Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.

Předloha, kterou nejprve musí posoudit v měsíční lhůtě kabinet, zahrnuje i zpětnou účinnost k začátku ledna. Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, zachová pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona by vzrostl o pět procentních bodů.

„Návrh současně s cílem neohrozit stav veřejných financí neusiluje o návrat znění citovaných ustanovení do období před přijetím konsolidačního balíčku a tím představuje přijatelný kompromis pohledem obou chráněných zájmů,“ stojí v důvodové zprávě.

Ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) obvinil Schillerovou, že neříká celou pravdu, pokud jde o budoucí důsledky. Podle něj by při záloze o 686 korun vyšší měli živnostníci důchod zvýšený o 1652 korun měsíčně. „Jestli mají dnes důchodci problém s nízkým důchodem, tak nejčastěji právě ti, co platili velkou část života jen minimální pojistné. Pak se bohužel někteří z nich stávají také závislí na pomoci z dávek,“ poznamenal.

Sněmovna by mohla novelu schválit zrychleně

Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej podle zdůvodnění postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na třicet až čtyřicet procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na jedenáct procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.

Dolní komora by mohla podle návrhu předkladatelů schválit novelu zrychleně už v úvodním kole. Uvádějí, že její účinnost ještě letos se již nestihne. Živnostníci by tedy museli na začátku roku hradit zvýšené odvody, pokládaly by se podle předlohy za přeplatek. Živnostníci by o jeho vrácení museli požádat do konce příštího roku.

Předkladatelé připomínají, že konsolidační balíček z roku 2023 také zvýšil minimální roční vyměřovací základ na důchodové pojištění z padesáti procent daňového základu na pětapadesát procent. Zvýšily se i měsíční vyměřovací základy u živnostníků v paušálním režimu ve druhém i třetím pásmu.

Podnikatelé úpravu vítají

Záměr zastavit zvyšování minimálního vyměřovacího základu sociálních odvodů ohlásili zástupci ANO, SPD a Motoristů hned na začátku vyjednávání o programu jejich budoucí vlády. Podnikatelé úpravu uvítali. Šéf představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš poukázal na to, že nejnižší možná záloha na sociální pojištění měla příští rok vzrůst ze 4759 na 5720 korun. Dopady konsolidačního balíčku podle něho nejvíce pocítili právě drobní živnostníci.

Unie malých a středních podniků ČR podle výkonné tajemnice Radomíry Harantové vítá jakékoli snížení odvodové zátěže pro osoby samostatně výdělečně činné. Malí podnikatelé a živnostníci podle ní dlouhodobě nesou nepřiměřenou zátěž ve srovnání s velkými korporacemi.

Počet registrovaných podnikatelů v Česku letos podle dat společnosti Dun & Bradstreet vzrostl o 31 662 na 2 020 461, což je nejvíce od konce roku 2022. Podnikat na živnostenský list začalo 69 501 osob, což je meziroční pokles o čtyři procenta. Podnikání jich ukončilo 37 893.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 19 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...