Poslanci budou projednávat kompenzační zákony. V omezeném počtu a legislativní nouzi

7 minut
Události: Kompenzační zákony ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Poslanci budou příští týden rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Sněmovna by měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.

Postup pandemie ovlivní i počet poslanců, kteří budou přítomni. „Platí ten poloviční formát, na kterém jsme se dohodli,“ uvedl předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). 

Ještě než poslanci v úterý do lavic usednou, musejí se domluvit na programu, hlavně kdy projednají takzvané covidové zákony. „Předpokládám, že všechny zákony v takzvaném zkráceném řízení bychom mohli probírat ve středu od 14:30 hodin,“ předpokládá Vondráček. 

Poslanci budou chtít rozšířit kompenzační programy

Pomocí postiženým oborům se už na svém mimořádném zasedání zabýval podvýbor pro podnikatelské prostředí. Výsledek: vládou připravené kompenzace se musí rozšířit.

„Aby OSVČ platily sociální odvody podle toho, kolik skutečně vydělají, a ne že musí automaticky platit nějaké tři tisíce měsíčně. Podle nás tam má být nějaká škála, má být možné, aby lidé, co jsou částečně nezaměstnaní, mohli částečně pracovat,“ řekl Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že naprostou většinu návrhů v podobě, jak přicházejí, její strana maximálně podpoří. A to i některé pozměňovací návrhy, které přicházejí od dalších opozičních stran, třeba k ošetřovnému. Dodala však, že jí ještě chybí pomoc takzvaným dohodářům (vykonávajím práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). 

Návrhy na vyšší ošetřovné

Asi nejvíce návrhů se čeká u ošetřovného. Podle vládního záměru na něj dosáhnou zaměstnanci, ale maximálně na devět dní, samoživitelé na 16. Rodič, který je doma s dítětem, dostane 60 procent základu výdělku. To se zdá části politiků málo.

„Aby výše ošetřovného byla 80 procent, protože vláda si musí uvědomit, že se ty problémy táhnou v podstatě půl roku a lidé se skutečně dostávají do velkých finančních potíží,“ požaduje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) navrhuje vrátit se k „jarnímu“ postupu. „OSVČ, byť jim nezavřeme provozovny, tak ale musejí hlídat děti. Tak je zcela logické, aby ošetřovné se vztahovalo i na ně, jako to bylo na jaře.“

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka bude chtít „ošetřovné parametricky zvýšit ze současných 60 procent vyměřovacího základu alespoň na 70, 75 nebo 80 procent“.

Ministerstvo práce teď chystá úpravu, doba čerpání by se mohla prodloužit. A vláda také  rozhodla, že ošetřovné 400 korun na den budou moci dostat i živnostníci. Rovněž zde se dají očekávat návrhy na změny, stejně jako dlouhá debata o kompenzačním bonusu, který v pátek projednal menšinový kabinet.

Je to lepší cesta, než vymýšlet nějaké nové složité administrativní programy, poznamenal místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Dodal však, že covidové programy na jaře příliš nefungovaly.

Dopady kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty

Ministerstvo financí odhaduje, že kompenzační bonus (ve výši 500 korun denně pro OSVČ nebo společníky malých s.r.o., jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena přímými zákazy či omezeními) vyjde na 3,9 miliardy korun. Z toho dopad do státního rozpočtu má být 2,6 miliardy, na rozpočty obcí jedna miliarda a na rozpočty krajů 300 milionů. 

Poslanci už teď přicházejí s dalšími návrhy, jak lidem v nouzi pomoci. Od takzvaného odškodňovacího zákona, který by v případě omezení podnikání zaručil ze strany státu úhradu fixních nákladů, až po úpravu odvodů. Tedy aby OSVČ platily podle toho, kolik skutečně vydělají.

Dotační program chce spustit také ministerstvo zemědělství. Čerpat by z něj mohli potravináři, kteří zásobovali restaurace, a kvůli vládním opatřením teď pro svoje zboží nemají odbyt.

Obchodní zástupce a sommeliér Arte Vini a Cosmopolitan Wines Přemek Sova doufá, že na něj tentokrát „dosáhne“ i on, na rozdíl od dřívějších státních dotací. „Doufáme, že se na nás stát začne koukat stejně jako na gastro, které je samozřejmě vidět, když jde člověk ulicí a vidí zavřené restaurace. My tak vidět nejsme, ale jsme ve stejné situaci.“

Konkrétní podmínky programu ještě doladí ministerstva zemědělství a financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 23 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...