Rusové z Ukrajiny odvezli tisíce dětí. Protiprávní deportace jsou válečným zločinem

3 minuty
Horizont ČT24: Deportace ukrajinských dětí
Zdroj: ČT24

Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského zaznamenala už jedenáct tisíc deportací ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Skutečný počet dětí odvlečených za hranice země ale může být mnohem vyšší. Kyjev usiluje o návrat unesených a snaží se o spolupráci s mezinárodním společenstvím.

Na podezřelé transfery dětí z Ukrajiny do Ruska tento týden znovu upozornil prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho vláda ustavila Radu pro ochranu a bezpečnost dětí, tento orgán aktuálně jednal přímo s generálním tajemníkem Organizace spojených národů António Guterresem.

„Diskutovali o tom, jak zastavit deportace ukrajinských dětí do Ruska a vrátit domů všechny, kteří byli násilně deportováni. Je to nejméně jedenáct tisíc dětí – známe je jménem. Ale to jsou jen ty, o kterých víme. Ve skutečnosti jich bylo deportovaných více,“ uvedl prezident Zelenskyj.

Podle náměstkyně generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilze Brandsové Kehrisové existují věrohodná obvinění z nucených přesunů dětí bez doprovodu na území okupované Ruskem nebo do samotné Ruské federace. „Jsme znepokojeni tím, že ruské úřady přijaly zjednodušený postup pro udělování ruského občanství dětem bez rodičovské péče a že tyto děti by mohly být způsobilé k adopci ruskými rodinami.“

Deportace zasahují budoucnost nové generace Ukrajinců

Ukrajinské děti Rusové dříve z okupovaných území transportovali například na prázdninové rekreace do Ruska nebo na jím kontrolovaná území. To je případ devítileté Poliny z Charkovské oblasti. Se souhlasem rodičů odjela v srpnu spolu s dalšími třinácti dětmi na tábor.

„Všecko bylo v pořádku. Rozloučili jsme se, dali si pusu,“ vzpomíná její matka Tatiana. Polina i ostatní se měli se vracet v polovině září. Území ale získaly zpět ukrajinské síly a nejméně do poloviny října s nimi pak rodiče neměli žádný další kontakt.

Ukrajina je schopná účinně vzdorovat přesile okupantů vojensky a získává zpět obsazená území. Zadržováním dětí, které Kreml vydává za humanitární akce, ale Rusko zasahuje do vývoje další generace občanů napadené země. Mezinárodní právo považuje protiprávní deportace lidí během válečného konfliktu za válečný zločin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...