Povinné testování ve firmách začne ve středu, omezí se také závodní stravování

Vláda schválila povinné testování ve firmách. Podniky nad 250 zaměstnanců budou muset začít ve středu a do 12. března musejí otestovat všechny lidi. Podniky s 50 až 249 lidmi začnou s testováním v pátek a všichni pracovníci budou muset mít testy hotové do 15. března. Vláda nyní stanovila delší termíny, jinak bude požadovat testování jednou týdně. Testování se nebudou muset podrobit zaměstnanci pracující z domova. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Zaměstnanci firem, které mají po republice více poboček, se podle Havlíčka sčítají. Pokud mají společnosti 50 a více pracovníků, kteří docházejí do podniku, všichni se musejí testovat. Nejde podle Havlíčka přitom jen o povinnost firem připravit podmínky pro testování, ale testování je také závazné pro zaměstnance. V první fázi, nejpozději do dvou týdnů, tak 10 tisíc podniků otestuje 2,1 milionu svých pracovníků, uvedl dále Havlíček.

Antigenní testy bude moci provádět závodní lékař, případně externí poskytovatel, musí to být ale zdravotní pojišťovnou garantované odběrové místo. Pracovníci z regionálních poboček se mohou nechat testovat v místním odběrovém centru. „Doporučujeme využívat stávající sítě testovacích středisek,“ řekl Havlíček. V takovém případě je testování plně hrazeno ze zdravotního pojištění až třikrát týdně, povinný bude jeden test za týden.

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády 1. března
Zdroj: ČT24

Ne všechny firmy mají podle Havlíčka prostředky takový systém zorganizovat. Mohou tak využít samotestování. Testy musejí nakoupit od schválených dodavatelů, jejichž seznam pravidelně rozšiřuje ministerstvo zdravotnictví. U samotestování bude stát přispívat 60 korun na test prostřednictvím úlev ze zdravotního pojištění.

Kontrolu dodržování povinného testování budou mít na starosti podle Havlíčka hygienici. Firmám v případě porušení budou hrozit finanční sankce, o konkrétních podmínkách se bude ještě diskutovat s ministerstvy financí a vnitra. Podle šéfky resortu financí Aleny Schillerové (za ANO) se budou postihy řídit pandemickým zákonem. Firmě tak bude moci být i opakovaně udělena pokuta až 500 tisíc korun, zaměstnanci až 50 tisíc korun.

Svaz průmyslu a dopravy nezná podle svého viceprezidenta Jana Rafaje firmy, které by byly proti testování svých zaměstnanců. Z aktuálního průzkumu svazu mezi 185 podniky vyplynulo, že hned od pondělí plánovalo s povinným testováním začít 84 procent firem všech velikostí. Podle platné legislativy ale pracovníkům testování dosud nařídit nemohly.

Omezení závodního stravování

Už od úterý pak nebude možné stravování v prostorách závodních jídelen. Závodní jídelna či bufet tedy budou sloužit pouze pro prodej nebo výdej pokrmů. Zaměstnanci si budou moci jídlo do práce donášet, nebudou ale smět jíst v jídelnách, aby se tam nesdružovali, doplnila ministryně financí Schillerová.

Ve firemních jídelnách se podle průzkumu Sdružení pro zaměstnanecké stravování z loňského roku stravovalo zhruba 1,8 milionu lidí. Průzkum byl proveden v souvislosti se zaváděním stravenkového paušálu. Možnost stravování v zaměstnání tehdy za důležitou označilo 63 procent respondentů.

V úterý chce vláda dokončit debatu o povinné práci na dálku pro celé národní hospodářství. Naposledy v pátek kabinet důrazně vyzval zaměstnance k využívání home office. Například v administrativních provozech by se podle vlády měly vyskytovat jen osoby bezpodmínečně nutné k ochraně majetku a základních funkcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...