Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
Už nyní platí jedna ze zdravotních pojišťoven se zpožděním. Ve stovkách milionů korun to dopadá například na Všeobecnou fakultní nemocnici (VFN) v Praze. „Máme roční obrat čtrnáct miliard, takže jsme schopni si s tím poradit. Ale když si představím, že třeba další dvě nebo tři pojišťovny by se zpožďovaly, tak to by už byl zásadní problém,“ řekl ředitel VFN David Feltl.
Svaz zdravotních pojišťoven tvrdí, že tento scénář hrozí minimálně u dvou zaměstnaneckých pojišťoven. Vojtěch tomu chce předejít už zmíněným přerozdělením zhruba osmi miliard od VZP. „Bude se to týkat všech pojišťoven. Podle predikcí dvě z nich na tom budou nejhůře, ale ani ty ostatní, zejména ty menší, úplně v dobrém stavu nebudou,“ tvrdí.
Deficit zdravotnického systému bude v příštím roce činit – v návaznosti na příjmy podle vyhlášky z dílny končícího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) – patnáct miliard korun, varují někteří experti. Pojišťovny pak ve svých zdravotně-pojistných plánech zmiňují ještě větší propad. Úhrady se v příštím roce mají zvednout většině poskytovatelů. Více dostanou například zubaři kvůli konci amalgámových plomb i další ambulantní lékaři.
Celkové rezervy zdravotních pojišťoven klesly za posledních pět let o osm miliard. Na konci října měly na účtech necelých 44 miliard. Zatímco VZP si mezi některými lety přilepšila, rezervy oborových pojišťoven klesaly každoročně.
Úhradová vyhláška připravená na příští rok ministrem v demisi Vlastimilem Válkem (TOP 09) odhaduje celkové příjmy na 560 miliard korun. Na zajištění zdravotní péče však připadne ještě o 15 miliard víc.
Obecně se nyní přerozdělování pojistného řídí podle věku a pohlaví. Ale také podle počtu registrovaných pacientů s chronickým onemocněním nebo vysoce nákladnou léčbou. Systém má zajistit solidaritu pojištěnců s vysokými příjmy s těmi, kdo vydělávají méně. A rovněž solidaritu zdravých lidí s nemocnými.
Prezident svazu pojišťoven Martin Balada uvádí, že zmíněných osm miliard by zabránilo zpožďování plateb od další pojišťovny.
Ředitel státní VZP Zdeněk Kabátek záměr peníze přerozdělit chápe. „Je to snaha o stabilizaci systému pojištění. Přerozdělení je věc, která tady už byla, a je to technicky proveditelné,“ podotkl.
Beze změn by byl deficit oborových pojišťoven blízko částce, která odpovídá celé jejich rezervě. Naopak VZP by zbývalo ještě dvacet miliard korun.
Válek: Pojišťovny nejdou do bankrotu
Ministr zdravotnictví v demisi Válek tvrdí, že pojišťovnám na konci roku na účtech zůstanou desítky miliard. „To není tak, že jdou pojišťovny do bankrotu. V letošním roce taky ti stejní malovali čerty na zeď, jak tam bude strašná ztráta, jak tam bude schodek a všechno se to zhroutí. Co se stalo – vůbec nic,“ vzkazuje.
Návrh zákona s přerozdělením peněz mezi pojišťovnami hodlá Vojtěch předložit hned po případném nástupu do čela resortu. Prosadit ho chce s účinností nejpozději od poloviny příštího roku. I bez zákona je podle něj do té doby možné, aby pojišťovny dostaly platbu za státní pojištěnce s předstihem. Pro rok 2027 pak chce jednat o mimořádné valorizaci.
Tu nepodporuje například člen sněmovního zdravotního výboru a člen správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL). „Já si myslím, že základ je to, že příští vyhláška musí být napsaná vyrovnaně. Musíme se naučit žít s penězi, které vybereme,“ nabádá.




