Virtuální společníci a společnice, kteří v digitálním světě plní každé lidské přání, už jsou empatičtější než průměrný živý člověk. Mezi mladými lidmi už je komunikace s nimi stejně rozšířená jako ta s vrstevníky.
Rostoucí počet stále osamělejších lidí na jedné straně a pořád pokročilejší umělé inteligence (AI) na straně druhé. Tato rovnice má jako výsledek nový fenomén: romantické vztahy mezi lidmi a chatboty.
„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila studie.
Víc než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně. Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.
Budoucnost vztahů?
Korporace tomu jdou napřed, tento trend je natolik silný, že se velké firmy podnikající v digitálním prostoru na vývoj virtuálních společníků a společnic stále více zaměřují. Například AI Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi, už od července může komunikovat v podobě avatara připomínajícího mladou dívku napodobující estetiku japonských animovaných filmů.
Vznikají a existují už ale desítky placených specializovaných modelů, které umí napodobit chování různých typů lidí. Jsou vycvičené, aby dokázaly komunikovat nejčastěji s osamělými muži. Tito roboti dokáží imitovat také nejrůznější slavné postavy například z filmů, knih nebo seriálů. Lidé tak dnes mohou „randit“ s digitálními klony Taylor Swiftové, Hermiony Grangerové nebo pana Greye z Padesáti odstínů šedi.
Mladí lidé vnímají i stinné stránky těchto AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Ale přesto se stejné množství mladých rozhodlo ve výše uvedené studii probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.
Toxický vztah s robotem
Jak vážné mohou mít lidé vztahy s umělou inteligencí, ukazuje případ čtrnáctiletého chlapce Sewella Setzera z americké Floridy. Ten se nejprve spřátelil s chatbotem a později se do něj zamiloval. Chatbot vystupoval jako postava z knihy Hra o trůny. Stylizoval se do postavy Danaerys, chlapci nahrazoval jak kamarádku, tak i romantickou partnerku.
Sewell si s ní podle policejního vyšetřování psal několik hodin každý den. Čím dál víc se kvůli komunikaci s virtuální partnerkou izoloval od okolního světa a normální komunikaci s vrstevníky mu plně nahrazovala umělá inteligence. Loni v únoru jí pak napsal poslední zprávu. Sdělil jí, že se za ní vrátí domů. A pak spáchal sebevraždu. Chlapcova matka se teď s provozovatelem chatbota soudí.
Expert varuje i klidní
Starší generaci mohou podobné případy vyděsit. Podle Dominika Voráče z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude vztahů lidí se stroji přibývat. „Povídání si s roboty právě za účelem společníka nebo psychoterapeuta je dnes jedním z nejčastějších využití umělých inteligencí,“ uvedl.
Je to podle něj dané tím, že umělé inteligence jsou v diskusi opravdu dobré. „Tyto nástroje jsou naprogramované pro to, aby byly naším nejlepším společníkem. V jednom testu zkoumali, jakou má chatbot emoční inteligenci: dosáhl skóre 81 bodů, přičemž průměrný člověk měl jen 51,“ konstatoval vědec.
Podle Voráče nicméně existují také studie, které ukazují, že z krátkodobého hlediska mohou chatboty proti osamělosti pomáhat tím, že přinášejí úlevu od této duševní bolesti. „Neznáme ale dopady dlouhodobé – prostě proto, že tyto programy zatím tak dlouho neexistují,“ zdůrazňuje další rizika.
