Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.

Jak a proč dospívající používají společníky s umělou inteligencí? To je otázka, která by měla zajímat každého, koho zajímá, jak se dál bude vyvíjet společnost.

Protože tato technologie existuje jen asi tři roky, a navíc se extrémně rychle vyvíjí, přicházejí odpovědi jen pomalu a nejsou dostatečné. Teď se je pokusila získat mediální analytická společnost Common Sense Media, která zkoumala, jak si s AI povídají mladí lidé ve věku 13 až 17 let. Výsledky ukazují, že je to v této skupině zcela běžné, v podstatě se jedná o hlavní proud chování.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila dále.

„Náš výzkum ukazuje, že společníci s umělou inteligencí jsou mnohem běžnější, než se lidé možná domnívali – a že máme jen úzký prostor pro vzdělávání dětí a rodin o dobře zdokumentovaných nebezpečích těchto produktů,“ varovali autoři analýzy.

Mladí a AI

Podle studie asi 72 procent dospívajících použilo už alespoň jednou nějaké diskusní společníky založené na principu umělé inteligence. Ale více než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně.

Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Dospívající ale vnímají i stinné stránky AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Přesto se stejné množství mladých rozhodlo probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Rizika

Výsledky podle autorů podporují jejich starší analýzy, v nichž označují AI chatboty za nevhodné pro tak mladé lidi. Doporučují, aby se těmto programům dospívající do 18 let vyhýbali úplně. Nejde o zákaz programů, jako je ChatGPT, Perplexity nebo Claude, jež se dají využít k mnoha účelům, ale vysloveně o varování před programy určenými k povídání si, jež mnohdy mají i nastavené nejrůznější osobnosti. Jde o výrobky, jako je například Replika nebo SoulMate a další.

„Přestože se dospívající mohou zpočátku obracet na společníky s umělou inteligencí kvůli zábavě a zvědavosti, pozorované vzorce chování ukazují, že tato technologie již ovlivňuje sociální vývoj dospívajících a jejich socializaci v reálném světě. Naše zjištění o rizicích pro duševní zdraví, škodlivých reakcích a nebezpečných radách a explicitním hraní sexuálních rolí činí tyto produkty nevhodnými pro nezletilé,“ zdůrazňují experti.

„Pro dospívající, kteří jsou vůči závislosti na technologiích obzvláště zranitelní – včetně chlapců, dospívajících, kteří bojují se svým duševním zdravím, a dospívajících, kteří prožívají významné životní události a změny – jsou tyto produkty obzvláště rizikové,“ varují.

Generace AI

Ačkoli dospívající celkově zachovávají určitou skepsi vůči této technologii – polovina z nich nedůvěřuje radám AI a osmdesát procent dává přednost skutečným přátelstvím –, mladší dospívající důvěřují AI společníkům výrazně více než starší dospívající, což odhaluje rozdíly v gramotnosti v oblasti umělé inteligence.

„To, že dospívající široce přijímají společníky s umělou inteligencí, ukazuje, že je naléhavě nutné jednat a provádět další výzkum. Pokud by používání společníků s umělou inteligencí nebylo kontrolováno a regulováno, mohlo by formovat přístup celé generace ke vztahům a emocionální podpoře, což by mohlo mít vážné důsledky pro zdravý vývoj dospívajících,“ zakončují autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.