Povinné testování ve firmách se rozjíždí naplno. Doprovází ho výhrady a kritika vlády

Nahrávám video

V Česku se naplno rozbíhá povinné testování ve firmách - od úterý se povinnost procházet každý týden testem na covid týká vedle zaměstnanců také OSVČ a agenturních pracovníků. Ve středu se navíc k podnikům přidá i veřejný sektor. Poptávka po testovacích sadách proto roste, dostupnost volných termínů v místech s antigenními testy naopak klesá.

Povinné testování kvůli šíření koronaviru začalo minulou středu ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců a firmy ho musí u všech pracovníků dokončit do 12. března. Minulý pátek měly začít s testováním i společnosti s 50 až 249 zaměstnanci a dokončit ho musí 15. března.

Od úterý (9. března) se nařízení vztahuje i na agenturní pracovníky a OSVČ, které do daného podniku docházejí kvůli práci. Povinnost prokázat se negativním potvrzením mají tito lidé stejně jako zaměstnanci jednou týdně. Obstarat si ho můžou sami, nebo je firma nechá otestovat na svém vlastním místě. Stát přispívá na test šedesáti korunami čtyřikrát měsíčně.   

Pro firmy nad padesát zaměstnanců platí výjimky: Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19, nemusí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování.

Samoodběr i externí firmy

Většina společností už testování zajistila, způsob je dvojí. První možností jsou samotestovací sady, které umožňují, aby se zaměstnanec otestoval rovnou na pracovišti. Druhou užívanou cestou je nasmlouvání externích firem, které odběry zajišťují. Tak se zachovali například v litovelském pivovaru, který zaměstnává dvě stě lidí. Firma zajíždí přímo do podniku.

„Nebylo to jednoduché, nicméně částečně jsme se připravili už v průběhu roku, takže se nám podařilo v předstihu zajistit společnost, která pro nás testování začne provádět,“ komentoval novou povinnost ředitel pivovaru Lumír Hyneček.

Podobně jako v jiných případech ovšem i povinné testování provázejí komplikace. „Stát ze dne na den rozhodl, že firmy budou povinně testovat. Stát byl schopen za 12 měsíců provést 8,5 milionů testů – teď chce po firmách, aby tentýž počet provedly za jeden měsíc,“ kritizoval spěšné opatření viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podniky podle něj neměly vůbec šanci se na testování připravit.

Mnohé firmy si stěžují na to, že státní rozhodnutí přišlo pozdě a že neměly dost času testy obstarat nebo je obstarat výhodně. Stát navíc přispívá 60 korunami, pořizovací cena ale může být i dvojnásobná. Závodní lékaři, na které se podniky kvůli odběru vzorků obracejí, navíc nemusejí stíhat obstarat všechny pracovníky.

Například výkonný ředitel skupiny BR Group Petr Mitura ve vysílání ČT24 uvedl, že firma byla postavena před úkol sehnat deset tisíc testů, jenže levnější testovací soupravy už nebyly k dispozici a další dostupné neměly potřebnou certifikaci – řešením se tak stalo nasmlouvání externí firmy, i Mitura ale uvádí, že roli sehrálo množství zaměstnanců; pro BR Group pracují dva tisíce lidí, což je pro testovací společnosti už atraktivně vysoké číslo. Náklady odhaduje na několik set tisíc korun.

Menší provozy ale tuto možnost mít nemusejí a jejích objednávky testů k samoodběru mohou dodavatelé odsouvat, protože nejsou tak atraktivní jako velké podniky. Tato situace podle všeho stojí i za současným přetížením veřejných odběrových center (viz níže), které evidují významný nárůst poptávky.

Nástup státní správy

Ve středu 10. března se přitom k místům s povinným testováním připojí i veřejné úřady s padesáti a více pracovníky. Nezbytné odběry státních zaměstnanců, pracovníků územních samosprávných celků, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků a zaměstnanců zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění. Od 17. března nebudou zaměstnanci bez negativního testu na nemoc covid-19 vpuštěni na pracoviště.

Povinnost se netýká základních a středních škol, které jsou nyní zavřeny. Výjimka je také pro zaměstnance v sociálních službách, které jsou ošetřeny zvláštním krizovým opatřením.

Nahrávám video

Obsazené rezervace

Skokový nárůst celospolečenské poptávky po testech na covid také změnil situaci v odběrových místech. Některá z nich jsou až na měsíc zarezervovaná. Například Zlín nebo Olomouc v úterý odpoledne hlásily volná místa až za dva týdny, podobná situace se týkala i západočeského Sokolova, kde byl nejbližší volný termín 17. března, třebaže menší podniky musí otestovat nejpozději do 15. v měsíci.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) potvrdil, že testovací centra v kraji jsou zahlcená. „Vláda neošetřila povinnost zaměstnancům vykonávat testování ve vlastní režii, šlo to pouze doporučením. Ti zaměstnanci, u kterých firma sama netestuje, zahlcují kapacity v testovacích centrech,“ prohlásil.

Převis poptávky evidují i v Brně. „Situace začíná být vážná, testovací místo je zahlceno, i když jsme navyšovali kapacitu. Termín na antigenní testy je vyčerpán zhruba v horizontu dalšího týdne,“ informovala v Devadesátce ČT24 primářka ORL ve zdejší nemocnici u svaté Anny Pavla Urbánková a upozorňuje, že zdravotnictví čelí „obrovskému množství požadavků“ naráz – pečuje o covidové pacienty, provádí očkování a ve zvýšené míře i vyhodnocování PCR testů.

Situace se nicméně může proměňovat, což potvrzují i odběrová místa a radí, aby lidé sledovali jejich rezervační systémy, kde se jednotlivá volná místa mohou objevovat. Například v Praze jsou navíc zahlcená hlavně střediska na exponovaných místech (jako je Václavské náměstí nebo VFN na Novém Městě).

Méně frekventovaná centra měla v úterý ještě kapacitu volnou, příkladem je třeba centrum na pražských Roztylech, které jen pro úterý nabízelo sto volných míst a i na další dny umožňovalo rezervaci.

Antigenní testy jsou nicméně podle primářky Urbánkové jedinou možnou volbou, protože na vyhodnocování PCR nemají firmy potřebnou techniku. „Testování musí být pokud možno neinvazivní, jednoduše a snadno proveditelné, snadno vyhodnotitelné a dostupné. Z toho hlediska jsou antigenní testy jedinou možno volbou,“ podotkla. „Musíme si být ale vědomi jejich limitace – poměrně nízké citlivosti u lidí, kteří mají malou virovou nálož.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 7 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 9 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 15 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.