Kvůli agresi ruských vojsk na Ukrajině se sousední země připravují na uprchlickou vlnu. Zatímco ve čtvrtek se na hraničních přechodech se Slovenskem tvořily několikahodinové kolony, v pátek jsou bez čekání. Ukrajinské úřady totiž vrací zpět muže, kterých se týká všeobecná mobilizace. Napadenou zemi již opustily desetitisíce uprchlíků. Pomoc jim chystá také tuzemská vláda. Humanitární agentury OSN odhadují, že do Polska může zamířit více než milion uprchlíků, další až dva miliony do jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.
Hraniční přechody s Ukrajinou po mobilizaci prořídly. Do sousedních zemí míří ženy s dětmi
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
„Více než 50 tisíc ukrajinských uprchlíků uteklo ze své vlasti za méně než 48 hodin, většina do Polska a Moldavska,“ napsal na Twitteru vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
Grandi dále poděkoval všem vládám, které nechávají hranice otevřené a uprchlíky vítají. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Shabia Mantoová sdělila, že po ruském útoku muselo opustit své domovy nejméně sto tisíc Ukrajinců.
„Pracujeme s odhady od jednoho do tří milionů (uprchlíků, kteří zamíří) do Polska… a scénářem s jedním až pěti miliony v součtu všech sousedících zemí,“ uvedla mluvčí Mantoová. Kromě Polska, Moldavska a Slovenska míří lidé prchající před válkou také do Rumunska.
Počet uprchlíků z Ukrajiny na hranicích se Slovenskem v porovnání se čtvrtkem klesl. „Na hraničních přechodech aktuálně nejsou čekací doby (…) Velmi to ovlivnilo rozhodnutí ukrajinské vlády vyhlásit všeobecnou mobilizaci,“ řekl ve vysílání ČT24 generální ředitel sekce krizového řízení slovenského ministerstva vnitra Marián Dritomský. „Pro spoustu ukrajinských rodin to znamená, že se asi rozhodly zůstat,“ řekl česko-slovenský novinář Martin Milan Šimečka z Bratislavy.
Povolávací rozkaz se dotkl i mužů čekajících v kolonách před hranicemi. „Byli staženi a ukrajinskými orgány vráceni zpět na území Ukrajiny. Nemohli překročit hranice se Slovenskou republikou. Na místě zůstávaly ženy s dětmi,“ popsal Dritomský.
Podle slovenského ministerstva vnitra vpouští ukrajinská strana na hlavním přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod k odbavení jen děti, ženy a starší občany. Na dalším přechodu Ubľa – Malyj Berezny se lidé zdrží až šest hodin, podle slovenského ministerstva to souvisí s kontrolami ukrajinské strany, informuje ČTK.
Slovensko kvůli zrychlení přechodu hranice také zjednodušilo administrativu. Už před vypuknutím konfliktu Ukrajinci s biometrickým pasem nepotřebovali pro pobyt do 90 dní víza. Pokud biometrickým pasem aktuálně nedisponují, mohou jim teď pracovníci na hranicích udělit humanitární výjimku. „Všechny osoby z Ukrajiny, které pustí ukrajinské orgány, jsou puštěny na území Slovenské republiky,“ řekl generální ředitel.
Za čtvrtek přešlo hranice se Slovenskem asi 2900 lidí, podle Dritomského se drtivá většina z nich ke kroku odhodlala kvůli bezpečnostní situaci. „Velká většina z nich věděla, kam jdou. Buď tranzitují dále na území Slovenska ke svým známým, rodinám, nebo si tu pronajali ubytování,“ přiblížil Dritomský. Část uprchlíků také pokračuje dál do Česka nebo dalších zemí EU.
Slovensko má také připravená střediska pro bezprizorní Ukrajince, nejprve se chystá využít azylová centra, v další fázi budovy spadající pod ministerstva.
„Vláda se chová velmi kvalifikovaně. I nabídka pomoci lidem vypadá na poměry, na jaké jsem zvyklý na Slovensku, relativně velmi vstřícně vůči uprchlíkům,“ řekl. Slovenský premiér Eduard Heger vyzval ve čtvrtek Slováky, aby měli soucit s Ukrajinci prchajícími před konfliktem.
Slovenská vláda vyčlenila milion eur na humanitární pomoc Ukrajině, už dříve poskytla Kyjevu například zdravotnický materiál a dva odminovací systémy. Dalších 13 milionů eur (325 milionů korun) dá Slovensko na opatření v souvislosti s případnou migrační vlnou z Ukrajiny. Kabinet premiéra Eduarda Hegera také schválil úpravu azylové legislativy.
Vzhledem k dopravní dostupnosti a geografickým poměrům míří podle Dritomského k hranici Ukrajiny se Slovenskem nejméně lidí. „Jsme jednak víc na západě od míst konfliktu, zároveň dopravní tepny, dálnice, jsou více směrované do Polska případně Rumunska. Naše hranice je nejkratší,“ řekl. Hraniční přechody s dalšími zeměmi jsou ale podle Dritomského obdobně vytížené.
Slovenská policie podle zpravodaje ČT Petra Obrovského, který mapuje situaci na hranicích, informovala o tom, že za poslední dva dny hranici přešlo 7,5 tisíce Ukrajinců, což je asi dvojnásobek oproti normálu. „Ve chvíli, kdy přechody přestanou situaci zvládat, chce stát podél hranice zřídit takzvané hotspoty, na kterých bude registrovat především lidi bez platných cestovních dokladů a také jim poskytne zdravotní pomoc,“ řekl Obrovský.
Dále uvedl, že podle ministerstva vnitra dosud o mezinárodní ochranu požádalo pouze čtrnáct Ukrajinců, kteří se nachází v azylovém centru v Humenném.
Polsko hlásí téměř 30 tisíc uprchlíků
Také do města Přemyšl na jihovýchodě v Polska podle portálu onet.pl ve čtvrtek dorazily tisíce lidí z Ukrajiny, hlavně žen a dětí. Zaplnily tamní nádraží, kde pro ně místní úřady připravily lehátka, jídlo a pití a lékařskou péči. „V devadesáti procentech na nádraží přijíždějí ženy s dětmi, je tu také trochu starších a postižených lidí,“ řekl starosta Přemyšli Wojciech Bakun. „Spojuje je, že utíkají před válkou,“ dodal.
O Přemyšli řekl, že je to první místo, které je pro ně bezpečné. V pátek tam očekávají další vlaky, do města se Ukrajinci prchající kvůli ruské agresi sjíždějí také auty od hraničního přechodu v Medyce. K této obci se vydaly také tisíce lidí z polského vnitrozemí, aby od hranice odvezli své příbuzné nebo známé z Ukrajiny.
Podle polských úřadů přišlo za poslední den do země 29 tisíc lidí z Ukrajiny. Mluvčí regionálního oddělení pohraniční stráže Piotr Zakielarz řekl, že provoz na hranicích usnadnilo rozhodnutí polské vlády upustit od kontroly, zda jsou příchozí z Ukrajiny očkovaní proti covidu-19, také není nutné nařizovat jim karanténu.
Polsko na hraničních přechodech s Ukrajinou zřídilo devět přijímacích center. Ministr vnitra Mariusz Kamiński uvedl, že úřady budou postupovat pružně a například nedopustí, aby dítě, které z Ukrajiny přijede bez cestovního pasu, nebylo vpuštěno do země. Ochotu přijmout migranty z Ukrajiny dali najevo představitelé všech polských vojvodství.
Pomoc všem prchajícím před válkou slibuje například Varšava, také vedení Krakova uvedlo, že je připraveno poskytnout útočiště 17 tisícům uprchlíků. Polsko se připravuje na mohutnou migrační vlnu. Aktuálně v zemi žije už asi jeden a půl milionu Ukrajinců a vláda několikrát avizovala, že je připravena přijmout až milion lidí prchajících před konfliktem.
„Polsko přijme každého, kdo utíká před válkou. Každý, kdo chce v Polsku získat pomoc, ji na polském území získá,“ potvrdil v pátek šéf kanceláře premiéra Mateusze Morawieckého Michal Dworczyk.
Česko zjednoduší povolení k pobytu, na pomoc běžencům dá 1,5 miliardy korun
Pomoc uprchlíkům ze země zasažené konfliktem chystá i Česká republika. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl vládě uvolnit 1,5 miliardy korun na řešení nové uprchlické krize, v první vlně počítá s přijetím kolem pěti tisíc Ukrajinců. „Máme připravený čtyřstupňový plán připravenosti na migrační vlnu,“ doplnil premiér Petr Fiala (ODS) po schválení návrhu vládou.
Peníze se využijí na zajištění ubytování, stravy, hygienických prostředků, asistenci, kapesné či dopravu uprchlíků. „V oranžovém stupni se jedná o primární pomoc, nejedná se o nějaké komplexnější začleňování nebo zařizování školní docházky, jedná se o prvotní pomoc v nouzi,“ upřesnil ministr.
Podle Fialy dojde také k usnadnění prodlužování a povolování k pobytu Ukrajinců v zemi. Po příjezdu lidé požádají o povolení k pobytu, které bude na čtyři měsíce, dle Rakušana půjde o jednostránkovou žádost. S tímto takzvaným vízem ke strpění budou moci také začít pracovat a zajistit si výdělek, nebudou muset čekat na zvláštní pracovní povolení, dodal vicepremiér.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) by české zemědělství, lesnictví a potravinářství mohly okamžitě zaměstnat až 50 tisíc uprchlíků. „Někteří muži dostávají povolávací rozkazy. Toto určitě bude mít dopad. Na druhou stranu očekáváme, že proud lidí bude přicházet i obráceně. Myslím si, že zemědělství, lesnictví a potravinářství bude okamžitě schopno zaměstnat nějakých 40 až 50 tisíc lidí,“ uvedl Nekula.
Podle odborníků jsou ukrajinští pracovníci v zemědělství nenahraditelní, a to především v celoroční živočišné výrobě a v zemědělských odvětvích, která jsou silně sezonní.
České dráhy vypravily zvláštní spoje pro uprchlíky
České dráhy v pátek večer vypravily z Bohumína dva zvláštní vlaky do města Přemyšl u polsko-ukrajinské hranice. Spoje s celkovou kapacitou 1400 míst nevyužil nikdo, kdo by se potřeboval urychleně vrátit na Ukrajinu, řekla mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. Ve vlacích tak cestovali jen průvodčí, zdravotníci Červeného kříže a štáb ČT. Cesta by vlakům měla trvat asi sedm hodin.
Vedle vozů druhé třídy jsou vlaky doplněny také o dva speciální vozy, ve kterých je možná přeprava velkých zavazadel. Jsou určeny pro lidi, kteří se potřebují vrátit na Ukrajinu.
Původně vlaky měly na cestu vyrazit v 19:15 a 19:30 hodin. Vyjely ale přibližně se čtyřicetiminutovým zpožděním. Zapříčinila jej technická závada na jednom z vozů, který byl určený pro zavazadla. „Museli jsme jej nechat odpojit. Běžně tyto vagony nepoužíváme. Chybu jsme odhalili až před odjezdem. Na celou přípravu jsme ale měli jen čtyři hodiny,“ řekl ředitel odboru dálkové dopravy Českých drah Petr Vondráček.
V sobotu umožní vlaky cestu uprchlíkům z Ukrajiny do Česka. Z Polska přijedou do Bohumína, následně by měly pokračovat přes Olomouc a Českou Třebovou až do Prahy. Zastavovat budou například i ve Studénce či v Kolíně. Podle Rajnochové by měly vyjet okolo 8:30 hodin. „Ve vlaku jsou k dispozici nápoje a deky, které poslouží především ženám a dětem prchajícím z válkou zasažených oblastí,“ uvedly České dráhy na Twitteru.
Dopravce také všem cestujícím s ukrajinským pasem nabídl bezplatnou přepravu. V reakci na ruskou agresi pak ČD ukončily obchodní vztahy s Běloruskem.