Muži s léčbou radila AI, otrávil se bromidem, popsala případová studie

Čím dál více lidí důvěřuje při hodnocení svého zdravotního stavu umělé inteligenci (AI). Pokud ale dají na rady křemíkového „lékaře“ více než na doporučení toho opravdového z masa a kostí, může to dopadnout špatně – jak ukazuje i nedávno zdokumentovaný případ.

Donedávna se lékaři podle všeho nejvíc báli lidí, kteří si na internetu vyhledávali svoje příznaky a pak se sami diagnostikovali. Velmi často špatně: ochraptění mohlo být interpretované jako rakovina hrtanu, zarostlý chloupek vysvětlený jako hemoroid. To byl ale nejspíš jen začátek. V současné době totiž lidé začínají využívat k „diagnostice“ svých obtíží umělou inteligenci (AI). A někteří k ní mají takovou důvěru, že se podle ní řídí, jako by byla skutečným lékařem.

Opravdoví lékaři teď popsali jeden konkrétní případ, kdy naslouchání AI způsobilo dotyčnému vážné zdravotní problémy, které jen těsně neskončily smrtí. Tato případová studie vyšla v odborném časopise Annals of Internal Medicine: Clinical Case.

V tomto případě šlo o látku jménem bromid. Bromidy se dříve používaly velmi často pro léčbu celé řady zdravotních problémů – od úzkosti až po nespavost. To ale fungovalo jen do začátku dvacátého století, pak si lékaři uvědomili, že tyto sloučeniny mohou být ve větších dávkách jedovaté, a dokonce způsobují přesně ty problémy, před nimiž mají chránit – tedy neuropsychická onemocnění.

V současné době se už otravy touto látkou téměř nevyskytují, nejčastější jsou, když dojde k otravě veterinárními přípravky. O to víc lékaře překvapilo, když k nim přišel muž s příznaky otravy touto látkou. Tvrdil, že ho otrávil soused, měl žízeň, ale současně odmítal pít vodu. Trpěl halucinacemi, načež se u něj něj rozvinula plnohodnotná psychóza a pokusil se o útěk ze zdravotnického zařízení.

Když se ho podařilo vyléčit, začali experti zjišťovat, jak přesně se k bromidům dostal a případně i to, proč si je vzal. Vysvětlení lékaře překvapilo. Muž začal asi o tři měsíce dříve záměrně užívat bromid sodný. A to proto, že se obával, že má příliš vysoký příjem soli ve stravě. Nenašel ale v knihách žádné řešení, jak tento problém vyřešit. A tak se obrátil na umělou inteligenci.

Není jasné, jaký model AI dotyčný použil, zřejmě to byl ChatGPT 3.5 nebo 4.0. Chatbot mu poradil, aby sůl nahradil právě bromidem. Ujišťoval se o tomto rozhodnutí v rozhovorech s AI opakovaně, a to i poté, co začal tuto látku zakoupenou v obchodě konzumovat. AI tohoto muže přitom podle jeho výpovědi odkazovala na příklady, které neměly nic společného se stravou. Místo o zdraví komunikoval například o využití bromidu při čištění. Studie konstatuje, že ChatGPT ve své odpovědi výslovně uvedl, že kontext tohoto nahrazení je důležitý. AI ale ani jednou muže nevarovala před možným nebezpečím konzumace bromidu, ani se nezeptala, proč se o toto téma vůbec zajímá.

Pomalé zotavení

Pokud jde o samotného muže, pomalu se v péči lidských lékařů zotavil. Nakonec mu byla vysazena antipsychotická léčba a tři týdny po přijetí byl z nemocnice propuštěn. Při kontrolní prohlídce po dvou týdnech byl už jeho stav stabilní.

Autoři studie dodávají, že nástroje jako ChatGPT sice mohou „poskytovat most mezi vědci a neakademickou populací, současně ale také AI přináší riziko šíření informací vytržených z kontextu“. Studii zakončují stoickým konstatováním, že lidský lékař by pravděpodobně nedoporučil přechod na bromid někomu, kdo se bojí, že konzumuje moc kuchyňské soli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 6 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 13 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 16 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 19 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...