Vláda schválila kompenzační bonus pro podnikatele ve výši 500 korun za den

4 minuty
Události: Mimořádné jednání vlády
Zdroj: ČT24

Vláda schválila kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé firmy, které kvůli vládním opatřením musely omezit nebo zavřít své provozovny. Bude činit 500 korun za den. Kabinet rovněž rozhodl o prodloužení záručního programu Covid III přinejmenším do poloviny příštího roku. Prostředky bude možné využít nově i na investice. Vláda též rozhodla, že živnostníci budou mít i při druhé vlně pandemie nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den. Pomoc získají i zemědělci a potravináři.

O příspěvek podle schváleného materiálu mohou požádat podnikatelé, tedy OSVČ nebo společníci malých s.r.o, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena cestou přímých zákazů či omezení. Jde například o restaurace, bary nebo fitness centra.

Na kompenzační bonus mají nárok ti, kteří mají podnikání jako převažující příjem (přes 50 procent), uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na tiskové konferenci po pátečním mimořádném jednání vlády. 

Časovým rámcem pro jeho vyplácení by měl být nouzový stav. Na kompenzační bonus by měly dosáhnout i osoby závislé z více než 80 procent na zavřených provozech (dodavatelé, subdodavatelé). Podmínkou pro vyplácení také je, že nečerpají z Antiviru.

Příspěvek mohou rovněž získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

26 minut
Tisková konference po jednání vlády 16. října
Zdroj: ČT24

Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Na veřejné rozpočty to bude mít dopad zhruba ve výši 3,9 miliardy korun. Z toho státní rozpočet přijde o 2,6 miliardy, obce o jednu miliardu a kraje o 300 milionů. Schillerová k tomu uvedla, že jak kraje, tak obce již dostaly kompenzace, které tento výpadek pokryjí. 

Úvěry se státní zárukou snad do konce příštího roku

Záruční program Covid III bude prodloužen minimálně do poloviny příštího roku. Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Prostředky z něj bude možné kromě provozních nákladů využít nově i na investice. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Návrh novely zákona, který přijal kabinet, budou muset schválit ještě poslanci a senátoři. 

Podmínky pro poskytnutí úvěrů se státní zárukou zůstanou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) stejné. Program podle ní umožní získat podporu firmám, které by na půjčku za běžných okolností nedosáhly. V dalším období umožní jejich řádné fungování a přispěje k udržení zaměstnanosti, uvedlo ministerstvo financí.

Na ošetřovné budou mít nárok i živnostníci

Živnostníci budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let, schválila v pátek vláda. 

Žádosti bude stejně jako při první vlně podpory přijímat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle šéfa resortu Karla Havlíčka (za ANO) bylo v tomto programu schváleno 190 tisíc žádostí za 2,2 miliardy korun.

Při první vlně osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun.

Zemědělci a potravináři získají až tři miliardy korun, Toman chtěl víc

Zemědělci a potravináři budou moci dostat jako pomoc kvůli opatřením proti koronaviru až tři miliardy korun. Oznámilo to v pátek ministerstvo zemědělství. V materiálu, který předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vládě, chtěl úřad až dvojnásobek této sumy. Vláda zatím odsouhlasila zásady dotačního programu, ministerstvo nyní dopracuje jeho pravidla, které pak bude kabinet Andreje Babiše (ANO) schvalovat na některém z dalších jednání.

Na peníze budou mít nárok producenti potravin, kteří dodávají zboží do provozoven veřejného stravování, které jsou nyní zavřené. Jde například o školní jídelny nebo o restaurace.

„Podmínky toho konkrétního dotačního programu budou laděny mezi ministerstvem zemědělství a financí, například koho se to týká, že bude muset mít převážně příjmy z gastronomie,“ dodala Schillerová.

Očekávané ztráty v sektoru jsou nyní podle ministerstva 1,5 miliardy korun týdně. Nejvíce postižené obory jsou produkce masa a masných výrobků, mléka a výrobků z něj, pečiva, piva, vína, lihovin, ovoce a brambor.

„V praxi bude žádost velmi jednoduchá, postačí prokázat pokles tržeb, doložit počet zaměstnanců a potvrzení, že jde o výrobce potravin podle definice zákona o potravinách. Takto nám pravidla schválila Evropská komise. Každý, kdo podmínky splní, by měl mít nárok na 200 tisíc korun, dalších 20 tisíc korun potom za každého zaměstnance,“ dodal Toman.

Žádosti do programu Covid nájemné se začnou přijímat 21. října

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výzvu ke druhé vlně programu COVID nájemné. Žádosti bude přijímat elektronicky od středy až do 21. ledna. Podnikatelům z odvětví, která mají kvůli vládním nařízením výrazně omezený nebo uzavřený provoz, stát přispěje na komerční nájem za třetí čtvrtletí 50 procent. Na program je vyčleněno 1,2 miliardy korun.

O příspěvek na nájem budou moci žádat stravovací zařízení, hudební a taneční kluby a podobné podniky, kina, kongresy, veletrhy, výstavy. Nárok na podporu budou mít dále komerčně provozovaná sportoviště jako kurty, kluziště či tělocvičny. Program bude otevřený také bazénům a umělým koupalištím, saunám a wellness. Žádat budou moci i zoologické zahrady, komerčně provozovaná muzea, galerie, památkové objekty či planetária. Pomoc se vztahuje také na zařízení zaměřená na zájmovou, výchovnou a vzdělávací činnost pro děti a mládež od šesti do 18 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...