Tisícům Ukrajinců skončí automatický nárok na státní platbu za zdravotní pojištění. Musí řešit další způsob úhrady

Nahrávám video

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Zákon jim zařazení mezi takzvané státní pojištěnce garantuje 150 dnů po udělení dočasné ochrany. Povinnost plateb se týká všech dospělých do pětašedesáti let. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak jde asi o 215 tisíc běženců. Zhruba pětina z nich si našla uplatnění na trhu práce a pojištění za ně hradí zaměstnavatel nebo si ho jako OSVČ platí sami. Případný dluh chce pojišťovna vymáhat stejně jako u českých občanů.

U VZP se od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu registrovalo 350 tisíc Ukrajinců. Z toho 215 tisíc jich je ve věku od osmnácti do pětašedesáti let a ti se budou muset na pojišťovnu znovu obrátit.

„Pokud nedojde k ohlášení a nezačnou platit jako osoby bez zdanitelných příjmů platbu, pak na ně bude nahlíženo jako na neplatiče, stejně jako na české občany. Tady se nějakým způsobem snažíme srovnat nárok českých a ukrajinských občanů. To znamená, že jim začne růst dluh, který bude postupně vymáhán,“ uvedl na tiskové konferenci předseda správní rady VZP Tom Philipp. 

Dodal, že zprvu bude dluh vymáhán měkce. „Budeme se snažit je upozornit na tu povinnost, nějakým způsobem je kontaktovat,“ přiblížil.

Podle Philippa si už třiačtyřicet tisíc běženců pojištěných u VZP našlo uplatnění na trhu práce a platí za ně pojištění zaměstnavatel nebo si jej jako OSVČ platí sami. 

Pokud běženci po 150 dnech od udělení víza nedoloží doklady nutné pro pokračování státního pojištění, nebo za ně nezačne platit pojištění zaměstnavatel, měli by si začít platit minimální zálohu na zdravotním pojištění, která činí 2187 korun měsíčně. Pojišťovna o tom informovala v tiskové zprávě

Pro ty, jichž se povinnost kontaktovat pojišťovnu týká, VZP vytvořila formulář, který bude možné vyplnit on-line na webu pomocukrajine.vzp.cz. Formulář bude podle náměstka ředitele VZP Ivana Duškova dostupný od 21. července. VZP plánuje informace o nové povinnosti šířit i formou letáků na úřadech či prostřednictvím ukrajinské ambasády a krajanských spolků.

Podobně k tomu přistupují i další pojišťovny. „Počítá se s tím, že by mohl být vzdálený přístup k nahlášení situace a zaslání dokladů. Tak, aby klienti nemuseli chodit na jednotlivé pobočky,“ sdělil ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada.

Stát bude i nadále platit pojištění studentům do šestadvaceti let, rodičům pečujícím o děti, invalidům či lidem v evidenci úřadu práce. To, že mají na státní pojištění nárok, ale budou muset uprchlíci pojišťovně doložit. Děti do osmnácti let a senioři nad pětašedesát let nic dokládat nemusí, na pojištění od státu mají nárok stejně jako čeští občané.

Změny ve zdravotním pojištění pro Ukrajince přinesla novela zákona zvaného lex Ukrajina, která začala platit na konci června. Podle novely stát hradí uprchlíkům vyjma seniorů a dětí zdravotní pojištění nejvýše 150 dnů. Poté musí uprchlíci do osmi dnů kontaktovat svoji pojišťovnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili.
08:22Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 59 mminutami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 3 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 13 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.