Sněmovna v prvním čtení v pátek podpořila vládní novelu zákona o platformové práci. V úvodním kole projednávala i novelu zákoníku práce upravující pravidla odměňování. Navrhované snížení podpor v nezaměstnanosti bude ve sněmovně čelit návrhům opozice na zamítnutí už v prvním kole. Poslanci úvodní debatu nedokončili. Zvýšení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané naopak sněmovna neprojednala vůbec kvůli potížím se zápisem ze středečního jednání zdravotnického výboru.
Sněmovna přes odpor části opozice, odborů i expertů podpořila v prvním kole schvalování vládní návrh zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci, tedy prostřednictvím digitálních aplikací nebo webových stránek. Rozhodla tak navzdory varování kritiků, podle nichž navrhovaná změna definice zaměstnání povede k legalizaci takzvaného švarcsystému a tím k negativním dopadům na veřejné rozpočty. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) toto tvrzení opakovaně odmítl.
„Nedochází k žádné legalizaci švarcsystému – toto bychom nikdy nedopustili,“ prohlásil Juchelka, který kritiku označil za „iracionální hysterii“. Normu před dalším schvalováním projednají sněmovní sociální a hospodářský výbor, dostaly na to měsíc místo obvyklých dvou. Poslancům za Starosty se nepovedlo prosadit zamítnutí předlohy, poslancům za Piráty ani její vrácení vládě k dopracování dopadů, i když to na rozdíl od zamítnutí podpořila i opoziční ODS.
Nová definice zaměstnanectví
Zákon o platformách přebírá unijní směrnici z roku 2023, která má v celé sedmadvacítce zaručit minimální pracovní podmínky platformových sil a ochranu jejich osobních údajů. Pravidla mají členské státy zavést do praxe do 2. prosince, jinak jim hrozí sankce. Podle Juchelky Česko volí minimalistický přístup, aby nezatěžovala zaměstnavatele.
Předloha počítá s tím, že platformový pracovník by se považoval za zaměstnance v případě, pokud by jeho činnost splňovala znaky závislé práce a platforma aspoň jeden z nich nevyvrátila.
O závislou práci by se mělo jednat tehdy, pokud je vykonávána jménem zaměstnavatele, zaměstnanec ji pro něj dělá osobně a je podřízený. Nadřízenost a podřízenost platí tehdy, pokud zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje a pracovník ji dělá podle pokynů v určené pracovní době.
Kritika novely
Podle kritiků norma povede k legalizaci švarcsystému, kdy zaměstnaneckou práci pro firmu či instituci vykonávají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které proto mají nižší odvody na zdravotní a sociální pojištění a zaměstnavatel za ně toto pojistné neplatí. Pracovník nemá nárok na placenou dovolenou či nemocenskou. V budoucnu mu hrozí nízký důchod.
Odbory negativní dopady normy na veřejné rozpočty spočítaly až na 120 miliard korun ročně. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy, který vládní úpravu obhajuje, jsou údaje „vycucané z prstu“.
Navrhovaná změna definice zaměstnání by nicméně také podle studie Akademie věd přispěla k rozšíření švarcsystému a kromě snížení příjmů státu by zvýšila výdaje na dávky. Podle šetření agentury PAQ Research by změna definice legalizovala 70 až 90 procent švarcsystému. Týkalo by se to padesáti až osmdesáti tisíc lidí.
Platformy by se podle vládní předlohy musely do konce ledna příštího roku zapsat do evidence zaměstnavatelů v jednotném měsíčním hlášení. Musely by pracovníky o svých automatizovaných systémech informovat a dopady algoritmů na pracovní podmínky a rovné zacházení každé dva roky vyhodnocovat. Nad rozhodnutími by musel být lidský dohled.
Podle podkladů přes digitální platformy pracuje až 546 tisíc lidí. Z nich 139 tisíc platformovou práci vykonává přes dvacet hodin týdně či z ní má víc než polovinu příjmu. V menším rozsahu ji pak pravidelně dělá 257 tisíc osob, nárazově a příležitostně 150 tisíc.
V prvním čtení začala dolní komora projednávat novelu zákoníku práce týkající se pravidel odměňování. Navrhované snížení podpor v nezaměstnanosti bude čelit opozičním snahám o zamítnutí už v prvním kole projednávání, návrhy na něj podali poslanci STAN a TOP 09. Zákonodárci debatu o předloze nedokončili, pokračovat bude moci příští týden.
Státní platby do zdravotnictví sněmovna neprojednala
Sněmovna v pátek naopak neschvalovala růst plateb státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané pro příští rok. Předloha se do programu schůze nedostala kvůli potížím se zápisem ze středečního jednání zdravotnického výboru, který přijímal stanoviska k poslaneckým pozměňovacím návrhům.
„Nepovedlo se ověřit zápis ze zdravotnického výboru,“ řekla poslancům předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Usnesení výboru dostali zákonodárci opožděně, závěrečné schvalování by kvůli lhůtám bylo možné podle sněmovního systému po pátečních 15:20. Třetí čtení návrhů zákonů je ale podle pravidel komory o pátcích možné jen do 14:00.
Platby do zdravotnictví mají vzrůst meziročně o třináct miliard korun, i když vláda původně navrhovala 21 miliard korun. Sněmovna koaličním pozměňovacím návrhem částku sníží s ohledem na očekávaný vyšší výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi státní pojištěnce.
Příjmy systému zdravotního pojištění mají vzrůst v roce 2027 podle úhradové vyhlášky o 50,2 miliardy korun na 605 miliard. Letos předpokládá systém podle podkladů schodek patnáct miliard korun. Předloha dočasně ruší automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, která byla zavedena od roku 2024. Příští rok by přinesla do zdravotnictví podle podkladů zhruba 3,2 miliardy korun navíc. Závěrečné sněmovní čtení novely by se mohlo odehrát za týden.
