Zájem o očkování proti planým neštovicím roste, nakažených je nejmíň za tři roky

Stále více rodičů nechává své děti očkovat proti planým neštovicím. Letos lékaři podali pacientům do 19 let už přes 17 tisíc dávek, což je o téměř čtyři tisíce více než minulý rok za stejnou dobu, a dokonce o dva tisíce více než za celý rok 2023. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které má ČT k dispozici. V současnosti je nejnižší počet nakažených planými neštovicemi za poslední tři roky.

„Zájem o očkování proti planým neštovicím za mne určitě stoupá, ona to totiž není zas tak lehká nemoc, jak se obecně myslí. I plané neštovice mohou mít nepříjemné komplikace a není výjimkou, že pro těžký průběh skončí dítě v nemocnici,“ upozorňuje předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.

Dle aktuálních dat ÚZIS odborníci podali téměř 19 tisíc vakcín proti planým neštovicím. Z toho zhruba 17 260 dávek pacientům do 19 let. V loňském roce podali přes 13 a půl tisíce vakcín za stejný časový úsek. Přitom v roce 2023 to bylo přes 15 tisíc za celý rok. Nejvíce vakcín dostaly děti mezi prvním a čtvrtým rokem života.

Nakažených je letos téměř o polovinu méně než před třemi lety. Od začátku roku do srpna neštovice prodělalo podle Státního zdravotního ústavu přes 24 a půl tisíce lidí. V minulém roce to bylo o sedm tisíc více, v předminulém o osm tisíc více, a v roce 2022 dokonce o 23 tisíc více ve stejném období. „Pokles počtu lidí nakažených neštovicemi by zcela jistě mohl souviset s vyšším počtem očkovaných jedinců,“ udává jednu z možných příčin poklesu lékařka dětské kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Nicole Katráková.

Nakažení planými neštovicemi podle Katrákové představuje největší hrozbu pro těhotné ženy, novorozence a osoby s oslabenou imunitou. „Neštovice prodělané v dospělosti s sebou nesou riziko závažnějšího průběhu onemocnění a vyšších rizik spojených s rozvojem komplikací (jako je) zápal plic, neurologické komplikace (například) meningitida, encefalitida,“ dodává lékařka. „Pokud se správně podají obě dávky vakcíny, účinnost očkování by měla být doživotní a není potřeba se přeočkovat,“ doplňuje pediatr a vakcinolog Daniel Dražan.

Žádanější jsou i další nepovinná dětská očkování

Stále častěji také rodiče nechávají očkovat děti proti klíšťové encefalitidě. Do druhého srpnového týdne podali lékaři necelých 151 tisíc dávek pacientům do 19 let. V minulém roce za stejné období podali o 21 tisíc dávek méně, a v roce 2023 dokonce o 52 tisíc méně za stejné období.

Podle pediatrů mají rodiče také velký zájem o očkování pro děti proti pneumokokům a meningokokům. Tyto vakcíny jsou pro některé věkové kategorie dětí a dospívajících bezplatné. „Pozoruji nárůst v souvislosti s plnou úhradou pojišťoven vakcín proti meningokokům a pneumokokům, většina dětí je naočkovaná,“ uvádí lékařka Pediatrie Italská v Praze Kristina Honová.

Na nepovinná očkování přispívají pojišťovny

Některá nepovinná očkování jsou buď plně hrazená pojišťovnami, nebo na ně pojišťovny přispívají. Například cena očkování proti planým neštovicím se pohybuje od 1500 do dvou tisíc korun, cena jedné dávky proti klíšťové encefalitidě pak kolem 1100 korun. Pojišťovny na obě očkování poskytují příspěvky v řádu stovek korun.

„Cena vakcíny není rozhodující pro rodiče v jejich rozhodnutí očkovat/neočkovat, ten, kdo očkovat chce, to bere jako důležitou prioritu a peníze do očkování rád investuje,“ míní lékařka Kristina Honová.

Z nepovinných očkování si rodiče pro děti také často vybírají proti žloutence typu A, chřipce nebo proti viru HPV, které je podle oslovených pediatrů v poslední době žádanější také u chlapců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 46 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 4 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.