Ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s dětmi kvůli zavření škol, stoupne na 80 procent denního vyměřovacího základu. Dávku nově dostane vedle zaměstnanců i část lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti, schválili senátoři. Senátoři odhlasovali také vyšší platby státu do zdravotního pojištění za děti nebo důchodce. Příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné ale chtějí vyšší, bude se tím muset znovu zabývat dolní komora.
Senát odsouhlasil zvýšení ošetřovného i plateb za pojištěnce. Pro OSVČ chce vyšší příspěvek
Záznam z jednání schůze Senátu PČR 29. dubna (zdroj: ČT24)
Zvýšené ošetřovné bude stát vyplácet podle předlohy zpětně od začátku dubna. Rodiče budou dávku dostávat nejdéle do letních prázdnin.
Lidé pracující na dohody budou mít nárok na ošetřovné za podmínky, že z nich bylo v minulosti odváděno nemocenské pojištění a jsou stále platné. Takzvaným dohodářům vyplatí stát za období od uzavření škol do konce března ošetřovné 60 procent denního vyměřovacího základu, od dubna 80 procent.
Senátor Michael Canov (SLK) se v debatě pozastavoval nad tím, že úřady kvůli ošetřovnému podle něho požadují potvrzení ředitelů škol, že jsou zavřené, ač o tom rozhodla vláda. „Je to naprosto absurdní. To není jenom byrokracie, to je šikana, a dokonce se nebojím ani slova buzerace,“ nechal se slyšet.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) oponovala, že formulář potvrzuje, že zaměstnanec má vlastní dítě do 13 let věku. „Mechanismus funguje asi čtyřicet let,“ podotkla.
Platby za pojištěnce vzrostou
Horní komora souhlasí se zvýšením plateb státu do systému zdravotního pojištění za děti a důchodce. V prvním kroku vzrostou od června o 500 korun z nynějších 1067 korun, ve druhém potom od ledna o dalších 200 korun.
K takzvaným státním pojištěncům patří také třeba studenti, nezaměstnaní lidé a vězni. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos vzrostou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.
Senát chce vyšší příspěvek OSVČ a chce ho pro víc lidí
Jednorázový příspěvek 500 korun denně živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným, které poškodila epidemie koronaviru, by se měl za květen zvýšit na 700 korun a za červen na 900 korun. Měl by ho dostávat také širší okruh příjemců, například pěstouni nebo lidé pracující takzvaně na dohodu. Senát tak zákon schválil se změnou a nyní zamíří zpět do sněmovny, která rozhodne. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ovšem se senátními návrhy nesouhlasila.
Vládní předloha prodlužuje dobu vyplácení příspěvku tak, aby ho stát mohl vyplácet i po 30. dubnu, kdy měl příspěvek původně skončit. Vláda navrhla zavést i takzvané druhé bonusové období, které má trvat od 1. května do 8. června. Případné třetí období by mohlo trvat až do konce srpna. O jeho zavedení už by rozhodovala sama vláda a nebyla by zapotřebí změna zákona.
Stát se může zaručit 150 miliardami korun za úvěry pro firmy
Stát se bude moci zaručit 150 miliardami korun za komerční úvěry pro firmy s nejvýše 500 zaměstnanci. Od bank by pak mohly získat na obnovu své činnosti po epidemii koronaviru zhruba 495 miliard korun, řekla senátorům Schillerová. Poskytnutí záruky rovněž schválil Senát.
Stát bude prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) ručit za úvěry sjednané do konce letošního roku. Záruka bude platit na provozní úvěry do 50 milionů korun. V případě menších firem bude ručení maximálně 45 milionů korun, u větších firem 40 milionů korun.
V případě firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit za 90 procent dluhu z úvěru, v případě větších firem s 250 až 500 zaměstnanci bude ručit za 80 procent dluhu. Za zbývajících deset, respektive 20 procent bude muset ručit banka.
ČMRZB poskytne bankám podle jejich podílu na trhu u obou skupin firem portfoliovou záruku do výše 30 procent poskytnutých jistin úvěrů. Vláda původně navrhovala limit 25 procent. Zvýšení prosadil ve sněmovně poslanec ČSSD Roman Onderka, aby na úvěry dosáhlo více firem.
Zákonná pravidla pro oceňování majetku byla rozšířena
Další novela, kterou schválil Senát, umožní oceňování majetku podle tržní hodnoty nebo oceňování rychle rostoucích dřevin. Norma upřesní také postupy při zpracování cenových map stavebních pozemků. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Zákon o oceňování majetku obecně řeší především oceňování majetku pro stanovení základu daně, ať už některé z daní majetkových, příjmových, daně z přidané hodnoty nebo poplatků. U některých daní, například daně z nabytí nemovité věci, zjištěná cena slouží především jako kontrola, zda sjednaná cena nebyla ze spekulativních důvodů dohodnuta jako příliš nízká.
Důvodem zavedení ocenění tržní hodnotou byla nutnost reagovat na případy, kdy pro určení obvyklé ceny nelze, vzhledem k jedinečnosti předmětu ocenění, zjistit kupní ceny srovnatelných věcí, zdůvodnila potřebu změny vláda. Problém s určováním obvyklé ceny se podle ní projevoval i v případech znaleckých posudků zpracovaných a využívaných při prodejích státního majetku.
Pojem rychle rostoucí dřeviny a způsob jejich oceňování se do návrhu novely dostal na základě požadavku ministerstva zemědělství. Norma také ve vazbě na občanský zákoník a požadavky plánu pro plánování a výstavbu sítí elektronických komunikací aktualizuje ustanovení o oceňování věcných břemen.
Česko by nemělo ustoupit od zbrojních investic
Česko by kvůli pandemii nového koronaviru nemělo podle Senátu ustoupit od investic do své obrany. Případným změnám v plánovaném vyzbrojování armády musí předcházet rozbor, uvedla horní komora v usnesení. Vyzvala v něm také vládu k dodržení závazků vůči Severoatlantické alianci. Obdobně se vyjádřil rovněž sněmovní branný výbor.
Česká republika by měla zejména dobudovat mechanizovanou brigádu těžkého typu, včetně pořízení nového pásového bojového vozidla pěchoty, zdůraznil Senát. Měla by se podle senátorů také zaměřit na kybernetickou obranu, bezpilotní a zpravodajské prostředky a na ochranu proti chemickým a biologickým hrozbám.
Limity nájmů jsou neústavní, míní senátoři za ODS
Senátoři ODS chtějí, aby Ústavní soud posoudil zákonnost nastavení horního limitu nájmů, jak ho formou nařízení přijala minulý týden vláda kvůli epidemii koronaviru. Senátor Zdeněk Nytra (ODS) před středečním zasedáním horní komory uvedl, že pro návrh na zrušení opatření zatím sebral 24 podpisů.
Je přesvědčen o tom, že nařízení je neústavní, protože je vztaženo na dobu opatření proti epidemii, což může trvat roky. Senátoři podle něj chystají i podání kvůli odkladům nájemného, kde návrh Senátu přehlasovala sněmovna.
Senátoři za ČSSD Milan Štěch a Jiří Dienstbier se dle svých slov k návrhu nepřipojí. Místopředseda horní komory míní, že je třeba vzít v úvahu mimořádnost situace, Dienstbier zase nepovažuje přijatá pravidla za drasticky omezující. „V krizi se musí náklady nějak rozdělit, aby je všichni pokud možno unesli,“ konstatuje.
K stížnosti se nepřipojí ani senátor Jan Láska z Klubu pro liberální demokracii – SENÁTOR 21. I když rozumí autorům podání, myslí si, že by případné zrušení soudem mohlo zanést do chaosu vládou přijímaných opatření přinést další zmatky.
Senátoři chtějí vládní vysvětlení kvůli 5G
Horní komora se ve středu věnuje i zákonům, které nejsou spojené s koronavirem. Odsouhlasili například novelu, která má zajistit lepší ochranu spotřebitelů při přeshraničních nákupech. Předloha zpřesňuje a sjednocuje pravomoci a postupy úřadů zemí EU tak, aby mohly účinně odhalovat a trestat poškozování spotřebitelů.
Dozorový orgán země, kde jsou spotřebitelé poškozováni, se bude moci obrátit na dozorový orgán státu, odkud pochází pachatel, a požádat ho o přijetí opatření, aby protiprávní jednání skončilo. Spolupráce mezi unijními státy už funguje, ale tato novela by ji měla podle ministerstva průmyslu a obchodu zlepšit tak, aby byl spotřebitel více ochráněn.
Senátoři také vyzvali vládu, aby vyjasnila svou pozici v otázce zapojení čínských firem Huawei a ZTE do zavádění sítí 5G v Česku. Horní komora žádá o vysvětlení s ohledem na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Ten označil technologie společností Huawei a ZTE za bezpečnostní riziko. Varování úřadu před technologiemi těchto firem se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury, případně významných informačních systémů. Huawei se brání, že pro varování neexistují důkazy.
Senátoři v přijatém usnesení také upozorňují vládu, že je zapotřebí pracovat s informacemi z médií a sociálních sítí, které se týkají údajných zdravotních rizik sítí 5G.