Povinné testování ve firmách se rozjíždí naplno. Doprovází ho výhrady a kritika vlády

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Ve firmách se ve velkém rozbíhá testování
Zdroj: ČT24

V Česku se naplno rozbíhá povinné testování ve firmách - od úterý se povinnost procházet každý týden testem na covid týká vedle zaměstnanců také OSVČ a agenturních pracovníků. Ve středu se navíc k podnikům přidá i veřejný sektor. Poptávka po testovacích sadách proto roste, dostupnost volných termínů v místech s antigenními testy naopak klesá.

Povinné testování kvůli šíření koronaviru začalo minulou středu ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců a firmy ho musí u všech pracovníků dokončit do 12. března. Minulý pátek měly začít s testováním i společnosti s 50 až 249 zaměstnanci a dokončit ho musí 15. března.

Od úterý (9. března) se nařízení vztahuje i na agenturní pracovníky a OSVČ, které do daného podniku docházejí kvůli práci. Povinnost prokázat se negativním potvrzením mají tito lidé stejně jako zaměstnanci jednou týdně. Obstarat si ho můžou sami, nebo je firma nechá otestovat na svém vlastním místě. Stát přispívá na test šedesáti korunami čtyřikrát měsíčně.   

Pro firmy nad padesát zaměstnanců platí výjimky: Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19, nemusí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování.

Samoodběr i externí firmy

Většina společností už testování zajistila, způsob je dvojí. První možností jsou samotestovací sady, které umožňují, aby se zaměstnanec otestoval rovnou na pracovišti. Druhou užívanou cestou je nasmlouvání externích firem, které odběry zajišťují. Tak se zachovali například v litovelském pivovaru, který zaměstnává dvě stě lidí. Firma zajíždí přímo do podniku.

„Nebylo to jednoduché, nicméně částečně jsme se připravili už v průběhu roku, takže se nám podařilo v předstihu zajistit společnost, která pro nás testování začne provádět,“ komentoval novou povinnost ředitel pivovaru Lumír Hyneček.

Podobně jako v jiných případech ovšem i povinné testování provázejí komplikace. „Stát ze dne na den rozhodl, že firmy budou povinně testovat. Stát byl schopen za 12 měsíců provést 8,5 milionů testů – teď chce po firmách, aby tentýž počet provedly za jeden měsíc,“ kritizoval spěšné opatření viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podniky podle něj neměly vůbec šanci se na testování připravit.

Mnohé firmy si stěžují na to, že státní rozhodnutí přišlo pozdě a že neměly dost času testy obstarat nebo je obstarat výhodně. Stát navíc přispívá 60 korunami, pořizovací cena ale může být i dvojnásobná. Závodní lékaři, na které se podniky kvůli odběru vzorků obracejí, navíc nemusejí stíhat obstarat všechny pracovníky.

Například výkonný ředitel skupiny BR Group Petr Mitura ve vysílání ČT24 uvedl, že firma byla postavena před úkol sehnat deset tisíc testů, jenže levnější testovací soupravy už nebyly k dispozici a další dostupné neměly potřebnou certifikaci – řešením se tak stalo nasmlouvání externí firmy, i Mitura ale uvádí, že roli sehrálo množství zaměstnanců; pro BR Group pracují dva tisíce lidí, což je pro testovací společnosti už atraktivně vysoké číslo. Náklady odhaduje na několik set tisíc korun.

Menší provozy ale tuto možnost mít nemusejí a jejích objednávky testů k samoodběru mohou dodavatelé odsouvat, protože nejsou tak atraktivní jako velké podniky. Tato situace podle všeho stojí i za současným přetížením veřejných odběrových center (viz níže), které evidují významný nárůst poptávky.

Nástup státní správy

Ve středu 10. března se přitom k místům s povinným testováním připojí i veřejné úřady s padesáti a více pracovníky. Nezbytné odběry státních zaměstnanců, pracovníků územních samosprávných celků, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků a zaměstnanců zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění. Od 17. března nebudou zaměstnanci bez negativního testu na nemoc covid-19 vpuštěni na pracoviště.

Povinnost se netýká základních a středních škol, které jsou nyní zavřeny. Výjimka je také pro zaměstnance v sociálních službách, které jsou ošetřeny zvláštním krizovým opatřením.

Nahrávám video
Instruktážní video: Na co při samoodběru dávat pozor?
Zdroj: ČT24

Obsazené rezervace

Skokový nárůst celospolečenské poptávky po testech na covid také změnil situaci v odběrových místech. Některá z nich jsou až na měsíc zarezervovaná. Například Zlín nebo Olomouc v úterý odpoledne hlásily volná místa až za dva týdny, podobná situace se týkala i západočeského Sokolova, kde byl nejbližší volný termín 17. března, třebaže menší podniky musí otestovat nejpozději do 15. v měsíci.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) potvrdil, že testovací centra v kraji jsou zahlcená. „Vláda neošetřila povinnost zaměstnancům vykonávat testování ve vlastní režii, šlo to pouze doporučením. Ti zaměstnanci, u kterých firma sama netestuje, zahlcují kapacity v testovacích centrech,“ prohlásil.

Převis poptávky evidují i v Brně. „Situace začíná být vážná, testovací místo je zahlceno, i když jsme navyšovali kapacitu. Termín na antigenní testy je vyčerpán zhruba v horizontu dalšího týdne,“ informovala v Devadesátce ČT24 primářka ORL ve zdejší nemocnici u svaté Anny Pavla Urbánková a upozorňuje, že zdravotnictví čelí „obrovskému množství požadavků“ naráz – pečuje o covidové pacienty, provádí očkování a ve zvýšené míře i vyhodnocování PCR testů.

Situace se nicméně může proměňovat, což potvrzují i odběrová místa a radí, aby lidé sledovali jejich rezervační systémy, kde se jednotlivá volná místa mohou objevovat. Například v Praze jsou navíc zahlcená hlavně střediska na exponovaných místech (jako je Václavské náměstí nebo VFN na Novém Městě).

Méně frekventovaná centra měla v úterý ještě kapacitu volnou, příkladem je třeba centrum na pražských Roztylech, které jen pro úterý nabízelo sto volných míst a i na další dny umožňovalo rezervaci.

Antigenní testy jsou nicméně podle primářky Urbánkové jedinou možnou volbou, protože na vyhodnocování PCR nemají firmy potřebnou techniku. „Testování musí být pokud možno neinvazivní, jednoduše a snadno proveditelné, snadno vyhodnotitelné a dostupné. Z toho hlediska jsou antigenní testy jedinou možno volbou,“ podotkla. „Musíme si být ale vědomi jejich limitace – poměrně nízké citlivosti u lidí, kteří mají malou virovou nálož.

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Jak funguje testování ve firmách?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...