Povinné testování ve firmách se rozjíždí naplno. Doprovází ho výhrady a kritika vlády

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Ve firmách se ve velkém rozbíhá testování
Zdroj: ČT24

V Česku se naplno rozbíhá povinné testování ve firmách - od úterý se povinnost procházet každý týden testem na covid týká vedle zaměstnanců také OSVČ a agenturních pracovníků. Ve středu se navíc k podnikům přidá i veřejný sektor. Poptávka po testovacích sadách proto roste, dostupnost volných termínů v místech s antigenními testy naopak klesá.

Povinné testování kvůli šíření koronaviru začalo minulou středu ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců a firmy ho musí u všech pracovníků dokončit do 12. března. Minulý pátek měly začít s testováním i společnosti s 50 až 249 zaměstnanci a dokončit ho musí 15. března.

Od úterý (9. března) se nařízení vztahuje i na agenturní pracovníky a OSVČ, které do daného podniku docházejí kvůli práci. Povinnost prokázat se negativním potvrzením mají tito lidé stejně jako zaměstnanci jednou týdně. Obstarat si ho můžou sami, nebo je firma nechá otestovat na svém vlastním místě. Stát přispívá na test šedesáti korunami čtyřikrát měsíčně.   

Pro firmy nad padesát zaměstnanců platí výjimky: Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19, nemusí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování.

Samoodběr i externí firmy

Většina společností už testování zajistila, způsob je dvojí. První možností jsou samotestovací sady, které umožňují, aby se zaměstnanec otestoval rovnou na pracovišti. Druhou užívanou cestou je nasmlouvání externích firem, které odběry zajišťují. Tak se zachovali například v litovelském pivovaru, který zaměstnává dvě stě lidí. Firma zajíždí přímo do podniku.

„Nebylo to jednoduché, nicméně částečně jsme se připravili už v průběhu roku, takže se nám podařilo v předstihu zajistit společnost, která pro nás testování začne provádět,“ komentoval novou povinnost ředitel pivovaru Lumír Hyneček.

Podobně jako v jiných případech ovšem i povinné testování provázejí komplikace. „Stát ze dne na den rozhodl, že firmy budou povinně testovat. Stát byl schopen za 12 měsíců provést 8,5 milionů testů – teď chce po firmách, aby tentýž počet provedly za jeden měsíc,“ kritizoval spěšné opatření viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podniky podle něj neměly vůbec šanci se na testování připravit.

Mnohé firmy si stěžují na to, že státní rozhodnutí přišlo pozdě a že neměly dost času testy obstarat nebo je obstarat výhodně. Stát navíc přispívá 60 korunami, pořizovací cena ale může být i dvojnásobná. Závodní lékaři, na které se podniky kvůli odběru vzorků obracejí, navíc nemusejí stíhat obstarat všechny pracovníky.

Například výkonný ředitel skupiny BR Group Petr Mitura ve vysílání ČT24 uvedl, že firma byla postavena před úkol sehnat deset tisíc testů, jenže levnější testovací soupravy už nebyly k dispozici a další dostupné neměly potřebnou certifikaci – řešením se tak stalo nasmlouvání externí firmy, i Mitura ale uvádí, že roli sehrálo množství zaměstnanců; pro BR Group pracují dva tisíce lidí, což je pro testovací společnosti už atraktivně vysoké číslo. Náklady odhaduje na několik set tisíc korun.

Menší provozy ale tuto možnost mít nemusejí a jejích objednávky testů k samoodběru mohou dodavatelé odsouvat, protože nejsou tak atraktivní jako velké podniky. Tato situace podle všeho stojí i za současným přetížením veřejných odběrových center (viz níže), které evidují významný nárůst poptávky.

Nástup státní správy

Ve středu 10. března se přitom k místům s povinným testováním připojí i veřejné úřady s padesáti a více pracovníky. Nezbytné odběry státních zaměstnanců, pracovníků územních samosprávných celků, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků a zaměstnanců zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění. Od 17. března nebudou zaměstnanci bez negativního testu na nemoc covid-19 vpuštěni na pracoviště.

Povinnost se netýká základních a středních škol, které jsou nyní zavřeny. Výjimka je také pro zaměstnance v sociálních službách, které jsou ošetřeny zvláštním krizovým opatřením.

Nahrávám video
Instruktážní video: Na co při samoodběru dávat pozor?
Zdroj: ČT24

Obsazené rezervace

Skokový nárůst celospolečenské poptávky po testech na covid také změnil situaci v odběrových místech. Některá z nich jsou až na měsíc zarezervovaná. Například Zlín nebo Olomouc v úterý odpoledne hlásily volná místa až za dva týdny, podobná situace se týkala i západočeského Sokolova, kde byl nejbližší volný termín 17. března, třebaže menší podniky musí otestovat nejpozději do 15. v měsíci.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) potvrdil, že testovací centra v kraji jsou zahlcená. „Vláda neošetřila povinnost zaměstnancům vykonávat testování ve vlastní režii, šlo to pouze doporučením. Ti zaměstnanci, u kterých firma sama netestuje, zahlcují kapacity v testovacích centrech,“ prohlásil.

Převis poptávky evidují i v Brně. „Situace začíná být vážná, testovací místo je zahlceno, i když jsme navyšovali kapacitu. Termín na antigenní testy je vyčerpán zhruba v horizontu dalšího týdne,“ informovala v Devadesátce ČT24 primářka ORL ve zdejší nemocnici u svaté Anny Pavla Urbánková a upozorňuje, že zdravotnictví čelí „obrovskému množství požadavků“ naráz – pečuje o covidové pacienty, provádí očkování a ve zvýšené míře i vyhodnocování PCR testů.

Situace se nicméně může proměňovat, což potvrzují i odběrová místa a radí, aby lidé sledovali jejich rezervační systémy, kde se jednotlivá volná místa mohou objevovat. Například v Praze jsou navíc zahlcená hlavně střediska na exponovaných místech (jako je Václavské náměstí nebo VFN na Novém Městě).

Méně frekventovaná centra měla v úterý ještě kapacitu volnou, příkladem je třeba centrum na pražských Roztylech, které jen pro úterý nabízelo sto volných míst a i na další dny umožňovalo rezervaci.

Antigenní testy jsou nicméně podle primářky Urbánkové jedinou možnou volbou, protože na vyhodnocování PCR nemají firmy potřebnou techniku. „Testování musí být pokud možno neinvazivní, jednoduše a snadno proveditelné, snadno vyhodnotitelné a dostupné. Z toho hlediska jsou antigenní testy jedinou možno volbou,“ podotkla. „Musíme si být ale vědomi jejich limitace – poměrně nízké citlivosti u lidí, kteří mají malou virovou nálož.

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Jak funguje testování ve firmách?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...