Živnostníci a podnikatelé, které zasáhla opatření přijatá kvůli koronaviru, budou dostávat jednorázový příspěvek i po 30. dubnu. Měl by jako nyní činit 500 korun za den, informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvedla, že v pondělí vládě předloží návrh zákona, který umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi počítá do 8. června. Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) nepředpokládá, že stát bude systémově vstupovat do soukromých firem. Kabinet schválil navýšení ošetřovného na 80 procent denního základu příjmu zaměstnanců místo dosavadních 60, a to zpětně od 1. dubna.
Podnikatelé budou dostávat příspěvek až do konce omezení. Kabinet zároveň schválil navýšení ošetřovného u zaměstnanců
„V pondělí předložím další zákon na kompenzační bonus, opět na 500 korun denně,“ uvedla ministryně s tím, že podnikatelé ale budou muset podávat nové čestné prohlášení. „Předpokládám, že masa lidí, kteří budou žádat, bude postupně klesat, tak jak se postupně budou opatření uvolňovat,“ dodala.
Od minulého týdne mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 tisíc korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 tisíc OSVČ.
Schillerová také řekla, že souhlasí i s navýšením ošetřovného. Chce ale ještě projednat, o kolik by se mělo zvednout. Dle toho by se pak upravilo i pro OSVČ. Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá, že by stát ošetřovné platil nejdéle do prázdnin a zaměstnanci by měli od dubna 80 procent základu příjmu. Ministestvo průmyslu a obchodu pro OSVČ víc zatím nenavrhlo.
Finanční správa má už téměř 197 tisíc žádostí o příspěvek OSVČ
Finanční správa zatím k pátku přijala 196 517 žádostí o jednorázový příspěvek pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem. Schillerová také dodala, že správa zatím zpracovala z celkového počtu tři čtvrtiny žádostí.
Schillerová zároveň uvedla, že k pátku dala správa příkaz k vyplacení 1,89 miliardy korun. V pondělí tak může zhruba 77 tisíc žadatelů peníze očekávat na svých účtech. K 20. dubnu bude dohromady odesláno 3,36 miliardy korun. O příspěvek je možné požádat do 29. června.
Na příspěvek dosáhnou lidé, kteří mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnanci a podnikání je jejich vedlejší činnost. O příspěvek mohou žádat i podnikající studenti do 26 let. Vedle toho mají nárok na peníze spolupracující osoby nebo manželé a manželky, pokud nejsou zaměstnanci. Žádat mohou i podnikající invalidní a starobní důchodci. Příspěvek nepodléhá zdanění. Splnění podmínek doloží podnikatel jen čestným prohlášením.
Mezi nejčastější chyby žadatelů v této chvíli patří podle šéfky Finanční správy Tatjany Richterové nedostatečná identifikace žadatele, tedy chybějící DIČ nebo rodné číslo či podpis. Řada žádostí je také podávána opakovaně, dále bývá chybně uvedené číslo účtu nebo chybí úplně.
Někdy také žádají o podporu ti, kteří mají přerušenou činnost, případně jsou žádosti zasílané na podatelny, které nejsou místně příslušné žadateli. „Poslední závažnou připomínkou je ta, že i když kompenzační bonus byl směřován jen k OSVČ, žádají i právnické osoby,“ dodala Richterová.
Na finančních úřadech o příspěvek mohou požádat vedle živnostníků například samostatní zemědělci, lékaři nebo i sezonní podnikatelé. Zaměstnanců se příspěvek netýká. Na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce. Ten by měl státní pokladnu přijít jen v březnu na 10,9 miliardy korun.
Havlíček nepředpokládá, že stát bude systémově vstupovat do firem
Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) nyní nepředpokládá, že stát bude systémově vstupovat do soukromých společností. Pokud ano, půjde o naprosto výjimečné případy, ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti žádný seznam nepřipravuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) a Havlíček přitom dříve připustili, že by stát mohl do klíčových podniků vstoupit, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu nepředpokládá, že se bude vstupovat systémově do jiných společností. Bude-li to, pak v naprosto výjimečných případech, vše by se řešilo individuálně. Seznam v tuto chvíli nepřipravujeme,“ sdělil v pátek Havlíček.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tento týden řekla Hospodářským novinám (HN), že stát by měl koupit České aerolinie (ČSA). Uvedla, že očekává, že právě MPO připraví analýzu, které firmy jsou natolik strategické, že je má stát zachránit. „Chci ujistit, že Schillerová nic zestátňovat nechtěla a nechce. ČSA jsem uvedla jako příklad strategicky důležité firmy. Její pád by ve výsledku vyšel ČR dráž než případná pomoc před krachem,“ uvedla ve čtvrtek na twitteru ministryně. Babiš v souvislosti se státní pomocí zmínil leteckou skupinu Smartwings, pod kterou ČSA spadají. Menšinovým majitelem Smartwings Group je čínská Citic Group.
Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování dluhu 411 miliard korun
Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun.
„Zejména v důsledku novely zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2020, která vedla k navýšení rozpočtovaného schodku státního rozpočtu ze 40 miliard na 200 miliard korun, došlo k aktuálnímu navýšení potřeby financování v roce 2020 na 410,6 miliardy korun, tedy o 139,5 miliardy korun oproti původnímu plánu ve Strategii,“ uvedl úřad.
Europarlament schválil pomoc zemím EU a podpořil sporné dluhopisy
Evropský parlament v pátek schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.
Schválili tak například možnost nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem využít pro zdravotnictví a pomoc firmám. Po březnovém uvolnění 37 miliard eur (přes bilion korun) tak budou státy moci ze strukturálních fondů čerpat další peníze bez zvláštních podmínek, navíc s větší pružností převodů mezi jednotlivými fondy a mnohdy i bez státního spolufinancování. Poslanci odsouhlasili rovněž uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad či poskytnutí finanční pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatel.
Europarlament přijal i nezávazné usnesení vyzývající státy ke schválení robustního plánu obnovy ekonomik po odeznění pandemie. Jeho součástí mají být podle poslanců i společné dluhopisy, po nichž volají zejména nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko. Naopak Německo či Nizozemsko, které tradičně vyznávají fiskálně zdrženlivou politiku, na společné sdílení dluhu nechtějí přistoupit. Plán ekonomického oživení bude hlavním tématem videokonference unijních lídrů příští čtvrtek.
Evropské akcie jedou na optimistické vlně
Akcie na evropských trzích v pátek posílily, k růstu jim pomohl jednak slibný vývoj kolem léku na covid-19, jednak plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na postupné otevírání americké ekonomiky, dosud paralyzované šířením koronaviru. Téměř žádný vliv naopak neměla zpráva o propadu čínské ekonomiky, neboť se špatným výsledkem trh počítal.
Panevropský akciový index STOXX 600 se zvýšil o 2,63 procenta a obchodování uzavřel na 333,47 bodu. Za celý týden si tak připsal půl procenta a zaznamenal druhý týdenní nárůst za sebou.
Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 se v pátek zvýšil o 2,82 procenta na 5786,96 bodu a index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem vzrostl o 3,15 procenta na 10 625,78 bodu. Burza v Paříži si podle indexu CAC 40 připsala 3,42 procenta na 4499,01 bodu.
Víra, že pandemie už zřejmě kulminuje
Analytici upozorňují, že k optimismu hodně přispívá přesvědčení, že v nejvíce zasažených částech Evropy už pandemie zřejmě kulminuje. „Trh má pravdu, když říká, že to nejhorší z hlediska koronaviru je za námi. Chybně ale předpokládá, že teď už to bude přímá cesta zpět k normálu,“ řekl podle agentury Reuters šéf strategie ve společnosti TS Lombard Andrea Cicione.
Index pražské burzy v pátek připsal 0,82 procenta. Během celého uplynulého týdne akcie opět posílily, index PX stoupl o 1,3 procenta na 851,4 bodu. Předchozí týden akcie posílily o 8,5 procenta.
V pátek stouply i hlavní americké akciové indexy. Dow Jones přidal 2,99 procenta, S&P 500 pak 2,68 % a Nasdaq 1,38 procenta. Posílily hlavně díky Trumpovým plánům na opětovné nastartování ekonomiky.