Sněmovna schválila vznik vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr

Sněmovna ve středu schválila vznik vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr. Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy. Poslanci rovněž ve třetím čtení schválili předlohu týkající se odvodů živnostníků na sociální pojistné. Ty se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Poslanci také v závěrečném kole schválili novelu týkající se přerozdělení peněz z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Poslanci ani na čtvrtý pokus nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny.

Opoziční Piráti prosadili rozšíření působnosti komise o prověření středočeských krajských silničářů a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Komise bude mít třináct členů s převahou poslanců vládního tábora a závěry zkoumání by měla předložit do roka. V dalších krocích sněmovna naplní komisi členy. Pak musí zvolit předsedu, aby komise mohla pracovat.

Koaliční zástupci mluvili ve sněmovně v souvislosti s případem Dozimetr také o financování TOP 09 a STAN. Opozice hovořila o své kriminalizaci.

V kauze se nyní zpovídá šest mužů v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem. Všichni vinu odmítají. Mezi obžalovanými je i bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN). Poslanec SPD Jindřich Rajchl (PRO) poukazoval mimo jiné na to, že svědci a spolupracující obvinění vznesli závažná tvrzení včetně toho, že peníze inkasovaly TOP 09 a hnutí STAN.

„Je třeba se zabývat tím, zda skutečně některé politické strany byly financovány z korupce,“ řekl k tomu ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). V takovém případě by se justice měla podle něho zabývat tím, zda tyto strany nestíhat jako právnické osoby a zda nepozastavit jejich činnost. „To je věc, kterou rozhodně by měla řešit Poslanecká sněmovna,“ uvedla k podezřením předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy).

„My naší justici důvěřujeme a nevidíme důvod, proč by poslanci měli justici suplovat,“ řekla předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová. Skutečným důvodem pro vznik komise je podle ní snaha vlády zakrýt vlastní neúspěchy a skandály a kriminalizovat politické oponenty. „Nikdo z TOP 09 nezlehčuje závažnost kauzy,“ zdůraznil Michal Zuna (TOP 09). Ovšem vzhledem k tomu, že je případ otevřený, nemá se jím podle něho zabývat sněmovní komise.

„Otevíráte Pandořinu skříňku politických procesů,“ vzkázal Zuna podporovatelům jejího zřízení. Zdrženlivost vyjádřil také Karel Haas (ODS), protože jde o živou kauzu, měly by v ní konat trestní orgány a komise by mohla jejich práci jen zdržovat. „Honění loupežníků všude možně je vždycky populární,“ poznamenal Haas.

Pirátský předseda a někdejší pražský primátor Zdeněk Hřib podotkl, že Rajchl zřejmě přesně ví, jak fungují organizované skupiny. Vadí mu mimo jiné to, že koalice má mít v komisi většinu. Hřib poukázal rovněž na to, že kvůli kontaktům s jedním z obviněných musela v minulosti rezignovat na pozici tehdejší místopředsedkyně sněmovny a nynější senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová. Vyzdvihoval protikorupční opatření, která podle něho zavedli Piráti na pražském magistrátu.

Komise má podle zadání prověřit okolnosti vzniku, fungování a rozsah struktur a vazeb, které mohly ovlivňovat rozhodování ve veřejných institucích. Členové by se měli zaměřit také na postupy při zadávání veřejných zakázek, na personální řízení, na kontrolní, řídicí a dohledové mechanismy. Koaliční poslanci chtějí, aby komise zpracovala návrhy opatření, která by měla zamezit opakování obdobných případů v budoucnu.

V komisi má působit osm poslanců vládního tábora, a to pět z ANO, dva z SPD a jeden z klubu Motoristů. Pětice opozičních frakcí, tedy ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09, by měla mít po jednom zástupci.

Odvody živnostníků na sociální pojistné zřejmě klesnou na loňskou úroveň

Odvody živnostníků na sociální pojistné se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Sněmovna ve středu schválila předlohu koaličních politiků, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu. Klesne na 35 procent průměrné hrubé mzdy. Živnostníci by tak mohli měsíčně ušetřit 715 korun. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) má tento krok mimo jiné podpořit drobné živnostníky.

Pro návrh hlasovalo 111 poslanců hlavně z řad vládní koalice, ke kterým se ale přidali i poslanci ODS a Michal Kučera z klubu TOP 09. Zbývající část opozice se buď zdržela, nebo hlasovala proti. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Novinka měla původně platit již od počátku roku, to se ale nestihlo, a proto živnostníkům zákon platby zvýšil. Zvýšení obsahuje konsolidační balíček bývalé vlády z roku 2023. Schválená předloha počítá s tím, že se peníze zaplacené navíc živnostníkům vrátí.

Přijatá novela počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun. Živnostníci a další samostatně výdělečně činné osoby budou od účinnosti novely platit nižší zálohy a přeplatek jim stát po konci roku vrátí, uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před snížením odvodů varoval. „Prosím, nedělejte to, byť vím, že to stejně uděláte,“ řekl. Již dříve varoval například před tím, že živnostníkům pak hrozí nižší důchody. Míní, že odvody nejsou nejpalčivějším aktuálním problémem živnostníků. Návrh podle něj znamená pouze výpadek příjmů státu, který bude muset daňový poplatník stejně jednou zaplatit.

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je novela příkladem toho, že i opozice je někdy schopná podpořit návrhy koaličních zákonů. Za klub ODS přislíbil, že ji jeho poslanci podpoří. Zopakoval, že ze strany bývalé vlády, která růst odvodů prosadila, šlo o kompromis uvnitř tehdejší koalice. Poukázal na to, že koaliční návrh nevrací vyměřovací základ až na 25 procent průměrné mzdy, kde byl původně.

Sněmovna předlohu přijala pouze s legislativně technickou úpravou ministryně Schillerové. Týká se vracení přeplatků na pojistném. Nejedná se o klasický přeplatek, ale o peníze, které stát živnostníkovi na jeho žádost vrátí a ten je nemůže použít například na úhradu dluhů, které má u správy sociálního zabezpečení. Opoziční návrhy počítající s mírnějším poklesem odvodů či podporou pečujících sněmovní většina nepřijala.

Debatu provázely i osobní výpady

Závěrečné kolo vládní novely doprovázely na plénu sněmovny osobní výpady. „Předchozí Fialova vláda oškubala důchodce a k tomu ještě zvýšila daně,“ prohlásil mimo jiné předseda Poslanecké sněmovny a SPD Tomio Okamura. „Kroky naší vlády mají za cíl snižovat náklady lidem,“ uvedl také.

Vůči Okamurovu tvrzení se ohradil nejen předseda ODS Martin Kupka, ale výrazně se ozval především exministr práce Jurečka. Řekl, že v případě důchodů předchozí vláda nikoho neokradla a s výjimkou někdejších komunistických prominentů nikomu důchody nesnížila. Okamurovi vytkl, že nemá odvahu ani čest se omluvit svojí předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) za to, že ji obviňoval z něčeho, co není pravda. Šlo o údajný nákup služebního BMW, které nakoupila ochranná služba policie ještě pro jejího předchůdce. „ Vy ty koule nemáte, vy jste srab,“ podotkl Jurečka.

„Aspoň vidíme, jaká je nastavená hranice věty v jednacím řádu, co se týká vyjadřování ve sněmovně,“ poznamenal pouze Okamura. Na Jurečku se obořila poslankyně SPD Lucie Šafránková. Předchozí vláda podle ní důchodce skutečně oškubala a nedodržela svoje sliby.

Novela o přerozdělení peněz z VZP

V závěrečném kole poslanci rovněž schválili ministerskou novelu o přerozdělení asi 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mezi menší zdravotní pojišťovny. Opoziční ODS neprosadila zamítnutí novely, která nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Převod má podle Vojtěcha zajistit stabilizaci a finanční rovnováhu systému veřejného zdravotního pojištění v letošním roce. Je podle něho reakcí na rozkolísání systému v posledních čtyřech letech zejména kvůli schodkovým úhradovým vyhláškám i na příliv ukrajinských uprchlíků. Na takové mimořádné situace neumí nynější přerozdělovací mechanismus podle ministra reagovat.

ODS pokládá ministrovu novelu za nespravedlivou. „Peníze už jednou přerozděleny byly v rámci systému a je zcela nesmyslné je přerozdělovat znovu,“ řekla Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Podle předsedkyně klubu STAN Michaely Šebelové je Vojtěchův návrh nekoncepční, nesystémový a neřeší problém do budoucna. „Nebereme peníze VZP, bereme peníze pojištěncům VZP,“ řekl bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Každý z nich přijde podle něj o 1300 až 1400 korun.

Částka, která se bude přesouvat mezi pojišťovnami, se odvíjí podle zdůvodnění od zdravotního pojištění uprchlíků z Ukrajiny. Za běžence před ruskou válkou na Ukrajině platí pojistné stát. U VZP má pojištění podle důvodové zprávy devět z deseti těchto Ukrajinců, přičemž čerpají významně méně péče než jiní lidé. VZP do konce loňského října vydělala ve skupině ukrajinských pojištěnců zhruba 10,5 miliardy korun a šestice ostatních pojišťoven dohromady asi 2,6 miliardy korun, stojí ve zdůvodnění.

Nyní se má rozdělit podle novely rozdíl mezi zisky VZP a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. „Bez takového opatření je ohrožena již v krátkodobém horizontu splatnost poskytnutých hrazených zdravotních služeb vůči poskytovatelům,“ napsal Vojtěch. Potřebné zásadnější reformy systému veřejného zdravotního pojištění ke zvýšení jeho odolnosti a efektivity podle něj není možné činit v situaci, kdy hrozí ukončení činnosti několika zaměstnaneckých pojišťoven částečně i z důvodů, které nebyly schopny ovlivnit.

Novely v úvodním kole

Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili návrh nového zákona, který má snížit náklady na výstavbu elektronických sítí s vysokou kapacitou. Má také usnadnit jejich zavádění a podpořit sdílení již existující fyzické infrastruktury. Zákon reaguje na evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře, které má urychlit výstavbu vysokorychlostních sítí.

Hlavním cílem nařízení je snižování nákladů na rozvoj těch vysokokapacitních, a to zejména prostřednictvím účinnějšího sdílení existující fyzické infrastruktury, popisuje Český telekomunikační úřad.

Sněmovna také v úvodním kole podpořila novelu, podle které budou muset společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení. Návrh zákona vychází z unijní legislativy a posoudí jej ústavně-právní výbor.

Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili novelu, která má zamezit klamavému informování o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno. Novela o ochraně spotřebitele, která do českého právního řádu promítne směrnice EU, například zakazuje prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost takzvanými kazítky.

Novela by měla mimo jiné přispět k informovanosti o možné opravě výrobků a zároveň k udržitelnější spotřebě. Před dalším schvalováním ji projedná sněmovní hospodářský výbor.

Sněmovna také podpořila návrh zákona o ekodesignu udržitelných výrobků. Výrobky nabízené na českém trhu by tak mohly být v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Vláda navrhla zrychlené schválení již v prvním čtení. Tento postup ale zablokovaly kluby STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Zákon bude mít dopady na podnikatelské prostředí a je nutné jej projednat standardně, uvedl předseda lidoveckých poslanců Tom Philipp (KDU-ČSL).

Volba místopředsedy dolní komory

Poslanci nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana ani na čtvrtý pokus místopředsedou sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře tak zůstala i po dnešním druhém kole druhé volby, v níž Rakušan figuroval, neobsazená. Bývalý ministr vnitra naráží u poslanců koaličních ANO, SPD a Motoristů, a to zejména kvůli údajnému propojení s korupční kauzou Dozimetr.

Rakušan byl v nynější volbě jediným kandidátem. Ke zvolení potřeboval získat nejméně 87 poslaneckých hlasů. Obdržel jich 73, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Neobsazená pozice místopředsedy sněmovny patří podle dřívějších koaličních dohod hnutí STAN. V budoucnu by se měla uskutečnit nová dvoukolová volba, do níž budou moci kluby navrhovat nové kandidáty. Nominant STAN může být stejný, byť koalice dává najevo, že by spíše podpořila poslankyni hnutí Věru Kovářovou. Kovářová byla místopředsedkyní dolní komory v minulém volebním období.

Sněmovna znovu nezvolila do správní rady VZP Stanjuru a Válka

Sněmovna také znovu nezvolila bývalé ministry financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ve správní radě největší tuzemské zdravotní pojišťovny zůstala i po středě volná tři místa, které obsazuje dolní komora. Jedno patří ODS, jedno TOP 09 a jedno Motoristům, kteří v nynější volbě kandidáta neměli.

Stanjura a Válek museli získat nejméně 87 poslaneckých hlasů. Stanjura dostal hlasy 55 zákonodárců a Válka volilo 77 poslanců.

Volby do sněmovních komisí

Sněmovna rovněž znovu nezvolila poslance ODS Pavla Žáčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) tentokrát naopak uspěl v tajné volbě předsedy komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ).

Bez předsedy je i po středečním výběru komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), kterou vedl za Motoristy do jmenování ministrem životního prostředí Igor Červený. Sněmovna nezvolila do čela této komise nominanta Motoristů Miroslava Krejčího, byť získal více hlasů než jeho protikandidát Ivan Bartoš (Piráti). Krejčí vede komisi pro hybridní hrozby.

Ke zvolení bylo nyní potřeba získat ve všech případech nejméně 87 poslaneckých hlasů. Hladík jich obdržel 124, Žáček 77, Krejčí 78 a Bartoš 69, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Žáček, Krejčí a Bartoš se budou účastnit druhých kol nynějších voleb.

Do čela dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu sněmovna naopak zvolila poslankyni SPD Marii Pošarovou, která nahradila dosavadního předsedu Tomáše Dubského (STAN). Toho sněmovna spolu s dalšími dosavadními členy odvolala. Pošarová je místopředsedkyní zemědělského výboru a předsedkyní stálé sněmovní komise pro kontrolu civilní rozvědky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.