Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.

Jak a proč dospívající používají společníky s umělou inteligencí? To je otázka, která by měla zajímat každého, koho zajímá, jak se dál bude vyvíjet společnost.

Protože tato technologie existuje jen asi tři roky, a navíc se extrémně rychle vyvíjí, přicházejí odpovědi jen pomalu a nejsou dostatečné. Teď se je pokusila získat mediální analytická společnost Common Sense Media, která zkoumala, jak si s AI povídají mladí lidé ve věku 13 až 17 let. Výsledky ukazují, že je to v této skupině zcela běžné, v podstatě se jedná o hlavní proud chování.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila dále.

„Náš výzkum ukazuje, že společníci s umělou inteligencí jsou mnohem běžnější, než se lidé možná domnívali – a že máme jen úzký prostor pro vzdělávání dětí a rodin o dobře zdokumentovaných nebezpečích těchto produktů,“ varovali autoři analýzy.

Mladí a AI

Podle studie asi 72 procent dospívajících použilo už alespoň jednou nějaké diskusní společníky založené na principu umělé inteligence. Ale více než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně.

Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Dospívající ale vnímají i stinné stránky AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Přesto se stejné množství mladých rozhodlo probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Rizika

Výsledky podle autorů podporují jejich starší analýzy, v nichž označují AI chatboty za nevhodné pro tak mladé lidi. Doporučují, aby se těmto programům dospívající do 18 let vyhýbali úplně. Nejde o zákaz programů, jako je ChatGPT, Perplexity nebo Claude, jež se dají využít k mnoha účelům, ale vysloveně o varování před programy určenými k povídání si, jež mnohdy mají i nastavené nejrůznější osobnosti. Jde o výrobky, jako je například Replika nebo SoulMate a další.

„Přestože se dospívající mohou zpočátku obracet na společníky s umělou inteligencí kvůli zábavě a zvědavosti, pozorované vzorce chování ukazují, že tato technologie již ovlivňuje sociální vývoj dospívajících a jejich socializaci v reálném světě. Naše zjištění o rizicích pro duševní zdraví, škodlivých reakcích a nebezpečných radách a explicitním hraní sexuálních rolí činí tyto produkty nevhodnými pro nezletilé,“ zdůrazňují experti.

„Pro dospívající, kteří jsou vůči závislosti na technologiích obzvláště zranitelní – včetně chlapců, dospívajících, kteří bojují se svým duševním zdravím, a dospívajících, kteří prožívají významné životní události a změny – jsou tyto produkty obzvláště rizikové,“ varují.

Generace AI

Ačkoli dospívající celkově zachovávají určitou skepsi vůči této technologii – polovina z nich nedůvěřuje radám AI a osmdesát procent dává přednost skutečným přátelstvím –, mladší dospívající důvěřují AI společníkům výrazně více než starší dospívající, což odhaluje rozdíly v gramotnosti v oblasti umělé inteligence.

„To, že dospívající široce přijímají společníky s umělou inteligencí, ukazuje, že je naléhavě nutné jednat a provádět další výzkum. Pokud by používání společníků s umělou inteligencí nebylo kontrolováno a regulováno, mohlo by formovat přístup celé generace ke vztahům a emocionální podpoře, což by mohlo mít vážné důsledky pro zdravý vývoj dospívajících,“ zakončují autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...