Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.

Jak a proč dospívající používají společníky s umělou inteligencí? To je otázka, která by měla zajímat každého, koho zajímá, jak se dál bude vyvíjet společnost.

Protože tato technologie existuje jen asi tři roky, a navíc se extrémně rychle vyvíjí, přicházejí odpovědi jen pomalu a nejsou dostatečné. Teď se je pokusila získat mediální analytická společnost Common Sense Media, která zkoumala, jak si s AI povídají mladí lidé ve věku 13 až 17 let. Výsledky ukazují, že je to v této skupině zcela běžné, v podstatě se jedná o hlavní proud chování.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila dále.

„Náš výzkum ukazuje, že společníci s umělou inteligencí jsou mnohem běžnější, než se lidé možná domnívali – a že máme jen úzký prostor pro vzdělávání dětí a rodin o dobře zdokumentovaných nebezpečích těchto produktů,“ varovali autoři analýzy.

Mladí a AI

Podle studie asi 72 procent dospívajících použilo už alespoň jednou nějaké diskusní společníky založené na principu umělé inteligence. Ale více než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně.

Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Dospívající ale vnímají i stinné stránky AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Přesto se stejné množství mladých rozhodlo probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Rizika

Výsledky podle autorů podporují jejich starší analýzy, v nichž označují AI chatboty za nevhodné pro tak mladé lidi. Doporučují, aby se těmto programům dospívající do 18 let vyhýbali úplně. Nejde o zákaz programů, jako je ChatGPT, Perplexity nebo Claude, jež se dají využít k mnoha účelům, ale vysloveně o varování před programy určenými k povídání si, jež mnohdy mají i nastavené nejrůznější osobnosti. Jde o výrobky, jako je například Replika nebo SoulMate a další.

„Přestože se dospívající mohou zpočátku obracet na společníky s umělou inteligencí kvůli zábavě a zvědavosti, pozorované vzorce chování ukazují, že tato technologie již ovlivňuje sociální vývoj dospívajících a jejich socializaci v reálném světě. Naše zjištění o rizicích pro duševní zdraví, škodlivých reakcích a nebezpečných radách a explicitním hraní sexuálních rolí činí tyto produkty nevhodnými pro nezletilé,“ zdůrazňují experti.

„Pro dospívající, kteří jsou vůči závislosti na technologiích obzvláště zranitelní – včetně chlapců, dospívajících, kteří bojují se svým duševním zdravím, a dospívajících, kteří prožívají významné životní události a změny – jsou tyto produkty obzvláště rizikové,“ varují.

Generace AI

Ačkoli dospívající celkově zachovávají určitou skepsi vůči této technologii – polovina z nich nedůvěřuje radám AI a osmdesát procent dává přednost skutečným přátelstvím –, mladší dospívající důvěřují AI společníkům výrazně více než starší dospívající, což odhaluje rozdíly v gramotnosti v oblasti umělé inteligence.

„To, že dospívající široce přijímají společníky s umělou inteligencí, ukazuje, že je naléhavě nutné jednat a provádět další výzkum. Pokud by používání společníků s umělou inteligencí nebylo kontrolováno a regulováno, mohlo by formovat přístup celé generace ke vztahům a emocionální podpoře, což by mohlo mít vážné důsledky pro zdravý vývoj dospívajících,“ zakončují autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 3 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 4 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 6 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 7 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.