OSVČ strana 3 z 3

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spouští v pondělí v 9:00 příjem žádostí do další výzvy programu Covid – ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Živnostníci, kteří museli kvůli uzavření škol a sociálních zařízení přerušit podnikání kvůli péči o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohou za říjen dostat 6400 korun. Žádosti mohou podávat do 9. prosince.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy by podle vicepremiéra a předkladatele konkurenčního návrhu Jana Hamáčka (ČSSD) ohrozil státní rozpočet. V Otázkách Václava Moravce dal Hamáček najevo, že svoji variantu zrušení superhrubé mzdy a jejího nahrazení dvěma pásmy zdanění považuje za rozpočtově odpovědnější. To, že dva nejvyšší vládní představitelé předložili dva různé návrhy, je podle něj důsledkem toho, že se na nejlepší podobě neshodli.

Firmám, kterým vláda nařídila kvůli šíření epidemie zavřít, proplatí stát celé mzdy pracovníků i s odvody. Mohou o ně žádat z programu Antivirus. Program Covid -–nájemné mohou také od středy využít i další obory, jejichž provoz vláda s platností od čtvrtka zakázala. Po mimořádném jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zasažené obory mohou dále odložit některé platby daní, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou žádat o kompenzační bonus ve výši 500 korun denně. Návrh ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna.

Poslanci budou příští týden rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Sněmovna by měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.

Vláda schválila kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé firmy, které kvůli vládním opatřením musely omezit nebo zavřít své provozovny. Bude činit 500 korun za den. Kabinet rovněž rozhodl o prodloužení záručního programu Covid III přinejmenším do poloviny příštího roku. Prostředky bude možné využít nově i na investice. Vláda též rozhodla, že živnostníci budou mít i při druhé vlně pandemie nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den. Pomoc získají i zemědělci a potravináři.

Pomoc pro výrobce potravin za přibližně šest miliard korun chystá ministerstvo zemědělství. V pátek chce návrh představit vládě a v případě schválení by se mohly peníze vyplácet do 14 dnů, uvedl v pořadu Byznys ČT24 ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Kabinet přislíbil pomoc podnikatelům, které zasáhla vládní opatření. Odloží jim všechny úhrady DPH, daně z příjmu a silniční daně do konce roku. Kultura bude mít k dispozici navíc 750 milionů korun, finanční pomoc půjde také do sportu. Stát počítá s odškodněním i pro dotčené OSVČ a malé firmy. Kroky vlády sdělili novinářům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích označil za chybu, že se Ústřední epidemiologická komise přes léto nesešla tak, jak požadovala sněmovna. Při svém vystoupení také obvinil opozici z toho, že zneužívá koronavirus v kampani před krajskými volbami. Uvedl, že dolní komoru parlamentu o chystaných opatřeních proti další vlně epidemie koronaviru do začátku září neinformoval, protože údajně o tomto úkolu nevěděl. Poslanci na schůzi také debatovali o státní pomoci kultuře kvůli koronavirové epidemii.

Ministerstvo financí v pondělí pošle obcím 13,4 miliardy korun jako kompenzaci za nižší příjmy z daní, jejichž výnosy se rozdělují mezi státní rozpočet a právě obce a kraje. Peníze mohou obce očekávat na svých účtech v polovině srpna, uvedl resort v tiskové zprávě. Jednorázový příspěvek 1250 korun na obyvatele je poskytnut na základě novely o kompenzačním bonusu, která nabyla účinnosti v pátek.

Přiznání k dani z příjmů už odevzdalo asi 90 procent lidí a firem. ČT to potvrdilo Generální finanční ředitelství (GFŘ). Ti, kteří si daňové přiznání zatím nevyřídili, na to mají ještě zhruba dva týdny, vláda v červnu schválila prodloužení termínu do 18. srpna. Na včasné podání a zaplacení daně by si ale měli opozdilci dát pozor. Případné sankce se totiž počítají zpětně od dubna. Přehled pojišťovnám navíc musí podnikatelé podat už do 3. srpna.

Stát uvolnil prostředky na vyplacení odměn pracovníkům sociálních služeb a záchranářům. Kromě toho kabinet schválil také dočasný zákon o mimořádných opatřeních, který rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci ministerstva zdravotnictví při koronavirové pandemii. Česko podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) zvládlo první vlnu pandemie a musí se připravit na další, stát proto mění strategii z plošného zvládání na cílené. Klíčovým nástrojem bude chytrá karanténa. Počet případů nákazy v Česku ve čtvrtek večer překonal osmitisícovou hranici.

Ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s dětmi kvůli zavření škol, stoupne na 80 procent denního vyměřovacího základu. Dávku nově dostane vedle zaměstnanců i část lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti, schválili senátoři. Senátoři odhlasovali také vyšší platby státu do zdravotního pojištění za děti nebo důchodce. Příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné ale chtějí vyšší, bude se tím muset znovu zabývat dolní komora.

Živnostníci a podnikatelé, které zasáhla opatření přijatá kvůli koronaviru, budou dostávat jednorázový příspěvek i po 30. dubnu. Měl by jako nyní činit 500 korun za den, informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvedla, že v pondělí vládě předloží návrh zákona, který umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi počítá do 8. června. Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) nepředpokládá, že stát bude systémově vstupovat do soukromých firem. Kabinet schválil navýšení ošetřovného na 80 procent denního základu příjmu zaměstnanců místo dosavadních 60, a to zpětně od 1. dubna.

Vláda prodloužila nouzový stav na území České republiky do čtvrtka 30. dubna, informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Kultuře zasažené opatřeními proti koronaviru uvolní kabinet přes miliardu korun. Na Zelený čtvrtek mohly otevřít některé další maloobchody, například hobbymarkety, stavebniny, železářství či prodejny a servisy jízdních kol, provozovatelé ale musí dodržovat přísnější hygienická opatření. Po Velikonocích se začnou opatření uvolňovat také v nemocnicích, které obnoví širší péči. Senát schválil příspěvek 25 tisíc korun pro OSVČ. Poslanci o návrzích spojených s koronavirovou krizí jednali do brzkých ranních hodin.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou moci dostat od státu příspěvek až 25 tisíc korun. Na příspěvek budou mít nárok podnikatelé, kteří se kvůli omezením v souvislosti s koronavirem dostali do problémů. Návrh, který v úterý ve zrychleném projednávání schválila sněmovna, už podepsal i prezident Miloš Zeman. Senátoři schválili i další dva návrhy, zbylých patnáct zákonů budou projednávat příští týden.

Poslanci po mnohahodinové diskusi souhlasili s prodloužením nouzového stavu do 30. dubna. Vláda požádala o rozšíření od 11. dubna o celý měsíc, její zástupci ale předem připustili, že se s prodloužením do konce měsíce spokojí. Ve sněmovně zněla kritika některých vládních kroků, především však opozice volala po jasném plánu návratu k běžnému životu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) slíbil, že bude po Velikonocích. Poslanci následně podpořili také pomoc osobám samostatně výdělečně činným, opozici se ale nelíbilo, že koaliční strany ignorovaly desítky pozměňovacích návrhů.

Vláda na svém úterním jednání schválila, že OSVČ postižené pandemií dostanou od státu jednorázovou částku 25 tisíc korun. Kabinet rovněž přijal kurzarbeit. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Vláda schválila i „lex covid justice,“ tento návrh má chránit podnikatele před insolvencí a zmírňuje podmínky lidí v oddlužení. Dojde také k zastavení exekucí, ve kterých v posledních třech letech nebylo nic vymoženo.

Vláda odsouhlasila návrh ministerstva financí na prominutí DPH na bezúplatné dodání zboží, které pomáhá zmírnit dopady šíření nákazy. Jde o roušky, respirátory a další ochranné pomůcky, ale i o dezinfekce a suroviny k jejich výrobě. Prominutí platí od 12. 3. po dobu nouzového stavu. Ministerstvo též rozhodlo, že zálohy silniční daně splatné v dubnu a v červenci bude možné uhradit až do 15. října. Podnikatelé, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít provoz, budou moci požádat o odklad nájemného až o šest měsíců. Stát zároveň navýší rozpočet na dopravní stavby o 6,5 miliardy na 113 miliard korun. O tři měsíce budou moci dopravci také odložit platbu mýtného.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vládě ve středu navrhne plošně pozastavit splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů. Podle ministryně by to nemělo ohrozit banky ani nebankovní poskytovatele úvěrů. Schillerová navrhne také zrušení daně z nabytí nemovitosti, chce rozhýbat trh. S restrikcemi v ekonomice počítá  do konce 2. čtvrtletí.

Jen den poté, co poslanci zrychleně schválili balík zákonů, od kterých si vláda slibuje zmírnění dopadů koronavirové krize, učinili totéž i senátoři. Pět předpisů, které k nim přišly, prošlo beze změn. Po podpisu prezidenta tedy již začnou platit. Jde o pozastavení elektronické evidence tržeb, rozšíření ošetřovného, odpuštění části záloh na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ a změny termínů zkoušek na středních školách.

Superhrubá mzda je celoevropská anomálie a kabinet nadále počítá s jejím zrušením. V Událostech, komentářích to prohlásil poslanec za hnutí ANO Jan Volný, podle kterého je jen potřeba dojednat sanaci vzniklého finančního výpadku ve státním rozpočtu. Právě nejasnosti kolem ztráty pro státní kasu vedly vládní koalici v úterý k tomu, že debatu o zrušení superhrubé mzdy odložila.

Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na zrušení Odborové organizace při Církevní konzervatoři Opava, který podalo vedení školy. Zřizovatelem konzervatoře je Německý řád, podle kterého organizace nesplňuje podmínky pro fungování odborů, protože nemá dost členů. Odboráři ale tvrdí, že na to, aby zákonné podmínky splnila, má organizace členů dost.