Z Ukrajiny už kvůli válce odešly dva miliony lidí, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA.
Z Ukrajiny už uprchly dva miliony lidí. Země, které je přijmou, dostanou peníze z fondu USA
Události: Jen za včerejšek přešlo do Polska přes 141 tisíc lidí (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Ukrajinu, kde před invazí žilo na čtyřiačtyřicet milionů obyvatel, podle mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) opustilo i sto tisíc lidí s jiným než ukrajinským občanstvím.
Největšímu náporu uprchlíků čelí Polsko, jeho hranice v obou předchozích dnech překročilo přes 140 tisíc lidí. Celkem tam zamířilo na 1,2 milionu uprchlíků.
Druhý největší počet běženců (přes 191 tisíc) dorazil do Maďarska. Tamní premiér Viktor Orbán nepovolil přes svou zemi transport zbraní na Ukrajinu s tím, že musí myslet na bezpečí maďarské menšiny žijící v pohraničí. Na hranice jeho země míří běženci i z druhého konce Ukrajiny.
Na Slovensko se dostalo celkem zhruba 141 tisíc válečných utečenců. Velká část z nich pokračovala do dalších zemí. O azyl nebo status dočasného působiště tam požádalo necelých devět tisíc lidí. Do Česka podle premiéra Petra Fialy dorazilo zatím přes sto tisíc Ukrajinců.
Přes 82 tisíc lidí zamířilo do Rumunska. Ani to ale pro většinu z nich není cílovou destinací a pokračují dál na západ.
Szántó: Cesty z Ukrajiny jsou ucpané, uprchlíci čekají dlouhé hodiny
Nejvíc uprchlíků na Ukrajině prochází městem Lvov, které je na pokraji svých kapacit. Odsud směřují dál na západ, do Polska a na Slovensko.
Ukrajinská železnice se nezastaví ve dne ani v noci. Na místa v pomalu jedoucích zastaralých vozech se ve městech, která drtí bezohledné bombardování ruských agresorů, čeká dlouhé hodiny.
Szántó: Cesty z Ukrajiny jsou ucpané, uprchlíci čekají dlouhé hodiny (zdroj: ČT24)
„Statisíce dalších se šinou auty po ucpaných silnicích, 380 kilometrů mezi Lvovem a středoukrajinským městem Vinnycja jsme jeli osm hodin. Dopravu dusí všudypřítomná kontrolní stanoviště,“ popisuje situaci na místě zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Trasa ze Lvova na Slovensko podle něj působí nadějněji než cesta do Polska. „Padesátikilometrová cesta ze Lvova nám trvala necelé čtyři hodiny. Kolona před slovenskou hranicí má dva kilometry, což znamená, že ukrajinští řidiči nemusí čekat příliš dlouho,“ říká Szántó.
Česko může žádat o peníze z amerického fondu
Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA na pomoc uprchlíkům nebo lidem v zemích, které postihly přírodní katastrofy. Oznámila to americká chargé d'affaires v České republice Jennifer Bachusová při návštěvě Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Plzni.
„Z fondu půjdou peníze na pomoc v humanitární oblasti, vojenské a dalších. Dohromady celý balík by měl být 6,4 miliardy amerických dolarů (přes 140 miliard korun) na pomoc Ukrajině,“ uvedla Bachusová. Podle Heleny Stehlíkové z tiskového odboru americké ambasády půjdou peníze do všech zemí včetně Ukrajiny.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena koncem února požádala Kongres, aby kvůli konfliktu na Ukrajině tyto prostředky uvolnil. Podle stanice BBC by 3,5 miliardy dolarů mělo dostat americké ministerstvo obrany na výdaje spojené s konfliktem na Ukrajině. Podle agentury AP peníze zamíří hlavně do zemí ve východním křídle NATO.
Další zhruba tři miliardy dolarů mají jít na hospodářskou, humanitární a bezpečnostní pomoc Ukrajině a sousedním zemím. Tuto část fondů by mělo dostat ministerstvo zahraničí či americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID).
Podle Bachusové se americká ambasáda v Praze snaží usnadnit proces uprchlíkům, kteří mají kontakty v USA, pokud by chtěli směřovat do Ameriky. „Nejlepší je podívat se na webové stránky ambasády, kde je celý standardní proces detailně popsán i v ukrajinštině. Pro rodinné příslušníky Američanů je zjednodušený,“ uvedla Bachusová. Důrazně nedoporučila uprchlíkům cestovat do USA na turistická víza. „Kvalifikují se tím do jiné kategorie a mohlo by jim to v budoucnu velmi ztížit situaci,“ uvedla.