Veřejné zdravotní pojištění

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Lidé asi budou moci vystavovat plné moci nejen v papírové, ale také v elektronické podobě, které budou v registru zastupování. Novinku přinese vládní novela zákona o základních registrech, kterou Senát schválil beze změn. Materiál nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora také umožnila přijetí pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na schůzi. Senát rovněž chce ze zákona o strategických stavbách odstranit zónu Plzeň-Líně, aby ji mohla nadále využívat armáda. Návrh nyní posoudí sněmovna.

Když pojišťovna nechce proplatit léčbu vzácného onemocnění, není to kvůli penězům. V Interview ČT24 to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Překážku, kvůli které pojišťovna odmítla uhradit například léčbu dvouletého Martina experimentálním lékem za sto milionů, podle něj představovaly pochyby, zda by taková léčba mohla být úspěšná. Zároveň ale Dvořáček – též někdejší ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – zapochyboval o cenách, o které si výrobci léků za podobné přípravky říkají, a varoval, že mohou strmě růst. Pomoci by mohly společné evropské nákupy.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.

Česko dosud udělilo celkem více než 295 600 speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny. O Velikonočním pondělí jich přibylo 772, výrazně méně než před týdnem. Kraje Ústřednímu krizovému štábu sdělí, kolik ubytovacích kapacit bude potřeba v létě nahradit. V Česku je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přibližně 300 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou invazí. Většinou jsou to ženy a děti. Praha žádá, aby stát poskytl pro uprchlíky další ubytovací kapacity.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 tisíc víz. V úterý jich přibylo 3600. Informace ve středu na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Po pondělním nárůstu běženců zhruba o dvě tisícovky se počet nově udělených víz vrátil k podobnému počtu jako koncem minulého týdne. Do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se zapojují nemocnice napříč republikou – nabízejí jim ubytování.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218 tisíc víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Ministerstvo vnitra o tom informovalo na Twitteru. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Počet uprchlíků ve vlacích do Česka klesá, stále však jde podle Českých drah o tisíce lidí denně. Ambulance pro uprchlíky z Ukrajiny zřídila už většina fakultních nemocnic.

Nejpozději 14. dubna se přesune pražské a středočeské uprchlické centrum z vyšehradského Kongresového centra do Vysočan na náměstí OSN, řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uprchlíci z Ukrajiny se nově budou moci registrovat v bývalé budově Komerční banky. Do Prahy směřuje největší část válečných uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, centrum jich eviduje od začátku ruské invaze přes padesát tisíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dorazilo do Česka už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.