Vláda by mohla od ledna navrhnout menší snížení daní zaměstnancům, než ještě v září slibovala. Místo plánovaných 15 procent z hrubé mzdy by se mohl kabinet vrátit k 19 procentům. Důvodem skromnější varianty zrušení superhrubé mzdy jsou ekonomické dopady pandemie. Státní rozpočet na příští rok má vláda schvalovat v pondělí.
Zaměstnanci možná získají ze zrušení superhrubé mzdy méně, než vláda původně chtěla
Události: Jak vláda rozhodne o superhrubé mzdě? (zdroj: ČT24)
Druhá vlna pandemie a vážná epidemická situace může ovlivnit podobu klíčové vládní priority, tedy zrušení superhrubé mzdy a souvisejícího poklesu daní. Ještě před třemi týdny počítal premiér se snížením daní zaměstnancům z dnešních 20 na 15 procent.
„Přicházíme s návrhem, který je lepší, než máme v programovém prohlášení vlády. Teď zkrátka říkáme, že na dva roky chceme snížit daně lidem na 15 procent,“ uvedl Andrej Babiš (ANO) 27. září.
Časy se mění
Nyní–- po uzavření části ekonomiky – mluví jeho vicepremiéři Alena Schillerová a Karel Havlíček (oba nestraníci za ANO) jinak. Vláda by se podle nich měla kvůli rozpočtovým dopadům vrátit k programového prohlášení. To znamená k 19 procentům z hrubé mzdy.
Podle výpočtů ministerstva financí by při snížení daní z 20 na 19 procent každý rok vypadlo z veřejných rozpočtů (tedy státního rozpočtu, rozpočtu obcí a rozpočtů krajů) celkem 22,3 miliardy korun. Při radikálnější variantě, s 15 procenty, by činil tento výpadek každý rok 74 miliard.
„Vzhledem k tomu, že jsme ve druhé vlně, já už vidím, že je celá řada nových výdajů, které se začínají objevovat, tak každá varianta, která bude vůči rozpočtu úspornější, je pro mě jako pro ministryni financí lepší,“ řekla Schillerová.
Na dotaz, zda tedy bude prosazovat spíše 19 procent, odpověděla: „Já o tom povedu debatu.“
Také Havlíček v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce připustil, že by se z ekonomických důvodů přikláněl k sazbě 19 procent. Na tuto variantu by však doplatili živnostníci, proto by chtěl u nich postupovat jinou cestou, aby se tak nestalo.
Šéf druhé koaliční strany ČSSD Jan Hamáček k tomu řekl, že je to jedna z možností, o které se bude jednat. „Ty konkrétní kontury budou záviset na vývoji státního rozpočtu a samozřejmě situace není dobrá,“ dodal.
Tisíce, či stovky pro zaměstnance měsíčně navíc?
Kabinet si od zavedení 15procentní sazby z hrubé mzdy sliboval, že by lidem vzrostly čisté platy měsíčně až o tisíce.
- Hrubá mzda Čistá mzda
(v Kč/měsíc) (v Kč/měsíc) - 20 000 + 1020
- 30 000 + 1530
- 40 000 + 2040
- 60 000 + 3060
- 80 000 + 4080
- Zdroj: Ministerstvo financí
Při 19procentní sazbě by většině lidí stoupla čistá mzda měsíčně o několik stovek.
- Hrubá mzda Čistá mzda
(v Kč/měsíc) (v Kč/měsíc) - 20 000 + 220
- 30 000 + 330
- 40 000 + 440
- 60 000 + 660
- 80 000 + 880
- Zdroj: Ministerstvo financí
Právě variantu se sazbou 19 procent podporuje i část opozice. Například místopředseda rozpočtového výboru sněmovny a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Ten zároveň přichází s návrhem zvýšit slevu na poplatníka na zhruba 34 tisíc (ze současných 24 840 korun), což by pomohlo nejen živnostníkům.
„Každopádně teď bychom pravděpodobně odložili zrušení supehrubé mzdy, byť jsme to třeba před rokem navrhovali, ale tehdy situace byla úplně jiná,“ řekl předseda hnutí STAN, poslanec Vít Rakušan.
Definitivně by měla koalice rozhodnout o zrušení superhrubé mzdy v pondělí, uvedla ministryně financí.