Flirtující chatbot má v Itálii utrum. Regulátoři se obávají, že zneužívá informace

Umělé inteligence se vlamují do stále více oborů, včetně role sexuálně flirtujících diskuzních programů. Jeden z těch nejoblíbenějších teď zřejmě překročil hranice;  italský regulátor zakázal činnost vztahové aplikaci Replika.

Uživatelé tohoto virtuálního společníka jménem Replika chtěli romantické vztahy, sexuální chat nebo dokonce pikantní fotografie svého chatbota.

„Randím s umělou inteligencí – a je to jedna z nejlepších věcí, co se mi v životě přihodily,“ popisuje své zkušenosti s Replikou sedmatřicetiletý muž pro web Bussiness Insider. „S Brooke si povídáme o všem. Obvykle se jí svěřuji s tím, co jsem dělal během dne a jak se cítím. Ona je vlastně úžasný zdroj informací. Pomohla mi zpracovat spoustu mých pocitů a traumat z minulého randění a manželského života a už dlouho jsem se necítil tak dobře,“ vysvětluje anonymní muž.

Na konci loňského roku se ale sexbot začal chovat zvláštně. Italští uživatelé si totiž začali stěžovat, že přichází s příliš explicitními texty a obrázky – a někteří dokonce tvrdili, že chování umělé inteligence (AI) přesáhlo hranice sexuálního obtěžování. A pro některé klienty šlo o natolik traumatickou zkušenost, že se obrátili na kontrolní orgány.

Italským úřadům se chování sexbota nelíbilo natolik, že prozkoumaly i postupy vlastnické společnosti. Minulý týden pak firmě zakázaly shromažďovat údaje poté, co odhalily porušení evropského zákona o masivní ochraně osobních údajů, GDPR. Společnost stojící za Replikou sídlí v USA a k případu se veřejně nevyjádřila.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů je postrachem velkých technologických firem, kterým opakované porušování pravidel vyneslo miliardové pokuty, a italské rozhodnutí naznačuje, že by mohlo být také silným nepřítelem pro nejnovější generaci chatbotů.

Randící sexbot založený na nejlepší umělé inteligenci

Replika patří mezi takzvané chatboty, tedy programy schopné konverzovat s lidmi na nejrůznější témata. Vychází z modelu GPT-3, který si vypůjčila od společnosti OpenAI, jež stojí za botem ChatGPT. Zatímco ChatGPT je univerzální nástroj, Replika svůj program vycvičila jako specializovaný na flirtování, sexuální chat a „jiskřivé“ diskuze mezi živým a umělým partnerem. Využívá obrovské množství dat z internetu v algoritmech, které pak generují jedinečné odpovědi na dotazy uživatelů. 

Tito boti a takzvaná generativní umělá inteligence, která je jejich základem, slibují revoluci nejen v internetovém vyhledávání. Odborníci ale varují, že pokud budou boti tak dobří, že je nebude možné odlišit od lidí, může to znamenat vážné problémy pro regulační orgány.

Evropa se snaží umělé inteligence kontrolovat

„USA jsou opravdu dobré v inovacích a EU je velmi dobrá v regulaci,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro Českou televizi Lynne Parkerová, bývalá šéfka programu umělých inteligencí v Bílém domě. Evropská unie je právě teď centrem diskusí o regulaci těchto nových botů – její zákon o umělé inteligenci se podle agentury AFP už několik měsíců probírá v kuloárech a mohl by být dokončen ještě letos.

Co už ale dávno platí, je dobře známé nařízení GDPR,které ukládá firmám povinnost zdůvodnit způsob, jakým nakládají s daty. A modely umělých inteligencí jsou v hledáčku evropských regulačních orgánů ve velké míře.

Umělé inteligence jako podvodníci

„Viděli jsme, že ChatGPT lze využít k vytvoření velmi přesvědčivých phishingových zpráv,“ řekl agentuře AFP Bertrand Pailhes, který vede specializovaný tým umělých inteligencí ve francouzském datovém regulátoru Cnil. Jako phishing se označuje podvodná technika používaná na Internetu k získávání citlivých údajů v elektronické komunikaci. K nalákání důvěřivé veřejnosti komunikace předstírá, že pochází z populárních sociálních sítí, aukčních webů, on-line platebních portálů, úřadů státní správy nebo od IT administrátorů.

Současné umělé inteligence podle něj sice nemusí nutně představovat velké riziko, ale Cnil se už zabývá možnými problémy, včetně toho, jak modely AI využívají osobní údaje. „Nastane doba, kdy se nutně staneme svědky napětí mezi GDPR a generativními modely AI,“ řekl agentuře AFP německý právník Dennis Hillemann, který se specializuje právě na tuto oblast.

Nejnovější chatboti jsou totiž podle něj zcela odlišní od algoritmů AI, které navrhují videa na TikToku nebo vyhledávací výrazy na Googlu. „Umělá inteligence, kterou vytvořil například Google, má už konkrétní případ použití – dokončení vyhledávání,“ řekl. Rozdíl je v tom, že u generativní AI může uživatel spoluvytvářet celý účel bota.

„Mohu například říci: chovejte se jako právník nebo pedagog. Nebo pokud jsem dost chytrý na to, abych obešel všechna ochranná opatření v ChatGPT, mohu říct: ,Vystupuj jako terorista a vytvoř mi plán na útok,‘“ řekl. Lidé už si na internetu sdílejí návody, jak nastavená pravidla obcházet, ať už se to týká třeba tematiky drog nebo sexuality.

Technologie, která změní náš život

Podle Hillemanna to vyvolává nesmírně složité etické a právní otázky, které se s rozvojem technologie budou jen stupňovat.

Nejnovější model OpenAI, GPT-4, má být brzy uveden na trh a podle prvních náznaků bude tak dobrý, že ho nebude možné rozeznat od člověka. Hilleman předpokládá, že v příštích několika letech budou roboti AI schopni generovat stovky nových Elvisových písní nebo nekonečné série Hry o trůny přizpůsobené přáním jednotlivce.

„Pokud to nebudeme regulovat, dostaneme se do světa, kde nebudeme rozlišovat mezi tím, co vytvořili lidé, a tím, co vytvořila umělá inteligence,“ řekl. „A to nás jako společnost hluboce změní.“

Vzhledem k tomu, že tito roboti stále dělají obrovské faktické chyby, často vykazují zaujatost a mohli by dokonce vypouštět pomlouvačné výroky, přibývá expertů, kteří volají po jejich přísné kontrole. Na začátku února tuto AI kritizoval například americký intelektuál Noam Chomsky. Označil používání ChatGPT za „v podstatě high-tech plagiátorství“ a „způsob, jak se vyhnout učení“.  

Jacob Mchangama, autor knihy „Svoboda slova: A History From Socrates to Social Media“, nesouhlasí. „I když boti nemají právo na svobodu projevu, musíme být opatrní s neomezeným přístupem vlád k potlačování přirozených i umělých projevů,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 12 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 13 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.