Ministerstvo zdravotnictví by mělo v příštím roce získat proti původnímu návrhu rozpočtu jednotky miliard korun navíc, řekl v Událostech, komentářích šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). Peníze mají směřovat především do nemocnic, elektronizace a vzdělávání lékařů. Vojtěch chce úspor dosáhnout zejména efektivnějším fungováním systému, zatímco poslanec Štěpán Slovák (ODS) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou prosazoval vyšší spoluúčast pacientů a hlubší změny ve zdravotnictví.
Vojtěch po středečním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uvedl, že jeho resort získá proti původnímu návrhu ministerstva financí řádově o jednu až dvě miliardy korun více. Přesnou částku mají ještě stanovit další jednání. „Jsou to jednotky miliard oproti návrhu ministerstva financí, který byl pro ministerstvo zdravotnictví připraven. Na pracovní úrovni to budeme ještě ladit, proto nechci říkat přesnou částku,“ sdělil Vojtěch v Událostech, komentářích.
Dodatečné peníze mají směřovat především na investice ve fakultních nemocnicích v Hradci Králové a Olomouci, do moravskoslezského onkologického centra ve Fakultní nemocnici Ostrava nebo dětských psychiatrických nemocnic v Opařanech a Lounech. Za další prioritu označil ministr elektronizaci zdravotnictví. Na projekty, mezi něž patří například zavedení povinných elektronických žádanek, má být v příštím roce vyčleněno 400 milionů korun.
Slovák upozornil, že dosavadní jednání jednotlivých ministrů se Schillerovou přinášejí především zprávy o navyšování výdajů. „Přijde mi, že paní ministryně Schillerová rozdává peníze vrchem spodem a každý, kdo si zatím přišel, ty peníze dostal,“ prohlásil.
Z pozice ministra financí by chtěl od šéfa zdravotnického resortu slyšet především to, kde ministerstvo plánuje šetřit, jak hodlá zvýšit příjmy systému a jaké strukturální změny připravuje. Zajímal by se také o budoucí podobu tržního prostředí mezi zdravotními pojišťovnami.
Spoluúčast pacientů
Vojtěch připomněl, že je nutné rozlišovat rozpočet samotného ministerstva zdravotnictví a systém veřejného zdravotního pojištění, ve kterém se ročně rozděluje více než šest set miliard korun. Právě v něm je podle ministra potřeba hledat úspory, zvláště s ohledem na plánované zmrazení plateb za státní pojištěnce v roce 2028.
Část fakultních nemocnic už podle Vojtěcha uzavřela dohodu o společných nákupech materiálu a léků. Úspory má přinést také společné vypisování soutěží. Resort chce současně podporovat primární péči, která je podle ministra pro systém nejlevnější.
Na otázku moderátorky Řezníčkové, zda jej jako člena vlády neznepokojují odhady rozpočtového schodku mezi 350 a 370 miliardami korun, Vojtěch odpověděl, že kabinet musí plnit své závazky. Za hlavní priority označil vedle zdravotnictví také dopravní infrastrukturu. Konečnou podobu rozpočtu podle něj zatím nelze hodnotit, protože jednání pokračují.
Slovák označil opatření představená ministrem za potřebná, ale nedostatečná. Český zdravotní systém je podle něj velmi štědrý a vláda by měla otevřít také méně populární témata. Kritizoval nízkou spoluúčast pacientů i současné fungování zdravotního pojištění. „Hradíme mnohem více, než je standard v Evropské unii i zemích OECD,“ uvedl. Pacienty by podle něj bylo vhodné prostřednictvím spoluúčasti více motivovat k odpovědnému využívání péče. Zdůraznil také význam prevence.
Vojtěch odmítl, že by vyšší spoluúčast pacientů představovala klíč k dlouhodobému udržení českého zdravotnictví. Za rozhodující považuje především zvýšení efektivity systému, jako je například investice do primární péče.
Nová nemocnice v Praze
Hosté se věnovali také záměru vybudovat v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady novou vojenskou nemocnici, který oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Vojtěcha její výstavba nepředstavuje bezprostřední zátěž pro rozpočet, protože příslušné prostředky se nezačnou čerpat letos ani v příštím roce. Vznik nemocnice využitelné i při krizových situacích označil za rozumný.
„Pro mě jako ministra zdravotnictví je jedno, jestli nemocnice vznikne jako vojenská, nebo civilní. Praha ji potřebuje, protože stávající nemocnice, například Bulovka, Vinohrady nebo Všeobecná fakultní nemocnice, neodpovídají potřebám 21. století,“ prohlásil.
Podle ministra nepůjde pouze o další pavilon vinohradské nemocnice, ale o samostatné plnooborové zařízení. Provázané by ale mohlo být například s tamním popáleninovým centrem. Za výhodu Vojtěch označil také dostupnost metrem a tramvajemi.
Slovák souhlasil, že Praha novou nemocnici potřebuje, kritizoval však způsob výběru místa. Připomněl vznikající kapacitní studii, která má prověřit různé možnosti – například Letňany, Bulovku nebo variantu, že nové zařízení vůbec nevznikne.
„Aniž bychom znali výsledky této studie, vystoupí pan premiér a řekne, že se nemocnice postaví v areálu Královských Vinohrad,“ namítl poslanec. Umístění nového zařízení do areálu, který podle něj sám nevyhovuje potřebám 21. století, označil za „látání“.
Vojtěch oponoval, že studie, která má být hotová na podzim, má určit především náplň a kapacitu nemocnice. O umístění podle něj rozhodují zejména majetkoprávní poměry. Zatímco parcely v Letňanech mají několik vlastníků, pozemky ve vinohradském areálu patří státu.
Lékařů přibývá, problém je rozmístění
Tématem debaty byla také personální kapacita tuzemského zdravotnictví. Stát od roku 2019 investoval do rozšíření kapacit lékařských fakult miliardy korun. Počet studentů nastupujících na medicínu vzrostl zhruba o třetinu a průměrný věk lékařů začal klesat. Mezi praktickými lékaři pro dospělé je ale stále asi třicet procent starších 65 let, mezi dětskými praktiky zhruba každý třetí.
Vojtěch upozornil, že výsledky investic schválených v roce 2019, kdy byl také v čele resortu, se začínají projevovat až právě nyní a podpora musí pokračovat. Za další úkol označil nasměrování absolventů do míst a oborů, kde lékaři chybějí. Pomoci podle něj mají rezidenční místa. Zatímco letos by jich mělo být přibližně 140, v příštím roce chce ministerstvo jejich počet zvýšit asi na tři sta.
Slovák připustil, že z hlediska celkového počtu pracovníků nemusí zdravotnictví v krátkodobém výhledu čelit zásadnímu problému. Připomněl také program na podporu nelékařských oborů, který začal v roce 2025 za ministra Vlastimila Válka (TOP 09).
Za klíčovou otázku ale považuje rozmístění absolventů. Zatímco Praha podle něj přitahuje velkou část personálu, nedostatek lékařů a dalších zdravotníků se týká například Ústeckého, Středočeského nebo Zlínského kraje. Rezidenční místa podle Slováka pomáhají hlavně primární péči, neřeší však nedostatek pracovníků v regionálních nemocnicích. „Musíme se bavit o tom, jak udržet nemocniční personál v regionech a menších nemocnicích. To by měla být otázka číslo jedna,“ zdůraznil.
Vojtěch s potřebou podpory regionálních nemocnic souhlasil. Ministerstvo podle něj připravuje rozsáhlou novelu specializačního vzdělávání, která má přípravu mladých lékařů více propojit s prací mimo velká fakultní zařízení. Jednou z možností jsou sdílené akreditace, díky nimž by část specializační přípravy mohly zajišťovat také menší regionální nemocnice.
