Odhodlání ukrajinských uprchlíků je ohromující, nechtějí být závislí na pomoci, hodnotí expert

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

„Válka na Ukrajině spustila nucené vysídlení a potřebu humanitární pomoci v míře, kterou Evropa nezažila po desetiletí. Devastace a destrukce uvnitř hranic Ukrajiny je omračující, do pohybu se kvůli ní dala třetina populace,“ uvedla na dotaz ČT24 mluvčí UNHCR pro Evropu Louise Donovanová. Upozornila, že napříč Evropou úřady registrují stále osm milionů Ukrajinců, kteří se nemohou vrátit do své domoviny.

Brutální ruská agrese vůči sousední zemi podle ní ovšem také spustila nevídanou vlnu solidarity a podpory napříč evropskými státy, kdy úřady, ale i jednotlivé rodiny neváhaly věnovat prchajícím svůj čas či prostředky a uvítaly je s otevřenou náručí. Aktuálně je podle dat UNHCR nejvíc ukrajinských uprchlíků v Polsku (asi 1,5 milionu), v Německu (přibližně milion) a Česku, u nějž Úřad vysokého komisaře OSN uvádí hodnotu těsně pod půl milionem. Odhad českého ministerstva vnitra je přibližně o 200 tisíc lidí nižší. 

Velmi pozitivně UNHCR hodnotí fakt, že v reakci na vypuknutí bojů a útěk milionů Ukrajinců za hranice reagovala Evropská unie tím, že poprvé v historii aktivovala institut dočasné ochrany, což zároveň poskytlo jasný právní rámec pro bleskovou integraci ukrajinských uprchlíků. „To jasně ukazuje, že členské státy EU dokáží efektivně a organizovaně přistupovat k ochraně a začlenění (uprchlíků – pozn. red.) v momentě, kdy k tomu existuje politická vůle,“ zmínila Donovanová. UNHCR zároveň doufá, že stejný postup bude aplikován vůči všem, kteří v Evropě hledají bezpečí a ochranu.

Za pozoruhodné Donovanová považuje, že navzdory obrovskému náporu na země sousedící s Ukrajinou a další hostitelské státy solidarita s ukrajinskými uprchlíky nepolevuje. Vzápětí dodává, že aby toto vydrželo i nadále, je třeba nejen dále podporovat hostitelské země, ale také zajistit, aby vynaložené investice neprospívaly pouze uprchlíkům, ale také společnosti, v níž našli útočiště.

Doplnila, že všichni uprchlíci, bez ohledu na místo, odkud přicházejí, obohacují svými dovednostmi a zkušenostmi socioekonomickou strukturu. Vyzdvihla také zapojení neziskových organizací a jednotlivců.

Jsou třeba dlouhodobější systémová řešení

S tím, že se hromadný příchod uprchlíků podařilo poměrně dobře zvládnout díky spolupráci úřadů, neziskovek a dobrovolníků, souhlasí i koordinátor Programu migrace z organizace Člověk v tísni (ČvT) Jakub Andrle.

Zároveň ovšem upozorňuje, že od ad hoc řešení typu zajištění střechy nad hlavou nebo zdravotní péče je třeba přejít k dlouhodobějším systémovým řešením zahrnujícím stabilní ubytování či mechanismus přechodu od institutu dočasné ochrany po březnu 2024. „V tomto směru jsou dosavadní výsledky o dost problematičtější,“ tvrdí.

Pro ČT24 Andrle zavzpomínal na moment, kdy byl poprvé zblízka konfrontován s tvrdou realitou války. „Jedna věc je sledovat válku on-line, úplně jiná pomáhat pár týdnů po začátku invaze dvojici, která sotva dorazila, vrátit se zpět na Ukrajinu pohřbít padlého syna,“ přiblížil.

Uprchlická krize vyvolaná ruským vpádem do sousedního státu je podle něj navíc v mnoha ohledech specifická a odlišná například od migračních vln z Afriky – před boji utíkající Ukrajinci nenarážejí na fyzické ani administrativní bariéry a jejich vnímání v cílových zemích je ve většině případů mnohem pozitivnější. Navíc přibližně čtyři pětiny z nich tvoří ženy a děti, zatímco v podstatě absentují mladí muži. Ti zůstávají „doma“ a aktivně bojují proti invazním a okupačním silám.

Zároveň Andrle upozorňuje na další důležitý aspekt už rok trvající uprchlické krize, o němž se často nehovoří. „Podle existujících výzkumů vykazuje asi 45 procent dospělých uprchlíků symptomy duševních onemocnění. Velká část dalších trpí jinými emocionálními či psychickými problémy. Alarmující je v tomto ohledu i situace dětí a mladistvých, kteří ne vždy ovládají češtinu, a i díky pokračující online výuce na ukrajinských školách jim schází každodenní kontakty s vrstevníky. Kapacity v oblasti psychologické a psychiatrické pomoci v Česku jsou pro adekvátní zvládání tohoto problému naprosto nedostačující,“ míní.

Na rozdíl od Donovanové z UNHCR si nicméně expert na migraci z ČvT myslí, že vlna solidarity, která byla po začátku invaze a příchodu prvních uprchlíků obrovská (jen na sbírce ČvT SOS Ukrajina se postupně sešly více než dvě miliardy korun), postupem času oslabila. A to nejen v Česku.

Docházejí síly a energie pomáhat

„Iniciativy a subjekty, které pomáhaly, jsou nadále aktivní. Celkově vnímáme, že vůle pomáhat je stále velká, jen postupně dochází síly a energie. Mnozí od prvních dnů pomáhali zdarma, čistě na dobrovolnické bázi, a to je z podstaty dlouhodobě neudržitelné,“ konstatuje.

Podle Andrleho, který se dlouhodobě na odborné bázi zabývá tématy migrace a uprchlictví, se potvrdilo, že většina uprchlíků nechce být závislá na pomoci zvnějšku – a je jedno, jestli jde od státu či z jiného zdroje.

„Jednohlasně to potvrzují kolegové z poboček i samotné Ukrajiny. Odhodlání Ukrajinců – zůstat i přes zimu a za neskutečně těžkých podmínek ve vlasti, a to i na východě v blízkosti fronty, a současně i odhodlání těch, kteří utekli za hranice se vrátit – je ohromující. Okolo 100 tisíc Ukrajinců, přesněji Ukrajinek, si v Česku našlo práci. Pokud si to mohou jen trochu dovolit, přesouvají se ze státem dotovaného ubytování do soukromého,“ popsal Andrle.

Na státní podporu zůstávají podle něj odkázáni jen ti, kterým z objektivních důvodů (například speciální potřeby, vysoký věk) nic jiného nezbývá. „Obecně se uprchlíci snaží být maximálně soběstační,“ přibližuje svou zkušenost. Podotýká, že běžná veřejnost na rozdíl od expertů na uprchlictví o tomto faktu často neví.

Andrleho slova o odhodlání ukrajinských uprchlíků být soběstačnými a vrátit se domů potvrzuje i čerstvý v Česku provedený průzkum zveřejněný Mezinárodní organizací pro migraci (IOM). Téměř tři čtvrtiny uprchlíků totiž plánovaly loni na podzim návrat domů, v Česku chtěla zůstat čtvrtina. Rostl také podíl příchozích, kteří si našli práci. Ubylo naopak těch, kteří neměli peníze na pokrytí životních nákladů.

Loni v listopadu terénní pracovníci IOM vedli rozhovory s 1384 dospělými s dočasnou ochranou ve třiceti městech a obcích v devíti krajích. Průzkum je součástí projektu o vysídlení Displacement Tracking Matrix (DTM), který začal loni v červnu. Má mapovat pohyb a potřeby vysídlených.

Loni na podzim 85 procent dotázaných tvořily ženy. Více než čtyři pětiny uprchlíků pocházely z měst, necelá pětina z venkova. Téměř polovina respondentů přišla z okupovaných východních oblastí. Desetina pak byla z Kyjeva. Více než tři pětiny lidí řekly, že při útěku zažily střelbu či bombardování. Podíl těch, kteří pocházejí z měst, se oproti létu, kdy se konala předchozí vlna průzkumu, zvedl. Přibylo i osob, které měly zkušenost s ostřelováním či bombami.

Za přáteli i příbuznými, pak zpět domů

Do Česka zamířili respondenti průzkumu většinou proto, že tu měli přátele a příbuzné. Někteří se přidali k ostatním, kteří sem jeli. Celkem šestnáct procent lidí uvedlo, že neměli kam jít. Pro část příchozích hrál roli i systém ochrany. V době sběru dat plánovalo návrat na Ukrajinu 73 procent dotázaných, sedmatřicet procent uprchlíků bydlelo na podzim v Česku už nejméně půl roku na stejném místě.

Postupně přibylo prchajících, kteří měli práci. Loni v létě pracovalo v Česku šestnáct procent dotázaných a dalších 55 procent si místo hledalo. Na podzim práci mělo 34 procent dotázaných a 43 procent si ji hledalo.

IOM zároveň mapuje v rámci projektu DTM i situaci vysídlených Ukrajinců, kteří kvůli bojům či ostřelování opustili své domovy, ale zároveň zůstali na ukrajinském území. Při dvanáctém kole sběru těchto dat, které skončilo 23. ledna, jich bylo podle odhadů 5,352 milionu, což oproti prosinci 2022 představovalo pokles o více než pět set tisíc.

Největší část vysídlených (bezmála dva miliony) se v tu dobu zdržovala ve východní části země, kde už několik měsíců dochází k nejtvrdším střetům mezi obránci a útočníky, přes 900 tisíc vnitřních uprchlíků přebývalo v centrální části země a 863 tisíc na západě Ukrajiny, kde je situace dlouhodobě relativně nejklidnější. I když i sem válka dosáhne.

Podle dat sesbíraných IOM vnitřně vysídlení Ukrajinci před válkou nejčastěji prchají z Charkovské (27 procent), Doněcké (19 procent) a Záporožské (13 procent) oblasti, zároveň ale paradoxně jejich přesun z východu Ukrajiny často není příliš dlouhý a jen skončí v sousedním regionu.

Výzkum IOM rovněž jasně ukazuje, že spolu s tím, jak boje bez přestání zuří už řadu měsíců, přibývá Ukrajinců, kteří jsou vnitřně vysídlení už déle než půl roku – podle dat z konce ledna jich bylo z celkového počtu nedobrovolně se přesunujících 58 procent. Naopak přibližně 640 tisíc lidí své domovy nuceně opustilo v posledních dvou měsících.

Pokračující boje mají v mnoha případech silně negativní vliv na finanční situaci těch, kteří jsou v rámci Ukrajiny vysídlení. Čtvrtina účastníků průzkumu totiž přiznala, že jsou primárně závislí na peněžní pomoci přímo určené vnitřně vysídleným. A z těchto domácností bylo podle zjištění IOM po rozpočítání dostupných peněz na počet členů rodiny dvaasedmdesát procent pod hranicí chudoby.

Jak zapůsobí ofenziva

Podle Andrleho se nedá vyloučit, že spolu s očekávanou novou ruskou ofenzivou, která už podle některých expertů odstartovala v Luhanské oblasti, dojde k dalšímu výraznému pohybu ukrajinského obyvatelstva. Odhaduje ale, že pokud se budou obyvatelé válkou zdevastované země muset kvůli tlaku ruské armády  znovu výrazněji přemísťovat, nebude to primárně do zahraničí.

„Jsou důvody domnívat se, že nové masivní vysídlení, pokud by k němu došlo, by bylo spíše vnitřní. Kyjev disponuje na západní Ukrajině několika stovkami tisíc nouzových ubytovacích míst, takže lidé z východu mají přímo na Ukrajině zjednodušeně řečeno kam jít, byť by šlo o nouzové řešení. Je to do určité míry spekulace, ale kdo vydrží tuto zimu s výpadky energií a permanentní hrozbou ostřelování, na jaře už nejspíše do zahraničí neodejde,“ myslí si Andrle.

Kromě vnitřně vysídlených Ukrajinců má uprchlická krize vyvolaná ruskou invazí ještě jeden aspekt – není jasné, kolik obyvatel napadené země se přesunulo do Ruska a jím okupovaných teritorií. A to buď dobrovolně, či z donucení. Včetně dětí.

K tomuto problému se Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyjadřuje jen velmi opatrně. UNHCR sice na svých stránkách zveřejňuje i data z Ruska a Běloruska, ta jsou ale oproti dalším evropským zemím méně podrobná a v případě Ruské federace i několik měsíců stará. 

Mluvčí UNHCR Donovanová na zaslanou otázku, jak složitá je komunikace s orgány těchto dvou zemí a nakolik se lze z pohledu UNHCR na poskytnuté údaje z Moskvy a Minsku spolehnout, odpověděla pouze velmi obecně.

„V Moskvě máme malou kancelář, ale ne stálou či pravidelnou přítomnost na hranicích. Všechna data o uprchlících a vysídlených lidech v Rusku, stejně jako v dalších zemích, nám byla poskytnuta státními orgány. Nemáme žádný způsob, jak je ověřit či potvrdit,“ přiznala Donovanová, podle které jsou tak zveřejněné údaje pouze odhadem.

Podobně neurčitě reagovala na položený dotaz, zda UNHCR řeší problém dospělých i dětí z Ukrajiny, kteří byli údajně do Ruska zavlečeni proti své vůli. Pouze odkázala na tiskovou zprávu, v níž její nadřízený a šéf UNHCR Filippo Grandi na konci ledna vyjadřoval zděšení po několikadenní návštěvě rozbombardované země.

Zároveň Grandi řekl, že o otázce ukrajinských dětí v Rusku jednal s ukrajinskými úřady a že UNHCR spolu s dalšími organizacemi bude usilovat o zajištění přístupu k nim a bude prosazovat co nejlepší řešení – ideálně znovusjednocení rozdělených rodin. Konkrétnější ale nebyl.

Agentura Reuters přitom už na konci ledna napsala, že právě na Grandiho v otázce řešení deportací tisíců dětí i dospělých z Ukrajiny do Ruska naléhá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatímco podle Kyjeva Rusové Ukrajince deportují do oblastí vzdálených tisíce kilometrů od jejich vlasti, Moskva popírá, že by někoho nutila odcházet z Ukrajiny násilím, jde podle ní o evakuace z oblastí zasažených konfliktem.

Státem organizované únosy dětí?

„Je třeba vytvořit mechanismus pro návrat těchto lidí a pro to, aby lidé vinní na těchto deportacích byli pohnáni k odpovědnosti. Jsem si jistý, že instituce OSN dokážou mít v této věci zásadní roli,“ uvedl ukrajinský prezident po jednání s Grandim.

Politiku Moskvy spočívající v udělování ruského občanství ukrajinským uprchlíkům Zelenskyj označuje za genocidu. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba mluví „o státem organizovaných únosech dětí“.

Reuters připomněl Zelenského kritiku faktu, že snahy mezinárodních organizací vypořádat se s deportacemi nepřinášejí výsledky. Jde o Mezinárodní výbor Červeného kříže nebo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Podle ukrajinského oficiálního portálu Děti války, do něhož dodává data například policie či kancelář generálního prokurátora, bylo od vypuknutí ruské invaze do letošního 10. února deportováno 16 207 dětí, do vlasti se jich vrátilo 307. Dalších 347 dětí se pohřešuje.

Ukrajinští ochránci lidských práv hovoří o tom, že deportace možná postihly statisíce ukrajinských občanů. Americké ministerstvo zahraničí na konci ledna odhadlo, že se tento počet pohybuje mezi 900 tisíci a 1,6 milionu lidí, mezi kterými je přes čtvrt milionu dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 3 mminutami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 9 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má pět obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí pět mrtvých včetně dvanáctileté dívky a čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer).
04:56Aktualizovánopřed 15 mminutami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 19 mminutami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Nyní se Trump účastní státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 24 mminutami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 36 mminutami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 1 hhodinou

Čína vnímá USA jako světového potížistu, píší o návštěvě Trumpa média

Za osm let od předchozí návštěvy Donalda Trumpa v Číně se situace změnila a americký prezident se musí připravit na „Velkou čínskou zeď sebevědomí“. Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše ve čtvrtek zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.
před 2 hhodinami
Načítání...