„Hrozbou je, že zapomeneme, co znamená být člověkem,“ varuje expertka na AI

Existuje riziko, že lidé podlehnou iluzi umělé inteligence (AI) jako skutečné mysli a ztratí přitom část vlastní lidskosti, varovala americká filozofka technologie Shannon Vallorová na přednášce v Praze. Podle ní jsou dnešní nástroje umělé inteligence, zejména velké jazykové modely, takzvanými zrcadly odrážejícími lidská data, nikoli skutečné mysli lidí.

„Odrazy působí inteligentně, protože vycházejí z dat vytvořených lidmi. Ale podobně jako odraz v zrcadle není skutečná tvář, ani výstupy umělé inteligence nejsou samostatným vědomím,“ upozornila Vallorová. Technologie podle ní mohou pomáhat, například při diagnostice rakoviny či při hledání nových léků, zároveň ale zveličují lidské předsudky a mohou realitu zkreslovat.

Jako příklad uvedla nizozemskou aféru, kdy algoritmus neoprávněně označil rodiny za podvodníky při žádosti o sociální dávky, nebo nedávné studie ukazující, že Chat GPT-4 zesiluje genderové a rasové stereotypy.

Generativní systémy dokážou podle Vallorové vytvářet věrohodně působící, avšak nepravdivé informace či podvodné obrazy. To podle filozofky přináší riziko destabilizace demokratických institucí i osobního života lidí, kteří se mohou stát obětí falešných videohovorů či takzvaných deepfake snímků.

Upozornila také na případy, kdy uživatelé chatovacích robotů podlehli iluzi vztahu a v extrémních situacích to přispělo i k sebevraždě.

Aby člověk nepřišel o lidství

„Nebezpečí nepochází zvenčí, ale zevnitř. Hrozbou je, že zapomeneme, co znamená být člověkem, a přenecháme rozhodování strojům,“ řekla Vallorová. Připomněla, že stejně jako zrcadla mohou i algoritmy nejen odhalovat nové vzorce chování, ale také lidi uvádět v omyl a odpojovat od reality.

Vallorová zdůraznila i pozitivní potenciál umělé inteligence. Zmínila úspěchy v biologii, medicíně nebo ekologii, například schopnost rychleji rozpoznávat otrávené vodovodní potrubí nebo odhalovat sepsi v raném stadiu. „Umělá inteligence může být život zachraňující, pokud se používá odpovědně,“ uvedla.

Shannon Vallorová je předsedkyní společnosti Baillie Gifford pro etiku dat a umělé inteligence na Edinburgh Futures Institute při Edinburské univerzitě. Dříve vyučovala na Santa Clara University v kalifornském městě Santa Clara.

Je také autorkou knihy s názvem AI Mirror, v níž rozvíjí metaforu zrcadla pro pochopení současných systémů umělé inteligence. Její dnešní přednáška v Praze byla součástí nově založené série přednášek věnovaných Karlu Čapkovi od Centra pro environmentální a technologickou etiku (CETE-P).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...