Poslanci budou projednávat kompenzační zákony. V omezeném počtu a legislativní nouzi

Nahrávám video

Poslanci budou příští týden rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Sněmovna by měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.

Postup pandemie ovlivní i počet poslanců, kteří budou přítomni. „Platí ten poloviční formát, na kterém jsme se dohodli,“ uvedl předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). 

Ještě než poslanci v úterý do lavic usednou, musejí se domluvit na programu, hlavně kdy projednají takzvané covidové zákony. „Předpokládám, že všechny zákony v takzvaném zkráceném řízení bychom mohli probírat ve středu od 14:30 hodin,“ předpokládá Vondráček. 

Poslanci budou chtít rozšířit kompenzační programy

Pomocí postiženým oborům se už na svém mimořádném zasedání zabýval podvýbor pro podnikatelské prostředí. Výsledek: vládou připravené kompenzace se musí rozšířit.

„Aby OSVČ platily sociální odvody podle toho, kolik skutečně vydělají, a ne že musí automaticky platit nějaké tři tisíce měsíčně. Podle nás tam má být nějaká škála, má být možné, aby lidé, co jsou částečně nezaměstnaní, mohli částečně pracovat,“ řekl Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že naprostou většinu návrhů v podobě, jak přicházejí, její strana maximálně podpoří. A to i některé pozměňovací návrhy, které přicházejí od dalších opozičních stran, třeba k ošetřovnému. Dodala však, že jí ještě chybí pomoc takzvaným dohodářům (vykonávajím práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). 

Návrhy na vyšší ošetřovné

Asi nejvíce návrhů se čeká u ošetřovného. Podle vládního záměru na něj dosáhnou zaměstnanci, ale maximálně na devět dní, samoživitelé na 16. Rodič, který je doma s dítětem, dostane 60 procent základu výdělku. To se zdá části politiků málo.

„Aby výše ošetřovného byla 80 procent, protože vláda si musí uvědomit, že se ty problémy táhnou v podstatě půl roku a lidé se skutečně dostávají do velkých finančních potíží,“ požaduje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) navrhuje vrátit se k „jarnímu“ postupu. „OSVČ, byť jim nezavřeme provozovny, tak ale musejí hlídat děti. Tak je zcela logické, aby ošetřovné se vztahovalo i na ně, jako to bylo na jaře.“

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka bude chtít „ošetřovné parametricky zvýšit ze současných 60 procent vyměřovacího základu alespoň na 70, 75 nebo 80 procent“.

Ministerstvo práce teď chystá úpravu, doba čerpání by se mohla prodloužit. A vláda také  rozhodla, že ošetřovné 400 korun na den budou moci dostat i živnostníci. Rovněž zde se dají očekávat návrhy na změny, stejně jako dlouhá debata o kompenzačním bonusu, který v pátek projednal menšinový kabinet.

Je to lepší cesta, než vymýšlet nějaké nové složité administrativní programy, poznamenal místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Dodal však, že covidové programy na jaře příliš nefungovaly.

Dopady kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty

Ministerstvo financí odhaduje, že kompenzační bonus (ve výši 500 korun denně pro OSVČ nebo společníky malých s.r.o., jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena přímými zákazy či omezeními) vyjde na 3,9 miliardy korun. Z toho dopad do státního rozpočtu má být 2,6 miliardy, na rozpočty obcí jedna miliarda a na rozpočty krajů 300 milionů. 

Poslanci už teď přicházejí s dalšími návrhy, jak lidem v nouzi pomoci. Od takzvaného odškodňovacího zákona, který by v případě omezení podnikání zaručil ze strany státu úhradu fixních nákladů, až po úpravu odvodů. Tedy aby OSVČ platily podle toho, kolik skutečně vydělají.

Dotační program chce spustit také ministerstvo zemědělství. Čerpat by z něj mohli potravináři, kteří zásobovali restaurace, a kvůli vládním opatřením teď pro svoje zboží nemají odbyt.

Obchodní zástupce a sommeliér Arte Vini a Cosmopolitan Wines Přemek Sova doufá, že na něj tentokrát „dosáhne“ i on, na rozdíl od dřívějších státních dotací. „Doufáme, že se na nás stát začne koukat stejně jako na gastro, které je samozřejmě vidět, když jde člověk ulicí a vidí zavřené restaurace. My tak vidět nejsme, ale jsme ve stejné situaci.“

Konkrétní podmínky programu ještě doladí ministerstva zemědělství a financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 1 hhodinou

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 5 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 10 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 11 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
včera v 16:31

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...