Rusko ve čtvrtek ráno spustilo masivní raketový útok proti Ukrajině. V několika městech včetně Kyjeva se ozývaly výbuchy, podle úřadů pracovala protivzdušná obrana. Lvov se ocitl takřka bez elektřiny, s havarijními výpadky se potýkají také obyvatelé Kyjeva a Oděské oblasti. Bělorusko podle tamních úřadů sestřelilo protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny, načež si ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance a protestovalo kvůli tomu. Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.
Podle svědků a ukrajinských médií byly výbuchy opakovaně slyšet nad Kyjevem, kde v jihovýchodní části města zbytky sestřelené rakety poškodily dva rodinné domy a jinde dětské hřiště.
Starosta města Vitalij Klyčko dopoledne prohlásil, že se nad metropolí podařilo sestřelit šestnáct raket, původně předběžně hovořil o patnácti. Nejméně čtyři lidé, včetně čtrnáctileté dívky, ale utrpěli zranění. Klyčko vyzval obyvatele, aby si nabili telefony a udělali si zásoby vody.
Posléze radnice sdělila, že kvůli nutným energetickým opatřením souvisejícím s leteckým poplachem se v Kyjevě ocitlo 40 procent odběratelů bez proudu.
Ruským střelám čelil také Lvov, který je podle starosty Andrije Sadového z devadesáti procent bez elektřiny. Je podle něj také možné, že narušeny jsou i dodávky vody.
V Oděse na jihu země zasáhly úlomky rakety obytný dům, informoval server Ukrajinska pravda, incident ale nikomu nezpůsobil újmu na zdraví. Nad Oděskou oblastí podle serveru ukrajinské vzdušné síly zničily 21 raket, při ruských náletech ale i tak utrpěla energetická infrastruktura. V regionu jsou nyní havarijní odstávky proudu.
V Charkově na východě Ukrajiny ruské střely podle šéfa tamní oblastní správy Oleha Syněhubova zasáhly dvě čtvrti, útok si zde vyžádal dva mrtvé. Druhé největší ukrajinské město se mezitím opět ocitlo pod palbou, podle médií během čtvrtka již potřetí.
Pět desítek zneškodněných střel
Nad ránem se ozvaly sirény varující před vzdušnými útoky také v jižních oblastech kolem Chersonu a Mykolajiva a v západní oblasti Žytomyru. Mykolajivský guvernér Vitalij Kim prohlásil, že protivzdušná obrana v oblasti zlikvidovala pět ruských raket. Podle vedení Sumské oblasti se podařilo jednu raketu sestřelit také v tomto regionu.
Terčem ranních útoků se stalo deset z celkem čtyřiadvaceti oblastí země, uvedla tisková agentura Ukrinform. Ruské střely poškodily osmnáct obytných domů a deset objektů kritické infrastruktury, zranění utrpělo pět lidí, dodala s odvoláním na záchranáře. V Ivano-Frankivské oblasti na západě země byl zraněn pracovník energetického zařízení, oznámil později server RBK-Ukrajina s odvoláním na prokuraturu.
Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta původně varoval, že na zemi mířilo v několika vlnách více než sto dvacet raket. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj ale později informoval, že Rusko na Ukrajinu vypálilo 69 raket, z nichž se 54 podařilo zneškodnit. Podle oznámení ukrajinských vzdušných sil šlo o řízené střely vypálené z lodí na moři a letadel.
Rakety s plochou dráhou letu Rusko podle velení ukrajinských vzdušných sil pálilo ze strategických bombardérů a lodí z různých směrů. Kromě raket Rusko použilo při masivním útoku také drony íránské výroby, které vyslalo z Běloruska, dodávají ukrajinské úřady.
Rusko podniká podobné masivní útoky na Ukrajinu a její kritickou infrastrukturu od října každý týden, a dál tak připravuje její obyvatele o světlo a teplo v době, kdy teploty klesají pod bod mrazu. „Nevíme, jak dlouho válka potrvá. Je to těžké, když se každý den musíte strachovat a odložit všechno ve svém životě,“ řekla agentuře AP Anastasija, zdravotnice, která se přišla ukrýt do stanice metra v centru Kyjeva.
Zpravodaj ČT na Ukrajině David Borek přirovnal situaci v hlavním městě k situaci v metropolích na Blízkém východě. „Podstatný rozdíl mezi Bejrútem nebo Bagdádem a Kyjevem ale je, že zatímco v prvních dvou městěch jde o důsledek vnitřního politického a ekonomického rozvratu, v Kyjevě je to jasný důsledek systematické kampaně ruských vzdušných sil na zničení infrastruktury ukrajinského státu,“ podotkl.
Bělorusko sestřelilo raketu
Běloruské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo na Telegramu, že běloruská protivzdušná obrana dopoledne sestřelila protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny. Části rakety dopadly podle ministerstva na pole u vesnice Harbacha, která leží asi patnáct kilometrů od ukrajinských hranic v Brestské oblasti. Běloruské ministerstvo zahraničí si kvůli incidentu předvolalo ukrajinského velvyslance, aby mu vyjádřilo „rozhodný protest“.
„Běloruská strana pokládá incident za mimořádně vážný. Požádali jsme ukrajinskou stranu, aby vše pečlivě vyšetřila, vyvodila odpovědnost a přijala opatření, aby zabránila zopakování takových incidentů v budoucnu,“ uvedl mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatol Hlaz.
Běloruské síly podle Minsku raketu sestřelily okolo 10:00 místního času (08:00 SEČ). Informace o případných obětech na životech nebo zraněných zatím nejsou.
Mluvčí ukrajinských ozbrojených sil podle agentury Reuters připustil, že raketa, která dopadla v Bělorusku, mohla být zbloudilou raketou protivzdušné obrany. Podotkl však, že podobný incident není ničím zvláštním.
„Provokace ze strany Ruska,“ zní z Ukrajiny
„Ukrajinská strana si je vědoma zoufalých a ustavičných snah Kremlu zatáhnout Bělorusko do své agresivní války proti Ukrajině. Ukrajinská strana nevylučuje, že se teroristický ruský stát dopustil úmyslné provokace zvolením takové trajektorie svých střel s plochou dráhou letu, aby vyprovokoval jejich zachycení ve vzdušném prostoru Běloruska,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.
Ujistilo, že Ukrajina je ochotná umožnit i na svém území objektivní vyšetřování dnešního incidentu, který se odehrál během odrážení rozsáhlého ruského vzdušného útoku. K vyšetřování je ochotná přizvat experty ze států, které nepodporují „teroristický stát Rusko v jakékoliv podobě“.
Oslovení vojáci a experti oficiální verzi o sestřelení ukrajinské rakety zpochybňují, protože na snímcích úlomků rakety, zveřejněných státní agenturou BelTA, neviděli žádné známky toho, že by byla sestřelena. Vyfotografovanou část rakety S-300 spíše poškodil dopad na zem, napsal běloruský opoziční server Naša Niva.
Web připomněl, že rakety S-300 tvoří jádro ukrajinské protivzdušné rakety, a dodal, že inkriminovaná raketa nejspíše měla sestřelit ruskou střelu mířící na Ukrajinu. Analogická situace se odehrála minulý měsíc, kdy patrně ukrajinská protiletecká raketa dopadla na polské území, kde zabila dva Poláky. Běloruská propaganda se tehdy vysmívala polské protivzdušné obraně, že nedokázala raketu zachytit. V Bělorusku se ale zřejmě stalo totéž, s tím rozdílem, že raketa dopadla na pole, a nikoliv na obydlenou oblast. „Bylo by zajímavé zjistit, jaké zbrani protivzdušné obrany se podařilo sestřelit ukrajinskou raketu, aniž by to na ní zanechalo obvyklé stopy,“ ironicky dodal opoziční portál.
Server Zerkalo připomněl, že jedna raketa dopadla na běloruské území již 7. dubna, ale podle všeho šlo tehdy o ruskou raketu.
Válečný pat
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov míní, že se situace na Ukrajině dostala do slepé uličky. Zopakoval tak v zásadě stejné tvrzení, jako v uplynulém dni americký Institut pro studium války (ISW) ohledně situace v Bachmutu; Budanov ho ale rozšířil na celou zemi.
Podle šéfa rozvědky jsou boje na Ukrajině v patové situaci a ani Ukrajina, ani Rusko nejsou schopné učinit podstatný pokrok. „Situace prostě uvázla, neposouvá se,“ řekl Budanov. Dodal, že Rusko je ve slepé uličce, ale Ukrajina ho „nemůže kompletně porazit ve všech směrech“, zatímco čeká na nové zbraně.
