Všeobecná fakultní nemocnice

S podezřením na otravu houbami se od září obrátilo na toxikology už 332 lidí. To je dvakrát více než za stejné období vloni. Nejvíce telefonátů přijalo Toxikologické informační středisko letos v říjnu, kdy vyřídilo 230 konzultací. Nejčastěji lidé volají kvůli zažívacím potížím.

Ve světovém srovnání patří Češi dlouhodobě mezi největší pijáky, denně si dá skleničku téměř milion z nich. Průměrný obyvatel České republiky spotřebuje za rok asi deset litrů čistého alkoholu. Podle odborníků za to může například snadná dostupnost alkoholických nápojů a také velká společenská tolerance vůči jejich konzumaci.

První specializovaná centra zkouší novou metodu operace srdce. Nahrazují při ní funkci poškozené trojcípé chlopně dvěma umělými. Špatně fungující chlopeň může být příčinou otoků nohou a dušnosti. Zákrok lékaři udělali zatím jednotkám pacientů v pokročilém stádiu, u kterých běžné metody selhaly. Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí, ročně mohou za zhruba třetinu.

Vláda se ve středu věnovala regulaci zábavní pyrotechniky. Ministři se ale zatím neshodnou. Resort průmyslu navrhuje zakázat prodej většiny výrobků v tržnicích a ve stáncích. Na nejnebezpečnější kategorie z kamenných prodejen by si muselo pořídit oprávnění více lidí. Ministerstvo životního prostředí by šlo ale ještě dále. Bez oprávnění by si podle něj lidé mohli koupit nejvýš výrobky o síle prskavek. K tématu se tak kabinet znovu vrátí, na výsledek čekají také města a obce.

Počet pacientů léčených se syfilidou v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) se mezi roky 2013 a 2022 zdvojnásobil, u kapavky narostl 1,5násobně. Lidé se podle odborníků méně bojí sexuálně přenosných nemocí, vliv na nárůst nakažených mají i drogy, alkohol, sexuální experimentování, anonymita, ale také seznamovací aplikace či letní sezona. Podle průzkumu nemají například z nákazy virem HIV obavy více než tři čtvrtiny respondentů.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

V Česku se extrémní obezita týká 150 tisíc lidí. Často potřebují péči lékařů, jenže při vysoké váze nad dvě stě kilogramů jim ji většina standardních ordinací nebo nemocnic nabídnout nemůže. Potřebují třeba speciálně upravené dveře, operační stoly nebo postele. Vznikají proto specializované kliniky nebo ambulance. Jednu z nich otevřeli ve středu v pražské všeobecné nemocnici.

Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.

Vláda ve středu rozhodne, zda zařadí HHC na seznam zakázaných návykových látek. Zatím není jasné, odkdy by zákaz platil, protože ho ještě musí notifikovat Evropská komise. Podle vedoucího oddělení Inspektorátu omamných a psychotropních látek na ministerstvu zdravotnictví Petra Nováka by to mohlo být rychle, dokonce v řádu dní. Předseda správní rady Pacientského spolku pro léčbu konopím Pavel Kubů míní, že zařazení HHC na seznam není správným krokem. Dostupnost látky by se podle něj měla spíš regulovat.

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.

Od nového roku se do běžného cíleného vyhledávání závažných vzácných chorob u novorozenců, takzvaného screeningu, přidávají další vrozené nemoci. Jedná se o spinální svalovou atrofii, při níž dochází k postupné a trvalé ztrátě svalstva, a těžkou kombinovanou imunodeficienci. Díky včasnému odhalení dědičné choroby lze začít rychle s účinnou léčbou, kterou proplácí pojišťovna.

Nemocnice se připravují na možnost, že jim v prosinci bude chybět personál. Lékaři chtějí na protest proti pracovním podmínkám a výši platů přestat sloužit přesčasy. V nemocnicích je vypověděla asi polovina. Toho, co se stane v prosinci, se obávají také pacienti. Nejsou si jisti, zda jim nepropadne platnost předoperačních vyšetření a zda vůbec na jejich plánované zákroky dojde.

Pražští záchranáři stále čekají na heliport, který měl usnadnit dopravu pacientů do nemocnic na Karlově náměstí a v Podolí. Hotový měl být loni, zatím se ale ještě ani nestaví. Městská společnost, která má přípravu heliportu na starosti, nyní slibuje, že bude hotový příští rok v létě. Do té doby budou muset vrtulníky přistávat v dlouhodobém provizoriu, kterým jsou Zítkovy sady.

Pokračuje diskuse o regulaci kratomu. Povzbuzující látka, která podle adiktologů může způsobovat závislost často i u dětí, totiž zatím v Česku nepodléhá kontrole a je volně dostupná v prodejnách i automatech. Meziresortní tým kvůli jeho účinkům jednal s lékaři i zastánci této látky.

Přibývá lidí s vážným průběhem rakoviny plic. Většinou přijdou pozdě, to se podle lékařů v covidové době ještě zhoršilo. Nejrizikovějším faktorem je kouření, specialisté se proto více zaměřují na prevenci už u dětí. Zároveň se v Česku rozjíždí nový screeningový program.

V českých nemocnicích v současnosti skončí necelých pět procent nakažených koronavirem, lidé by měli být ohleduplní a dodržovat vládní opatření kvůli rizikovým skupinám, jež jsou vůči nákaze náchylné. V neděli to řekl vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Martin Balík z pražské Všeobecné fakultní nemocnice, který byl hostem Interview ČT24.

Kuřáků v Česku podle výzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z loňského roku v posledních sedmi letech ubývá, zejména mezi mladými. Alespoň příležitostně si podle výzkumu zapálí cigaretu méně než čtvrtina starších 15 let. Lidé si více uvědomují rizika kouření. Na tiskové konferenci to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, Úřadu vlády a SZÚ.

Zásadní pro zdravotnictví jsou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) investice, protože některé nemocnice jsou ve velmi špatném stavu. Naplánovaných je sedm strategických staveb za 11,6 miliardy korun. Potřeba je však přes 70 miliard korun. Premiér to řekl na čtvrtečním zahájení konference Zdravotnictví 2020. Do zdravotnictví šlo letos 320 miliard korun, nemocnice dlouhodobě tvrdí, že na investice do objektů jim peníze nezbývají.

Do konce minulého roku měly podle slibu ministra zdravotnictví vzniknout první centra pro vzácná onemocnění. Zatím se ale teprve pracuje na pilotním projektu. Ve dvou pražských nemocnicích budou půl roku zjišťovat, co taková péče obnáší a kolik stojí. Vzácné choroby má v součtu asi dvacet tisíc Čechů, hlavně dětí.

Ve výběrovém řízení na ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) vybrala komise šéfa tamního onkologického centra Davida Feltla. Uvedl to server Zdravotnický deník. Mluvčí nemocnice Filip Brož řekl, že tuto informaci zatím nemůže oficiálně potvrdit. Ředitele VFN jmenuje do funkce ministr zdravotnictví. Předchozí ředitelku nemocnice Danu Juráskovou odvolal ministr Adam Vojtěch (za ANO) na konci loňského listopadu kvůli údajným pochybením v zakázkách.

Dana Jurásková již není ředitelkou Všeobecné fakultní nemocnice. Odvolal ji ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Krok zdůvodnil údajnými chybami, které souvisejí s veřejnými zakázkami. Škody jsou podle ministra v řádu desítek milionů korun. Situaci přirovnal k dění v Nemocnici Na Bulovce, jejímiž zakázkami se zabývá policie. I v případě VFN podalo ministerstvo trestní oznámení. Nemocnice se s důvody odvolání neztotožňuje.