Až deseti tisícům lidí ročně se v Česku náhle zastaví srdce – někdy i na desítky minut. Čas je přitom zásadní. Čím dříve zdravotníci nebo i laici zahájí oživování, tím vyšší je šance na záchranu. Dokazuje to také příběh irského běžce, kterému srdce přestalo bít během květnového pražského maratonu.
Při srdečním selhání rozhoduje čas. Ukazuje to i příběh běžce pražského maratonu
3 minuty
Události: Pomoc při náhlém srdečním selhání
Maratonci Paulovi se zastavilo srdce krátce po startu pražského maratonu. Zkolaboval u právnické fakulty, pár metrů od posádky záchranářů. Do tří minut byla na místě i lékařka. Defibrilátorem běžce záchranáři oživovali sedmkrát, doktoři ve Všeobecné fakultní nemocnici čtyřikrát. V takzvané klinické smrti byl 47 minut.
„Jakmile doba přesáhne hodinu, je šance na přežití malá, a to kolem deseti patnácti procent. Kdežto pokud dostáváme pacienta ve 45. minutě, tak je pořád velmi reálná šance, když je dobře resuscitován, že třicet čtyřicet procent pacientů nám přežije velmi dobře,“ informoval primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bělohlávek.
Irský běžec o tom, že má srdeční vadu, nevěděl – dvacet maratonů s ní zvládl bez potíží. „Pokud chcete běžet maraton, nenechte se odradit tím, že jste prodělali infarkt. Ale ujistěte se, že nemáte žádný zdravotní problém, který by vám mohl způsobit potíže,“ radí Paul.
Údaje o svém zdraví mohou běžci před závodem vyplnit na webu pořadatele. Podle záchranářů by to mělo být od příštího roku povinné. V případě Paula získali informace z aplikace v jeho telefonu.