„Hrozbou je, že zapomeneme, co znamená být člověkem,“ varuje expertka na AI

Existuje riziko, že lidé podlehnou iluzi umělé inteligence (AI) jako skutečné mysli a ztratí přitom část vlastní lidskosti, varovala americká filozofka technologie Shannon Vallorová na přednášce v Praze. Podle ní jsou dnešní nástroje umělé inteligence, zejména velké jazykové modely, takzvanými zrcadly odrážejícími lidská data, nikoli skutečné mysli lidí.

„Odrazy působí inteligentně, protože vycházejí z dat vytvořených lidmi. Ale podobně jako odraz v zrcadle není skutečná tvář, ani výstupy umělé inteligence nejsou samostatným vědomím,“ upozornila Vallorová. Technologie podle ní mohou pomáhat, například při diagnostice rakoviny či při hledání nových léků, zároveň ale zveličují lidské předsudky a mohou realitu zkreslovat.

Jako příklad uvedla nizozemskou aféru, kdy algoritmus neoprávněně označil rodiny za podvodníky při žádosti o sociální dávky, nebo nedávné studie ukazující, že Chat GPT-4 zesiluje genderové a rasové stereotypy.

Generativní systémy dokážou podle Vallorové vytvářet věrohodně působící, avšak nepravdivé informace či podvodné obrazy. To podle filozofky přináší riziko destabilizace demokratických institucí i osobního života lidí, kteří se mohou stát obětí falešných videohovorů či takzvaných deepfake snímků.

Upozornila také na případy, kdy uživatelé chatovacích robotů podlehli iluzi vztahu a v extrémních situacích to přispělo i k sebevraždě.

Aby člověk nepřišel o lidství

„Nebezpečí nepochází zvenčí, ale zevnitř. Hrozbou je, že zapomeneme, co znamená být člověkem, a přenecháme rozhodování strojům,“ řekla Vallorová. Připomněla, že stejně jako zrcadla mohou i algoritmy nejen odhalovat nové vzorce chování, ale také lidi uvádět v omyl a odpojovat od reality.

Vallorová zdůraznila i pozitivní potenciál umělé inteligence. Zmínila úspěchy v biologii, medicíně nebo ekologii, například schopnost rychleji rozpoznávat otrávené vodovodní potrubí nebo odhalovat sepsi v raném stadiu. „Umělá inteligence může být život zachraňující, pokud se používá odpovědně,“ uvedla.

Shannon Vallorová je předsedkyní společnosti Baillie Gifford pro etiku dat a umělé inteligence na Edinburgh Futures Institute při Edinburské univerzitě. Dříve vyučovala na Santa Clara University v kalifornském městě Santa Clara.

Je také autorkou knihy s názvem AI Mirror, v níž rozvíjí metaforu zrcadla pro pochopení současných systémů umělé inteligence. Její dnešní přednáška v Praze byla součástí nově založené série přednášek věnovaných Karlu Čapkovi od Centra pro environmentální a technologickou etiku (CETE-P).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 40 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 16 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 21 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 21 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 23 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...