Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) již ve své loňské studii konstatoval, že platformová práce je v Česku i celé Evropské unii na vzestupu. Jde o výdělečnou činnost zprostředkovanou digitálními platformami, kdy lidé využívají on-line platformu za účelem poskytování konkrétních zpoplatněných služeb. Pracující jsou často formálně vedeni jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
Mezi nejznámější příklady patří rozvážkové služby (například Wolt, Bolt Food, foodora, Rohlik.cz či Kosik.cz), individuální přeprava osob (například Uber, Bolt či Liftago) či takzvaná ekonomika sdílení, kam lze zahrnout třeba platformové nabídky krátkodobých pronájmů (například Airbnb).
Forma výdělečné činnosti, kterou zprostředkovává digitální platforma. Platformou míníme digitální infrastrukturu, která umožňuje více stranám navzájem spolupracovat. Mezi nejčastější typy platformové práce patří rozvážení jídla a zboží, individuální přeprava osob, nabídka pronájmů bytů, ale i kreativní práce. Tento typ práce se významně rozšířil během pandemie covidu-19.
Ředitel CETA Aleš Rod zdůraznil, že přes platformy už nepracují jen kurýři a řidiči. V nabídce jsou podle něj například řemeslnické či grafické práce nebo opravy. „Platformová práce v Česku je naprosto zásadním komplementem trhu práce. Stala se viditelnou součástí české ekonomiky,“ poznamenal a dodal, že ze zahraniční praxe se ukazuje, že se platformová ekonomika začíná významně projevovat i ve vzdělávání či zdravotnictví.
„Je to nový způsob práce. V debatách se často mluví o kurýrech a řidičích, ale v Česku to jsou dnes už stovky různých digitálních start-upů. Máme tady i platformy v oblasti hlídání dětí, sociálních služeb, úklidu,“ vyjmenoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) Tomáš Prouza.
Klíčovou roli sehrála pandemie
Podle SYRI ovlivňuje tento fenomén podobu zaměstnávání a pracovního trhu už více než patnáct let. Klíčovou se pro jeho růst stala pandemie covidu, kdy vzrostla poptávka po službách, jako je dovážka jídla či potravin a zároveň se k této formě práce uchýlili ti, kdo ztratili zaměstnání ve službách či gastronomii.
Že největší boom zaznamenaly platformy v období covidu, potvrzují i čísla CETA. Počet partnerů platforem podle nich v roce 2020 meziročně vzrostl o 51 procent a nových zákazníků měly o 63 procent více. „Někteří lidé říkali, že platformy a jejich působení vysublimují s rozptýlením covidových virů, když se začneme znovu potkávat, ale ukazuje se, že o platformy jakožto spojovatele mezi nabídkou a poptávkou je velký zájem,“ zdůraznil Rod.
To lze znovu ilustrovat i na číslech. V roce 2024 vzrostl počet partnerů platforem meziročně o pětinu. V posledních letech také platformy ročně měly o třináct až patnáct procent nových zákazníků více. Počet dokončených transakcí se předloni přiblížil dvanácti milionům. O desetinu ročně se rozšiřuje také počet míst, kde platformy působí. Ty největší se už vyskytují skoro ve třech stovkách lokalit. Služby se navíc multiplikují a po dovážce jídla tak následuje třeba budování doručovacích boxů s dalšími dodávkami zboží.
Podle studie si v Česku platformovou prací alespoň jednou měsíčně vydělává 145 tisíc lidí, což jsou téměř tři procenta pracujících v zemi. Více než tři čtvrtiny tvoří muži a přes padesát procent lidí, kteří tuto činnost vykonávají, je mladších 35 let. Nad padesát let je každému osmému.
Přes platformu dle studie lidé dělají pět měsíců až rok, přičemž v průměru odpracují tři až čtyři hodiny denně a dvacet hodin týdně. Nejvíce aktivní si vydělají mezi čtrnácti až šestnácti tisíci. Průměrný hodinový výdělek činí 280 korun, přičemž česká minimální mzda letos činí 134,4 koruny.
Hlavní výhodou je flexibilita
Jaké jsou výhody platformové práce? Svaz obchodu a cestovního ruchu zmiňuje zejména flexibilitu. Právě ta je totiž podle SOCR ČR hlavním důvodem, proč lidé pro platformy pracují. „Pro stovky tisíc lidí na digitálních platformách je klíčové, aby se mohly svobodně rozhodnout, kdy a jakou zakázku přijmou a jak intenzivně chtějí pracovat,“ zdůraznil Prouza.
To podle SOCR ČR ukazují i data, podle nichž většina pracovníků platforem upřednostňuje tento model před klasickým zaměstnáním. Průzkum svazu mezi 766 kurýry a řidiči v tuzemsku ukázal, že 96 procent z nich oceňuje možnost volby pracovní doby a až tři čtvrtiny považují svobodu podnikání za důležitější než jistoty zaměstnaneckého poměru.
„Současně v průzkumu SOCR ČR osm z deseti pracovníků uvedlo, že by uvítali více benefitů, například úrazové pojištění nebo kompenzaci při výpadku příjmu – chtěli je ale zachovat při statusu OSVČ, nikoli jako zaměstnanci,“ doplnil svaz.
Prouza spatřuje výhody i jinde. Platformová práce se totiž podle něj týká i řady osob, které jsou doma s malými dětmi. „Ukazuje se, že právě digitální platformy budou jedním z řešení pro zapojování (těchto) lidí na trh práce alespoň v omezených časových možnostech, které mají,“ míní.
Podobně situaci ve svém komentáři pro Seznam Zprávy popsal i Rod. „Platformová ekonomika má potenciál redefinovat celou strukturu trhu práce. Přináší výrazné zefektivnění interakce mezi nabídkou a poptávkou, umožňuje lepší využití lidského kapitálu, snižuje transakční náklady a odstraňuje zbytečné bariéry vstupu na trh, zejména pro systematicky znevýhodněné skupiny obyvatel,“ uvedl.
Podle Roda navíc platformová práce představuje vynikající integrační nástroj. „Platformy pomohly například ukrajinským uprchlíkům téměř okamžitě vstoupit na pracovní trh bez složité administrativy, stejně jako pomáhají lidem s aktuální finanční potřebou,“ napsal s tím, že mezi vstupem do platformové ekonomiky a inkasováním prvního výdělku člověka dělí pouze hodiny a dny, a nikoliv týdny či měsíce.
„Právní a institucionální vakuum“
Podle Rady Evropské unie se platformová práce stává motorem inovací a růstu zaměstnanosti a prospěla podnikům i spotřebitelům. Na straně druhé ovšem vedla i k vytvoření šedé zóny.
V čem konkrétně je problém? „Platformová práce se v České republice odehrává v právním a institucionálním vakuu, které dlouhodobě nereflektuje specifika tohoto segmentu trhu práce. Většina platforem formálně spolupracuje s lidmi na bázi živnostenského oprávnění nebo dohod mimo pracovní poměr, bez toho, aby byla zohledněna míra jejich závislosti na platformě, kontrola nad pracovními podmínkami, odměnami a přístupem k práci,“ vysvětluje studie SYRI.
Platformová práce podle ní nese v mnoha případech znaky závislé práce, jak ji definuje český zákoník práce. Konkrétně jde o výkon práce osobně, za odměnu, podle pokynů zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. V praxi ovšem podle institutu zůstává většina případů mimo dohled a lidé jsou mnohdy ponechání bez odpovídající ochrany a nároků, které by vyplývaly ze zákona.
Institut dále podotýká, že se jedná o model práce, který je charakteristický vysokou nejistotou, jelikož chybí výpovědní lhůta, odstupné, právní ochrana, možnost kolektivního vyjednávání i sociální jistoty spojené s klasickým zaměstnaneckým poměrem. „Většina pracovníků pracuje stejně nebo více jako v běžném zaměstnání a nemůže si dovolit žádné výpadky, jinak hrozí, že nepokryjí životní náklady,“ podotkla Marie Heřmanová z Národního institutu SYRI.
Za další problém pak studie SYRI označuje algoritmické řízení práce, na jehož základě lidé podléhají netransparentním rozhodovacím mechanismům, jejichž logice nerozumí, nemají na ně vliv a musí se jim neustále přizpůsobovat.
K algoritmům se před nedávnem kriticky vyjádřila i část kurýrů rozvážkových služeb Wolt, foodora a Bolt Food, která se 13. března rozhodla stávkovat. Upozorňovali mimo jiné právě na tlak algoritmů, které podle nich kurýrům diktují pracovní tempo podobně jako v zaměstnaneckém poměru, ačkoliv jsou převážně OSVČ. Kritizovali také způsob, jakým platformy jednostranně mění výši výdělků, zatímco náklady kurýrů na provoz vozidel a povinné odvody rostou.
Wolt a foodora v den stávky sdělily, že protest nemá vliv na doručování objednávek. Například podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů. Připustil ovšem mírná zpoždění doručování. Podle organizátorů ale měla akce dopad především v menších městech.
Pravidla Evropské unie
I z výše uvedených důvodů usiluje Evropská unie o to, aby se podmínky osob pracujících v zakázkové ekonomice zlepšily. Už na jaře 2024 se unijní ministři shodli na kompromisním textu směrnice.
EU se tak podle webu Rady Evropské unie stala prvním normotvůrcem na světě, který přistoupil k navržení zvláštních pravidel pro digitální pracovní platformy. Směrnice zavádí dvě klíčová opatření. Na jedné straně pomáhá správně určit postavení u osob, které pracují prostřednictvím digitálních platforem a na straně druhé stanovuje první unijní pravidla pro používání algoritmických systémů na pracovišti.
- Zakázková ekonomika (z anglického gig economy) je jednou z oblastí sdílené ekonomiky.
- Předmětem jejího sdílení je pracovní činnost, která je získávána na základě dočasných flexibilních smluvních dodávek, preferuje se tedy pracovník na volné noze na smluvní bázi před stálým zaměstnancem.
- Zakázková ekonomika je často založena na on-line platformách, které propojují poptávající a nabízející účastníky v globálním prostředí.
- Pracovníkům poskytuje větší volnost, přístup na globální trh, umožňuje vykonávat práci na jakémkoliv místě a přináší flexibilnější životní styl. Zároveň ale dochází k erozi vztahu mezi pracovníky, obchodními společnostmi a zákazníky.
Zdroj: Wikipedia
Nová opatření tak mají řešit případy nesprávné klasifikace pracovníků platforem a usnadnit, aby byli překlasifikováni na zaměstnance, což by jim zaručilo snadnější přístup k právům jako zaměstnanců podle unijního práva. Legislativa má zároveň zajistit, aby byli informováni o používání automatizovaných sledovacích a rozhodovacích mechanismů. Digitální platformy také nebudou moci zpracovávat určité druhy osobních údajů.
Juchelka představil novou legislativu
Česko musí směrnici zavést do svého právního řádu nejpozději do 2. prosince letošního roku. I proto ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh legislativní změny. Resort se rozhodl pro takzvanou minimalistickou transpozici, aby splnil unijní požadavky, ale aby zároveň co nejméně zatížil tuzemské zaměstnavatele a průmysl.
Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) je jedním z klíčových opatření zavedení takzvané vyvratitelné domněnky pracovněprávního vztahu. „Pokud práce vykazuje znaky závislé práce, bude se předpokládat, že jde o zaměstnání. V případě, že člověk, který vykonává činnosti pro platformy (…), bude mít pocit, že je někým řízen nebo že je mu rozvrhována pracovní doba, případně je někým kontrolován, může se obrátit na Státní úřad inspekce práce nebo soud s tím, že by měl být standardně zaměstnancem v pracovněprávním vztahu. Díky takzvané vyvratitelné domněnce bude v řízeních na platformě, aby prokázala, že tomu tak není,“ vysvětlil.
V souvislosti s tím dojde i k upřesnění definice závislé práce v zákoníku práce, aby bylo jasnější, kdy jde skutečně o zaměstnání. „Rádi bychom využili prostor a celou definici závislé práce obecně (...) zpřesnili a dali těm obecným floskulím nějaký konkrétnější obsah,“ sdělila šéfka ministerské sekce legislativy Dana Roučková.
Nově by tak podle ní měly být v zákoníku dva hlavní znaky závislé práce. „První znak je výkon práce jménem zaměstnavatele a druhý znak je nadřízenost a podřízenost. Zákoník práce by současně upřesňoval, co se nadřízeností a podřízeností rozumí přes další čtyři subkritéria,“ přiblížila s tím, že půjde o výkon práce podle pokynů zaměstnavatele a pod dohledem zaměstnavatele. Dalšími dvěma znaky budou organizace práce a výkon práce v pracovní době.
Zákon podle Juchelky reaguje i na rostoucí využívání algoritmického řízení. „Platformy budou muset informovat o tom, jak fungují automatizované systémy, které například přidělují zakázky nebo hodnotí výkon. Současně musí být zajištěn lidský dohled nad důležitými rozhodnutími těchto systémů,“ upřesnil.
Digitální platformy budou mít také povinnost poskytovat základní informace o své činnosti orgánům veřejné správy i zástupcům zaměstnanců. „Současně, bude-li u platforem působit odborová organizace nebo rada zaměstnanců, bude povinnost poskytovat základní informace i těmto subjektům,“ dodal ministr, podle něhož budou mít zároveň platformy povinnost uvést v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, že jsou platformou, čímž bude zajištěna jejich evidence.
Zástupci svazů oceňují minimální transpozici
Prouza ocenil, že návrh zákona zachovává flexibilitu. „Tlačí na větší transparentnost, což je v pořádku. Tak, aby lidé znali podmínky a rozuměli systémům,“ poznamenal a dodal, že SOCR ČR vnímá předložený návrh jako velmi dobrý základ pro další legislativní debatu. „Nyní přichází fáze, kdy je potřeba některé detaily dopracovat a precizně vyvážit byrokratické požadavky s fungováním moderní ekonomiky, a hlavně požadavky pracovníků platforem na možnost svobodného rozhodování o tom, kdy, jak a pro koho chtějí pracovat,“ dodal Prouza.
Svaz obchodu a cestovního ruchu podle něj nyní bude aktivně přicházet s připomínkami. „Abychom společně s ministerstvem výsledný návrh doladili do podoby moderní legislativy, která přinese větší transparentnost a právní jistotu, ale zároveň zachová flexibilitu a inovace, na nichž je digitální ekonomika postavená,“ doplnil prezident svazu.
K návrhu se vyjádřila i další organizace. „Svaz průmyslu jako zástupce zaměstnavatelů dlouhodobě usiluje o rozvoj podnikatelského prostředí, včetně takzvané gig economy (zakázková ekonomika) a dalších nových forem ekonomiky. Usiluje o vyšší flexibilitu trhu práce a modernizaci pracovněprávních vztahů. Vítáme, že se v rámci transpoziční právní úpravy podařilo zpřesnit vymezení znaků závislé práce s cílem vyvážit potřebu ochrany pracovníků s požadavkem na zachování flexibility těchto nových forem práce,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar.
Evropské směrnice podle Wojnara často přinášejí podnikům nové administrativní povinnosti. „Oceňujeme proto, že se při přípravě transpozice podařilo zachovat přiměřenost nové úpravy díky konstruktivní spolupráci s týmem ministerstva práce a sociálních věcí,“ dodal.
Transpozici podporuje i bývalý ministr
Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podotkl, že platformová práce byla tématem i ve funkčním období minulé vlády. „Já jsem v loňském roce rozeběhl přípravy na legislativní úpravy v České republice (…). Ministr Aleš Juchelka je představoval s týmem lidí, se kterým jsem to já začal připravovat,“ sdělil.
Jurečka i jeho strana prý změnu podporují. „Protože jde o to, aby tady bylo férové podnikatelské prostředí z hlediska konkurence a především férová poctivá ochrana lidí, kteří v rámci platforem pracují,“ zdůraznil.
Bývalý ministr uznává, že platformová práce bude do budoucna velkým fenoménem, který podle něj nezasáhne jen služby. „S tím je spojena jedna klíčová věc, a to je problematika OSVČ a rozdílného odvodového zatížení, protože lidí na OSVČ bude právě s platformovou prací výrazně více přibývat. A my se budeme muset do budoucna podívat na to, jak systémy rozumně nastavit, aby to nepoložilo průběžný systém důchodový, zdravotní, ale i daňový,“ upozornil s tím, že se sice jedná o velkou příležitost pro ekonomiku, avšak je třeba postupovat „rozumně a bezpečně“.
