Poslanci budou projednávat kompenzační zákony. V omezeném počtu a legislativní nouzi

7 minut
Události: Kompenzační zákony ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Poslanci budou příští týden rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Sněmovna by měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.

Postup pandemie ovlivní i počet poslanců, kteří budou přítomni. „Platí ten poloviční formát, na kterém jsme se dohodli,“ uvedl předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). 

Ještě než poslanci v úterý do lavic usednou, musejí se domluvit na programu, hlavně kdy projednají takzvané covidové zákony. „Předpokládám, že všechny zákony v takzvaném zkráceném řízení bychom mohli probírat ve středu od 14:30 hodin,“ předpokládá Vondráček. 

Poslanci budou chtít rozšířit kompenzační programy

Pomocí postiženým oborům se už na svém mimořádném zasedání zabýval podvýbor pro podnikatelské prostředí. Výsledek: vládou připravené kompenzace se musí rozšířit.

„Aby OSVČ platily sociální odvody podle toho, kolik skutečně vydělají, a ne že musí automaticky platit nějaké tři tisíce měsíčně. Podle nás tam má být nějaká škála, má být možné, aby lidé, co jsou částečně nezaměstnaní, mohli částečně pracovat,“ řekl Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že naprostou většinu návrhů v podobě, jak přicházejí, její strana maximálně podpoří. A to i některé pozměňovací návrhy, které přicházejí od dalších opozičních stran, třeba k ošetřovnému. Dodala však, že jí ještě chybí pomoc takzvaným dohodářům (vykonávajím práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). 

Návrhy na vyšší ošetřovné

Asi nejvíce návrhů se čeká u ošetřovného. Podle vládního záměru na něj dosáhnou zaměstnanci, ale maximálně na devět dní, samoživitelé na 16. Rodič, který je doma s dítětem, dostane 60 procent základu výdělku. To se zdá části politiků málo.

„Aby výše ošetřovného byla 80 procent, protože vláda si musí uvědomit, že se ty problémy táhnou v podstatě půl roku a lidé se skutečně dostávají do velkých finančních potíží,“ požaduje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) navrhuje vrátit se k „jarnímu“ postupu. „OSVČ, byť jim nezavřeme provozovny, tak ale musejí hlídat děti. Tak je zcela logické, aby ošetřovné se vztahovalo i na ně, jako to bylo na jaře.“

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka bude chtít „ošetřovné parametricky zvýšit ze současných 60 procent vyměřovacího základu alespoň na 70, 75 nebo 80 procent“.

Ministerstvo práce teď chystá úpravu, doba čerpání by se mohla prodloužit. A vláda také  rozhodla, že ošetřovné 400 korun na den budou moci dostat i živnostníci. Rovněž zde se dají očekávat návrhy na změny, stejně jako dlouhá debata o kompenzačním bonusu, který v pátek projednal menšinový kabinet.

Je to lepší cesta, než vymýšlet nějaké nové složité administrativní programy, poznamenal místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Dodal však, že covidové programy na jaře příliš nefungovaly.

Dopady kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty

Ministerstvo financí odhaduje, že kompenzační bonus (ve výši 500 korun denně pro OSVČ nebo společníky malých s.r.o., jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena přímými zákazy či omezeními) vyjde na 3,9 miliardy korun. Z toho dopad do státního rozpočtu má být 2,6 miliardy, na rozpočty obcí jedna miliarda a na rozpočty krajů 300 milionů. 

Poslanci už teď přicházejí s dalšími návrhy, jak lidem v nouzi pomoci. Od takzvaného odškodňovacího zákona, který by v případě omezení podnikání zaručil ze strany státu úhradu fixních nákladů, až po úpravu odvodů. Tedy aby OSVČ platily podle toho, kolik skutečně vydělají.

Dotační program chce spustit také ministerstvo zemědělství. Čerpat by z něj mohli potravináři, kteří zásobovali restaurace, a kvůli vládním opatřením teď pro svoje zboží nemají odbyt.

Obchodní zástupce a sommeliér Arte Vini a Cosmopolitan Wines Přemek Sova doufá, že na něj tentokrát „dosáhne“ i on, na rozdíl od dřívějších státních dotací. „Doufáme, že se na nás stát začne koukat stejně jako na gastro, které je samozřejmě vidět, když jde člověk ulicí a vidí zavřené restaurace. My tak vidět nejsme, ale jsme ve stejné situaci.“

Konkrétní podmínky programu ještě doladí ministerstva zemědělství a financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 11 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 22 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...