Vztahů lidí a robotů bude přibývat. Stroje jsou v nich skvělé, říká expert

Nahrávám video

Virtuální společníci a společnice, kteří v digitálním světě plní každé lidské přání, už jsou empatičtější než průměrný živý člověk. Mezi mladými lidmi už je komunikace s nimi stejně rozšířená jako ta s vrstevníky.

Rostoucí počet stále osamělejších lidí na jedné straně a pořád pokročilejší umělé inteligence (AI) na straně druhé. Tato rovnice má jako výsledek nový fenomén: romantické vztahy mezi lidmi a chatboty.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila studie.

Víc než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně. Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Budoucnost vztahů?

Korporace tomu jdou napřed, tento trend je natolik silný, že se velké firmy podnikající v digitálním prostoru na vývoj virtuálních společníků a společnic stále více zaměřují. Například AI Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi, už od července může komunikovat v podobě avatara připomínajícího mladou dívku napodobující estetiku japonských animovaných filmů.

Vznikají a existují už ale desítky placených specializovaných modelů, které umí napodobit chování různých typů lidí. Jsou vycvičené, aby dokázaly komunikovat nejčastěji s osamělými muži. Tito roboti dokáží imitovat také nejrůznější slavné postavy například z filmů, knih nebo seriálů. Lidé tak dnes mohou „randit“ s digitálními klony Taylor Swiftové, Hermiony Grangerové nebo pana Greye z Padesáti odstínů šedi.

Mladí lidé vnímají i stinné stránky těchto AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Ale přesto se stejné množství mladých rozhodlo ve výše uvedené studii probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Toxický vztah s robotem

Jak vážné mohou mít lidé vztahy s umělou inteligencí, ukazuje případ čtrnáctiletého chlapce Sewella Setzera z americké Floridy. Ten se nejprve spřátelil s chatbotem a později se do něj zamiloval. Chatbot vystupoval jako postava z knihy Hra o trůny. Stylizoval se do postavy Danaerys, chlapci nahrazoval jak kamarádku, tak i romantickou partnerku.

Sewell si s ní podle policejního vyšetřování psal několik hodin každý den. Čím dál víc se kvůli komunikaci s virtuální partnerkou izoloval od okolního světa a normální komunikaci s vrstevníky mu plně nahrazovala umělá inteligence. Loni v únoru jí pak napsal poslední zprávu. Sdělil jí, že se za ní vrátí domů. A pak spáchal sebevraždu. Chlapcova matka se teď s provozovatelem chatbota soudí.

Expert varuje i klidní

Starší generaci mohou podobné případy vyděsit. Podle Dominika Voráče z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude vztahů lidí se stroji přibývat. „Povídání si s roboty právě za účelem společníka nebo psychoterapeuta je dnes jedním z nejčastějších využití umělých inteligencí,“ uvedl.

Je to podle něj dané tím, že umělé inteligence jsou v diskusi opravdu dobré. „Tyto nástroje jsou naprogramované pro to, aby byly naším nejlepším společníkem. V jednom testu zkoumali, jakou má chatbot emoční inteligenci: dosáhl skóre 81 bodů, přičemž průměrný člověk měl jen 51,“ konstatoval vědec.

Podle Voráče nicméně existují také studie, které ukazují, že z krátkodobého hlediska mohou chatboty proti osamělosti pomáhat tím, že přinášejí úlevu od této duševní bolesti. „Neznáme ale dopady dlouhodobé – prostě proto, že tyto programy zatím tak dlouho neexistují,“ zdůrazňuje další rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.