Poslanci budou projednávat kompenzační zákony. V omezeném počtu a legislativní nouzi

Nahrávám video

Poslanci budou příští týden rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Sněmovna by měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.

Postup pandemie ovlivní i počet poslanců, kteří budou přítomni. „Platí ten poloviční formát, na kterém jsme se dohodli,“ uvedl předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). 

Ještě než poslanci v úterý do lavic usednou, musejí se domluvit na programu, hlavně kdy projednají takzvané covidové zákony. „Předpokládám, že všechny zákony v takzvaném zkráceném řízení bychom mohli probírat ve středu od 14:30 hodin,“ předpokládá Vondráček. 

Poslanci budou chtít rozšířit kompenzační programy

Pomocí postiženým oborům se už na svém mimořádném zasedání zabýval podvýbor pro podnikatelské prostředí. Výsledek: vládou připravené kompenzace se musí rozšířit.

„Aby OSVČ platily sociální odvody podle toho, kolik skutečně vydělají, a ne že musí automaticky platit nějaké tři tisíce měsíčně. Podle nás tam má být nějaká škála, má být možné, aby lidé, co jsou částečně nezaměstnaní, mohli částečně pracovat,“ řekl Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že naprostou většinu návrhů v podobě, jak přicházejí, její strana maximálně podpoří. A to i některé pozměňovací návrhy, které přicházejí od dalších opozičních stran, třeba k ošetřovnému. Dodala však, že jí ještě chybí pomoc takzvaným dohodářům (vykonávajím práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). 

Návrhy na vyšší ošetřovné

Asi nejvíce návrhů se čeká u ošetřovného. Podle vládního záměru na něj dosáhnou zaměstnanci, ale maximálně na devět dní, samoživitelé na 16. Rodič, který je doma s dítětem, dostane 60 procent základu výdělku. To se zdá části politiků málo.

„Aby výše ošetřovného byla 80 procent, protože vláda si musí uvědomit, že se ty problémy táhnou v podstatě půl roku a lidé se skutečně dostávají do velkých finančních potíží,“ požaduje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) navrhuje vrátit se k „jarnímu“ postupu. „OSVČ, byť jim nezavřeme provozovny, tak ale musejí hlídat děti. Tak je zcela logické, aby ošetřovné se vztahovalo i na ně, jako to bylo na jaře.“

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka bude chtít „ošetřovné parametricky zvýšit ze současných 60 procent vyměřovacího základu alespoň na 70, 75 nebo 80 procent“.

Ministerstvo práce teď chystá úpravu, doba čerpání by se mohla prodloužit. A vláda také  rozhodla, že ošetřovné 400 korun na den budou moci dostat i živnostníci. Rovněž zde se dají očekávat návrhy na změny, stejně jako dlouhá debata o kompenzačním bonusu, který v pátek projednal menšinový kabinet.

Je to lepší cesta, než vymýšlet nějaké nové složité administrativní programy, poznamenal místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Dodal však, že covidové programy na jaře příliš nefungovaly.

Dopady kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty

Ministerstvo financí odhaduje, že kompenzační bonus (ve výši 500 korun denně pro OSVČ nebo společníky malých s.r.o., jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena přímými zákazy či omezeními) vyjde na 3,9 miliardy korun. Z toho dopad do státního rozpočtu má být 2,6 miliardy, na rozpočty obcí jedna miliarda a na rozpočty krajů 300 milionů. 

Poslanci už teď přicházejí s dalšími návrhy, jak lidem v nouzi pomoci. Od takzvaného odškodňovacího zákona, který by v případě omezení podnikání zaručil ze strany státu úhradu fixních nákladů, až po úpravu odvodů. Tedy aby OSVČ platily podle toho, kolik skutečně vydělají.

Dotační program chce spustit také ministerstvo zemědělství. Čerpat by z něj mohli potravináři, kteří zásobovali restaurace, a kvůli vládním opatřením teď pro svoje zboží nemají odbyt.

Obchodní zástupce a sommeliér Arte Vini a Cosmopolitan Wines Přemek Sova doufá, že na něj tentokrát „dosáhne“ i on, na rozdíl od dřívějších státních dotací. „Doufáme, že se na nás stát začne koukat stejně jako na gastro, které je samozřejmě vidět, když jde člověk ulicí a vidí zavřené restaurace. My tak vidět nejsme, ale jsme ve stejné situaci.“

Konkrétní podmínky programu ještě doladí ministerstva zemědělství a financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 1 hhodinou

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 7 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánovčera v 22:03‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.