Vláda schválila kompenzační bonus pro podnikatele ve výši 500 korun za den

Nahrávám video

Vláda schválila kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé firmy, které kvůli vládním opatřením musely omezit nebo zavřít své provozovny. Bude činit 500 korun za den. Kabinet rovněž rozhodl o prodloužení záručního programu Covid III přinejmenším do poloviny příštího roku. Prostředky bude možné využít nově i na investice. Vláda též rozhodla, že živnostníci budou mít i při druhé vlně pandemie nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den. Pomoc získají i zemědělci a potravináři.

O příspěvek podle schváleného materiálu mohou požádat podnikatelé, tedy OSVČ nebo společníci malých s.r.o, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena cestou přímých zákazů či omezení. Jde například o restaurace, bary nebo fitness centra.

Na kompenzační bonus mají nárok ti, kteří mají podnikání jako převažující příjem (přes 50 procent), uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na tiskové konferenci po pátečním mimořádném jednání vlády. 

Časovým rámcem pro jeho vyplácení by měl být nouzový stav. Na kompenzační bonus by měly dosáhnout i osoby závislé z více než 80 procent na zavřených provozech (dodavatelé, subdodavatelé). Podmínkou pro vyplácení také je, že nečerpají z Antiviru.

Příspěvek mohou rovněž získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Nahrávám video

Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Na veřejné rozpočty to bude mít dopad zhruba ve výši 3,9 miliardy korun. Z toho státní rozpočet přijde o 2,6 miliardy, obce o jednu miliardu a kraje o 300 milionů. Schillerová k tomu uvedla, že jak kraje, tak obce již dostaly kompenzace, které tento výpadek pokryjí. 

Úvěry se státní zárukou snad do konce příštího roku

Záruční program Covid III bude prodloužen minimálně do poloviny příštího roku. Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Prostředky z něj bude možné kromě provozních nákladů využít nově i na investice. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Návrh novely zákona, který přijal kabinet, budou muset schválit ještě poslanci a senátoři. 

Podmínky pro poskytnutí úvěrů se státní zárukou zůstanou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) stejné. Program podle ní umožní získat podporu firmám, které by na půjčku za běžných okolností nedosáhly. V dalším období umožní jejich řádné fungování a přispěje k udržení zaměstnanosti, uvedlo ministerstvo financí.

Na ošetřovné budou mít nárok i živnostníci

Živnostníci budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let, schválila v pátek vláda. 

Žádosti bude stejně jako při první vlně podpory přijímat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle šéfa resortu Karla Havlíčka (za ANO) bylo v tomto programu schváleno 190 tisíc žádostí za 2,2 miliardy korun.

Při první vlně osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun.

Zemědělci a potravináři získají až tři miliardy korun, Toman chtěl víc

Zemědělci a potravináři budou moci dostat jako pomoc kvůli opatřením proti koronaviru až tři miliardy korun. Oznámilo to v pátek ministerstvo zemědělství. V materiálu, který předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vládě, chtěl úřad až dvojnásobek této sumy. Vláda zatím odsouhlasila zásady dotačního programu, ministerstvo nyní dopracuje jeho pravidla, které pak bude kabinet Andreje Babiše (ANO) schvalovat na některém z dalších jednání.

Na peníze budou mít nárok producenti potravin, kteří dodávají zboží do provozoven veřejného stravování, které jsou nyní zavřené. Jde například o školní jídelny nebo o restaurace.

„Podmínky toho konkrétního dotačního programu budou laděny mezi ministerstvem zemědělství a financí, například koho se to týká, že bude muset mít převážně příjmy z gastronomie,“ dodala Schillerová.

Očekávané ztráty v sektoru jsou nyní podle ministerstva 1,5 miliardy korun týdně. Nejvíce postižené obory jsou produkce masa a masných výrobků, mléka a výrobků z něj, pečiva, piva, vína, lihovin, ovoce a brambor.

„V praxi bude žádost velmi jednoduchá, postačí prokázat pokles tržeb, doložit počet zaměstnanců a potvrzení, že jde o výrobce potravin podle definice zákona o potravinách. Takto nám pravidla schválila Evropská komise. Každý, kdo podmínky splní, by měl mít nárok na 200 tisíc korun, dalších 20 tisíc korun potom za každého zaměstnance,“ dodal Toman.

Žádosti do programu Covid nájemné se začnou přijímat 21. října

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výzvu ke druhé vlně programu COVID nájemné. Žádosti bude přijímat elektronicky od středy až do 21. ledna. Podnikatelům z odvětví, která mají kvůli vládním nařízením výrazně omezený nebo uzavřený provoz, stát přispěje na komerční nájem za třetí čtvrtletí 50 procent. Na program je vyčleněno 1,2 miliardy korun.

O příspěvek na nájem budou moci žádat stravovací zařízení, hudební a taneční kluby a podobné podniky, kina, kongresy, veletrhy, výstavy. Nárok na podporu budou mít dále komerčně provozovaná sportoviště jako kurty, kluziště či tělocvičny. Program bude otevřený také bazénům a umělým koupalištím, saunám a wellness. Žádat budou moci i zoologické zahrady, komerčně provozovaná muzea, galerie, památkové objekty či planetária. Pomoc se vztahuje také na zařízení zaměřená na zájmovou, výchovnou a vzdělávací činnost pro děti a mládež od šesti do 18 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 3 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.