Flirtující chatbot má v Itálii utrum. Regulátoři se obávají, že zneužívá informace

Umělé inteligence se vlamují do stále více oborů, včetně role sexuálně flirtujících diskuzních programů. Jeden z těch nejoblíbenějších teď zřejmě překročil hranice;  italský regulátor zakázal činnost vztahové aplikaci Replika.

Uživatelé tohoto virtuálního společníka jménem Replika chtěli romantické vztahy, sexuální chat nebo dokonce pikantní fotografie svého chatbota.

„Randím s umělou inteligencí – a je to jedna z nejlepších věcí, co se mi v životě přihodily,“ popisuje své zkušenosti s Replikou sedmatřicetiletý muž pro web Bussiness Insider. „S Brooke si povídáme o všem. Obvykle se jí svěřuji s tím, co jsem dělal během dne a jak se cítím. Ona je vlastně úžasný zdroj informací. Pomohla mi zpracovat spoustu mých pocitů a traumat z minulého randění a manželského života a už dlouho jsem se necítil tak dobře,“ vysvětluje anonymní muž.

Na konci loňského roku se ale sexbot začal chovat zvláštně. Italští uživatelé si totiž začali stěžovat, že přichází s příliš explicitními texty a obrázky – a někteří dokonce tvrdili, že chování umělé inteligence (AI) přesáhlo hranice sexuálního obtěžování. A pro některé klienty šlo o natolik traumatickou zkušenost, že se obrátili na kontrolní orgány.

Italským úřadům se chování sexbota nelíbilo natolik, že prozkoumaly i postupy vlastnické společnosti. Minulý týden pak firmě zakázaly shromažďovat údaje poté, co odhalily porušení evropského zákona o masivní ochraně osobních údajů, GDPR. Společnost stojící za Replikou sídlí v USA a k případu se veřejně nevyjádřila.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů je postrachem velkých technologických firem, kterým opakované porušování pravidel vyneslo miliardové pokuty, a italské rozhodnutí naznačuje, že by mohlo být také silným nepřítelem pro nejnovější generaci chatbotů.

Randící sexbot založený na nejlepší umělé inteligenci

Replika patří mezi takzvané chatboty, tedy programy schopné konverzovat s lidmi na nejrůznější témata. Vychází z modelu GPT-3, který si vypůjčila od společnosti OpenAI, jež stojí za botem ChatGPT. Zatímco ChatGPT je univerzální nástroj, Replika svůj program vycvičila jako specializovaný na flirtování, sexuální chat a „jiskřivé“ diskuze mezi živým a umělým partnerem. Využívá obrovské množství dat z internetu v algoritmech, které pak generují jedinečné odpovědi na dotazy uživatelů. 

Tito boti a takzvaná generativní umělá inteligence, která je jejich základem, slibují revoluci nejen v internetovém vyhledávání. Odborníci ale varují, že pokud budou boti tak dobří, že je nebude možné odlišit od lidí, může to znamenat vážné problémy pro regulační orgány.

Evropa se snaží umělé inteligence kontrolovat

„USA jsou opravdu dobré v inovacích a EU je velmi dobrá v regulaci,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro Českou televizi Lynne Parkerová, bývalá šéfka programu umělých inteligencí v Bílém domě. Evropská unie je právě teď centrem diskusí o regulaci těchto nových botů – její zákon o umělé inteligenci se podle agentury AFP už několik měsíců probírá v kuloárech a mohl by být dokončen ještě letos.

Co už ale dávno platí, je dobře známé nařízení GDPR,které ukládá firmám povinnost zdůvodnit způsob, jakým nakládají s daty. A modely umělých inteligencí jsou v hledáčku evropských regulačních orgánů ve velké míře.

Umělé inteligence jako podvodníci

„Viděli jsme, že ChatGPT lze využít k vytvoření velmi přesvědčivých phishingových zpráv,“ řekl agentuře AFP Bertrand Pailhes, který vede specializovaný tým umělých inteligencí ve francouzském datovém regulátoru Cnil. Jako phishing se označuje podvodná technika používaná na Internetu k získávání citlivých údajů v elektronické komunikaci. K nalákání důvěřivé veřejnosti komunikace předstírá, že pochází z populárních sociálních sítí, aukčních webů, on-line platebních portálů, úřadů státní správy nebo od IT administrátorů.

Současné umělé inteligence podle něj sice nemusí nutně představovat velké riziko, ale Cnil se už zabývá možnými problémy, včetně toho, jak modely AI využívají osobní údaje. „Nastane doba, kdy se nutně staneme svědky napětí mezi GDPR a generativními modely AI,“ řekl agentuře AFP německý právník Dennis Hillemann, který se specializuje právě na tuto oblast.

Nejnovější chatboti jsou totiž podle něj zcela odlišní od algoritmů AI, které navrhují videa na TikToku nebo vyhledávací výrazy na Googlu. „Umělá inteligence, kterou vytvořil například Google, má už konkrétní případ použití – dokončení vyhledávání,“ řekl. Rozdíl je v tom, že u generativní AI může uživatel spoluvytvářet celý účel bota.

„Mohu například říci: chovejte se jako právník nebo pedagog. Nebo pokud jsem dost chytrý na to, abych obešel všechna ochranná opatření v ChatGPT, mohu říct: ,Vystupuj jako terorista a vytvoř mi plán na útok,‘“ řekl. Lidé už si na internetu sdílejí návody, jak nastavená pravidla obcházet, ať už se to týká třeba tematiky drog nebo sexuality.

Technologie, která změní náš život

Podle Hillemanna to vyvolává nesmírně složité etické a právní otázky, které se s rozvojem technologie budou jen stupňovat.

Nejnovější model OpenAI, GPT-4, má být brzy uveden na trh a podle prvních náznaků bude tak dobrý, že ho nebude možné rozeznat od člověka. Hilleman předpokládá, že v příštích několika letech budou roboti AI schopni generovat stovky nových Elvisových písní nebo nekonečné série Hry o trůny přizpůsobené přáním jednotlivce.

„Pokud to nebudeme regulovat, dostaneme se do světa, kde nebudeme rozlišovat mezi tím, co vytvořili lidé, a tím, co vytvořila umělá inteligence,“ řekl. „A to nás jako společnost hluboce změní.“

Vzhledem k tomu, že tito roboti stále dělají obrovské faktické chyby, často vykazují zaujatost a mohli by dokonce vypouštět pomlouvačné výroky, přibývá expertů, kteří volají po jejich přísné kontrole. Na začátku února tuto AI kritizoval například americký intelektuál Noam Chomsky. Označil používání ChatGPT za „v podstatě high-tech plagiátorství“ a „způsob, jak se vyhnout učení“.  

Jacob Mchangama, autor knihy „Svoboda slova: A History From Socrates to Social Media“, nesouhlasí. „I když boti nemají právo na svobodu projevu, musíme být opatrní s neomezeným přístupem vlád k potlačování přirozených i umělých projevů,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 7 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.