Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích označil za chybu, že se Ústřední epidemiologická komise přes léto nesešla tak, jak požadovala sněmovna. Při svém vystoupení také obvinil opozici z toho, že zneužívá koronavirus v kampani před krajskými volbami. Uvedl, že dolní komoru parlamentu o chystaných opatřeních proti další vlně epidemie koronaviru do začátku září neinformoval, protože údajně o tomto úkolu nevěděl. Poslanci na schůzi také debatovali o státní pomoci kultuře kvůli koronavirové epidemii.
Premiér před poslanci zopakoval, že k aktivaci Ústředního krizového štábu není důvod. Opozice chce podle Babiše ústřední štáb kvůli tomu, že v něm má své zástupce. „Nemám problém skládat účty, nikdy jsem se tomu nevyhýbal,“ uvedl Babiš.
Během interpelací dál hovořil o tom, že vláda situaci zvládá. „Udělalo se tady strašně moc věcí, vytvořily se nové systémy. Teď už budou laboratoře rozesílat SMS s pozitivním, nebo negativním výsledkem. Připravuje se sebereportování, navýšili jsme odběrná místa,“ řekl Babiš poslancům.
Za chybu naopak premiér označil, že se přes léto nesešla Ústřední epidemiologická komise. Uvedl také, že opozice kritizovala vládní opatření a volala po jejich rozvolnění a nyní požaduje opak.
Koronavirus jako hybridní hrozba
Vláda měla premiérovým prostřednictvím dodat sněmovně do 4. září informaci o zvolených řešeních a přípravě na možný příchod další vlny epidemie koronaviru. „Nedali jsme zprávu asi proto, že jsem o tom nevěděl,“ uvedl Babiš na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka. Premiér uvedl, že vyčiní kolegům. Podotkl, že vláda přestala nemoc covid-19 řešit koncem května a nechala to v gesci ministra zdravotnictví.
Šéf kabinetu mimo jiné reagoval na poslankyni STAN Věru Kovářovou, podle níž předseda vlády nerespektuje pravidla a ohrožuje životy mnoha lidí. Poslankyně to uvedla s poukazem na to, že se premiér na rozdíl od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nepodrobil karanténě po jednání s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou, která byla nakažená novým koronavirem. „Nevím, o čem mluvíte. Já mám respirátor a stále ho nosím. Je to nesmysl a je to lež,“ prohlásil Babiš.
Poslanci premiéra kritizovali také například za nedostatečnou strategickou komunikaci vlády při boji s koronavirem. „V tuto chvíli čelíme hybridní hrozbě v podobě masivního šíření dezinformace o covidu. Na jedné straně se šíří informace, že je to jenom chřipka, na druhé straně se šíří dezinformace, ve kterých se zveličuje problém covidu,“ uvedla například poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
V souvislosti s koronavirovou pandemií interpelovala dolní komora také ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ten ve sněmovně označil za současnou prioritu svého resortu přípravu nemocnic. „Není to tak, že v jeden čas bude nakaženo tolik lidí,“ reagoval na predikci, podle které by při negativním scénáři hrozila v Česku nákaza 3,6 milionu lidí.
„Pacienti jsou přijímáni a propouštěni, jde o kumulativní nárůst,“ uklidňoval v souvislosti s kapacitou zdravotnických zařízení. „Spíš bych se teď aktuálně soustředil na vývoj do konce září,“ uvedl.
Schodek rozpočtu se prohloubil na 254 miliard
Předseda vlády byl poslanci dotazovaný i na rozpočtovou odpovědnost. „Máme schválený obrovský deficit, který podle mého názoru nevyčerpáme. Já nejsem schopen říct nějaký odhad, protože my dneska nevíme, jak přesně to dopadne,“ odpověděl Babiš sněmovně. Deficitní bude i rozpočet na příští rok, uvedl také a poznamenal, že letošní a příští rok jsou zcela mimo normál, poznamenal.
Státní rozpočet podle premiéra k 16. září vykazoval schodek 254 miliard korun. Proti konci srpna se schodek prohloubil zhruba o 24 miliard. Pro celý letošní rok je schválený schodek 500 miliard korun, zatímco původně ho sněmovna schválila jen ve výši 40 miliard. Dopady epidemie koronaviru si však vyžádaly navýšení schodku nejprve na 200 miliard, poté na 300 a nakonec na 500 miliard korun.
Tématem interpelací premiéra byla například i ochrana lidských práv v souvislosti se současnou situací v Bělorusku, na premiéra se s tím obrátil poslanec Jan Lipavský (Piráti). Mluvilo se například i o chybějící důchodové reformě.
Zahrádkářským zákonem k soběstačnosti
Čtvrteční interpelace se zabývaly i zahrádkářským zákonem, schválení legislativy by bylo podle Babiše krokem k soběstačnosti Česka v pěstování ovoce a zeleniny. Premiér tak odpověděl na dotaz Moniky Jarošové (SPD), která se na něj obrátila kvůli růstu cen potravin v obchodech.
Premiér Babiš přičítá ztrátu soběstačnosti například tomu, že stát v minulosti dovolil kupovat cizincům půdu. Ceny podle premiéra stoupají například kvůli tomu, že ovoce a zelenina se pěstují hlavně v zemích nejvíce postižených epidemií covid-19, jako jsou Itálie a Španělsko. Dovoz z těchto zemí pak nestačí krýt poptávku, což je zřejmě podle jeho názoru jedním z důvodů zdražení.
Návrh zahrádkářského zákona má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Vláda jako celek k němu zaujala neutrální postoj, i když měla výhrady. Poslanci ho v prvním čtení projednali na konci ledna, nyní ho čeká čtení druhé.
Jaderné úložiště a železniční most
Poslanci měli ve čtvrtek na programu mimo jiné i ústní dalších interpelace členů vlády, na dotazy odpovídala například také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nebo ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), toho se poslanci dotazovali na úložiště jaderného odpadu.
Řada přišla i na ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), ten odpovídal na dotaz ohledně rekonstrukce pražského Železničního mostu. Podle něj se ale resort rekonstrukcí nyní nezabývá, řešil by ji pouze ve chvíli, kdy by se někdo odvolal proti výsledkům výběrového řízení. „Je ale potřeba dodržet maximum památkové ochrany,“ ujistil ale poslance Zaorálek.
Další kompenzační bonus umělcům sněmovna odmítla
Opoziční TOP 09 navrhovala, aby osoby samostatně výdělečně činné, které působí v kultuře, dostaly zvláštní příspěvek 500 korun denně i za celý červen a následně také za červenec a srpen. To ale poslanci odmítli.
TOP 09 argumentovala tím, že se přes léto nekonalo mnoho kulturních akcí. Podle Miroslava Kalouska, který návrh na prodloužení období vyplácení kompenzačního bonusu představil, tím došlo k tomu, že umělci jsou nyní bez peněz a jsou nuceni hledat si práci v jiných oborech. Kalousek varoval, že jejich přesun bude mít negativní dopady na podobu a kvalitu české umělecké scény.
Stát vyplácel takzvaný kompenzační bonus za období od 12. března do 8. června. Vláda ale může toto období prodloužit v případě trvajících omezení do konce srpna.
Se svými vlastními požadavky na podporu kultury přišla také SPD. Navrhla například, aby se na prodané vstupenky na kulturní akce na rok 2021 vztahovala vládní záruka – pro případ, že by byly zrušeny.
Spory kolem podpůrného programu
Právě kultuře má pomoci jeden ze státních programů COVID, v němž je celkem 900 milionů korun. Dosavadní žádosti o podporu jsou zhruba za 86 milionů korun. Jejich příjem byl nyní prodloužen do konce září, měl by se rozšířit okruh možných žadatelů.
„Víme, že nám tam docela slušné prostředky zůstanou,“ vyjádřil se ve sněmovně k programu Covid – kultura ministr kultury Zaorálek. „S ministerstvem financí se v této chvíli snažíme dohodnout podmínky, za kterých by z těch stovek milionů, které tam podle mě budou, mohly čerpat firmy, tedy hudební kluby a ti, kteří se do programu nedostali,“ vysvětlil šéf resortu.
V současnosti má program organizátorům kulturních akcí nahradit výdaje, které jim vznikly kvůli zrušeným nebo odloženým projektům. Opoziční Piráti nicméně tvrdí, že většina pořadatelů kulturních akcí neplatí dodavatelům předem. Proto podle Pirátů nemají zmařené náklady, ale spíše příjmy, na což v pořadu Reportéři ČT před nedávnem upozorňovali i samotní hudebníci.
