Vztahů lidí a robotů bude přibývat. Stroje jsou v nich skvělé, říká expert

Nahrávám video

Virtuální společníci a společnice, kteří v digitálním světě plní každé lidské přání, už jsou empatičtější než průměrný živý člověk. Mezi mladými lidmi už je komunikace s nimi stejně rozšířená jako ta s vrstevníky.

Rostoucí počet stále osamělejších lidí na jedné straně a pořád pokročilejší umělé inteligence (AI) na straně druhé. Tato rovnice má jako výsledek nový fenomén: romantické vztahy mezi lidmi a chatboty.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila studie.

Víc než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně. Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Budoucnost vztahů?

Korporace tomu jdou napřed, tento trend je natolik silný, že se velké firmy podnikající v digitálním prostoru na vývoj virtuálních společníků a společnic stále více zaměřují. Například AI Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi, už od července může komunikovat v podobě avatara připomínajícího mladou dívku napodobující estetiku japonských animovaných filmů.

Vznikají a existují už ale desítky placených specializovaných modelů, které umí napodobit chování různých typů lidí. Jsou vycvičené, aby dokázaly komunikovat nejčastěji s osamělými muži. Tito roboti dokáží imitovat také nejrůznější slavné postavy například z filmů, knih nebo seriálů. Lidé tak dnes mohou „randit“ s digitálními klony Taylor Swiftové, Hermiony Grangerové nebo pana Greye z Padesáti odstínů šedi.

Mladí lidé vnímají i stinné stránky těchto AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Ale přesto se stejné množství mladých rozhodlo ve výše uvedené studii probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Toxický vztah s robotem

Jak vážné mohou mít lidé vztahy s umělou inteligencí, ukazuje případ čtrnáctiletého chlapce Sewella Setzera z americké Floridy. Ten se nejprve spřátelil s chatbotem a později se do něj zamiloval. Chatbot vystupoval jako postava z knihy Hra o trůny. Stylizoval se do postavy Danaerys, chlapci nahrazoval jak kamarádku, tak i romantickou partnerku.

Sewell si s ní podle policejního vyšetřování psal několik hodin každý den. Čím dál víc se kvůli komunikaci s virtuální partnerkou izoloval od okolního světa a normální komunikaci s vrstevníky mu plně nahrazovala umělá inteligence. Loni v únoru jí pak napsal poslední zprávu. Sdělil jí, že se za ní vrátí domů. A pak spáchal sebevraždu. Chlapcova matka se teď s provozovatelem chatbota soudí.

Expert varuje i klidní

Starší generaci mohou podobné případy vyděsit. Podle Dominika Voráče z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude vztahů lidí se stroji přibývat. „Povídání si s roboty právě za účelem společníka nebo psychoterapeuta je dnes jedním z nejčastějších využití umělých inteligencí,“ uvedl.

Je to podle něj dané tím, že umělé inteligence jsou v diskusi opravdu dobré. „Tyto nástroje jsou naprogramované pro to, aby byly naším nejlepším společníkem. V jednom testu zkoumali, jakou má chatbot emoční inteligenci: dosáhl skóre 81 bodů, přičemž průměrný člověk měl jen 51,“ konstatoval vědec.

Podle Voráče nicméně existují také studie, které ukazují, že z krátkodobého hlediska mohou chatboty proti osamělosti pomáhat tím, že přinášejí úlevu od této duševní bolesti. „Neznáme ale dopady dlouhodobé – prostě proto, že tyto programy zatím tak dlouho neexistují,“ zdůrazňuje další rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.