Muži s léčbou radila AI, otrávil se bromidem, popsala případová studie

Čím dál více lidí důvěřuje při hodnocení svého zdravotního stavu umělé inteligenci (AI). Pokud ale dají na rady křemíkového „lékaře“ více než na doporučení toho opravdového z masa a kostí, může to dopadnout špatně – jak ukazuje i nedávno zdokumentovaný případ.

Donedávna se lékaři podle všeho nejvíc báli lidí, kteří si na internetu vyhledávali svoje příznaky a pak se sami diagnostikovali. Velmi často špatně: ochraptění mohlo být interpretované jako rakovina hrtanu, zarostlý chloupek vysvětlený jako hemoroid. To byl ale nejspíš jen začátek. V současné době totiž lidé začínají využívat k „diagnostice“ svých obtíží umělou inteligenci (AI). A někteří k ní mají takovou důvěru, že se podle ní řídí, jako by byla skutečným lékařem.

Opravdoví lékaři teď popsali jeden konkrétní případ, kdy naslouchání AI způsobilo dotyčnému vážné zdravotní problémy, které jen těsně neskončily smrtí. Tato případová studie vyšla v odborném časopise Annals of Internal Medicine: Clinical Case.

V tomto případě šlo o látku jménem bromid. Bromidy se dříve používaly velmi často pro léčbu celé řady zdravotních problémů – od úzkosti až po nespavost. To ale fungovalo jen do začátku dvacátého století, pak si lékaři uvědomili, že tyto sloučeniny mohou být ve větších dávkách jedovaté, a dokonce způsobují přesně ty problémy, před nimiž mají chránit – tedy neuropsychická onemocnění.

V současné době se už otravy touto látkou téměř nevyskytují, nejčastější jsou, když dojde k otravě veterinárními přípravky. O to víc lékaře překvapilo, když k nim přišel muž s příznaky otravy touto látkou. Tvrdil, že ho otrávil soused, měl žízeň, ale současně odmítal pít vodu. Trpěl halucinacemi, načež se u něj něj rozvinula plnohodnotná psychóza a pokusil se o útěk ze zdravotnického zařízení.

Když se ho podařilo vyléčit, začali experti zjišťovat, jak přesně se k bromidům dostal a případně i to, proč si je vzal. Vysvětlení lékaře překvapilo. Muž začal asi o tři měsíce dříve záměrně užívat bromid sodný. A to proto, že se obával, že má příliš vysoký příjem soli ve stravě. Nenašel ale v knihách žádné řešení, jak tento problém vyřešit. A tak se obrátil na umělou inteligenci.

Není jasné, jaký model AI dotyčný použil, zřejmě to byl ChatGPT 3.5 nebo 4.0. Chatbot mu poradil, aby sůl nahradil právě bromidem. Ujišťoval se o tomto rozhodnutí v rozhovorech s AI opakovaně, a to i poté, co začal tuto látku zakoupenou v obchodě konzumovat. AI tohoto muže přitom podle jeho výpovědi odkazovala na příklady, které neměly nic společného se stravou. Místo o zdraví komunikoval například o využití bromidu při čištění. Studie konstatuje, že ChatGPT ve své odpovědi výslovně uvedl, že kontext tohoto nahrazení je důležitý. AI ale ani jednou muže nevarovala před možným nebezpečím konzumace bromidu, ani se nezeptala, proč se o toto téma vůbec zajímá.

Pomalé zotavení

Pokud jde o samotného muže, pomalu se v péči lidských lékařů zotavil. Nakonec mu byla vysazena antipsychotická léčba a tři týdny po přijetí byl z nemocnice propuštěn. Při kontrolní prohlídce po dvou týdnech byl už jeho stav stabilní.

Autoři studie dodávají, že nástroje jako ChatGPT sice mohou „poskytovat most mezi vědci a neakademickou populací, současně ale také AI přináší riziko šíření informací vytržených z kontextu“. Studii zakončují stoickým konstatováním, že lidský lékař by pravděpodobně nedoporučil přechod na bromid někomu, kdo se bojí, že konzumuje moc kuchyňské soli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.