Zaměstnanci možná získají ze zrušení superhrubé mzdy méně, než vláda původně chtěla

Nahrávám video
Události: Jak vláda rozhodne o superhrubé mzdě?
Zdroj: ČT24

Vláda by mohla od ledna navrhnout menší snížení daní zaměstnancům, než ještě v září slibovala. Místo plánovaných 15 procent z hrubé mzdy by se mohl kabinet vrátit k 19 procentům. Důvodem skromnější varianty zrušení superhrubé mzdy jsou ekonomické dopady pandemie. Státní rozpočet na příští rok má vláda schvalovat v pondělí.

Druhá vlna pandemie a vážná epidemická situace může ovlivnit podobu klíčové vládní priority, tedy zrušení superhrubé mzdy a souvisejícího poklesu daní. Ještě před třemi týdny počítal premiér se snížením daní zaměstnancům z dnešních 20 na 15 procent. 

„Přicházíme s návrhem, který je lepší, než máme v programovém prohlášení vlády. Teď zkrátka říkáme, že na dva roky chceme snížit daně lidem na 15 procent,“ uvedl Andrej Babiš (ANO) 27. září. 

Časy se mění

Nyní–- po uzavření části ekonomiky – mluví jeho vicepremiéři Alena Schillerová a Karel Havlíček (oba nestraníci za ANO) jinak. Vláda by se podle nich měla kvůli rozpočtovým dopadům vrátit k programového prohlášení. To znamená k 19 procentům z hrubé mzdy.

Podle výpočtů ministerstva financí by při snížení daní z 20 na 19 procent každý rok vypadlo z veřejných rozpočtů (tedy státního rozpočtu, rozpočtu obcí a rozpočtů krajů) celkem 22,3 miliardy korun. Při radikálnější variantě, s 15 procenty, by činil tento výpadek každý rok 74 miliard.

„Vzhledem k tomu, že jsme ve druhé vlně, já už vidím, že je celá řada nových výdajů, které se začínají objevovat, tak každá varianta, která bude vůči rozpočtu úspornější,  je pro mě jako pro ministryni financí lepší,“ řekla Schillerová.

Na dotaz, zda tedy bude prosazovat spíše 19 procent, odpověděla: „Já o tom povedu debatu.“

Také Havlíček v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce připustil, že by se z ekonomických důvodů přikláněl k sazbě 19 procent. Na tuto variantu by však doplatili živnostníci, proto by chtěl u nich postupovat jinou cestou, aby se tak nestalo. 

Šéf druhé koaliční strany ČSSD Jan Hamáček k tomu řekl, že je to jedna z možností, o které se bude jednat. „Ty konkrétní kontury budou záviset na vývoji státního rozpočtu a samozřejmě situace není dobrá,“ dodal. 

Tisíce, či stovky pro zaměstnance měsíčně navíc?

Kabinet si od zavedení 15procentní sazby z hrubé mzdy sliboval, že by lidem vzrostly čisté platy měsíčně až o tisíce.

  • Hrubá mzda                                            Čistá mzda         
    (v Kč/měsíc)                                           (v Kč/měsíc)
  • 20 000                                                               + 1020
  • 30 000                                                               + 1530
  • 40 000                                                               + 2040
  • 60 000                                                               + 3060
  • 80 000                                                               + 4080
  • Zdroj: Ministerstvo financí

Při 19procentní sazbě by většině lidí stoupla čistá mzda měsíčně o několik stovek.

  • Hrubá mzda                                                  Čistá mzda
    (v Kč/měsíc)                                                  (v Kč/měsíc)
  • 20 000                                                                    + 220
  • 30 000                                                                    + 330
  • 40 000                                                                    + 440
  • 60 000                                                                    + 660
  • 80 000                                                                    + 880
  • Zdroj: Ministerstvo financí

Právě variantu se sazbou 19 procent podporuje i část opozice. Například místopředseda rozpočtového výboru sněmovny a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Ten zároveň přichází s návrhem zvýšit slevu na poplatníka na zhruba 34 tisíc (ze současných 24 840 korun), což by pomohlo nejen živnostníkům. 

„Každopádně teď bychom pravděpodobně odložili zrušení supehrubé mzdy, byť jsme to třeba před rokem navrhovali, ale tehdy situace byla úplně jiná,“ řekl předseda hnutí STAN, poslanec Vít Rakušan.

Definitivně by měla koalice rozhodnout o zrušení superhrubé mzdy v pondělí, uvedla ministryně financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...