Vztahů lidí a robotů bude přibývat. Stroje jsou v nich skvělé, říká expert

Nahrávám video

Virtuální společníci a společnice, kteří v digitálním světě plní každé lidské přání, už jsou empatičtější než průměrný živý člověk. Mezi mladými lidmi už je komunikace s nimi stejně rozšířená jako ta s vrstevníky.

Rostoucí počet stále osamělejších lidí na jedné straně a pořád pokročilejší umělé inteligence (AI) na straně druhé. Tato rovnice má jako výsledek nový fenomén: romantické vztahy mezi lidmi a chatboty.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila studie.

Víc než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně. Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Budoucnost vztahů?

Korporace tomu jdou napřed, tento trend je natolik silný, že se velké firmy podnikající v digitálním prostoru na vývoj virtuálních společníků a společnic stále více zaměřují. Například AI Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi, už od července může komunikovat v podobě avatara připomínajícího mladou dívku napodobující estetiku japonských animovaných filmů.

Vznikají a existují už ale desítky placených specializovaných modelů, které umí napodobit chování různých typů lidí. Jsou vycvičené, aby dokázaly komunikovat nejčastěji s osamělými muži. Tito roboti dokáží imitovat také nejrůznější slavné postavy například z filmů, knih nebo seriálů. Lidé tak dnes mohou „randit“ s digitálními klony Taylor Swiftové, Hermiony Grangerové nebo pana Greye z Padesáti odstínů šedi.

Mladí lidé vnímají i stinné stránky těchto AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Ale přesto se stejné množství mladých rozhodlo ve výše uvedené studii probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Toxický vztah s robotem

Jak vážné mohou mít lidé vztahy s umělou inteligencí, ukazuje případ čtrnáctiletého chlapce Sewella Setzera z americké Floridy. Ten se nejprve spřátelil s chatbotem a později se do něj zamiloval. Chatbot vystupoval jako postava z knihy Hra o trůny. Stylizoval se do postavy Danaerys, chlapci nahrazoval jak kamarádku, tak i romantickou partnerku.

Sewell si s ní podle policejního vyšetřování psal několik hodin každý den. Čím dál víc se kvůli komunikaci s virtuální partnerkou izoloval od okolního světa a normální komunikaci s vrstevníky mu plně nahrazovala umělá inteligence. Loni v únoru jí pak napsal poslední zprávu. Sdělil jí, že se za ní vrátí domů. A pak spáchal sebevraždu. Chlapcova matka se teď s provozovatelem chatbota soudí.

Expert varuje i klidní

Starší generaci mohou podobné případy vyděsit. Podle Dominika Voráče z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude vztahů lidí se stroji přibývat. „Povídání si s roboty právě za účelem společníka nebo psychoterapeuta je dnes jedním z nejčastějších využití umělých inteligencí,“ uvedl.

Je to podle něj dané tím, že umělé inteligence jsou v diskusi opravdu dobré. „Tyto nástroje jsou naprogramované pro to, aby byly naším nejlepším společníkem. V jednom testu zkoumali, jakou má chatbot emoční inteligenci: dosáhl skóre 81 bodů, přičemž průměrný člověk měl jen 51,“ konstatoval vědec.

Podle Voráče nicméně existují také studie, které ukazují, že z krátkodobého hlediska mohou chatboty proti osamělosti pomáhat tím, že přinášejí úlevu od této duševní bolesti. „Neznáme ale dopady dlouhodobé – prostě proto, že tyto programy zatím tak dlouho neexistují,“ zdůrazňuje další rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 4 mminutami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 9 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 20 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...