Muži s léčbou radila AI, otrávil se bromidem, popsala případová studie

Čím dál více lidí důvěřuje při hodnocení svého zdravotního stavu umělé inteligenci (AI). Pokud ale dají na rady křemíkového „lékaře“ více než na doporučení toho opravdového z masa a kostí, může to dopadnout špatně – jak ukazuje i nedávno zdokumentovaný případ.

Donedávna se lékaři podle všeho nejvíc báli lidí, kteří si na internetu vyhledávali svoje příznaky a pak se sami diagnostikovali. Velmi často špatně: ochraptění mohlo být interpretované jako rakovina hrtanu, zarostlý chloupek vysvětlený jako hemoroid. To byl ale nejspíš jen začátek. V současné době totiž lidé začínají využívat k „diagnostice“ svých obtíží umělou inteligenci (AI). A někteří k ní mají takovou důvěru, že se podle ní řídí, jako by byla skutečným lékařem.

Opravdoví lékaři teď popsali jeden konkrétní případ, kdy naslouchání AI způsobilo dotyčnému vážné zdravotní problémy, které jen těsně neskončily smrtí. Tato případová studie vyšla v odborném časopise Annals of Internal Medicine: Clinical Case.

V tomto případě šlo o látku jménem bromid. Bromidy se dříve používaly velmi často pro léčbu celé řady zdravotních problémů – od úzkosti až po nespavost. To ale fungovalo jen do začátku dvacátého století, pak si lékaři uvědomili, že tyto sloučeniny mohou být ve větších dávkách jedovaté, a dokonce způsobují přesně ty problémy, před nimiž mají chránit – tedy neuropsychická onemocnění.

V současné době se už otravy touto látkou téměř nevyskytují, nejčastější jsou, když dojde k otravě veterinárními přípravky. O to víc lékaře překvapilo, když k nim přišel muž s příznaky otravy touto látkou. Tvrdil, že ho otrávil soused, měl žízeň, ale současně odmítal pít vodu. Trpěl halucinacemi, načež se u něj něj rozvinula plnohodnotná psychóza a pokusil se o útěk ze zdravotnického zařízení.

Když se ho podařilo vyléčit, začali experti zjišťovat, jak přesně se k bromidům dostal a případně i to, proč si je vzal. Vysvětlení lékaře překvapilo. Muž začal asi o tři měsíce dříve záměrně užívat bromid sodný. A to proto, že se obával, že má příliš vysoký příjem soli ve stravě. Nenašel ale v knihách žádné řešení, jak tento problém vyřešit. A tak se obrátil na umělou inteligenci.

Není jasné, jaký model AI dotyčný použil, zřejmě to byl ChatGPT 3.5 nebo 4.0. Chatbot mu poradil, aby sůl nahradil právě bromidem. Ujišťoval se o tomto rozhodnutí v rozhovorech s AI opakovaně, a to i poté, co začal tuto látku zakoupenou v obchodě konzumovat. AI tohoto muže přitom podle jeho výpovědi odkazovala na příklady, které neměly nic společného se stravou. Místo o zdraví komunikoval například o využití bromidu při čištění. Studie konstatuje, že ChatGPT ve své odpovědi výslovně uvedl, že kontext tohoto nahrazení je důležitý. AI ale ani jednou muže nevarovala před možným nebezpečím konzumace bromidu, ani se nezeptala, proč se o toto téma vůbec zajímá.

Pomalé zotavení

Pokud jde o samotného muže, pomalu se v péči lidských lékařů zotavil. Nakonec mu byla vysazena antipsychotická léčba a tři týdny po přijetí byl z nemocnice propuštěn. Při kontrolní prohlídce po dvou týdnech byl už jeho stav stabilní.

Autoři studie dodávají, že nástroje jako ChatGPT sice mohou „poskytovat most mezi vědci a neakademickou populací, současně ale také AI přináší riziko šíření informací vytržených z kontextu“. Studii zakončují stoickým konstatováním, že lidský lékař by pravděpodobně nedoporučil přechod na bromid někomu, kdo se bojí, že konzumuje moc kuchyňské soli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 10 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 14 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 15 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
27. 4. 2026
Načítání...