OSVČ

Nastupující vládní koalice narazila s plánem zastavit růst odvodů živnostníků. S předloženou novelou nesouhlasí ministerstva financí a práce. Pro vznikající vládu jde ale o jednu z prvních priorit, kterou je připravena ve sněmovně prosadit. O současném systému odvodů a zdanění OSVČ v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem debatovali viceprezident Hospodářské komory ČR Roman Pommer a ekonom z CERGE-EI Filip Pertold.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.

Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Budoucí vláda chce zároveň veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu. Strany se také zavázaly k tomu, že nepřijmou euro a že zestátní ČEZ.

Nová verze elektronické evidence tržeb (EET) má zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky. Zavést ji plánuje možná vláda ANO, SPD a Motoristů, platit by měla od ledna 2027. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES (MfD) to uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která má ve vznikajícím kabinetu řídit ministerstvo financí. Zmínila také otázku vrácení takzvaného školkovného či výraznější valorizaci důchodů.

Podnikatelé, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, si od nového roku připlatí. Při hlavní činnosti jim odvody vzrostou o 1124 korun měsíčně. Pokud platí paušální daň v prvním pásmu, kdy jejich roční příjem nepřekročí milion korun, zaplatí navíc 1268 korun za měsíc. Částky se jako každý rok mění na základě nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu.

Někteří kurýři a řidiči digitálních platforem si podle průzkumu Národního systému SYRI stěžují na algoritmus, který jim přiřazuje objednávky. Prý mu nerozumí. Platformy i jiní kurýři oponují, že tato zakázková, nárazová práce má výhodu flexibility. Finanční správa v souvislosti s tímto segmentem ekonomiky dle informací ČT24 řeší stamilionové daňové úniky. Políčeno má na takzvané „flotily“, samostatné subjekty, s nimiž platformy spolupracují.

V Česku přibývá žen, které pracují na částečný úvazek. Loni ho využilo už víc než čtrnáct procent všech pracujících žen, vyplývá z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci roku 2023 to bylo 13,7 procenta. Podle oslovené kariérní poradkyně, právničky a provozní ředitelky projektu Mumdoo Lucie Bášové stojí za nárůstem sleva na pojistném za zkrácené úvazky pro firmy, zvýšení povědomí o možnostech práce při rodičovství nebo celkový nedostatek zaměstnanců. I tak ale Česko zaostává za unijním průměrem. V EU v roce 2023 podle dat Eurostatu průměrně pracovalo na částečný úvazek 27,9 procenta žen.

Už jen do pátku se mohou živnostníci přihlásit, odhlásit či provést jinou změnu u paušální daně. Ti, co už tuto daň platí, by neměli zapomenout na zvýšení měsíční zálohy. V prvním pásmu, kde je většina plátců, stoupla na 8716 korun.

Drobným podnikatelům, kuřákům nebo konzumentům tvrdého alkoholu od 1. ledna stouply odvody. Téměř 400 tisíc živnostníků s minimálním sociálním pojištěním zaplatí měsíčně na povinných zálohách o 907 korun více než dosud. Stát díky zvýšení vyměřovacího základu plánuje letos vybrat o čtyři a půl miliardy více.

Jednou z nejvýznamnějších domácích událostí budou v roce 2025 volby do Poslanecké sněmovny, poprvé i korespondenčně pro Čechy v zahraničí. Připomene se také osmdesát let od konce druhé světové války a také tři roky od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. V září se pak veřejnost poprvé seznámí s obsahem zřejmě posledních slov Tomáše Garrigua Masaryka.

Do 20. srpna musí poprvé firmy nahlásit správě sociálního zabezpečení příjmy všech svých zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce. Tuto povinnost musí zaměstnavatelé nově plnit pravidelně každý měsíc. Kvůli tomu přibyla agenda účetním.

V Česku rostou nové výdejní boxy. Velké e-shopy a balíkoví dopravci jich nainstalovali už desítky tisíc. Rozšiřují také služby, které přes ně zákazníci mohou provést. Jeden z průkopníků výdejních boxů v tuzemsku nabízí třeba možnost sdílení svého řešení i pro další dopravce. Jiná společnost zase v červenci zavedla možnost odesílání balíků přes boxy pro živnostníky, menší e-shopy a také zákazníky, kteří prodávají své zboží přes secondhandové platformy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

Čtvrtek je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmů za loňský rok v elektronické podobě. Lidé a firmy mohou svou povinnost splnit do půlnoci prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně. Zároveň je čtvrtek posledním termínem pro zaplacení daně. Kdo řeší přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, má čas na podání do 1. července. Termín u přiznání v papírové podobě uplynul před měsícem.

Svou datovou schránku dosud nezačalo aktivně využívat přes 450 tisíc z více než dvou milionů živnostníků a dalších lidí, kterým ji stát loni povinně zřídil. V každé druhé schránce je přitom psaní od finančního úřadu nebo exekutora. Vyplývá to z aktuálních údajů České pošty a Digitální informační agentury.

Zájem živnostníků o platbu státního nemocenského pojištění klesl. Loni si ho hradilo zhruba 99 tisíc samostatně vydělávajících, tedy asi o tři tisíce méně než v roce předchozím. Celkově přitom živnostníků přibylo, vyplývá z dat České správy sociálního zabezpečení.

Začínající podnikatelé by v prvních měsících nemuseli platit zálohy na sociální pojistné. Počítá s tím koaliční návrh, který má živnostníkům při startu ulevit od vysokých nákladů. Úplně se ale odvodu nevyhnou, doplatit ho budou muset zpětně. Podle části opozice se tak o žádnou pomoc nejedná.

Do středy 10. ledna včetně se můžou živnostníci přihlásit k takzvané paušální dani. Možné je to elektronicky, osobně nebo poštou. Měsíční zálohy proti loňsku vzrostly o sedm set až tisíc pět set korun v závislosti na pásmu daně.

Úsporný balíček podle vládní pětikoalice přibrzdí zadlužování státu. Schodky rozpočtů má v příštích dvou letech srazit zhruba o 151 miliard. Snížení výdajů má přinést 78 miliard korun, zvýšení odvodů 72 miliard. Přinášíme přehled změn, které konsolidační balíček obsahuje. Většina má vstoupit v platnost příští rok.

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ.

Ministerstvo financí dokončilo práci na úsporném balíčku a poslalo ho v pondělí k připomínkám jednotlivým resortům. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby koaliční politici ponechali balíček pokud možno beze změn. Zároveň ale připustil, že úplně ve stejné podobě se ho vládě uhájit nepodaří. Návrh balíčku, na kterém se kromě resortu financí podílely i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla vláda projednat ve druhé polovině června. Poslanci by o něm v prvním čtení měli hlasovat před sněmovními prázdninami.

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.