Muži s léčbou radila AI, otrávil se bromidem, popsala případová studie

Čím dál více lidí důvěřuje při hodnocení svého zdravotního stavu umělé inteligenci (AI). Pokud ale dají na rady křemíkového „lékaře“ více než na doporučení toho opravdového z masa a kostí, může to dopadnout špatně – jak ukazuje i nedávno zdokumentovaný případ.

Donedávna se lékaři podle všeho nejvíc báli lidí, kteří si na internetu vyhledávali svoje příznaky a pak se sami diagnostikovali. Velmi často špatně: ochraptění mohlo být interpretované jako rakovina hrtanu, zarostlý chloupek vysvětlený jako hemoroid. To byl ale nejspíš jen začátek. V současné době totiž lidé začínají využívat k „diagnostice“ svých obtíží umělou inteligenci (AI). A někteří k ní mají takovou důvěru, že se podle ní řídí, jako by byla skutečným lékařem.

Opravdoví lékaři teď popsali jeden konkrétní případ, kdy naslouchání AI způsobilo dotyčnému vážné zdravotní problémy, které jen těsně neskončily smrtí. Tato případová studie vyšla v odborném časopise Annals of Internal Medicine: Clinical Case.

V tomto případě šlo o látku jménem bromid. Bromidy se dříve používaly velmi často pro léčbu celé řady zdravotních problémů – od úzkosti až po nespavost. To ale fungovalo jen do začátku dvacátého století, pak si lékaři uvědomili, že tyto sloučeniny mohou být ve větších dávkách jedovaté, a dokonce způsobují přesně ty problémy, před nimiž mají chránit – tedy neuropsychická onemocnění.

V současné době se už otravy touto látkou téměř nevyskytují, nejčastější jsou, když dojde k otravě veterinárními přípravky. O to víc lékaře překvapilo, když k nim přišel muž s příznaky otravy touto látkou. Tvrdil, že ho otrávil soused, měl žízeň, ale současně odmítal pít vodu. Trpěl halucinacemi, načež se u něj něj rozvinula plnohodnotná psychóza a pokusil se o útěk ze zdravotnického zařízení.

Když se ho podařilo vyléčit, začali experti zjišťovat, jak přesně se k bromidům dostal a případně i to, proč si je vzal. Vysvětlení lékaře překvapilo. Muž začal asi o tři měsíce dříve záměrně užívat bromid sodný. A to proto, že se obával, že má příliš vysoký příjem soli ve stravě. Nenašel ale v knihách žádné řešení, jak tento problém vyřešit. A tak se obrátil na umělou inteligenci.

Není jasné, jaký model AI dotyčný použil, zřejmě to byl ChatGPT 3.5 nebo 4.0. Chatbot mu poradil, aby sůl nahradil právě bromidem. Ujišťoval se o tomto rozhodnutí v rozhovorech s AI opakovaně, a to i poté, co začal tuto látku zakoupenou v obchodě konzumovat. AI tohoto muže přitom podle jeho výpovědi odkazovala na příklady, které neměly nic společného se stravou. Místo o zdraví komunikoval například o využití bromidu při čištění. Studie konstatuje, že ChatGPT ve své odpovědi výslovně uvedl, že kontext tohoto nahrazení je důležitý. AI ale ani jednou muže nevarovala před možným nebezpečím konzumace bromidu, ani se nezeptala, proč se o toto téma vůbec zajímá.

Pomalé zotavení

Pokud jde o samotného muže, pomalu se v péči lidských lékařů zotavil. Nakonec mu byla vysazena antipsychotická léčba a tři týdny po přijetí byl z nemocnice propuštěn. Při kontrolní prohlídce po dvou týdnech byl už jeho stav stabilní.

Autoři studie dodávají, že nástroje jako ChatGPT sice mohou „poskytovat most mezi vědci a neakademickou populací, současně ale také AI přináší riziko šíření informací vytržených z kontextu“. Studii zakončují stoickým konstatováním, že lidský lékař by pravděpodobně nedoporučil přechod na bromid někomu, kdo se bojí, že konzumuje moc kuchyňské soli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.