představitel amerického ministerstva obrany.
Za poslední den podle něj Washington zaznamenal jen malé změny v konfliktu na Ukrajině, kde se snahy ruské armády o obsazení Kyjeva, Charkova, Černihivu a dalších měst setkávají s tvrdým ukrajinským odporem.
Spojené státy odhadují, že od začátku války 24. února Rusové vypálili na Ukrajinu 600 raket a že do ofenzivy se již zapojilo 95 procent ruských vojáků, které Moskva před invazí shromáždila u hranic, prohlásil vysoký představitel amerického ministerstva obrany.
Kolona ruských tanků, obrněných vozidel a další techniky dlouhá asi 65 kilometrů, která míří ke Kyjevu, stále stojí. Jak daleko je nyní od ukrajinské metropole, není z vyjádření představitele amerického ministerstva obrany jasné. Koncem minulého týdne byla pětadvacet kilometrů od centra města, píše server CNN.
Kyjev: Rusko přišlo o jedenáct tisíc vojáků
Ruské ozbrojené síly ztratily od začátku invaze na Ukrajinu přes 11 tisíc vojáků, oznámil podle agentury Interfax-Ukrajina generální štáb ukrajinské armády. Moskva v pondělí informovala o zničení 2396 objektů vojenské infrastruktury na Ukrajině, píše ruská agentura TASS. Bilance uváděné oběma zeměmi nelze nezávisle ověřit.
„Celkově se bojové ztráty protivníka od 24. února do 7. března odhadují na více než jedenáct tisíc osob, 290 tanků, 999 bojových obrněných vozidel, 117 dělostřeleckých systémů, 50 salvových raketometů, 23 prostředků protivzdušné obrany, 46 letadel, 68 vrtulníků, 454 kusů automobilové techniky, tři lodě/čluny, 60 cisteren,“ uvedl ukrajinský generální štáb v prohlášení.
Mluvčí ruského ministerstva obrany dnes novinářům sdělil, že ruské síly na Ukrajině zničily 2396 objektů vojenské infrastruktury. „Mezi nimi je 82 velitelských stanovišť a komunikačních center ukrajinských ozbrojených sil, 119 protiletadlových raketových systémů S-300, Buk-M1 a Osa a také 76 radarových stanic,“ uvedl mluvčí ruského resortu obrany Igor Konašenkov.
Rusko podle něj dále zničilo 827 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 84 raketometů, 304 polních dělostřeleckých a minometných zbraní, 603 kusů speciální vojenské techniky a 78 bezpilotních letadel, píše TASS.
Kyjev vlastní vojenské ztráty neuvádí. Moskva dříve připustila zhruba 500 zabitých a na 1600 zraněných vojáků.
Kolik zemřelo civilistů na Ukrajině od začátku současného konfliktu, není zcela jasné. Podle údajů OSN zahynulo nejméně 351 lidí, dalších více než 700 utrpělo zranění. Monitorovací mise OSN ale upozornila, že skutečná bilance bude výrazně vyšší. Ukrajinské úřady uvádějí, že bylo zabito přes dva tisíce civilistů, včetně několika desítek dětí. Agentura AP poznamenala, že tuto bilanci nebylo možné ověřit.
