Živnostníci mohou od pondělí žádat o ošetřovné za říjen

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spouští v pondělí v 9:00 příjem žádostí do další výzvy programu Covid – ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Živnostníci, kteří museli kvůli uzavření škol a sociálních zařízení přerušit podnikání kvůli péči o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohou za říjen dostat 6400 korun. Žádosti mohou podávat do 9. prosince.

Pro podání žádosti o dotaci je nutné vyplnit formulář MPO. Zájemci o dotaci by měli žádosti posílat přednostně datovou schránkou, budou tak nejrychleji zpracovány i vypláceny. Ministerstvo je však bude přijímat i prostřednictvím e-mailu s elektronickým podpisem a poštou. Každý žadatel může odeslat pouze jednu žádost za stanovené období. Dotaci není možné kombinovat s kompenzačním bonusem, který připravilo ministerstvo financí.

Na živnostníky se vztahuje podpora 400 korun na den. MPO má na program v rozpočtu 250 milionů korun, pokud bude třeba, alokace se podle informací ve výzvě zvýší. Dotace se bude přidělovat od 14. října, kdy musely školy s výjimkou mateřských zavést výuku na dálku. Ošetřovné se nebude vyplácet za 29. a 30. října, kdy byly podzimní prázdniny. Za říjen tak jde o 16 dní. Proti jaru nebudou muset rodiče dokládat potvrzení o uzavření školy nebo sociálního zařízení.

Při první vlně pandemie OSVČ dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun. Ošetřovné mohly čerpat podle nových pravidel na děti do 13 let.

Kdy se děti vrátí do škol, není jasné

Za běžných okolností mají na ošetřovné nárok jen zaměstnanci, a to na děti do deseti let a na devět dnů. Samoživitelky a samoživitelé ji mohou pobírat až 16 dnů. Z nemocenského pojištění se poskytuje 60 procent základu výdělku.

Prezident Miloš Zeman na konci října podepsal zákon, podle kterého bude zaměstnancům za období uzavření škol náležet 70 procent denního vyměřovacího základu, při plném úvazku nejméně 400 korun za den. V případě částečného úvazku se částka bude příslušně krátit.

Děti z prvního stupně se měly původně do škol vrátit 2. listopadu. Kvůli epidemiologické situaci se ale termín posunul. Kdy se žáci do lavic budou moci vrátit, není zatím jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...