„Hrozbou je, že zapomeneme, co znamená být člověkem,“ varuje expertka na AI

Existuje riziko, že lidé podlehnou iluzi umělé inteligence (AI) jako skutečné mysli a ztratí přitom část vlastní lidskosti, varovala americká filozofka technologie Shannon Vallorová na přednášce v Praze. Podle ní jsou dnešní nástroje umělé inteligence, zejména velké jazykové modely, takzvanými zrcadly odrážejícími lidská data, nikoli skutečné mysli lidí.

„Odrazy působí inteligentně, protože vycházejí z dat vytvořených lidmi. Ale podobně jako odraz v zrcadle není skutečná tvář, ani výstupy umělé inteligence nejsou samostatným vědomím,“ upozornila Vallorová. Technologie podle ní mohou pomáhat, například při diagnostice rakoviny či při hledání nových léků, zároveň ale zveličují lidské předsudky a mohou realitu zkreslovat.

Jako příklad uvedla nizozemskou aféru, kdy algoritmus neoprávněně označil rodiny za podvodníky při žádosti o sociální dávky, nebo nedávné studie ukazující, že Chat GPT-4 zesiluje genderové a rasové stereotypy.

Generativní systémy dokážou podle Vallorové vytvářet věrohodně působící, avšak nepravdivé informace či podvodné obrazy. To podle filozofky přináší riziko destabilizace demokratických institucí i osobního života lidí, kteří se mohou stát obětí falešných videohovorů či takzvaných deepfake snímků.

Upozornila také na případy, kdy uživatelé chatovacích robotů podlehli iluzi vztahu a v extrémních situacích to přispělo i k sebevraždě.

Aby člověk nepřišel o lidství

„Nebezpečí nepochází zvenčí, ale zevnitř. Hrozbou je, že zapomeneme, co znamená být člověkem, a přenecháme rozhodování strojům,“ řekla Vallorová. Připomněla, že stejně jako zrcadla mohou i algoritmy nejen odhalovat nové vzorce chování, ale také lidi uvádět v omyl a odpojovat od reality.

Vallorová zdůraznila i pozitivní potenciál umělé inteligence. Zmínila úspěchy v biologii, medicíně nebo ekologii, například schopnost rychleji rozpoznávat otrávené vodovodní potrubí nebo odhalovat sepsi v raném stadiu. „Umělá inteligence může být život zachraňující, pokud se používá odpovědně,“ uvedla.

Shannon Vallorová je předsedkyní společnosti Baillie Gifford pro etiku dat a umělé inteligence na Edinburgh Futures Institute při Edinburské univerzitě. Dříve vyučovala na Santa Clara University v kalifornském městě Santa Clara.

Je také autorkou knihy s názvem AI Mirror, v níž rozvíjí metaforu zrcadla pro pochopení současných systémů umělé inteligence. Její dnešní přednáška v Praze byla součástí nově založené série přednášek věnovaných Karlu Čapkovi od Centra pro environmentální a technologickou etiku (CETE-P).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 4 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 5 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...