Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.

Jak a proč dospívající používají společníky s umělou inteligencí? To je otázka, která by měla zajímat každého, koho zajímá, jak se dál bude vyvíjet společnost.

Protože tato technologie existuje jen asi tři roky, a navíc se extrémně rychle vyvíjí, přicházejí odpovědi jen pomalu a nejsou dostatečné. Teď se je pokusila získat mediální analytická společnost Common Sense Media, která zkoumala, jak si s AI povídají mladí lidé ve věku 13 až 17 let. Výsledky ukazují, že je to v této skupině zcela běžné, v podstatě se jedná o hlavní proud chování.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila dále.

„Náš výzkum ukazuje, že společníci s umělou inteligencí jsou mnohem běžnější, než se lidé možná domnívali – a že máme jen úzký prostor pro vzdělávání dětí a rodin o dobře zdokumentovaných nebezpečích těchto produktů,“ varovali autoři analýzy.

Mladí a AI

Podle studie asi 72 procent dospívajících použilo už alespoň jednou nějaké diskusní společníky založené na principu umělé inteligence. Ale více než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně.

Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Dospívající ale vnímají i stinné stránky AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Přesto se stejné množství mladých rozhodlo probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Rizika

Výsledky podle autorů podporují jejich starší analýzy, v nichž označují AI chatboty za nevhodné pro tak mladé lidi. Doporučují, aby se těmto programům dospívající do 18 let vyhýbali úplně. Nejde o zákaz programů, jako je ChatGPT, Perplexity nebo Claude, jež se dají využít k mnoha účelům, ale vysloveně o varování před programy určenými k povídání si, jež mnohdy mají i nastavené nejrůznější osobnosti. Jde o výrobky, jako je například Replika nebo SoulMate a další.

„Přestože se dospívající mohou zpočátku obracet na společníky s umělou inteligencí kvůli zábavě a zvědavosti, pozorované vzorce chování ukazují, že tato technologie již ovlivňuje sociální vývoj dospívajících a jejich socializaci v reálném světě. Naše zjištění o rizicích pro duševní zdraví, škodlivých reakcích a nebezpečných radách a explicitním hraní sexuálních rolí činí tyto produkty nevhodnými pro nezletilé,“ zdůrazňují experti.

„Pro dospívající, kteří jsou vůči závislosti na technologiích obzvláště zranitelní – včetně chlapců, dospívajících, kteří bojují se svým duševním zdravím, a dospívajících, kteří prožívají významné životní události a změny – jsou tyto produkty obzvláště rizikové,“ varují.

Generace AI

Ačkoli dospívající celkově zachovávají určitou skepsi vůči této technologii – polovina z nich nedůvěřuje radám AI a osmdesát procent dává přednost skutečným přátelstvím –, mladší dospívající důvěřují AI společníkům výrazně více než starší dospívající, což odhaluje rozdíly v gramotnosti v oblasti umělé inteligence.

„To, že dospívající široce přijímají společníky s umělou inteligencí, ukazuje, že je naléhavě nutné jednat a provádět další výzkum. Pokud by používání společníků s umělou inteligencí nebylo kontrolováno a regulováno, mohlo by formovat přístup celé generace ke vztahům a emocionální podpoře, což by mohlo mít vážné důsledky pro zdravý vývoj dospívajících,“ zakončují autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025
Načítání...