Běženci

S pádem režimu syrského diktátora Bašára Asada se pozornost obrací nejen na další vývoj v zemi, ale i na více než šest milionů běženců, kteří ze země uprchli do zahraničí. Z okolních zemí už se někteří vracejí, další dávají najevo, že se na návrat domů chystají. Mnohé země včetně Česka přestaly rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Zrušení dohody o deportaci migrantů z Velké Británie zpět do Rwandy neznamená podle vlády afrického státu vrácení poskytnutých peněz, vzkázal mluvčí tamní vlády Alain Mukuralinda. Předchozí britská vláda konzervativců zatím zaplatila Rwandě v rámci dohody v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda finanční prostředky vrátí.

Itálie může počítat s pomocí Evropské unie při řešení situace na ostrově Lampedusa, který se v posledních dnech potýká s přílivem tisíců migrantů. V neděli to prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která tento malý středomořský ostrov nedaleko afrického pobřeží navštívila společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Americká pohraniční stráž ve čtvrtek na americko-mexické hranici nedaleko kalifornského San Diega začala zpracovávat údaje migrantů. Stovky lidí tam přišly v uplynulém týdnu a uvázly za kovovými zábranami, informovala agentura Reuters.

Ukrajinští uprchlíci v Česku se vypořádávají s novými pravidly pro podporu. Centrum pro cizince Jihomoravského kraje od rána zaznamenává nápor lidí, kteří mají problém s vyplněním on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku. Státu by mohla pomoci nová databáze ubytovacích kapacit.

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Za necelé dva týdny uplyne rok od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. Druhý díl se zaměřil na vystěhovaleckou krizi, kterou začátek války zapříčinil, a také na mohutnou vlnu solidarity, kterou exodus ukrajinských uprchlíků v Česku, ale i v jiných zemích vyvolal.

Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí jejich původu. V době rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy hledá způsob, jak přesvědčit africké či asijské země k lepší spolupráci při návratech jejich občanů. Podle Evropské komise se v současnosti do své vlasti vrací jen 21 procent těch, jejichž žádosti úředníci členských států vyhodnotí jako neopodstatněné. Loni se počet žadatelů o azyl v Evropské unii zvýšil o polovinu, na více než 920 tisíc.

Kontroly na česko-slovenských hranicích zavedené kvůli zvýšenému počtu migrantů se prodlouží o třicet dnů, budou tak pokračovat zatím do 25. ledna. Zároveň se kontroly zmírní, budou jen namátkové. O úpravě režimu na hranicích informoval po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle dva týdny starého rozhodnutí kabinetu měly kontroly skončit 26. prosince. Zavedeny byly v září, podle Rakušana přinesly snížení toku migrantů. O svátcích bude na hranicích sloužit také méně celníků a vojáků, rozhodla vláda.

Policisté ve Zlínském kraji poprvé od zavedení kontrol na česko-slovenských hranicích nezadrželi za poslední týden žádného bežence. O týden dříve jich bylo padesát, v předcházejících týdnech dva, 54, 83, 287, 441 a 664. Od rána v pondělí 12. prosince do pondělního rána nezadržela policie v regionu ani žádného převaděče. O týden dříve dopadla tři převaděče. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září.

Italské úřady blokují na lodích v sicilském přístavu Katánie zhruba 250 migrantů. Zakazují jim vstup na pevninu. Kapitáni dvou humanitárních plavidel teď odmítají odplout a označují rozhodnutí Říma za nezákonné. Za patovou situací stojí přísná migrační politika nové pravicové vlády Giorgi Meloniové. Kabinet dokonce zvažuje zabránit lodím vplout do svých vod.

Slovensko nasadí kvůli ilegální migraci armádu. Vláda schválila vyčlenění desítek vojáků, kteří budou střežit hranice. Počty zachycených lidí, převážně Syřanů, v posledních dnech rostou. I proto vznikají další místa k jejich dočasnému ubytování.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má za téměř jisté, že Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda minulý týden zavedla v souvislosti s náporem běženců, a to v první fázi na deset dnů, tedy do 8. října. Rakušan to prohlásil po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska v Bratislavě. Ministři se shodli na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem a slíbil jim, že jeho země zpřísní vízová pravidla.

Od půlnoci jsou obnoveny policejní kontroly na hranicích se Slovenskem. Zaměřeny jsou na sedmadvacet bývalých přechodů, jinudy není možné mezi oběma zeměmi cestovat. Opatření se tak dotýká i zelené hranice či turistických tras. Výjimky platí pro zemědělce, lesníky, myslivce nebo rybáře. Česko tak reaguje na zvýšený tranzit především syrských běženců. Od půlnoci zadržela policie přes 198 migrantů a devět převaděčů.

Policie zřídila v areálu policejní školy v Holešově na Kroměřížsku registrační místo pro uprchlíky. Reaguje tím na vysoké počty zajištěných nelegálních běženců přecházejících zejména přes území Zlínského a Jihomoravského kraje. Kapacita zařízení je 150 lidí, první den v úterý tam bylo 86 běženců, zařízení slouží pouze pro lidi ze Sýrie. Podle policejní mluvčí Simony Kyšnerové v žádném případě nehrozí jakékoliv riziko ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Další migrační point otevřela 1. září policie také v Břeclavi.

Před některými úřady práce se tvoří dlouhé fronty uprchlíků. Na některých místech čekají kvůli žádostem o humanitární dávku i několik dní, nejdéle v Praze. Úředníci dosud vyplatili přes milion příspěvků v celkovém objemu přesahujícím pět miliard korun.

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Zákon jim zařazení mezi takzvané státní pojištěnce garantuje 150 dnů po udělení dočasné ochrany. Povinnost plateb se týká všech dospělých do pětašedesáti let. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak jde asi o 215 tisíc běženců. Zhruba pětina z nich si našla uplatnění na trhu práce a pojištění za ně hradí zaměstnavatel nebo si ho jako OSVČ platí sami. Případný dluh chce pojišťovna vymáhat stejně jako u českých občanů.

První dáma Ukrajiny Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř čtyř set tisíc uprchlíků a požádala, aby Česká republika přispěla v době svého evropského předsednictví k přijetí Ukrajiny do EU. Manželka ukrajinského prezidenta to řekla ve speciálním videopozdravu, který zaslala na pražské setkání k desátému výročí založení Aspen Institut Central Europe (AICE).

Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) není možné uzavřít pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, což vedení hlavního města plánuje fakticky od čtvrtka. „Nerozumím pražskému primátorovi Hřibovi,“ řekl Grolich v Interview ČT24. O situaci romských uprchlíků v Brně, kteří živoří v nuzných podmínkách ve stanech u autobusového nádraží, říká, že „jsou fakticky v režimu bezdomovců a o bezdomovce se nestará kraj.“

Uprchlíci, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, se v Česku stávají snadnou kořistí pro podvodníky a vyděrače. Hlavně proto, že jsou v cizí zemi a nerozumí systému. Podle dobrovolníků například některé matky s dětmi přicházejí k asistenčnímu centru již s adresou pro ubytování. Za její poskytnutí si od nich však někteří majitelé berou peníze.

„Nepřijímal bych faktor, že přitvrzujeme kvůli tomu, že by to snad někdo chtěl, ale myslím, že ti lidé už se skutečně adaptovali na život v Česku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že situace, kdy podle posledních údajů pracuje 64 tisíc uprchlíků, přináší konkrétní benefity české ekonomice. Je to motivační faktor, dodal.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.