Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy by podle vicepremiéra a předkladatele konkurenčního návrhu Jana Hamáčka (ČSSD) ohrozil státní rozpočet. V Otázkách Václava Moravce dal Hamáček najevo, že svoji variantu zrušení superhrubé mzdy a jejího nahrazení dvěma pásmy zdanění považuje za rozpočtově odpovědnější. To, že dva nejvyšší vládní představitelé předložili dva různé návrhy, je podle něj důsledkem toho, že se na nejlepší podobě neshodli.
Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy poškodí kraje a obce, bojí se Hamáček. Odmítl, že by porušil koaliční dohodu
Na tom, že se má zrušit superhrubá mzda, se vláda sice v létě shodla, ale na tom, jak to udělat, už ne. Premiér a první vicepremiér poslali do sněmovny každý svůj návrh, který chtějí doplnit do vládního daňového balíčku. Liší se tím, jak vysoká má být základní daňová sazba. Babiš chce patnáct procent – tedy platit státu stejný podíl z hrubé mzdy, jako se dnes platí ze superhrubé – Hamáček devatenáct. Vyšší sazba má být podle obou 23procentní.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vicepremiérův návrh zpochybnila. Mimo jiné se jí nelíbí, že nepočítá s uznáváním výdajů dvou třetin zaplaceného pojistného pro OSVČ. „Tento návrh de facto znamená, že se OSVČ zvedají daně,“ upozornila. Patnáctiprocentní základní sazby se naopak zastala.
Návrhy na zrušení superhrubé mzdy
To Jan Hamáček odmítl. Domnívá se, že samostatně výdělečně činné osoby budou platit paušální daň, proto se jich jeho návrh vůbec nedotkne. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je přesvědčena, že premiérův návrh zvýší rozdíly mezi lidmi vydělávajícími málo a hodně peněz.
„Nejvíce by na tomto návrhu vydělali lidé, kteří mají sto tisíc a více a to myslím, že je špatně,“ řekla Maláčová.
Hamáček ve srovnání s Babišovou verzí považuje svůj návrh za šetrnější z pohledu státního rozpočtu. Pokud by se daně platily tak, jak navrhuje předseda vlády, došlo by k výpadku 90 miliard ročně (z Babišova pozměňovacího návrhu vyplývá, že by byl výpadek asi o deset miliard nižší) a Hamáček tvrdí, že stanovení spodního pásma na 19 procent by vedlo pouze k patnáctimiliardovému výpadku.
Otázky Václava Moravce: Rozhovor s Janem Hamáčkem (zdroj: ČT24)
Snížit daně je podle Schillerové potřeba
Hamáček má s patnáctiprocentní sazbou problém proto, že mu politici ANO neřekli, jak by chtěli chybějící peníze ve státním rozpočtu vynahradit. „Navrhli jsme nějaká řešení a žádné řešení nebylo přijato. Ministerstvo financí přišlo s tím, že nemá řešení kromě toho, že si na to půjčíme. Z mého pohledu v situaci, kdy rozpočet není v dobré kondici, si ještě půjčit 90 miliard, abychom mohli snížit daně, a rozpočet zdestruovali, není rozumný nápad,“ míní.
Dodal, že takový výpadek daňových příjmů by měl dopad i na kraje a obce. „Podle mě by v celé řadě případů nebyly schopny sestavit své rozpočty,“ podotkl.
UDÁLOSTI: Rušení superhrubé mzdy bude řešit v úterý koaliční rada (zdroj: ČT24)
Ministryně Schillerová je naopak s tím, že bude ve státním rozpočtu méně peněz a budou se muset kvůli zrušení superhrubé mzdy změnit rozpočtová pravidla, smířena. „Chceme-li se bavit o snížení daní zaměstnanců – a já říkám, kdy jindy než teď, v nejtěžší krizi srovnatelné s 30. lety minulého století – tak se budeme nejdřív muset bavit o rozvolnění fiskálních pravidel,“ řekla Schillerová ve sněmovně.
Jan Hamáček však dal najevo, že si myslí, že případné výraznější snížení daní při schválení Babišova návrhu by bylo jenom dočasné. Příští vláda by se podle něj ocitla v bezvýchodné situaci a musela by „razantně a radikálně zvyšovat daně“.
Ministryně financí ale také Hamáčkův návrh zpochybnila kvůli navrhovanému zvýšení slevy na poplatníka o 200 korun. „Chtěla bych upozornit, že každá stokoruna slevy na poplatníka znamená více než pět miliard. Když by to bylo 200 korun, tak je to deset miliard,“ vyčíslila.
Schillerová věří, že se podaří rozpory vyřešit na koaliční radě. „Musíme se připravit a musíme se dohodnout, abychom se nedohadovali na plénu. To by nebylo vhodné,“ uvedl.
Začalo s tím ANO, brání Hamáček svůj návrh. Podle opozice se musí koalice dohodnout
Obě vládní strany se přou i o to, zda někdo porušil koaliční smlouvu, ze které vyplývá, že by daňové změny měly do sněmovny jít pouze, když se na nich shodne koalice. Jan Hamáček odmítl, že by to byl on, kdo předložením konkurenčního návrhu na zrušení superhrubé mzdy dohodnutá pravidla porušil.
„Pokud někdo porušil programové prohlášení vlády, tak je to pan předseda vlády. Svůj poslanecký návrh podal jako první a rozhodně na něm nemá podpis sociální demokracie. S poslaneckými návrhy začalo hnutí ANO,“ konstatoval Hamáček.
Podle něj je předložení dvou návrhů od předsedů obou vládních stran důsledkem toho, že se vláda na způsobu zrušení superhrubé mzdy neshodla. Považuje za přirozené nechat rozhodnout Poslaneckou sněmovnu i proto, že je vláda menšinová, a tak by stejně sama o sobě nemohla žádný návrh prosadit jen svými poslanci.
Blíže opozičním představám má ovšem Babišova verze. ODS již dříve předložila svůj návrh na zrušení superhrubé mzdy, který obsahuje pouze jednu sazbu. Podporu premiérova návrhu občanští demokraté nevyloučili, byť mají výhrady. „Bude to předmětem debaty v rámci poslaneckého klubu. Upřednostníme náš návrh a budeme se bavit o tom, zda za nějakých okolností podpořit i premiérův návrh,“ řekl Martin Kupka (ODS). ANO s ODS by v případě hlasování pro stejný návrh měly ve sněmovně většinu.
SPD by podle předsedy Tomia Okamury byla pro jednotnou patnáctiprocentní sazbu. Je ale ochotna uvažovat i o variantě 15 a 23 procent.
Další opoziční politici postup obou předsedů vládních stran ostře kritizovali. „Existuje tady ještě vládní koalice?“ ptal se ve sněmovně Marek Výborný (KDU-ČSL). Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by považoval za vhodné, aby se koalice na předkládaných návrzích nejprve dohodla. „Kdo si myslíte, vážená vládo, že vám tohle bude pískat? Vždyť nám ani neumíte říct, co chcete,“ zlobil se.