Vláda schválila kompenzační bonus pro podnikatele ve výši 500 korun za den

Nahrávám video
Události: Mimořádné jednání vlády
Zdroj: ČT24

Vláda schválila kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé firmy, které kvůli vládním opatřením musely omezit nebo zavřít své provozovny. Bude činit 500 korun za den. Kabinet rovněž rozhodl o prodloužení záručního programu Covid III přinejmenším do poloviny příštího roku. Prostředky bude možné využít nově i na investice. Vláda též rozhodla, že živnostníci budou mít i při druhé vlně pandemie nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den. Pomoc získají i zemědělci a potravináři.

O příspěvek podle schváleného materiálu mohou požádat podnikatelé, tedy OSVČ nebo společníci malých s.r.o, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena cestou přímých zákazů či omezení. Jde například o restaurace, bary nebo fitness centra.

Na kompenzační bonus mají nárok ti, kteří mají podnikání jako převažující příjem (přes 50 procent), uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na tiskové konferenci po pátečním mimořádném jednání vlády. 

Časovým rámcem pro jeho vyplácení by měl být nouzový stav. Na kompenzační bonus by měly dosáhnout i osoby závislé z více než 80 procent na zavřených provozech (dodavatelé, subdodavatelé). Podmínkou pro vyplácení také je, že nečerpají z Antiviru.

Příspěvek mohou rovněž získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Nahrávám video
Tisková konference po jednání vlády 16. října
Zdroj: ČT24

Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Na veřejné rozpočty to bude mít dopad zhruba ve výši 3,9 miliardy korun. Z toho státní rozpočet přijde o 2,6 miliardy, obce o jednu miliardu a kraje o 300 milionů. Schillerová k tomu uvedla, že jak kraje, tak obce již dostaly kompenzace, které tento výpadek pokryjí. 

Úvěry se státní zárukou snad do konce příštího roku

Záruční program Covid III bude prodloužen minimálně do poloviny příštího roku. Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Prostředky z něj bude možné kromě provozních nákladů využít nově i na investice. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Návrh novely zákona, který přijal kabinet, budou muset schválit ještě poslanci a senátoři. 

Podmínky pro poskytnutí úvěrů se státní zárukou zůstanou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) stejné. Program podle ní umožní získat podporu firmám, které by na půjčku za běžných okolností nedosáhly. V dalším období umožní jejich řádné fungování a přispěje k udržení zaměstnanosti, uvedlo ministerstvo financí.

Na ošetřovné budou mít nárok i živnostníci

Živnostníci budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let, schválila v pátek vláda. 

Žádosti bude stejně jako při první vlně podpory přijímat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle šéfa resortu Karla Havlíčka (za ANO) bylo v tomto programu schváleno 190 tisíc žádostí za 2,2 miliardy korun.

Při první vlně osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun.

Zemědělci a potravináři získají až tři miliardy korun, Toman chtěl víc

Zemědělci a potravináři budou moci dostat jako pomoc kvůli opatřením proti koronaviru až tři miliardy korun. Oznámilo to v pátek ministerstvo zemědělství. V materiálu, který předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vládě, chtěl úřad až dvojnásobek této sumy. Vláda zatím odsouhlasila zásady dotačního programu, ministerstvo nyní dopracuje jeho pravidla, které pak bude kabinet Andreje Babiše (ANO) schvalovat na některém z dalších jednání.

Na peníze budou mít nárok producenti potravin, kteří dodávají zboží do provozoven veřejného stravování, které jsou nyní zavřené. Jde například o školní jídelny nebo o restaurace.

„Podmínky toho konkrétního dotačního programu budou laděny mezi ministerstvem zemědělství a financí, například koho se to týká, že bude muset mít převážně příjmy z gastronomie,“ dodala Schillerová.

Očekávané ztráty v sektoru jsou nyní podle ministerstva 1,5 miliardy korun týdně. Nejvíce postižené obory jsou produkce masa a masných výrobků, mléka a výrobků z něj, pečiva, piva, vína, lihovin, ovoce a brambor.

„V praxi bude žádost velmi jednoduchá, postačí prokázat pokles tržeb, doložit počet zaměstnanců a potvrzení, že jde o výrobce potravin podle definice zákona o potravinách. Takto nám pravidla schválila Evropská komise. Každý, kdo podmínky splní, by měl mít nárok na 200 tisíc korun, dalších 20 tisíc korun potom za každého zaměstnance,“ dodal Toman.

Žádosti do programu Covid nájemné se začnou přijímat 21. října

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výzvu ke druhé vlně programu COVID nájemné. Žádosti bude přijímat elektronicky od středy až do 21. ledna. Podnikatelům z odvětví, která mají kvůli vládním nařízením výrazně omezený nebo uzavřený provoz, stát přispěje na komerční nájem za třetí čtvrtletí 50 procent. Na program je vyčleněno 1,2 miliardy korun.

O příspěvek na nájem budou moci žádat stravovací zařízení, hudební a taneční kluby a podobné podniky, kina, kongresy, veletrhy, výstavy. Nárok na podporu budou mít dále komerčně provozovaná sportoviště jako kurty, kluziště či tělocvičny. Program bude otevřený také bazénům a umělým koupalištím, saunám a wellness. Žádat budou moci i zoologické zahrady, komerčně provozovaná muzea, galerie, památkové objekty či planetária. Pomoc se vztahuje také na zařízení zaměřená na zájmovou, výchovnou a vzdělávací činnost pro děti a mládež od šesti do 18 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 21 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...